Stoj\u00ed za to diskutovat o mo\u017enostech m\u00edrov\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed rusko-ukrajinsk\u00e9ho konfliktu…<\/p>\n
Rusk\u00fd prezident Vladimir Putin dal jasn\u011b najevo, jak\u00e9 jsou jeho kr\u00e1tkodob\u00e9 c\u00edle v rusko-ukrajinsk\u00e9m konfliktu. Jde o to, \u017ee Ukrajina se nestane \u010dlenem NATO a \u017ee s\u00edly NATO ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b nejsou trvale um\u00edst\u011bny pobl\u00ed\u017e rusk\u00fdch hranic. Je sp\u00ed\u0161e z\u00e1hadou, jak\u00e9 jsou jeho dlouhodob\u00e9 c\u00edle. Bude on a vl\u00e1dnouc\u00ed elita v Rusku neochotn\u011b respektovat ukrajinskou suverenitu, nebo jsou odhodl\u00e1ni okupovat zemi a vl\u00e1dnout j\u00ed z Moskvy, jak se to d\u011blalo za sov\u011btsk\u00fdch \u010das\u016f? Opakuj\u00edc\u00edm se probl\u00e9mem ve vztaz\u00edch mezi Ruskem a Z\u00e1padem je toti\u017e vz\u00e1jemn\u00e9 nepochopen\u00ed (situace chyt\u0159e analyzovan\u00e1 v ned\u00e1vn\u00e9 knize Malcolma Gladwella Talking to Strangers: What We should Know about the People We Don’t Know<\/em><\/a> ). Ka\u017ed\u00e1 strana m\u00e1 tendenci h\u00e1zet tu druhou k obrazu sv\u00e9mu. Proto\u017ee z\u00e1padn\u00ed l\u00edd\u0159i jsou zvykl\u00ed na demokratick\u00e9 procedury, kdy se kompromis\u016f dosahuje po zv\u00e1\u017een\u00ed r\u016fzn\u00fdch mo\u017enost\u00ed, o\u010dek\u00e1vaj\u00ed, \u017ee ru\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i budou uva\u017eovat a chovat se podobn\u011b. Proto\u017ee ru\u0161t\u00ed v\u016fdci jsou v podstat\u011b tyrani, ost\u0159\u00edlen\u00ed b\u00fdval\u00ed agenti tajn\u00e9 policie, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee z\u00e1padn\u00ed v\u016fdci jsou stejn\u011b agresivn\u00ed a bezskrupul\u00f3zn\u00ed jako oni sami. Zd\u00e1 se, \u017ee nap\u0159\u00edklad v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee NATO nen\u00ed pouze obrann\u00e1 aliance, zat\u00edmco my na Z\u00e1pad\u011b v\u00edme, \u017ee v\u016fdci Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, N\u011bmecka, Francie a Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed (nemluv\u011b o men\u0161\u00edch zem\u00edch NATO) \u017e\u00e1dn\u00fd \u00famysl napadnout Rusko, i kdyby se naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/p>\n Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem je, \u017ee se m\u016f\u017ee jednat o hru bez stabiln\u00edho nebo kone\u010dn\u00e9ho v\u00fdsledku. Ru\u0161t\u00ed v\u016fdci nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 nevinn\u00e9 holubice. Jsou sp\u00ed\u0161e jako vlci a vlci se st\u00e1vaj\u00ed nebezpe\u010dn\u00fdmi, pokud jsou krmeni sp\u00ed\u0161e ne\u017e hladov\u011bt. Pokud by se mu poda\u0159ilo obsadit Ukrajinu nebo alespo\u0148 jej\u00ed velk\u00e9 \u010d\u00e1sti, Putinova chu\u0165 dob\u00fdvat by se zv\u00fd\u0161ila, nikoli sn\u00ed\u017eila. Nav\u00edc \u010d\u00ednsk\u00fd dikt\u00e1tor Si \u0164in-pching \u010dek\u00e1 v k\u0159\u00eddlech, p\u0159ipraven\u00fd napadnout Tchaj-wan, pokud uvid\u00ed, \u017ee Z\u00e1pad uklid\u0148uje Rusy. Ru\u0161t\u00ed a \u010d\u00edn\u0161t\u00ed v\u016fdci vn\u00edmaj\u00ed Z\u00e1pad jako slab\u00fd a dekadentn\u00ed. Zat\u00edmco americk\u00fd prezident Joe Biden je vrchn\u00edm velitelem nejv\u011bt\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 vojensk\u00e9 velmoci, pot\u00e1c\u00ed se; N\u011bmeck\u00e9mu kancl\u00e9\u0159i Olafovi Scholzovi chyb\u00ed zku\u0161enosti; zd\u00e1 se, \u017ee n\u011bkter\u00e9 \u010dleny britsk\u00e9 Doln\u00ed sn\u011bmovny a m\u00e9dia zaj\u00edm\u00e1 pouze to, zda zam\u011bstnanci premi\u00e9ra Borise Johnsona poru\u0161ili pravidla o soci\u00e1ln\u00edm distancov\u00e1n\u00ed b\u011bhem uzam\u010den\u00ed covidem, nikoli rusk\u00e1 hrozba evropsk\u00e9 stabilit\u011b; Francouzsk\u00fd prezident Emmanuel Macron se \u00fazce zam\u011b\u0159uje na francouzskou politiku, nikoli na Z\u00e1pad jako celek. Ru\u0161t\u00ed a \u010d\u00edn\u0161t\u00ed v\u016fdci vid\u00ed tuto slabost jako p\u0159\u00edle\u017eitost. Je mezi nimi v\u0161ak velk\u00fd rozd\u00edl. Zat\u00edmco \u010c\u00edna by m\u011bla b\u00fdt pova\u017eov\u00e1na za impozantn\u00ed mocnost, Rusko m\u00e1 nohy z hl\u00edny. M\u00e1 zhruba stejn\u00fd HDP (hrub\u00fd dom\u00e1c\u00ed produkt) jako \u0160pan\u011blsko. Je tedy pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee jej\u00ed chrast\u011bn\u00ed \u0161avl\u00ed v sou\u010dasnosti nen\u00ed ve skute\u010dnosti o invazi a okupaci Ukrajiny (i kdy\u017e tato mo\u017enost by nem\u011bla b\u00fdt vylou\u010dena), ale sp\u00ed\u0161e o posunut\u00ed v\u00fdchoz\u00ed pozice v mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1le\u017eitostech sm\u011brem k p\u0159ijet\u00ed rusk\u00e9 anexe Krymu a dost pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed Ukrajiny. Z\u00e1pad u\u017e anexi Krymu ml\u010dky p\u0159ijal, ale Putin chce, aby si jeho v\u016fdci vydechli, pokud nenapadne i Ukrajinu. Paradoxn\u011b, pokud se zdr\u017e\u00ed \u00fatoku, bude pova\u017eov\u00e1n za m\u00edrotv\u016frce. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed situace. Ale nen\u00ed to beznad\u011bjn\u00e9. Historie poskytuje mnoho p\u0159\u00edklad\u016f \u0159e\u0161en\u00ed podobn\u00fdch probl\u00e9m\u016f. Zde jako politick\u00fd filozof a historik zm\u00edn\u00edm n\u011bkolik mo\u017enost\u00ed, jako jsem to ud\u011blal<\/a> na konferenci<\/a> v Kyjev\u011b dne 8. listopadu 2019, po\u0159\u00e1dan\u00e9 Evropsk\u00fdmi konzervativci a reformisty, ECR.<\/p>\n Probl\u00e9mem v\u00fdchodn\u00ed Ukrajiny je, \u017ee mnoho obyvatel chce b\u00fdt sp\u00ed\u0161e Rusy ne\u017e Ukrajinci. (Tak tomu bylo i v Sudetech v roce 1938: n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161ina cht\u011bla b\u00fdt ob\u010dany Velk\u00e9ho N\u011bmecka, Gro\u00dfdeutschland<\/em>Zat\u00edmco v\u011bt\u0161ina z n\u00e1s by uznala suverenitu Ukrajiny, n\u011bkte\u0159\u00ed z n\u00e1s tak\u00e9 sympatizuj\u00ed s n\u00e1zorem, \u017ee lid\u00e9 v pohrani\u010dn\u00edch oblastech by nem\u011bli b\u00fdt nuceni b\u00fdt proti sv\u00e9 v\u016fli sp\u00ed\u0161e ob\u010dany jedn\u00e9 zem\u011b ne\u017e druh\u00e9. Existuje d\u016fle\u017eit\u00fd historick\u00fd precedens pro \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu potenci\u00e1ln\u00edch Rus\u016f na v\u00fdchodn\u00ed Ukrajin\u011b. V roce 1864 ztratilo D\u00e1nsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed po kr\u00e1tk\u00e9 v\u00e1lce v\u00e9vodstv\u00ed \u0160lesvicko a Hol\u0161t\u00fdnsko ve prosp\u011bch Pruska. Hol\u0161t\u00fdnsko bylo zcela n\u011bmeck\u00e9, stejn\u011b jako ji\u017en\u00ed \u0160lesvicko, zat\u00edmco velk\u00e1 d\u00e1nsky mluv\u00edc\u00ed men\u0161ina z\u016fstala v severn\u00edm \u0160lesvicku. Po por\u00e1\u017ece N\u011bmecka v roce 1918 bylo rozhodnuto umo\u017enit obyvatel\u016fm Severn\u00edho \u0160lesvicka vybrat si mezi N\u011bmeckem a D\u00e1nskem. \u00dazem\u00ed bylo rozd\u011bleno do t\u0159\u00ed z\u00f3n. Brzy se uk\u00e1zalo, \u017ee obyvatel\u00e9 nejji\u017en\u011bj\u0161\u00ed z\u00f3ny cht\u011bj\u00ed v drtiv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b pat\u0159it k N\u011bmecku. Referendum tam proto bylo pova\u017eov\u00e1no za nadbyte\u010dn\u00e9. Obyvatel\u00e9 nejsevern\u011bj\u0161\u00ed z\u00f3ny hlasovali pro D\u00e1nsko, 75 procent proti 25 procent\u016fm. Obyvatel\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed z\u00f3ny hlasovali pro N\u011bmecko, 80 procent ku 20 procent\u016fm. V souladu s t\u00edm byla nejsevern\u011bj\u0161\u00ed z\u00f3na v roce 1920 p\u0159evedena z N\u011bmecka do D\u00e1nska. Zd\u00e1 se mi, \u017ee podobn\u00e1 m\u00edrov\u00e1 revize hranic by mohla b\u00fdt provedena na v\u00fdchodn\u00ed Ukrajin\u011b, i kdy\u017e definice r\u016fzn\u00fdch z\u00f3n by nebyla bez pot\u00ed\u017e\u00ed. Bylo by to jist\u011b mnohem hum\u00e1nn\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed ne\u017e v\u00e1lka mezi Ruskem a Ukrajinou nebo nucen\u00e1 v\u00fdm\u011bna obyvatelstva p\u0159es hranice, co\u017e se stalo mezi \u0158eckem a Tureckem v roce 1923 a mezi Ruskem, Polskem a N\u011bmeckem v roce 1945.<\/p>\n Probl\u00e9mem Krymu nemus\u00ed b\u00fdt to, \u017ee obyvatel\u00e9 odm\u00edtaj\u00ed ruskou nadvl\u00e1du. Pravd\u011bpodobn\u011b v\u011bt\u0161ina to podporuje, a jak jsem ji\u017e poznamenal, mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed ml\u010dky p\u0159ijalo anexi z roku 2014, a\u010dkoli to bylo v rozporu s mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem a smlouvami, kter\u00e9 Rusko podepsalo. Ostatn\u011b Krym byl rusk\u00fd od roku 1783, kdy ji car anektoval, a\u017e do roku 1954, kdy byla p\u0159evedena na Ukrajinu sov\u011btsk\u00fdm dekretem oslavuj\u00edc\u00edm 300. v\u00fdro\u010d\u00ed sjednocen\u00ed Ukrajiny s Ruskem. Probl\u00e9m je sp\u00ed\u0161e v tom, \u017ee na poloostrov\u011b z\u016fst\u00e1vaj\u00ed po\u010detn\u00e9 men\u0161iny Ukrajinc\u016f a Krymsk\u00fdch Tatar\u016f. T\u011b\u017eko by mohla b\u00fdt \u0159e\u0161en\u00edm revize hranic jako na v\u00fdchodn\u00ed Ukrajin\u011b nebo masivn\u00ed v\u00fdm\u011bna obyvatelstva: p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci ukrajinsk\u00e9 a tatarsk\u00e9 komunity na Krymu tam maj\u00ed stejn\u00e9 pr\u00e1vo \u017e\u00edt jako rusky mluv\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161ina. Tata\u0159i tam skute\u010dn\u011b \u017eili dlouho p\u0159ed ruskou anexi v roce 1783. A\u017e do poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed tvo\u0159ili v\u011bt\u0161inu populace a z\u016fstali jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch etnick\u00fdch skupin v zemi, dokud nebyli v roce 1944 krut\u011b deportov\u00e1ni do St\u0159edn\u00ed Asie, do sv\u00e9 d\u00e1vn\u00e9 vlasti se vraceli jen postupn\u011b a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b po Stalinov\u011b smrti. Op\u011bt je zde d\u016fle\u017eit\u00fd precedens pro \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu. Jde o rozd\u011blen\u00ed poloostrova na samospr\u00e1vn\u00e9 kantony podle \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho modelu. \u0160v\u00fdcarsko m\u00e1 \u010dty\u0159i jazykov\u00e9 komunity a dv\u011b velk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 komunity a v roce 1847 za\u017eilo kr\u00e1tkou ob\u010danskou v\u00e1lku na n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch lini\u00edch mezi katol\u00edky a protestanty. Ale od t\u00e9 doby \u0160v\u00fdca\u0159i vyvinuli syst\u00e9m svobody, rozmanitosti a tolerance t\u00edm, \u017ee omezili mo\u017enost kter\u00e9koli skupiny vnucovat svou v\u016fli ostatn\u00edm. Samotn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost snadno se p\u0159est\u011bhovat z jednoho kantonu do druh\u00e9ho poskytuje z\u00e1sadn\u00ed kontrolu jak\u00e9koli men\u0161iny utla\u010duj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161inu.<\/p>\n Ukrajina se pochopiteln\u011b chce p\u0159ipojit k Z\u00e1padu a m\u011bla by b\u00fdt v\u00edt\u00e1na. Jako suver\u00e9nn\u00ed zem\u011b by o tom, zda po\u017e\u00e1d\u00e1 o \u010dlenstv\u00ed v NATO nebo Evropsk\u00e9 unii, m\u011bla rozhodovat ona a ne ru\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i. Ale pro argumentaci p\u0159edpokl\u00e1dejme, \u017ee ani ona, ani zem\u011b NATO by necht\u011bly kv\u016fli t\u00e9to ot\u00e1zce v\u00e1l\u010dit s Ruskem, a proto by bylo rozumn\u00e9 ji odlo\u017eit, ani\u017e bychom samoz\u0159ejm\u011b ustoupili jak\u00fdmkoli rusk\u00fdm po\u017eadavk\u016fm. Ale op\u011bt existuje alternativa. Jde o to, \u017ee Ukrajina by vstoupila do Evropsk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho prostoru, EHP, sp\u00ed\u0161e ne\u017e do EU. EHP se skl\u00e1d\u00e1 ze v\u0161ech zem\u00ed EU krom\u011b Norska, Lichten\u0161tejnska a Islandu a pro v\u011bt\u0161inu praktick\u00fdch \u00fa\u010del\u016f, i kdy\u017e ne form\u00e1ln\u011b, \u0160v\u00fdcarska. My\u0161lenkou EHP je, \u017ee zem\u011b, kter\u00e9 nejsou p\u0159ipraveny vstoupit do EU, mohou b\u00fdt p\u0159esto sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dn\u00e9ho evropsk\u00e9ho trhu. EEA je sp\u00ed\u0161e o ekonomick\u00e9 ne\u017e politick\u00e9 integraci. Jde o zem\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed v\u00fdhod voln\u00e9ho obchodu a d\u011blby pr\u00e1ce, ani\u017e by musely p\u0159ij\u00edmat politick\u00e9 z\u00e1vazky, kter\u00e9 s sebou pln\u00e9 \u010dlenstv\u00ed v EU p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed. Toto uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed vyhovuje zem\u00edm na severn\u00ed periferii Evropy, jako je Norsko a Island, nebo v Alp\u00e1ch, jako je Lichten\u0161tejnsko a \u0160v\u00fdcarsko. Je pravda, \u017ee zem\u011b EHP nemaj\u00ed do rozhodov\u00e1n\u00ed EU p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 slovo, ale ani mal\u00e9 \u010dlensk\u00e9 zem\u011b EU. Podm\u00ednkou pro p\u0159ijet\u00ed na evropsk\u00fd vnit\u0159n\u00ed trh je p\u0159ijet\u00ed pravidel a p\u0159edpis\u016f EU, co\u017e se nezd\u00e1 nerozumn\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e zem\u011b EHP si ponech\u00e1vaj\u00ed mo\u017enost obchodovat jinde. Ukrajina je jako Norsko a Island na periferii Evropy. Pat\u0159\u00ed jako oni sp\u00ed\u0161e do EHP ne\u017e do EU. Mo\u017en\u00e1, \u017ee jednoho dne bude mo\u017en\u00e9 p\u0159im\u011bt i Rusko, aby vstoupilo do EHP. Va\u0161e sklony st\u0159\u00edlet do soused\u016f se toti\u017e zna\u010dn\u011b zmen\u0161uj\u00ed, pokud v nich vid\u00edte potenci\u00e1ln\u00ed z\u00e1kazn\u00edky.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Stoj\u00ed za to diskutovat o mo\u017enostech m\u00edrov\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed rusko-ukrajinsk\u00e9ho konfliktu… Rusk\u00fd prezident Vladimir Putin dal jasn\u011b najevo, jak\u00e9 jsou jeho kr\u00e1tkodob\u00e9 c\u00edle v rusko-ukrajinsk\u00e9m konfliktu. Jde o to, \u017ee Ukrajina se nestane \u010dlenem NATO a \u017ee s\u00edly NATO ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b nejsou trvale um\u00edst\u011bny pobl\u00ed\u017e rusk\u00fdch hranic. Je sp\u00ed\u0161e z\u00e1hadou, jak\u00e9 jsou jeho dlouhodob\u00e9 c\u00edle. […]<\/p>\n","protected":false},"author":11,"featured_media":2042,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[158],"tags":[],"editorial-positions":[],"regions":[],"types":[449],"class_list":["post-2134","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-politika","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\nJedn\u00e1n\u00ed s vlky<\/h2>\n
D\u00e1nsk\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed<\/h2>\n
\u0160v\u00fdcarsk\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed<\/h2>\n
\u0158e\u0161en\u00ed EEA<\/h2>\n