Kdy\u017e mluv\u00edme o obran\u011b v Evropsk\u00e9 unii, o \u010dem vlastn\u011b mluv\u00edme?<\/p>\n
Z pr\u00e1vn\u00edho hlediska m\u00e1 Evropsk\u00e1 unie spole\u010dnou zahrani\u010dn\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00ed politiku (zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako SZBP). SZBP je jedn\u00edm z tzv. t\u0159\u00ed pil\u00ed\u0159\u016f EU. Byla zalo\u017eena v roce 1993 a jej\u00edm konkr\u00e9tn\u00edm c\u00edlem je zachov\u00e1n\u00ed m\u00edru, pos\u00edlen\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti, podpora mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce, rozvoj a upevn\u011bn\u00ed demokracie, pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu a dodr\u017eov\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v a z\u00e1kladn\u00edch svobod.<\/p>\n
A\u010dkoli v r\u00e1mci SZBP dos\u00e1hl sektor obrany v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu pokroku. Evropsk\u00e1 unie v\u0161ak dodnes nem\u00e1 spole\u010dnou evropskou arm\u00e1du, tak\u017ee obrannou politiku \u0159\u00edd\u00ed v\u011bt\u0161inou ka\u017ed\u00fd \u010dlensk\u00fd st\u00e1t na n\u00e1rodn\u00ed \u00farovni, i kdy\u017e vz\u00e1jemn\u011b spolupracuj\u00ed.<\/p>\n
A v tomto ohledu se mo\u017en\u00e1 s ohledem na z\u00e1sadn\u00ed geopolitick\u00fd posun, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo po rusk\u00e9 vojensk\u00e9 agresi proti Ukrajin\u011b, Evropsk\u00e1 unie v n\u011bkter\u00fdch historick\u00fdch okam\u017eic\u00edch ocitla v situaci, kdy se sna\u017eila p\u0159in\u00e9st pot\u0159ebnou pomoc ukrajinsk\u00e9mu lidu.<\/p>\n
Postupem \u010dasu si nejen lid\u00e9, ale zejm\u00e9na evropsk\u00e9 instituce a politi\u010dt\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 uv\u011bdomili, \u017ee ot\u00e1zku obrany a bezpe\u010dnosti nelze \u0159e\u0161it pouze na n\u00e1rodn\u00ed \u00farovni a odd\u011blen\u011b, ale \u017ee je zapot\u0159eb\u00ed spole\u010dn\u00e9ho a jednotn\u00e9ho p\u0159\u00edstupu.<\/p>\n
Pro evropsk\u00e9 instituce, p\u0159edev\u0161\u00edm pro Evropsk\u00fd parlament a Evropskou komisi, je zlep\u0161en\u00ed obrann\u00e9 spolupr\u00e1ce prioritou, o kterou je t\u0159eba usilovat za ka\u017edou cenu.<\/p>\n
Prioritou, kterou je t\u0159eba sledovat, je to, co je zakotveno v Lisabonsk\u00e9 smlouv\u011b v \u010dl\u00e1nku 42, v\u010detn\u011b \u00fa\u010dasti v NATO a z\u00e1sady neutrality.<\/p>\n
Evropsk\u00fd parlament v\u017edy zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem podporoval spolupr\u00e1ci, zv\u00fd\u0161en\u00e9 investice a sd\u00edlen\u00ed zdroj\u016f s c\u00edlem podpo\u0159it sou\u010dinnost na \u00farovni EU a zajistit lep\u0161\u00ed ochranu evropsk\u00fdch ob\u010dan\u016f.<\/p>\n
V uplynul\u00fdch sedmi letech (od roku 2016) bylo zavedeno mnoho konkr\u00e9tn\u00edch iniciativ, jejich\u017e c\u00edlem je podpo\u0159it v\u011bt\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci a pos\u00edlit obranyschopnost Evropy.<\/p>\n
Iniciativy, kter\u00e9 se mimo jin\u00e9 setkaly s p\u0159\u00edzniv\u00fdm ohlasem ve\u0159ejnosti. Podle posledn\u00edch dostupn\u00fdch \u00fadaj\u016f z roku 2022, kter\u00e9 zve\u0159ejnil Eurobarometr, se pro spole\u010dnou obrannou a bezpe\u010dnostn\u00ed politiku vyslovilo 81 % evropsk\u00fdch ob\u010dan\u016f. Krom\u011b toho 93 % respondent\u016f souhlasilo s t\u00edm, \u017ee je d\u016fle\u017eit\u00e9 postupovat spole\u010dn\u011b p\u0159i obran\u011b \u00fazem\u00ed EU. V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b 85 % Evropan\u016f kladn\u011b odpov\u011bd\u011blo na pot\u0159ebu pos\u00edlit obrannou spolupr\u00e1ci na \u00farovni EU.<\/p>\n
Tyto iniciativy byly uvedeny do praxe s c\u00edlem nejen poskytnout v\u00edce zdroj\u016f, ale tak\u00e9 stimulovat v\u011bt\u0161\u00ed efektivitu a usnadnit spolupr\u00e1ci zapojen\u00edm do rozvoje nov\u00fdch schopnost\u00ed.<\/p>\n
Mezi nejstrukturovan\u011bj\u0161\u00ed a nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed iniciativy pat\u0159\u00ed st\u00e1l\u00e1 strukturovan\u00e1 spolupr\u00e1ce (tzv. PESCO), kter\u00e1 byla zah\u00e1jena v prosinci 2017. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pod n\u011bj spad\u00e1 mnoho projekt\u016f spolupr\u00e1ce, v\u010detn\u011b nap\u0159\u00edklad z\u00e1vazn\u00fdch z\u00e1vazk\u016f zahrnuj\u00edc\u00edch evropsk\u00e9 zdravotnick\u00e9 velitelstv\u00ed, syst\u00e9m n\u00e1mo\u0159n\u00edho dohledu, vz\u00e1jemnou pomoc v oblasti kybernetick\u00e9 bezpe\u010dnosti, t\u00fdmy rychl\u00e9 reakce a spole\u010dnou zpravodajskou \u0161kolu EU.<\/p>\n
Zaj\u00edmav\u00fd je tak\u00e9 tolik zn\u00e1m\u00fd r\u00e1mec FED, co\u017e je zkratka pro Evropsk\u00fd obrann\u00fd fond, kter\u00fd byl otev\u0159en v \u010dervnu 2017 a byl prvn\u00edm evropsk\u00fdm fondem vyu\u017e\u00edvan\u00fdm ke spolufinancov\u00e1n\u00ed obrann\u00e9 spolupr\u00e1ce. Tento fond byl 29. dubna 2021 na \u017e\u00e1dost poslanc\u016f Evropsk\u00e9ho parlamentu financov\u00e1n \u010d\u00e1stkou 7,9 miliardy eur z dlouhodob\u00e9ho rozpo\u010dtu Unie (2021-2027).<\/p>\n
Krom\u011b toho EU v r\u00e1mci sv\u00e9 obrany pos\u00edlila spolupr\u00e1ci s NATO. Projekty v t\u00e9to oblasti se t\u00fdkaj\u00ed nap\u0159\u00edklad kybernetick\u00e9 bezpe\u010dnosti, spole\u010dn\u00fdch cvi\u010den\u00ed a boje proti terorismu. Krom\u011b toho existuje tak\u00e9 pl\u00e1n na usnadn\u011bn\u00ed vojensk\u00e9 mobility v Evrop\u011b, aby bylo mo\u017en\u00e9 rychleji a snadn\u011bji reagovat a zasahovat v krizov\u00fdch oblastech, a to jak z hlediska person\u00e1lu, tak z hlediska vybaven\u00ed.<\/p>\n
Kdy\u017e mluv\u00edme o mis\u00edch, i ty byly zefektivn\u011bny. A od \u010dervna 2017, kdy byla zavedena nov\u00e1 struktura velen\u00ed a \u0159\u00edzen\u00ed, se krizov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed op\u011bt zlep\u0161ilo.<\/p>\n
Aby obrann\u00e9 akce p\u0159inesly konkr\u00e9tn\u00ed a hmatateln\u00e9 v\u00fdsledky, je samoz\u0159ejm\u011b nutn\u00e9 investovat prost\u0159edky. A zdroje, zejm\u00e9na na stran\u011b obrany, mus\u00ed b\u00fdt zna\u010dn\u00e9, a to jak z ekonomick\u00e9ho hlediska, tak z hlediska lid\u00ed a strategie. Podle \u00fadaj\u016f Evropsk\u00e9 obrann\u00e9 agentury z 8. prosince 2022 vy\u010dlenila Evropsk\u00e1 unie na obranu v roce 2021 maxim\u00e1ln\u011b 214 miliard eur. Tento \u00fadaj je o 6 % vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e \u00fadaj pro rok 2020. Podle posledn\u00edch zve\u0159ejn\u011bn\u00fdch \u00fadaj\u016f se v\u00fddaje na obranu zv\u00fd\u0161ily p\u0159ibli\u017en\u011b o 16 %, p\u0159i\u010dem\u017e investice se t\u00fdkaly obrann\u00e9ho vybaven\u00ed a v\u00fdzkumu a v\u00fdvoje.<\/p>\n
V roce 2023 se evropsk\u00e1 obrann\u00e1 politika dramaticky zrychlila a v souvislosti se za\u010d\u00e1tkem v\u00e1lky mezi Ruskem a Ukrajinou v \u00fanoru 2022 za\u017eila nov\u00fd p\u0159\u00edstup. V\u00e1lka p\u0159im\u011bla Evropskou unii uv\u011bdomit si pot\u0159ebu pos\u00edlit svou mezin\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edtomnost, a to zejm\u00e9na v oblasti obrany. Ale nejen to. proto\u017ee dal\u0161\u00ed slabinou, kter\u00e1 se objevila se za\u010d\u00e1tkem boj\u016f na ukrajinsk\u00e9m \u00fazem\u00ed, byla pot\u0159eba urychlit a zlep\u0161it zbrojn\u00ed v\u00fdrobu.<\/p>\n
V t\u00e9to souvislosti loni 13. \u010dervence poslanci Evropsk\u00e9ho parlamentu schv\u00e1lili finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky ve v\u00fd\u0161i 500 milion\u016f eur ur\u010den\u00e9 na zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdroby munice a raket, a to pr\u00e1v\u011b za \u00fa\u010delem pomoci Ukrajin\u011b zv\u00fd\u0161en\u00edm dod\u00e1vek do zem\u011b a z\u00e1rove\u0148 podpory jednotliv\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f p\u0159i dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed z\u00e1sob (jedn\u00e1 se o takzvan\u00fd ASAP neboli z\u00e1kon na podporu v\u00fdroby munice).<\/p>\n
Evropsk\u00e9 instituce rovn\u011b\u017e pracuj\u00ed na pos\u00edlen\u00ed takzvan\u00e9ho EDIRPA, neboli Evropsk\u00e9ho obrann\u00e9ho pr\u016fmyslu prost\u0159ednictv\u00edm Aktu o spole\u010dn\u00fdch zak\u00e1zk\u00e1ch, aby mohl pomoci zaplnit nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed a nejkriti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed nedostatky. To evropsk\u00fdm zem\u00edm usnadn\u00ed postup a spole\u010dn\u00fd n\u00e1kup obrann\u00fdch produkt\u016f, jako jsou zbra\u0148ov\u00e9 syst\u00e9my, munice a zdravotnick\u00e9 vybaven\u00ed. Krom\u011b toho je c\u00edlem EDIRPA pos\u00edlit evropskou obrannou pr\u016fmyslovou a technologickou z\u00e1kladnu a podpo\u0159it spolupr\u00e1ci p\u0159i zad\u00e1v\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch zak\u00e1zek v oblasti obrany.<\/p>\n
A kone\u010dn\u011b, jen n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159edt\u00edm, v \u010dervnu 2023, Parlament a Rada EU schv\u00e1lily dohodu o nov\u00fdch opat\u0159en\u00edch, kter\u00e1 maj\u00ed \u010dlensk\u00e9 zem\u011b motivovat ke spole\u010dn\u00e9mu n\u00e1kupu obrann\u00fdch produkt\u016f a podpo\u0159e obrann\u00e9ho pr\u016fmyslu EU. D\u00edky tomuto nov\u00e9mu n\u00e1stroji bude do roku 2025 k dispozici rozpo\u010det ve v\u00fd\u0161i 300 milion\u016f eur.<\/p>\n
Vzhledem k v\u00fd\u0161e uveden\u00e9mu celkov\u00e9mu obrazu obrann\u00e9 politiky v Evropsk\u00e9 unii se zd\u00e1 b\u00fdt jasn\u00e9, jak velk\u00e9ho pokroku bylo dosa\u017eeno od zaveden\u00ed t\u00e9to politiky, jak je pops\u00e1na ve smlouv\u00e1ch. Je v\u0161ak tak\u00e9 z\u0159ejm\u00e9, \u017ee a\u017e do dramatick\u00e9ho vypuknut\u00ed v\u00e1lky na Ukrajin\u011b Evropsk\u00e1 unie odkl\u00e1dala investice do t\u00e9to oblasti na druhou kolej.<\/p>\n
I dnes lze \u0159\u00edci, \u017ee neexistence spole\u010dn\u00e9 arm\u00e1dy na n\u011bkter\u00fdch front\u00e1ch je nedostatkem, proto\u017ee \u010dlensk\u00e9 st\u00e1ty \u010dasto nejsou schopny samy spolupracovat a vytv\u00e1\u0159et zahrani\u010dn\u00ed politiku, kter\u00e1 by byla skute\u010dn\u011b kompatibiln\u00ed a vhodn\u00e1 pro spolupr\u00e1ci s ostatn\u00edmi stranami.<\/p>\n
Navzdory r\u016fzn\u00fdm n\u00e1zor\u016fm na tuto kontroverzn\u00ed ot\u00e1zku, kterou je vytvo\u0159en\u00ed spole\u010dn\u00e9 evropsk\u00e9 arm\u00e1dy, je t\u0159eba m\u00edt st\u00e1le na pam\u011bti, \u017ee investice do spole\u010dn\u00e9 evropsk\u00e9 obrann\u00e9 politiky, pevn\u011b sd\u00edlen\u00e9 a podporovan\u00e9 ka\u017ed\u00fdm \u010dlensk\u00fdm st\u00e1tem, je z\u00e1sadn\u00ed pro \u0159e\u0161en\u00ed i t\u011bch nejpal\u010div\u011bj\u0161\u00edch kriz\u00ed a pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed vnit\u0159n\u00ed i vn\u011bj\u0161\u00ed bezpe\u010dnosti samotn\u00e9 Evropsk\u00e9 unie.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdy\u017e mluv\u00edme o obran\u011b v Evropsk\u00e9 unii, o \u010dem vlastn\u011b mluv\u00edme? Z pr\u00e1vn\u00edho hlediska m\u00e1 Evropsk\u00e1 unie spole\u010dnou zahrani\u010dn\u00ed a bezpe\u010dnostn\u00ed politiku (zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako SZBP). SZBP je jedn\u00edm z tzv. t\u0159\u00ed pil\u00ed\u0159\u016f EU. Byla zalo\u017eena v roce 1993 a jej\u00edm konkr\u00e9tn\u00edm c\u00edlem je zachov\u00e1n\u00ed m\u00edru, pos\u00edlen\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti, podpora mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce, rozvoj a upevn\u011bn\u00ed demokracie, […]<\/p>\n","protected":false},"author":27,"featured_media":10524,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[158],"tags":[],"editorial-positions":[],"regions":[328,339,344,356,364],"types":[415],"class_list":["post-12707","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-politika","regions-central-europe-cs","regions-eastern-europe-cs","regions-northern-europe-cs","regions-southern-europe-cs","regions-western-europe-cs","types-news-cs"],"yoast_head":"\n