Nen\u00ed divu, \u017ee se Praha stala jednou z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch turistick\u00fdch destinac\u00ed v Evrop\u011b. Dlouho byl hlavn\u00edm m\u011bstem \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a s\u00eddlem n\u011bkolika panovn\u00edk\u016f Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9, a p\u0159esto\u017ee tento podivn\u00fd \u00fatvar nebyl ani Svatou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, ani \u0158\u00edmskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, jeho panovn\u00edci jist\u011b \u017eili v honosn\u00fdch pal\u00e1c\u00edch. Mnoho p\u016fsobiv\u00fdch pra\u017esk\u00fdch staveb poch\u00e1z\u00ed z pozdn\u00edho st\u0159edov\u011bku a m\u011bsto se v\u011bt\u0161inou vyhnulo zni\u010den\u00ed za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. M\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kouzlo, v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b d\u00edky mnoha star\u00fdm kostel\u016fm, kl\u00e1\u0161ter\u016fm a soukrom\u00fdm pal\u00e1c\u016fm: \u0159\u00edk\u00e1 se mu „m\u011bsto stovek v\u011b\u017e\u00ed“. Na lev\u00e9m b\u0159ehu Vltavy (Moldau) se nad m\u011bstem ty\u010d\u00ed Pra\u017esk\u00fd hrad, nejv\u011bt\u0161\u00ed starobyl\u00fd hrad na sv\u011bt\u011b, a oba b\u0159ehy spojuje malebn\u00fd Karl\u016fv most ze \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Na prav\u00e9m b\u0159ehu se nach\u00e1z\u00ed Star\u00e9 m\u011bsto, Nov\u00e9 m\u011bsto (kter\u00e9 je tak\u00e9 pom\u011brn\u011b star\u00e9) a \u017eidovsk\u00e1 \u010dtvr\u0165.<\/p>\n
Prahu jsem poprv\u00e9 nav\u0161t\u00edvil v roce 1991, kdy jsem se z\u00fa\u010dastnil region\u00e1ln\u00edho setk\u00e1n\u00ed Mont Pelerin Society<\/a>, mezin\u00e1rodn\u00ed akademie liber\u00e1ln\u00edch v\u011bdc\u016f, kterou v roce 1947 zalo\u017eil Friedrich von Hayek<\/a>. Setk\u00e1n\u00ed v roce 1991 zorganizoval ekonom V\u00e1clav Klaus, kter\u00fd byl ministrem financ\u00ed od roku 1989, kdy se zhroutil komunismus. V roce 1992 se stal p\u0159edsedou vl\u00e1dy \u010ceskoslovenska, po odtr\u017een\u00ed Slovenska o rok pozd\u011bji na p\u011bt let premi\u00e9rem \u010cesk\u00e9 republiky a pot\u00e9 na deset let, v letech 2003-2013, prezidentem. V kapitole o Miltonu Friedmanovi v m\u00e9 dvousvazkov\u00e9 knize V roce 2012 jsem se vr\u00e1til do Prahy, abych se z\u00fa\u010dastnil valn\u00e9 hromady Mont Pelerin Society, kde Klaus, nyn\u00ed prezident, hr\u00e1l v\u00fdznamnou roli. Jednoho ve\u010dera pro n\u00e1s uspo\u0159\u00e1dal nezapomenuteln\u00fd ve\u010d\u00edrek v rozlehl\u00fdch zahrad\u00e1ch sv\u00e9ho s\u00eddla, Pra\u017esk\u00e9ho hradu, za m\u00edrn\u00e9ho z\u00e1\u0159ijov\u00e9ho po\u010das\u00ed, s jedine\u010dn\u00fdm v\u00fdhledem na m\u011bsto za soumraku. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti jsem si popov\u00eddal se sv\u00fdm star\u00fdm p\u0159\u00edtelem Dr. Edwinem Feulnerem, kter\u00fd mi velmi pomohl, kdy\u017e jsem v roce 2005 organizoval setk\u00e1n\u00ed Spole\u010dnosti na Islandu. V letech 1998-2000 byl p\u0159edsedou Spole\u010dnosti. Zaj\u00edmavou diskusi jsem vedl tak\u00e9 s profesorem Allanem Meltzerem, zn\u00e1m\u00fdm monetaristou a autorem z\u00e1sadn\u00edho d\u00edla o americk\u00e9m Fedu. Ned\u00e1vno napsal knihu Na obranu kapitalismu. V Praze byl jmenov\u00e1n prezidentem Mont Pelerin Society na obdob\u00ed 2012-2014.<\/p>\n Jin\u00fd pra\u017esk\u00fd ve\u010der jsem pove\u010de\u0159ela se starou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed Elisalex, cel\u00fdm jm\u00e9nem Marie Elizabeth von Wuthenau-Hohenthurm. Jej\u00ed man\u017eel Eduardo Helguera byl \u010dlenem Mont Pelerin Society. Elisalex a Eduardo byli m\u00fdmi laskav\u00fdmi hostiteli, kdy\u017e jsem v roce 1997 nav\u0161t\u00edvil Argentinu. Kdy\u017e jsem pak bydlel u jej\u00ed sestry na Recolet\u011b v centru Buenos Aires, v\u0161iml jsem si spousty knih o Rakousku za Habsburk\u016f. Zeptala jsem se sester na jejich z\u00e1jem o toto obdob\u00ed. Uk\u00e1zalo se, \u017ee \u017dofie v\u00e9vodkyn\u011b von Hohenberg, man\u017eelka rakousk\u00e9ho arciv\u00e9vody Franti\u0161ka Ferdinanda, kter\u00e1 byla spolu s n\u00edm zast\u0159elena v Sarajevu v roce 1914, byla jejich prateta, sestra jejich babi\u010dky z mat\u010diny strany. Elisalex\u016fv otec Franz Ferdinand von Wuthenau-Hohenthurm byl toti\u017e pojmenov\u00e1n po rakousk\u00e9m n\u00e1sledn\u00edkovi habsbursk\u00e9ho tr\u016fnu. Po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce emigroval do Argentiny, kam p\u0159i\u0161el bez prost\u0159edk\u016f. Prad\u011bde\u010dkem obou sester byl \u010desk\u00fd \u0161lechtic a diplomat Bohuslav hrab\u011b Chotek z Chotkova a Wogn\u00edna. Elisalex se nejen \u00fa\u010dastnila zased\u00e1n\u00ed Mont Pelerin Society, ale tak\u00e9 cestovala po st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, aby si prohl\u00e9dla n\u011bkter\u00e9 hrady, kter\u00e9 v minulosti pat\u0159ily jej\u00ed rodin\u011b. \u0158ekl bych, \u017ee je to melancholick\u00e1 cesta.<\/p>\n V Praze jsem tak\u00e9 \u010dasto v souvislosti se svou \u00fa\u010dast\u00ed v Platform\u011b evropsk\u00e9 pam\u011bti a sv\u011bdom\u00ed<\/a>, kter\u00e1 zde m\u00e1 sv\u00e9 s\u00eddlo od roku 2012. Platforma byla zalo\u017eena v roce 2011 na popud Evropsk\u00e9ho parlamentu a jej\u00edm hlavn\u00edm c\u00edlem je udr\u017eovat pam\u00e1tku mnoha ob\u011bt\u00ed totalitarismu ve dvac\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed, „zpusto\u0161en\u00e9m stolet\u00ed“, jak ho nazval Robert Conquest. Hodn\u011b jsem se dozv\u011bd\u011bl z rozhovor\u016f na setk\u00e1n\u00edch Platformy v Praze s Mustafou D\u017eemilevem, v\u016fdcem krymsk\u00fdch Tatar\u016f, Sofi Oksanenovou, oce\u0148ovanou feno-estonskou spisovatelkou, Vytautasem Landsbergisem, b\u00fdval\u00fdm litevsk\u00fdm prezidentem, biskupem L\u00e1szl\u00f3 T\u00f6kesem, ma\u010farsky mluv\u00edc\u00edm b\u00fdval\u00fdm rumunsk\u00fdm disidentem a poslancem Evropsk\u00e9ho parlamentu, a profesorem St\u00e9phanem Courtoisem, kter\u00fd v roce 1997 vydal z\u00e1sadn\u00ed knihu \u010cern\u00e1 kniha<\/em> Komunismus<\/em><\/a> kterou jsem n\u00e1sledn\u011b p\u0159elo\u017eil do island\u0161tiny.<\/p>\n Ve dnech 11.-13. listopadu 2021 se v Praze konala v\u00fdro\u010dn\u00ed Rada \u010dlen\u016f Platformy a z\u00e1rove\u0148 mezin\u00e1rodn\u00ed konference k osudov\u00e9mu roku 1991. Na konferenci jsem p\u0159ednesl hlavn\u00ed refer\u00e1t, v n\u011bm\u017e jsem tvrdil, \u017ee ne\u00fasp\u011bch bol\u0161evick\u00e9 revoluce v listopadu 1917 nebyl prim\u00e1rn\u011b zp\u016fsoben t\u00edm, \u017ee ji provedli \u0161patn\u00ed lid\u00e9 (i kdy\u017e i to byla jist\u011b pravda), ale t\u00edm, \u017ee samotn\u00fd marxistick\u00fd projekt byl nerealistick\u00fd, a proto byl odsouzen k ne\u00fasp\u011bchu. Stalinismus a maoismus tak byly nevyhnuteln\u00fdmi d\u016fsledky marxismu. Hlavn\u00edm d\u016fvodem bylo, \u017ee bez kapit\u00e1lov\u00e9ho trhu nebylo mo\u017en\u00e9 racion\u00e1ln\u011b rozhodovat o vyu\u017eit\u00ed kapit\u00e1lov\u00fdch statk\u016f, jak uk\u00e1zali rakou\u0161t\u00ed ekonomov\u00e9 Ludwig von Mises a Friedrich von Hayek. Hrdinn\u00fd Prom\u00e9theus, kter\u00fd se zmocnil ohn\u011b od boh\u016f, by se tak v marxistick\u00e9 mytologii prom\u011bnil ve zlomysln\u00e9ho Prokrusta,<\/a> kter\u00fd se sna\u017e\u00ed donutit v\u0161echny sv\u00e9 hosty, aby se ve\u0161li do jedn\u00e9 postele. P\u0159ipomn\u011bl jsem ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd pokus o p\u0159evrat v Sov\u011btsk\u00e9m svazu v srpnu 1991, kter\u00fd poskytl pobaltsk\u00fdm n\u00e1rod\u016fm p\u0159\u00edle\u017eitost potvrdit svou nez\u00e1vislost po desetilet\u00edch okupace. M\u016fj star\u00fd p\u0159\u00edtel, islandsk\u00fd premi\u00e9r David Oddsson<\/a>, kter\u00fd byl dlouho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdm antikomunistou, vyu\u017eil t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti k obnoven\u00ed diplomatick\u00fdch vztah\u016f<\/a> s pobaltsk\u00fdmi zem\u011bmi. Zd\u016fraznil jsem, \u017ee i kdy\u017e marxistick\u00fd projekt ekonomicky ztroskot\u00e1, nen\u00ed v\u016fbec jist\u00e9, \u017ee se komunist\u00e9 pokojn\u011b vzdaj\u00ed politick\u00e9 moci, jak uk\u00e1zal pokus o sov\u011btsk\u00fd p\u0159evrat v roce 1991.<\/p>\n<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Evropsk\u00fd den\u00edk: Praha, listopad 2021 Nen\u00ed divu, \u017ee se Praha stala jednou z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch turistick\u00fdch destinac\u00ed v Evrop\u011b. Dlouho byl hlavn\u00edm m\u011bstem \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a s\u00eddlem n\u011bkolika panovn\u00edk\u016f Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9, a p\u0159esto\u017ee tento podivn\u00fd \u00fatvar nebyl ani Svatou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, ani \u0158\u00edmskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, jeho panovn\u00edci jist\u011b \u017eili v honosn\u00fdch pal\u00e1c\u00edch. Mnoho p\u016fsobiv\u00fdch pra\u017esk\u00fdch staveb poch\u00e1z\u00ed […]<\/p>\n","protected":false},"author":39,"featured_media":15717,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181,158],"tags":[930,302,913,953,952],"editorial-positions":[42],"regions":[328],"types":[449],"class_list":["post-16383","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura-cs","category-politika","tag-communism","tag-conservative","tag-hayek","tag-klaus","tag-prague","editorial-positions-focus","regions-central-europe-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\n
\n Dvacet \u010dty\u0159i konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00edch myslitel\u016f<\/em>
\n<\/a> popisuji komplexn\u00ed a \u00fasp\u011b\u0161nou ekonomickou liberalizaci ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, kter\u00e1 byla inspirov\u00e1na Friedmanem a v \u010cesk\u00e9 republice realizov\u00e1na Klausem. M\u016fj p\u0159\u00edtel Birgir Isl. M\u00fdm hostem na setk\u00e1n\u00ed byl guvern\u00e9r islandsk\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed banky Gunnarsson a oba jsme se dob\u0159e bavili v jednom z m\u011bstsk\u00fdch jazzov\u00fdch klub\u016f. Vystudovan\u00fd pr\u00e1vn\u00edk a b\u00fdval\u00fd starosta Reykjav\u00edku Gunnarsson byl jazzov\u00fdm nad\u0161encem a vynikaj\u00edc\u00edm hr\u00e1\u010dem na klav\u00edr.<\/p>Platforma evropsk\u00e9 pam\u011bti a sv\u011bdom\u00ed<\/h3>\n