Mnoho hlubok\u00fdch my\u0161lenek a post\u0159eh\u016f Burkeho a Actona je st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed…<\/p>\n
Dva v\u00fdznamn\u00ed konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00ed myslitel\u00e9<\/a> m\u011bli ned\u00e1vno narozeniny, Edmund Burke (1729\u20131797) 12. ledna a Lord John Acton (1834\u20131902) 10. ledna. Je to vhodn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost p\u0159ipomenout si, co se od nich m\u016f\u017eeme v prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b jednadvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed nau\u010dit.<\/p>\n Burke byl t\u00e9m\u011b\u0159 prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd rozeznal destruktivn\u00ed tendence francouzsk\u00e9 revoluce z roku 1789. Poznal v\u0161ak, \u017ee kr\u00e1lovsk\u00fd absolutismus, kter\u00fd tomu p\u0159edch\u00e1zel, skon\u010dil. Ot\u00e1zkou bylo, co to nahrad\u00ed:<\/p>\n Absolutn\u00ed monarchie byla u konce. Vydechlo naposledy, bez zast\u00e9n\u00e1n\u00ed, bez n\u00e1mahy, bez k\u0159e\u010d\u00ed. Ve\u0161ker\u00fd ten boj, v\u0161echny rozbroje vznikly pot\u00e9 na z\u00e1klad\u011b up\u0159ednostn\u011bn\u00ed despotick\u00e9 demokracie p\u0159ed vl\u00e1dou vz\u00e1jemn\u00e9 kontroly. V\u00edt\u011bzstv\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 strany bylo nad principy britsk\u00e9 \u00fastavy ( Reflections<\/em> , Liberty Fund Edition, str. 159).<\/p><\/blockquote>\n Burke spr\u00e1vn\u011b vid\u011bl, \u017ee volba byla mezi \u201edespotickou demokraci\u00ed\u201c, kde lid nahradil kr\u00e1le, nebo \u201erecipro\u010dn\u00ed kontrolou\u201c jako ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed. Bylo to mezi revoluc\u00ed nebo reformou, mezi Rousseauem nebo Lockem.<\/p>\n Burke rozpoznal rod\u00edc\u00ed se totalitarismus francouzsk\u00fdch revolucion\u00e1\u0159\u016f, jakob\u00edn\u016f:<\/p>\n Individualita je z jejich sch\u00e9matu vl\u00e1dy vynech\u00e1na. St\u00e1t je ve v\u0161em. V\u0161e se vztahuje k v\u00fdrob\u011b s\u00edly; pot\u00e9 je v\u0161e d\u016fv\u011bryhodn\u00e9 k pou\u017eit\u00ed. Je vojensk\u00fd ve sv\u00e9m principu, ve sv\u00fdch maximech, ve sv\u00e9m duchu a ve v\u0161ech sv\u00fdch pohybech. St\u00e1t m\u00e1 nadvl\u00e1du a dob\u00fdv\u00e1n\u00ed pro sv\u00e9 jedin\u00e9 p\u0159edm\u011bty \u2013 nadvl\u00e1du nad mysl\u00ed proselytismem, nad t\u011bly zbran\u011bmi ( Select Works<\/em> , 3, str. 182).<\/p><\/blockquote>\n Pochopil tak\u00e9, \u017ee jde o ciz\u00ed, agresivn\u00ed kr\u00e9do. \u201ePokud nebudete m\u00edt ruce na me\u010di, jejich no\u017ee v\u00e1m budou u krku,\u201c napsal v dopise z roku 1794. \u201eNeexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00e9dium, neexistuje temperament, neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd kompromis s jakobinismem\u201c (Korespondence<\/em> , VIII, str. 104). To byl i p\u0159\u00edpad komunistick\u00fdch zem\u00ed dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, \u201a\u0159\u00ed\u0161e zla\u2018, jak je vhodn\u011b nazval prezident Ronald Reagan. Studen\u00e1 v\u00e1lka byla o tom, \u017ee jsme m\u011bli ruce na me\u010di, aby n\u00e1m jejich no\u017ee nele\u017eely u krku.<\/p>\n Jednou z nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edch my\u0161lenek p\u0159edlo\u017een\u00fdch Burkem byla jeho revize Lockovy teorie soci\u00e1ln\u00ed smlouvy. Souhlasil, \u017ee lidsk\u00e1 spole\u010dnost je zalo\u017eena na smlouv\u011b, ale nejednalo se o smlouvu vyjednanou mezi jednotlivci, kte\u0159\u00ed byli n\u00e1hodou tady a te\u010f, ale sp\u00ed\u0161e o smlouvu sepsanou a podepsanou histori\u00ed, sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed z \u010dasem prov\u011b\u0159en\u00fdch princip\u016f:<\/p>\n Spole\u010dnost je skute\u010dn\u011b smlouva. Pod\u0159\u00edzen\u00e9 smlouvy na p\u0159edm\u011bty pouh\u00e9ho p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9ho z\u00e1jmu mohou b\u00fdt rozpu\u0161t\u011bny dle libosti; ale st\u00e1t by nem\u011bl b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za nic lep\u0161\u00edho ne\u017e dohodu o partnerstv\u00ed v obchodu s pep\u0159em a k\u00e1vou, kalikem nebo tab\u00e1kem nebo n\u011bjak\u00fd jin\u00fd takov\u00fd mal\u00fd z\u00e1jem, kter\u00fd by m\u011bl b\u00fdt p\u0159evzat pro mal\u00fd do\u010dasn\u00fd z\u00e1jem a b\u00fdt rozpu\u0161t\u011bn fantazie ve\u010d\u00edrk\u016f. Je t\u0159eba na to pohl\u00ed\u017eet s jinou \u00factou; proto\u017ee to nen\u00ed partnerstv\u00ed ve v\u011bcech pod\u0159\u00edzen\u00fdch pouze hrub\u00e9 zv\u00ed\u0159ec\u00ed existenci do\u010dasn\u00e9 a pom\u00edjiv\u00e9 povahy. Je to partnerstv\u00ed v cel\u00e9 v\u011bd\u011b; partnerstv\u00ed ve ve\u0161ker\u00e9m um\u011bn\u00ed; partnerstv\u00ed v ka\u017ed\u00e9 ctnosti a ve v\u0161\u00ed dokonalosti. Proto\u017ee konce takov\u00e9ho partnerstv\u00ed nelze dos\u00e1hnout za mnoho generac\u00ed, st\u00e1v\u00e1 se partnerstv\u00edm nejen mezi \u017eiv\u00fdmi, ale i mezi \u017eiv\u00fdmi, mrtv\u00fdmi a t\u011bmi, kdo se maj\u00ed narodit. Ka\u017ed\u00e1 smlouva ka\u017ed\u00e9ho konkr\u00e9tn\u00edho stavu je pouze klauzul\u00ed ve velk\u00e9 prvotn\u00ed smlouv\u011b v\u011b\u010dn\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e1 spojuje ni\u017e\u0161\u00ed s vy\u0161\u0161\u00edmi p\u0159irozenostmi, spojuje viditeln\u00fd a neviditeln\u00fd sv\u011bt, podle pevn\u00e9 dohody schv\u00e1len\u00e9 nedotknutelnou p\u0159\u00edsahou, kter\u00e1 dr\u017e\u00ed v\u0161e fyzick\u00e9 a v\u0161echny. mravn\u00ed povahy, ka\u017ed\u00fd na sv\u00e9m ur\u010den\u00e9m m\u00edst\u011b (\u00davahy,<\/em> s. 192\u2013193).<\/p><\/blockquote>\n Kdy\u017e Robert Nozick v Anarchy, State and Utopia<\/em> vypr\u00e1v\u011bl o tom, jak m\u016f\u017ee st\u00e1t spont\u00e1nn\u011b vzniknout, ani\u017e by do\u0161lo k poru\u0161en\u00ed pr\u00e1v jednotlivce, odk\u00e1zal na Carla Mengera<\/a> . Ale to je ve skute\u010dnosti tak\u00e9 my\u0161lenka za Burkeovou reviz\u00ed teorie spole\u010densk\u00e9 smlouvy, kter\u00e1 ji roz\u0161i\u0159uje ob\u011bma sm\u011bry, na minul\u00e9 a nenarozen\u00e9 generace.<\/p>\n Skv\u011bl\u00fdm post\u0159ehem lorda Actona<\/a> bylo, \u017ee svoboda je sp\u00ed\u0161e prax\u00ed ne\u017e abstraktn\u00edm principem. \u201eJe to choulostiv\u00e9 ovoce vysp\u011bl\u00e9 civilizace\u201c ( Selected Writings<\/em> , Liberty Fund Edition, I, str. 5). Jeho definice svobody byla<\/p>\n uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk bude chr\u00e1n\u011bn p\u0159i kon\u00e1n\u00ed toho, co pova\u017euje za svou povinnost, proti vlivu autority a v\u011bt\u0161iny, zvyk\u016f a m\u00edn\u011bn\u00ed. St\u00e1t je opr\u00e1vn\u011bn ukl\u00e1dat povinnosti a ur\u010dovat hranici mezi dobrem a zlem pouze ve sv\u00e9 bezprost\u0159edn\u00ed oblasti. Za hranicemi v\u011bc\u00ed nezbytn\u00fdch pro jej\u00ed blaho m\u016f\u017ee v boji o \u017eivot pom\u00e1hat pouze nep\u0159\u00edmo t\u00edm, \u017ee podporuje vlivy, kter\u00e9 p\u0159eva\u017euj\u00ed nad poku\u0161en\u00edm \u2013 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a rozd\u011blov\u00e1n\u00ed bohatstv\u00ed ( Vybran\u00e9 spisy<\/em> , I, s. 7).<\/p><\/blockquote>\n Acton varoval p\u0159ed politick\u00fdmi hnut\u00edmi, kter\u00e1 se sna\u017eila rekonstruovat spole\u010dnost na z\u00e1klad\u011b minul\u00fdch k\u0159ivd, jako je rovnost\u00e1\u0159stv\u00ed. Pro rovnost\u00e1\u0159e znamenala demokracie neomezenou suverenitu lidu. Acton to pova\u017eoval za korupci demokratick\u00e9ho principu:<\/p>\n Skute\u010dn\u00fd demokratick\u00fd princip, \u017ee nikdo nesm\u00ed m\u00edt moc nad lidem, znamen\u00e1, \u017ee nikdo nebude moci omezit jeho moc nebo se j\u00ed vyhnout. Skute\u010dn\u00fd demokratick\u00fd princip, \u017ee lid nesm\u00ed b\u00fdt nucen d\u011blat, co se mu nel\u00edb\u00ed, znamen\u00e1, \u017ee se od n\u011bj nikdy nebude vy\u017eadovat, aby toleroval, co se mu nel\u00edb\u00ed. Skute\u010dn\u00fd demokratick\u00fd princip, \u017ee svobodn\u00e1 v\u016fle ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka mus\u00ed b\u00fdt co nejv\u00edce nespoutan\u00e1, znamen\u00e1, \u017ee svobodn\u00e1 v\u016fle kolektivn\u00edch lid\u00ed nesm\u00ed b\u00fdt ni\u010d\u00edm spoutan\u00e1 ( Vybran\u00e9 spisy<\/em> , I, s. 80).<\/p><\/blockquote>\n Pro Actona nebyla demokracie kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem. Byl to prost\u0159edek ke kone\u010dn\u00e9mu c\u00edli, svobod\u011b. D\u016fle\u017eit\u00e9 nebylo, \u017ee politickou moc budou m\u00edt sp\u00ed\u0161e na\u0161i krajan\u00e9 ne\u017e cizinci, ale \u017ee bude omezen\u00e1, omezen\u00e1:<\/p>\n Kdykoli se jedin\u00fd ur\u010dit\u00fd objekt stane nejvy\u0161\u0161\u00edm c\u00edlem st\u00e1tu, a\u0165 u\u017e je to v\u00fdhoda t\u0159\u00eddy, bezpe\u010dnost nebo moc zem\u011b, nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu nebo podpora jak\u00e9koli spekulativn\u00ed my\u0161lenky, st\u00e1t se st\u00e1v\u00e1 na dobu nevyhnuteln\u011b absolutn\u00ed. Samotn\u00e1 svoboda vy\u017eaduje pro svou realizaci omezen\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 moci, nebo\u0165 svoboda je jedin\u00fdm p\u0159edm\u011btem, kter\u00fd je prosp\u011b\u0161n\u00fd v\u0161em stejn\u011b a nevyvol\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd up\u0159\u00edmn\u00fd odpor ( Vybran\u00e9 spisy<\/em> , I, s. 424).<\/p><\/blockquote>\n D\u016fvodem, pro\u010d je \u0160v\u00fdcarsko nejsvobodn\u011bj\u0161\u00ed zem\u00ed sv\u011bta (alespo\u0148 podle Indexu lidsk\u00e9 svobody<\/a> ), je decentralizace, rozd\u011blen\u00ed pravomoc\u00ed mezi obce, kantony a feder\u00e1ln\u00ed st\u00e1t, ale tak\u00e9 kontroly prov\u00e1d\u011bn\u00e9 pravideln\u00fdmi referendy a siln\u00e1 tradice svobody. Tuto z\u00e1sadu do jist\u00e9 m\u00edry vystihuje tak\u00e9 \u201ez\u00e1sada subsidiarity\u201c Evropsk\u00e9 unie.<\/p>\n Jeden z m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdch Actonov\u00fdch poznatk\u016f se t\u00fdkal p\u0159\u00edsp\u011bvku starov\u011bk\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch kmen\u016f ke svobod\u011b:<\/p>\n Jejich kr\u00e1lov\u00e9, kdy\u017e m\u011bli kr\u00e1le, nep\u0159edsedali jejich rad\u00e1m; byly n\u011bkdy voliteln\u00e9; n\u011bkdy byli sesazeni; a byli zav\u00e1z\u00e1ni p\u0159\u00edsahou jednat v poslu\u0161nosti s obecn\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm. Skute\u010dn\u00e9 autority se t\u011b\u0161ili pouze ve v\u00e1lce. Tento primitivn\u00ed republik\u00e1nstv\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ipou\u0161t\u00ed monarchii jako p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fd incident, ale pevn\u011b se dr\u017e\u00ed kolektivn\u00ed nad\u0159azenosti v\u0161ech svobodn\u00fdch lid\u00ed, ustavuj\u00edc\u00ed autority nad v\u0161emi konstituovan\u00fdmi autoritami, je vzd\u00e1len\u00fdm z\u00e1rodkem parlamentn\u00ed vl\u00e1dy ( Vybran\u00e9 spisy<\/em> , I, str. 30\u2013 31).<\/p><\/blockquote>\n Jak zd\u016fraz\u0148uji ve sv\u00e9 ned\u00e1vn\u00e9 knize<\/a> o konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00ed politick\u00e9 tradici, tyto my\u0161lenky lze nal\u00e9zt tak\u00e9 v Heimskringla<\/em> islandsk\u00e9ho kronik\u00e1\u0159e Snorriho Sturlusona<\/a> , napsan\u00e9 ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 13. stolet\u00ed o boji mezi norsk\u00fdmi kr\u00e1li a jejich poddan\u00fdmi. Britsk\u00fd politik a spisovatel Daniel Hannan, lord Hannan z Kingsclere, tyto my\u0161lenky rozvinul ve sv\u00e9 vn\u00edmav\u00e9 pr\u00e1ci o anglosask\u00e9 politick\u00e9 tradici How We Invented Freedom & Why It Matters<\/em> (2013).<\/p>\n Acton ve sv\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch svobody pod\u00e1v\u00e1 fascinuj\u00edc\u00ed shrnut\u00ed konfliktu mezi c\u00edrkevn\u00ed a feud\u00e1ln\u00ed hierarchi\u00ed st\u0159edov\u011bku, kde byla nakonec nalezena rovnov\u00e1ha, ne v\u011bdom\u011b, ale pomalu a pracn\u011b. Pr\u00e1v\u011b na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to rovnov\u00e1hy mohla svoboda r\u016fst jako nezam\u00fd\u0161len\u00fd d\u016fsledek. Acton byl p\u0159edev\u0161\u00edm historik a jeho \u00favahy o historikov\u011b stanici a jej\u00edch povinnostech jsou pr\u00e1vem slavn\u00e9. Napsal kolegovi historikovi, anglik\u00e1nsk\u00e9mu biskupovi Mandellu Creightonovi:<\/p>\n Nemohu p\u0159ijmout v\u00e1\u0161 k\u00e1non, \u017ee m\u00e1me soudit pape\u017ee a kr\u00e1le na rozd\u00edl od jin\u00fdch mu\u017e\u016f, s p\u0159\u00edzniv\u00fdm p\u0159edpokladem, \u017ee neud\u011blali nic \u0161patn\u00e9ho. Existuje-li n\u011bjak\u00fd p\u0159edpoklad, je to naopak proti dr\u017eitel\u016fm moci, kter\u00e1 se zvy\u0161uje s rostouc\u00ed moc\u00ed. Historick\u00e1 odpov\u011bdnost mus\u00ed nahradit nedostatek pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnosti. Moc m\u00e1 tendenci korumpovat a absolutn\u00ed moc korumpuje absolutn\u011b. Velc\u00ed mu\u017ei jsou t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy \u0161patn\u00ed, i kdy\u017e uplat\u0148uj\u00ed vliv a ne autoritu: je\u0161t\u011b v\u00edce, kdy\u017e k tomu p\u0159id\u00e1te tendenci nebo jistotu korupce autoritou. Nen\u00ed hor\u0161\u00ed kac\u00ed\u0159stv\u00ed, ne\u017e \u017ee \u00fa\u0159ad posv\u011bt\u00ed jeho dr\u017eitele. To je bod, ve kter\u00e9m se negace katolicismu a negace liberalismu setk\u00e1vaj\u00ed a udr\u017euj\u00ed vysokou slavnost a c\u00edl se u\u010d\u00ed ospravedl\u0148ovat prost\u0159edky ( Vybran\u00e9 spisy<\/em> , II, str. 383).<\/p><\/blockquote>\n Tato slova jsou aktu\u00e1ln\u00ed i dnes, kdy se vl\u00e1dci \u010c\u00edny a Ruska sna\u017e\u00ed potla\u010dit v\u0161echny historick\u00e9 studie o ohavn\u00fdch zlo\u010dinech sv\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f. V \u010c\u00edn\u011b je monument\u00e1ln\u00ed biografie Maa od Jung Changa a Jona Hallidaye zak\u00e1z\u00e1na<\/a> ; stejn\u011b jako objevn\u00e1 trilogie Franka Dik\u00f6ttera o komunistick\u00e9 \u010c\u00edn\u011b. V Rusku \u00fa\u0159ady ned\u00e1vno uzav\u0159ely<\/a> Memorial, institut v\u011bnovan\u00fd pam\u00e1tce ob\u011bt\u00ed. Lenin, Stalin a Mao nebyli nikdy postaveni p\u0159ed norimbersk\u00fd soud, na rozd\u00edl od nacistick\u00fdch v\u016fdc\u016f. V\u0161ichni zem\u0159eli ve sp\u00e1nku. Proto, jak poznamenal Acton, historick\u00e1 odpov\u011bdnost mus\u00ed nahradit nedostatek pr\u00e1vn\u00ed odpov\u011bdnosti.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Mnoho hlubok\u00fdch my\u0161lenek a post\u0159eh\u016f Burkeho a Actona je st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed… Dva v\u00fdznamn\u00ed konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00ed myslitel\u00e9 m\u011bli ned\u00e1vno narozeniny, Edmund Burke (1729\u20131797) 12. ledna a Lord John Acton (1834\u20131902) 10. ledna. Je to vhodn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost p\u0159ipomenout si, co se od nich m\u016f\u017eeme v prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b jednadvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed nau\u010dit. Rod\u00edc\u00ed se totalitarismus Francouzsk\u00e9 revoluce Burke byl t\u00e9m\u011b\u0159 […]<\/p>\n","protected":false},"author":11,"featured_media":2012,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[182,181,158],"tags":[],"editorial-positions":[],"regions":[328,364],"types":[449],"class_list":["post-2211","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-eseje-cs","category-kultura-cs","category-politika","regions-central-europe-cs","regions-western-europe-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\nRod\u00edc\u00ed se totalitarismus Francouzsk\u00e9 revoluce<\/h2>\n
Burkeho revize teorie spole\u010densk\u00e9 smlouvy<\/h2>\n
Svoboda: sp\u00ed\u0161e praxe ne\u017e princip<\/h2>\n
\u00dakol historika<\/h2>\n