{"id":17005,"date":"2023-12-28T10:16:23","date_gmt":"2023-12-28T10:16:23","guid":{"rendered":"https:\/\/www.theconservative.online\/obchod-ne-valka"},"modified":"2023-12-28T10:16:23","modified_gmt":"2023-12-28T10:16:23","slug":"obchod-ne-valka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.theconservative.online\/cs\/obchod-ne-valka","title":{"rendered":"Obchod, ne v\u00e1lka"},"content":{"rendered":"

Evropsk\u00fd den\u00edk: Kv\u011bten 2022, Sarajevo<\/h2>\n

Sarajevo! N\u00e1zev n\u00e1m v\u0161em p\u0159ipom\u00edn\u00e1 prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku (p\u016fvodn\u011b naz\u00fdvanou Velk\u00e1 v\u00e1lka), kter\u00e1 vypukla pot\u00e9, co byl 28. \u010dervna 1914 ve m\u011bst\u011b zavra\u017ed\u011bn n\u00e1sledn\u00edk habsbursk\u00e9ho tr\u016fnu arciv\u00e9voda Franti\u0161ek Ferdinand se svou man\u017eelkou, v\u00e9vodkyn\u00ed \u017dofi\u00ed von Hohenburg. Pachatelem byl bosensk\u00fd Srb Gavrilo Princip, mlad\u00fd fanatick\u00fd nacionalista s \u00fazk\u00fdmi vazbami na srbskou tajnou slu\u017ebu (kter\u00e1 jemu a jeho komplic\u016fm dodala zbran\u011b). Srb\u0161t\u00ed nacionalist\u00e9 byli v\u016f\u010di Franti\u0161ku Ferdinandovi nep\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed, proto\u017ee cht\u011bl z podunajsk\u00e9 monarchie vytvo\u0159it federativn\u00ed unii, co\u017e by pravd\u011bpodobn\u011b v\u00fdrazn\u011b sn\u00ed\u017eilo nespokojenost mnoha slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f pod habsburskou nadvl\u00e1dou, jako byli Pol\u00e1ci, \u010ce\u0161i, Slov\u00e1ci, Slovinci, Chorvati, bosen\u0161t\u00ed Srbov\u00e9 a bosen\u0161t\u00ed Chorvati. Srb\u0161t\u00ed ultranacionalist\u00e9 v roce 1903 vtrhli do kr\u00e1lovsk\u00e9ho pal\u00e1ce v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Srbska B\u011blehrad\u011b, zast\u0159elili prorakousk\u00e9ho kr\u00e1le Alexandra I. Obrenovi\u0107e a jeho \u017eenu Dragu, svl\u00e9kli jejich t\u011bla, zohavili je a pot\u00e9 je vyhodili z okna ve druh\u00e9m pat\u0159e na hromadu zahradn\u00edho hnoje. Dlouholet\u00fd nep\u0159\u00edtel Obrenovi\u0107\u016f Petr Kara\u0111or\u0111evi\u0107 byl prohl\u00e1\u0161en srbsk\u00fdm kr\u00e1lem jako Petr I. Byl nep\u0159\u00e1telsk\u00fd v\u016f\u010di Raku\u0161an\u016fm a prorusk\u00fd. Po t\u00e9to stra\u0161liv\u00e9 ud\u00e1losti Srbsko prov\u00e1d\u011blo agresivn\u00ed nacionalistickou politiku, jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo vytvo\u0159it Velk\u00e9 Srbsko a roz\u0161\u00ed\u0159it svou vl\u00e1du na v\u0161echny slovansk\u00e9 n\u00e1rody na z\u00e1padn\u00edm Balk\u00e1n\u011b, kter\u00e9 byly v t\u00e9 dob\u011b pod habsburskou nadvl\u00e1dou. Jeliko\u017e byla srbsk\u00e1 \u00fa\u010dast na atent\u00e1tu na arciv\u00e9vodu a jeho man\u017eelku pova\u017eov\u00e1na za t\u00e9m\u011b\u0159 jistou, vydalo Rakousko-Uhersko po atent\u00e1tu Srbsku ultim\u00e1tum, kter\u00e9 nebylo spln\u011bno, na\u010de\u017e Rakousko-Uhersko vyhl\u00e1silo Srbsku v\u00e1lku a po n\u011bm i jeho spojenec, c\u00edsa\u0159sk\u00e9 N\u011bmecko. Francie a Rusko n\u00e1sledn\u011b vyhl\u00e1sily v\u00e1lku Rakousku-Uhersku a N\u011bmecku.<\/p>\n

Ztracen\u00fd sv\u011bt<\/h3>\n

Francouz\u016fm ve skute\u010dnosti o Srbsko ne\u0161lo: cht\u011bli se pomst\u00edt N\u011bmc\u016fm za jejich pon\u00ed\u017een\u00ed ve francouzsko-n\u011bmeck\u00e9 v\u00e1lce v roce 1870 a z\u00edskat zp\u011bt ztracen\u00e1 \u00fazem\u00ed. P\u0159esto by to z\u016fstalo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b balk\u00e1nskou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, kdyby Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed neu\u010dinilo osudov\u00e9 rozhodnut\u00ed<\/a> p\u0159ipojit se k Francii a Rusku a podpo\u0159it Srbsko, p\u0159i\u010dem\u017e Spojen\u00e9 st\u00e1ty vstoupily do v\u00e1lky na jejich stran\u011b v roce 1917. To zm\u011bnilo t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9 rychl\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed Rakouska-Uherska a N\u011bmecka nad Srbskem a Ruskem v dlouhou, krutou a krvavou sv\u011btovou v\u00e1lku, kter\u00e1 vedla ke zhroucen\u00ed \u010dty\u0159 \u0159\u00ed\u0161\u00ed, bol\u0161evick\u00e9 revoluci a rozpadu liber\u00e1ln\u00edho mezin\u00e1rodn\u00edho \u0159\u00e1du. P\u0159i zp\u011btn\u00e9m pohledu je s podivem nejen to, jak katastrof\u00e1ln\u00ed se atent\u00e1t na Franti\u0161ka Ferdinanda a jeho man\u017eelku uk\u00e1zal b\u00fdt, ale tak\u00e9 to, jak zcela se mu dalo p\u0159edej\u00edt. Arciv\u00e9voda m\u011bl otev\u0159\u00edt st\u00e1tn\u00ed muzeum v Sarajevu, kter\u00e9 bylo od roku 1878 hlavn\u00edm m\u011bstem Bosny pod rakouskou nadvl\u00e1dou. Cestou z n\u00e1dra\u017e\u00ed na radnici byla na jeho auto hozena bomba, kter\u00e1 se odrazila od zadn\u00ed kapoty a explodovala pod dal\u0161\u00edm autem v kolon\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e zranila lidi v n\u011bm. Arciv\u00e9voda a jeho man\u017eelka vyv\u00e1zli bez zran\u011bn\u00ed. Po p\u0159ijet\u00ed na radnici (na sn\u00edmku v\u00fd\u0161e) cht\u011bl arciv\u00e9voda nav\u0161t\u00edvit ob\u011bti bombov\u00e9ho \u00fatoku. Cestou do nemocnice jeho \u0159idi\u010d \u0161patn\u011b odbo\u010dil, a kdy\u017e si to uv\u011bdomil, zabrzdil a zastavil v\u016fz v bo\u010dn\u00ed ulici, kde se n\u00e1hodou nach\u00e1zel jeden z budouc\u00edch atent\u00e1tn\u00edk\u016f, Princip. Princip proto mohl dvojici zast\u0159elit na kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost.<\/p>

RELATED<\/span>