P\u0159ed p\u016fl stolet\u00edm vy\u0161lo v italsk\u00fdch knihkupectv\u00edch prvn\u00ed italsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Lo Hobbit. Je\u0161t\u011b p\u0159ed pades\u00e1ti lety opustil pozemsk\u00fd \u017eivot geni\u00e1ln\u00ed mu\u017e jm\u00e9nem John Ronald Reuel Tolkien. Aby italsk\u00e1 vl\u00e1da vzdala hold \u010dlov\u011bku, kter\u00fd toho lidstvu tolik dal prost\u0159ednictv\u00edm tvorby sv\u00fdch fantasy sv\u011bt\u016f, epiky sv\u00fdch postav a hodnotov\u00e9ho syst\u00e9mu, kter\u00fd do ka\u017ed\u00e9 z nich vtiskl, vytvo\u0159ila v\u00fdstavu s n\u00e1zvem „Tolkien. \u010clov\u011bk, profesor, autor“. To si p\u0159\u00e1l zejm\u00e9na ministr kultury Gennaro Sangiuliano. Kon\u00e1 se v N\u00e1rodn\u00ed galerii modern\u00edho a sou\u010dasn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v \u0158\u00edm\u011b. \u010cten\u00e1\u0159i a milovn\u00edci trilogie P\u00e1n prsten\u016f ji mohou nav\u0161t\u00edvit od 16. listopadu do 11. \u00fanora 2024. Kompletn\u00ed sb\u00edrka jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Stovky fotografi\u00ed, dokument\u016f, vide\u00ed, plak\u00e1t\u016f a dokonce i dopis\u016f od italsk\u00fdch vydavatel\u016f. Podrobnosti o mu\u017ei, otci a p\u0159\u00edteli i o autorovi a jeho d\u00edle. Samoz\u0159ejm\u011b nechyb\u00ed ani vzpom\u00ednky na filmov\u00e9 adaptace.<\/p>\n
Vypl\u00fdv\u00e1 z n\u00ed tak\u00e9 siln\u00fd vztah Tolkiena k It\u00e1lii, kterou nav\u0161t\u00edvil v roce 1955 p\u0159i cest\u011b z Ben\u00e1tek do Assisi, a jeho l\u00edtost nad t\u00edm, \u017ee neum\u00ed italsky. „Jsem zamilovan\u00fd do ital\u0161tiny a c\u00edt\u00edm se pon\u011bkud ztracen\u00fd, kdy\u017e nem\u00e1m mo\u017enost ji ovl\u00e1dat,“ p\u00ed\u0161e v dopise ve sv\u00e9m den\u00edku nazvan\u00e9m Giornale d’Italia.<\/p>\n
Krom\u011b toho je ukon\u010den spor, kter\u00fd se od p\u0159\u00edchodu Giorgie Meloniov\u00e9 do vl\u00e1dy n\u00e1roda jev\u00ed jako obzvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00e1\u0161niv\u00fd pro italsk\u00fd kulturn\u00ed a intelektu\u00e1ln\u00ed sv\u011bt. John R. R. Tolkien je konzervativec a italsk\u00e1 levice se na n\u011bj v\u017edy d\u00edvala s odporem. Na levici se v\u017edy tvrdilo, \u017ee v roce 1968 byl P\u00e1n prsten\u016f „bibl\u00ed hippies“. Nen\u00ed to chyba, ale jako argument se zd\u00e1 b\u00fdt pon\u011bkud ukvapen\u00fd a reduktivn\u00ed p\u0159ed tak vyt\u0159\u00edben\u00fdm lingvistou a znalcem starov\u011bk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, jako je Tolkien. V modernistick\u00e9 anglik\u00e1nsk\u00e9 Brit\u00e1nii, ve spole\u010dnosti C. S. Lewise a G. K. Chestertona, se v\u017edy prohla\u0161oval za zaryt\u00e9ho katol\u00edka a konzervativce. Je to tak\u00e9 \u017eelezn\u00e1 opozice v\u016f\u010di materialismu, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje vytv\u00e1\u0159en\u00ed fantastick\u00fdch sv\u011bt\u016f. Krom\u011b toho si mezi r\u016fzn\u00fdmi dokumenty zve\u0159ejn\u011bn\u00fdmi na mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 v\u00fdstav\u011b v N\u00e1rodn\u00ed galerii modern\u00edho um\u011bn\u00ed m\u016f\u017eete p\u0159e\u010d\u00edst dopisy, kter\u00fdmi vydavatel\u00e9 levice Tolkienovo d\u00edlo drtili. Prvn\u00edm italsk\u00fdm nakladatelstv\u00edm, kter\u00e9 se rozhodlo vydat cel\u00e9 d\u00edlo, bylo Rusconi. To se stalo v 70. letech, kdy byla pova\u017eov\u00e1na za bl\u00edzkou sv\u011btu pravice. Co bylo m\u00edsto toho v\u017edy v It\u00e1lii nakladatelstv\u00ed, kter\u00e9 jako prvn\u00ed vydalo Hobita? Bylo to v roce 1973 a rozhodl se to ud\u011blat Adelphi, kter\u00fd byl na levici tak\u00e9 ostrakizov\u00e1n, proto\u017ee neodpov\u00eddal jednotn\u00e9mu my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 se p\u0159edev\u0161\u00edm v tomto obdob\u00ed cht\u011blo prosadit.<\/p>\n
Pr\u00e1v\u011b v t\u011bchto knih\u00e1ch bude moci italsk\u00e1 ml\u00e1de\u017enick\u00e1 pravice od tohoto historick\u00e9ho obdob\u00ed a\u017e po dne\u0161ek naj\u00edt nov\u00fd sv\u011bt, z n\u011bho\u017e bude \u010derpat. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm metapolitick\u00fdm p\u0159\u00edkladem byly hobit\u00ed t\u00e1bory, m\u00edsta, kde to v\u0161echno za\u010dalo. I d\u00edky t\u011bmto zku\u0161enostem dnes Giorgia Meloni vl\u00e1dne n\u00e1rodu. I d\u00edky tomuto boji dobra se zlem jsou dnes konzervativci tak oce\u0148ov\u00e1ni. D\u011bkuji, pane profesore. Jak bys \u0159ekl: „Sv\u011bt je opravdu pln\u00fd nebezpe\u010d\u00ed a je na n\u011bm mnoho temn\u00fdch m\u00edst, ale p\u0159esto jsou na n\u011bm kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bci, a p\u0159esto\u017ee je l\u00e1ska v\u0161ude sm\u00ed\u0161en\u00e1 s bolest\u00ed, mo\u017en\u00e1 s\u00edl\u00ed.“<\/p>\n<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
P\u0159ed p\u016fl stolet\u00edm vy\u0161lo v italsk\u00fdch knihkupectv\u00edch prvn\u00ed italsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Lo Hobbit. Je\u0161t\u011b p\u0159ed pades\u00e1ti lety opustil pozemsk\u00fd \u017eivot geni\u00e1ln\u00ed mu\u017e jm\u00e9nem John Ronald Reuel Tolkien. Aby italsk\u00e1 vl\u00e1da vzdala hold \u010dlov\u011bku, kter\u00fd toho lidstvu tolik dal prost\u0159ednictv\u00edm tvorby sv\u00fdch fantasy sv\u011bt\u016f, epiky sv\u00fdch postav a hodnotov\u00e9ho syst\u00e9mu, kter\u00fd do ka\u017ed\u00e9 z nich vtiskl, […]<\/p>\n","protected":false},"author":17,"featured_media":15549,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181],"tags":[949],"editorial-positions":[42],"regions":[],"types":[],"class_list":["post-15616","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura-cs","tag-tolkien","editorial-positions-focus"],"yoast_head":"\n