Na ja\u0159e 1985 n\u00e1s n\u011bkolik lid\u00ed, kte\u0159\u00ed jsme v Oxfordu zalo\u017eili Hayekovu spole\u010dnost pro diskusi o klasick\u00fdch liber\u00e1ln\u00edch a konzervativn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch, pozvalo Friedricha von Hayeka<\/a> na ve\u010de\u0159i do lond\u00fdnsk\u00e9ho hotelu Ritz. Na z\u00e1v\u011br akce k na\u0161emu stolu p\u0159istoupila skupina hudebn\u00edk\u016f a zeptala se, zda si p\u0159ejeme zahr\u00e1t n\u011bjak\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed skladby. Po\u0161eptal jsem jim, aby zahr\u00e1li „V\u00edde\u0148, m\u011bsto m\u00fdch sn\u016f“<\/a> od Rudolfa Sieczy\u0144sk\u00e9ho. Kdy\u017e n\u00e1\u0161 host usly\u0161el melodii, rozz\u00e1\u0159il se a za\u010dal zp\u00edvat p\u00edse\u0148 v n\u011bm\u010din\u011b. V t\u00e9 dob\u011b mu ov\u0161em bylo pouh\u00fdch 86 let. Hayek se narodil a vyr\u016fstal ve V\u00eddni, n\u00e1dhern\u00e9m m\u011bst\u011b ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, kter\u00e9 v roce 1683 state\u010dn\u011b odolalo \u00fatoku Osman\u016f a pravd\u011bpodobn\u011b tak zachr\u00e1nilo evropskou civilizaci. Je to jedno z nejv\u011bt\u0161\u00edch historick\u00fdch m\u011bst Evropy a na sklonku habsbursk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e muselo b\u00fdt fascinuj\u00edc\u00edm m\u00edstem k \u017eivotu. Jak poznamenal Karl Kraus: „Ulice V\u00eddn\u011b jsou dl\u00e1\u017ed\u011bny kulturou, ulice jin\u00fdch m\u011bst asfaltem.<\/p>\n Do V\u00eddn\u011b je toti\u017e v\u017edycky radost p\u0159ijet, jako jsem to ud\u011blal v listopadu 2021, a j\u00edt do opery (na obr\u00e1zku v\u00fd\u0161e), kde balet „Peer Gynt<\/a> od Edvarda Griega, ve\u010de\u0159e v restauraci Rote Bar<\/a> v hotelu Sacher a odpoledne str\u00e1ven\u00e9 ve Kav\u00e1rna Landtmann<\/a> kde Carl Menger, Ludwig von Mises a dal\u0161\u00ed ekonomov\u00e9 proslul\u00e9 rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 \u0161koly vedli v\u00e1\u0161niv\u00e9 diskuse o ekonomick\u00fdch probl\u00e9mech a politick\u00fdch v\u00fdzv\u00e1ch. V\u00edde\u0148 je pr\u00e1vem proslul\u00e1 sv\u00fdmi kav\u00e1rnami. Kdysi se \u0159\u00edkalo, \u017ee kdybyste do jedn\u00e9 z nich ve\u0161li v roce 1903, mohli byste tam sou\u010dasn\u011b naj\u00edt Gustava Klimta, Sigmunda Freuda, Leona Trock\u00e9ho a Adolfa Hitlera, jak pop\u00edjej\u00ed k\u00e1vu a \u010dtou noviny, pravd\u011bpodobn\u011b u r\u016fzn\u00fdch stol\u016f.<\/p> Tentokr\u00e1t jsem se tak\u00e9 mohl setkat se sv\u00fdmi rakousk\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, p\u0159edev\u0161\u00edm s Dr. Barbarou Kolmovou, kter\u00e1 vede Rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 centrum<\/a> a Hayek\u016fv institut<\/a> a z\u00e1rove\u0148 je m\u00edstop\u0159edsedkyn\u00ed p\u0159edstavenstva Rakousk\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed banky. Je jist\u011b jednou z nejefektivn\u011bj\u0161\u00edch a nejaktivn\u011bj\u0161\u00edch intelektu\u00e1ln\u00edch podnikatelek na sv\u011bt\u011b. Povzbudiv\u00e9 bylo tak\u00e9 vid\u011bt, jak se V\u00edde\u0148, podobn\u011b jako jin\u00e1 evropsk\u00e1 m\u011bsta, vzpamatov\u00e1v\u00e1 z epidemie Covid, jako by se n\u00e1hle probudila po no\u010dn\u00ed m\u016f\u0159e.<\/p>\n V roce 2021 uplynulo 100 let od \u00famrt\u00ed Mengera, otce rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 \u0161koly, a j\u00e1 jsem p\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti vystoupil jako hlavn\u00ed \u0159e\u010dn\u00edk na konferenci, kterou Rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 centrum po\u0159\u00e1dalo v centr\u00e1ln\u00ed bance. Mengerovi jsem v\u011bnoval kapitolu ve sv\u00e9 dvousvazkov\u00e9 knize o To m\u011blo d\u016fle\u017eit\u00e9 politick\u00e9 d\u016fsledky, proto\u017ee to znamenalo, \u017ee dv\u011b politick\u00e9 my\u0161lenky, \u010di sp\u00ed\u0161e dogmata konce 19. stolet\u00ed se staly teoreticky irelevantn\u00edmi – georgika a marxismus. Georgismus p\u0159ikl\u00e1dal p\u016fd\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdznam, proto\u017ee jej\u00ed nab\u00eddka byla v\u00edcem\u00e9n\u011b fixn\u00ed, ale pro Mengera byla jen dal\u0161\u00edm zbo\u017e\u00edm, kter\u00e9 se oce\u0148ovalo a oce\u0148ovalo podle sv\u00e9ho mezn\u00edho u\u017eitku. Marxismus p\u0159ikl\u00e1dal pr\u00e1ci zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdznam, proto\u017ee se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee vytv\u00e1\u0159\u00ed ve\u0161kerou hodnotu, zat\u00edmco Menger ji pova\u017eoval za zbo\u017e\u00ed, kter\u00e9 je t\u0159eba ocenit podle jeho mezn\u00edho u\u017eitku. Hodnotu nevytv\u00e1\u0159ela pr\u00e1ce, ale potenci\u00e1l pracovn\u00edch vstup\u016f nebo jednotek k uspokojen\u00ed lidsk\u00fdch pot\u0159eb, kter\u00fd vytv\u00e1\u0159el hodnotu t\u011bchto vstup\u016f. Menger\u016fv skv\u011bl\u00fd post\u0159eh diskvalifikoval nejen marxismus, ale tak\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed p\u0159erozd\u011blov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edjm\u016f<\/a>, kter\u00e9 z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f po\u017eadovali John Rawls a Thomas Piketty. Takov\u00e9 p\u0159erozd\u011blov\u00e1n\u00ed<\/a> zkreslovalo informace, kter\u00e9 poskytoval efektivn\u00ed trh pr\u00e1ce o tom, jak nejl\u00e9pe vyu\u017e\u00edt r\u016fzn\u00e9 jednotky pr\u00e1ce – individu\u00e1ln\u00ed dovednosti, talent a schopnosti – k uspokojen\u00ed lidsk\u00fdch pot\u0159eb.<\/p>\n V\u0161iml jsem si, \u017ee Evropu st\u00e1le pron\u00e1sleduj\u00ed p\u0159\u00edzraky georgi\u00e1nstv\u00ed a marxismu. Nap\u0159\u00edklad na Islandu se roz\u0161\u00ed\u0159ila agitace za zaveden\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dan\u011b z ryb\u00edch populac\u00ed, dan\u011b z pron\u00e1jmu zdroj\u016f, kter\u00e1 vych\u00e1zela pouze z fale\u0161n\u00fdch p\u0159edpoklad\u016f georgi\u00e1nstv\u00ed. Obecn\u011bji \u0159e\u010deno, jak radik\u00e1ln\u00ed feminismus, tak ekofundamentalismus<\/a>, hlasit\u011b propagovan\u00fd na univerzit\u00e1ch a v m\u00e9di\u00edch, m\u011bly mnoho spole\u010dn\u00e9ho s marxismem. Radik\u00e1ln\u00ed feministky se domn\u00edvaly, \u017ee \u017eeny jsou vyko\u0159is\u0165ov\u00e1ny „patriarch\u00e1tem“, kter\u00fd jim vypl\u00e1c\u00ed mzdu pod jejich skute\u010dnou hodnotou (mezn\u00ed cenou). Pokud by to v\u0161ak byla pravda, v konkuren\u010dn\u00ed ekonomice by to poskytlo p\u0159\u00edle\u017eitost k zisku t\u011bm, kte\u0159\u00ed by cht\u011bli \u0159\u00eddit podniky zam\u011bstn\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00fdhradn\u011b \u017eeny. Pro\u010d se to neud\u011blalo? Ekofundamentalist\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee p\u0159\u00edroda je vyu\u017e\u00edv\u00e1na nad m\u00edru p\u0159im\u011b\u0159enou pom\u011br\u016fm. K nadm\u011brn\u00e9mu vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f v\u0161ak mohlo doch\u00e1zet pouze tehdy, pokud nebyly spr\u00e1vn\u011b ocen\u011bny, a to obvykle proto, \u017ee k nim nebyla vytvo\u0159ena soukrom\u00e1 vlastnick\u00e1 pr\u00e1va<\/a>. Nap\u0159\u00edklad velryby a nosoro\u017eci byli ohro\u017eeni a jezera a \u0159eky byly zne\u010di\u0161t\u011bny, pokud nikdo nevlastnil toto zbo\u017e\u00ed. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f bylo docela dob\u0159e mo\u017en\u00e9 definovat soukrom\u00e1 vlastnick\u00e1 pr\u00e1va k t\u011bmto statk\u016fm, p\u0159evz\u00edt je do spr\u00e1vy a jmenovat jejich ochr\u00e1nce.<\/p>\n<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Evropsk\u00fd den\u00edk: V\u00edde\u0148, listopad 2021 Na ja\u0159e 1985 n\u00e1s n\u011bkolik lid\u00ed, kte\u0159\u00ed jsme v Oxfordu zalo\u017eili Hayekovu spole\u010dnost pro diskusi o klasick\u00fdch liber\u00e1ln\u00edch a konzervativn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch, pozvalo Friedricha von Hayeka na ve\u010de\u0159i do lond\u00fdnsk\u00e9ho hotelu Ritz. Na z\u00e1v\u011br akce k na\u0161emu stolu p\u0159istoupila skupina hudebn\u00edk\u016f a zeptala se, zda si p\u0159ejeme zahr\u00e1t n\u011bjak\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed skladby. […]<\/p>\n","protected":false},"author":39,"featured_media":15258,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[158],"tags":[268,913,934,912,933],"editorial-positions":[],"regions":[328],"types":[449],"class_list":["post-15422","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-politika","tag-europe","tag-hayek","tag-marx","tag-socialism","tag-vienna","regions-central-europe-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\nK\u00e1va ve V\u00eddni<\/h3>\n
Menger\u016fv z\u00e1sadn\u00ed p\u0159\u00ednos: Menger\u016fv z\u00e1sadn\u00ed p\u0159\u00ednos: margin\u00e1ln\u00ed anal\u00fdza<\/h3>\n
\n \u010cty\u0159iadvaceti konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00edch myslitel\u00edch<\/em>
\n<\/a>a ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce jsem pouk\u00e1zal<\/a> na to, \u017ee jeho p\u0159\u00ednos k ekonomick\u00e9 anal\u00fdze byl v mnoha ohledech stejn\u011b z\u00e1sadn\u00ed jako p\u0159\u00ednos Adama Smithe. Menger rozd\u011blil ekonomick\u00e9 statky na jednotky a pot\u00e9 zjistil, kolik jednotek ka\u017ed\u00e9ho statku m\u016f\u017ee stejn\u011b uspokojit lidsk\u00e9 pot\u0159eby: to byl kl\u00ed\u010dov\u00fd koncept mezn\u00edho u\u017eitku. Ke v\u0161em statk\u016fm p\u0159istupoval podle jejich potenci\u00e1lu uspokojovat lidsk\u00e9 pot\u0159eby, nikoli podle jejich historie, nap\u0159\u00edklad podle v\u00fdrobn\u00edch n\u00e1klad\u016f.<\/p>\nGeorgismus a marxismus irelevantn\u00ed<\/h3>\n
P\u0159\u00edzraky st\u00e1le stra\u0161\u00ed v Evrop\u011b<\/h3>\n