Rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 centrum<\/a> a Nederlands Instituut voor Praxeologie<\/a> uspo\u0159\u00e1daly v \u00fater\u00fd 12. b\u0159ezna 2024 v amsterdamsk\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 knihovn\u011b setk\u00e1n\u00ed, na kter\u00e9m jsem vystoupil jako \u0159e\u010dn\u00edk. T\u00e9ma, kter\u00e9 mi bylo p\u0159id\u011bleno, bylo, jak bude vypadat Evropsk\u00e1 unie v roce 2030. To byla dobr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost zamyslet se nad v\u00fdvojem Evropsk\u00e9 unie od jej\u00edho zalo\u017een\u00ed jako Evropsk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed v roce 1957. Ve sv\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku jsem nazna\u010dil, \u017ee historii Evropsk\u00e9 unie lze rozd\u011blit do dvou etap. Od po\u010d\u00e1tku a\u017e do roku 1992, kdy byla p\u0159ijata Maastrichtsk\u00e1 smlouva, se soust\u0159edila na hospod\u00e1\u0159skou integraci. Pro tuto ekonomickou integraci neboli voln\u00fd obchod v Evrop\u011b existovaly p\u00e1dn\u00e9 argumenty, kter\u00e9 ji\u017e v roce 1776 p\u0159edlo\u017eil Adam Smith<\/a> ve sv\u00e9 knize „Voln\u00fd obchod v Evrop\u011b“. Po roce 1992 se v\u0161ak Evropsk\u00e1 unie zam\u011b\u0159ila na politickou integraci, na snahu vytvo\u0159it evropsk\u00fd superst\u00e1t, Spojen\u00e9 st\u00e1ty evropsk\u00e9, s jednou m\u011bnou, jednou vlajkou, jednou hymnou a p\u0159edev\u0161\u00edm s jednou vl\u00e1dou. St\u00e1t je v\u0161ak obvykle postaven na spole\u010dn\u00e9 identit\u011b: Je v\u00fdrazem v\u016fle n\u00e1roda sd\u00edlet stejn\u00e9 politick\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. Existuje spole\u010dn\u00e1 evropsk\u00e1 identita? Moje odpov\u011b\u010f zn\u011bla, \u017ee takov\u00e1 identita do jist\u00e9 m\u00edry skute\u010dn\u011b existuje. Utv\u00e1\u0159ely ji dv\u011b historick\u00e9 ud\u00e1losti: Karel Martel vedl v roce 732 u Poitiers fransk\u00e1 a akvit\u00e1nsk\u00e1 vojska k v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad muslimsk\u00fdmi \u00fato\u010dn\u00edky z jihu. Evropsk\u00e1 \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e1 civilizace byla zachr\u00e1n\u011bna. P\u0159ed V\u00eddn\u00ed v roce 1683 vojska Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 a Rzeczpospolit\u00e9 polsko-litevsk\u00e9 pod veden\u00edm Jana Sobiesk\u00e9ho odrazila muslimsk\u00e9 \u00fato\u010dn\u00edky, kte\u0159\u00ed o dv\u011b stolet\u00ed d\u0159\u00edve dobyli zbytky Byzantsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Evropsk\u00e1 \u017eidovsko-k\u0159es\u0165ansk\u00e1 civilizace byla op\u011bt zachr\u00e1n\u011bna.<\/p> Tuto spole\u010dnou evropskou identitu v\u00fdsti\u017en\u011b popsal Edward Gibbon ve sv\u00fdch monument\u00e1ln\u00edch d\u011bjin\u00e1ch<\/a>. o \u00fapadku a p\u00e1du \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e: „Je povinnost\u00ed vlastence preferovat a podporovat v\u00fdlu\u010dn\u00e9 z\u00e1jmy a sl\u00e1vu sv\u00e9 vlasti, ale filozof si m\u016f\u017ee dovolit roz\u0161\u00ed\u0159it sv\u00e9 n\u00e1zory a pova\u017eovat Evropu za jednu velkou republiku, jej\u00ed\u017e r\u016fzn\u00ed obyvatel\u00e9 dos\u00e1hli t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e9 \u00farovn\u011b zdvo\u0159ilosti a kultivovanosti. Rovnov\u00e1ha sil bude i nad\u00e1le kol\u00edsat a prosperita na\u0161eho nebo sousedn\u00edch kr\u00e1lovstv\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt st\u0159\u00eddav\u011b povzn\u00e1\u0161ena nebo sni\u017eov\u00e1na; tyto d\u00edl\u010d\u00ed ud\u00e1losti v\u0161ak nemohou z\u00e1sadn\u011b po\u0161kodit n\u00e1\u0161 celkov\u00fd stav \u0161t\u011bst\u00ed, syst\u00e9m um\u011bn\u00ed, z\u00e1kon\u016f a mrav\u016f, kter\u00fd tak v\u00fdhodn\u011b odli\u0161uje Evropany a jejich kolonie nad ostatn\u00ed lidstvo.<\/p>\n Ot\u00e1zkou je, zda je tato spole\u010dn\u00e1 identita natolik siln\u00e1, aby na n\u00ed bylo mo\u017en\u00e9 vybudovat evropsk\u00fd superst\u00e1t (a nikoliv federaci st\u00e1t\u016f). Odpov\u011b\u010f zn\u00ed ne, \u0159ekl bych. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed se siln\u011b identifikuje se svou rodinou a p\u0159\u00e1teli, m\u00e9n\u011b siln\u011b, ale p\u0159esto pevn\u011b, se sv\u00fdm n\u00e1rodem, jako nap\u0159\u00edklad D\u00e1nov\u00e9, Italov\u00e9 a Pol\u00e1ci, ale sp\u00ed\u0161e slab\u011b s Evropou. P\u0159esto se mal\u00e1 skupina euromantik\u016f sna\u017e\u00ed tuto my\u0161lenku vnutit neochotn\u00fdm nebo dokonce nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm populac\u00edm. Tito lid\u00e9 se sna\u017e\u00ed zm\u011bnit Evropu v pevnost (samoz\u0159ejm\u011b s v\u011bzen\u00edm v suter\u00e9nu). Sna\u017e\u00ed se p\u0159em\u011bnit otev\u0159en\u00fd trh, kter\u00fd se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b rozv\u00edjel d\u00edky hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 integraci v letech 1957-1992, v uzav\u0159en\u00fd st\u00e1t, kde politick\u00e1 integrace je jen eufemismem pro centralizaci. Cht\u011bj\u00ed feder\u00e1ln\u00ed st\u00e1t nam\u00edsto federace st\u00e1t\u016f. Jejich projekt m\u00e1 n\u011bkter\u00e9 fra\u0161kovit\u00e9 prvky. Nap\u0159\u00edklad p\u0159esun Evropsk\u00e9ho parlamentu z Bruselu do \u0160trasburku jednou m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, aby se zal\u00edbil elit\u011b vl\u00e1dnouc\u00ed ve Francii, mu vynesl p\u0159ezd\u00edvku „ko\u010dovn\u00fd cirkus“.<\/p>\n Pouk\u00e1zal jsem na to, \u017ee dv\u011b evropsk\u00e9 instituce nemaj\u00ed sv\u016fj p\u016fvod ve vzne\u0161en\u00fdch ide\u00e1lech, ale v nestoudn\u00e9m k\u0161eftov\u00e1n\u00ed. Jednou z t\u011bchto instituc\u00ed je spole\u010dn\u00e1 ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 politika. V roce 1971, ve stejn\u00fd den, kdy \u010dty\u0159i zem\u011b, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, Irsko, D\u00e1nsko a Norsko, podaly \u017e\u00e1dost o \u010dlenstv\u00ed v EU, prohl\u00e1sili minist\u0159i rybolovu \u0161esti st\u00e1vaj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f EU ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 oblasti v\u0161ech \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f za spole\u010dn\u00e9. Budouc\u00ed \u010dlenov\u00e9 by museli otev\u0159\u00edt sv\u00e1 lovi\u0161t\u011b ryb\u00e1\u0159sk\u00fdm plavidl\u016fm z ostatn\u00edch zem\u00ed EU a ve\u0161ker\u00fd evropsk\u00fd rybolov by musel b\u00fdt \u0159\u00edzen z Bruselu. T\u0159i ze \u010dty\u0159 budouc\u00edch \u010dlen\u016f toto prohl\u00e1\u0161en\u00ed na posledn\u00ed chv\u00edli p\u0159ijali, zat\u00edmco Norsko se odm\u00edtlo p\u0159ipojit. Spole\u010dn\u00e1 ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 politika se uk\u00e1zala jako katastrofa, proto\u017ee st\u00e1le rostouc\u00ed ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 flotily se hon\u00ed za st\u00e1le se zmen\u0161uj\u00edc\u00edmi ryb\u00edmi populacemi. Naproti tomu Island, kter\u00fd je \u0161\u0165astn\u011b mimo EU, vyvinul udr\u017eiteln\u00fd a ziskov\u00fd syst\u00e9m<\/a> rybolovu zalo\u017een\u00fd na individu\u00e1ln\u00edch p\u0159evoditeln\u00fdch kv\u00f3t\u00e1ch, kter\u00e9 se rovnaj\u00ed uzav\u0159en\u00ed spole\u010dn\u00e9ho majetku. Island se tak vyhnul zn\u00e1m\u00e9 „trag\u00e9dii spole\u010dn\u00fdch statk\u016f<\/a>“ – nevyhnuteln\u00e9mu nadm\u011brn\u00e9mu vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f – zat\u00edmco spole\u010dn\u00e1 ryb\u00e1\u0159sk\u00e1 politika znamenala op\u011btovn\u00e9 zaveden\u00ed tohoto probl\u00e9mu.<\/p>\n Druhou instituc\u00ed je euro. Koncem roku 1989 se k p\u0159ekvapen\u00ed v\u0161ech v\u00fdchodn\u00ed N\u011bmecko rozpadlo nikoli s t\u0159eskem, ale se sku\u010den\u00edm, a p\u0159edstavitel\u00e9 z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka zoufale tou\u017eili po sjednocen\u00ed obou n\u011bmeck\u00fdch st\u00e1t\u016f. N\u011bkte\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed evrop\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9, zejm\u00e9na francouzsk\u00fd prezident Fran\u00e7ois Mitterand, nebyli t\u00e9to my\u0161lence naklon\u011bni. Rozumn\u00ed poznamenali, \u017ee maj\u00ed N\u011bmecko tak r\u00e1di, \u017ee cht\u011bj\u00ed m\u00edt dva. Cenou za souhlas se sjednocen\u00edm N\u011bmecka a vstupem tohoto nov\u00e9ho st\u00e1tu do EU a NATO (jak vypl\u00fdv\u00e1 z pam\u011bt\u00ed francouzsk\u00e9 elity) bylo, \u017ee se z\u00e1padn\u00ed N\u011bmecko vzdalo pevn\u00e9 a stabiln\u00ed n\u011bmeck\u00e9 marky a p\u0159ijalo spole\u010dnou m\u011bnu. N\u011bmci nicm\u00e9n\u011b trvali na p\u0159\u00edsn\u00fdch pravidlech, kter\u00e1 m\u011bla zajistit stabilitu nov\u00e9 m\u011bny euro. Evropsk\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka nap\u0159\u00edklad nesm\u011bla p\u016fj\u010dovat pen\u00edze jednotliv\u00fdm \u010dlensk\u00fdm st\u00e1t\u016fm. V posledn\u00edch dvaceti letech v\u0161ak byla t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echna tato pravidla poru\u0161ena. Na setk\u00e1n\u00ed v Amsterdamu jsem \u0159ekl, \u017ee existuj\u00ed dva struktur\u00e1ln\u00ed d\u016fvody, pro\u010d je obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed udr\u017eet stabiln\u00ed spole\u010dnou m\u011bnu v Evropsk\u00e9 unii ne\u017e ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech americk\u00fdch. Jedn\u00edm z nich je, \u017ee evropsk\u00fd trh pr\u00e1ce nen\u00ed zdaleka tak pru\u017en\u00fd jako americk\u00fd. V t\u011b\u017ek\u00fdch dob\u00e1ch je proto motivov\u00e1no vyhnout se nevyhnuteln\u00e9mu sn\u00ed\u017een\u00ed mezd oslaben\u00edm m\u011bny. Dal\u0161\u00edm d\u016fvodem je, \u017ee v Evrop\u011b v\u00edce ne\u017e t\u0159iceti jazyk\u016f je mnohem men\u0161\u00ed mobilita ne\u017e v anglicky mluv\u00edc\u00ed Severn\u00ed Americe. Lid\u00e9 se mnohem sn\u00e1ze p\u0159esunou z depresivn\u00edho Arkansasu do prosperuj\u00edc\u00edho Massachusetts ne\u017e z \u0158ecka do Irska. Kdy\u017e se tedy ekonomiky n\u011bkter\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f ocitnou v depresi, existuje motivace pomoci jim op\u011bt znehodnocen\u00edm m\u011bny.<\/p>\n
\n Bohatstv\u00ed n\u00e1rod\u016f<\/em>
\n<\/a> (a p\u0159ed n\u00edm fenno\u0161v\u00e9dsk\u00fd pastor Anders Chydenius<\/a>). Voln\u00fd obchod p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nejen prosperitu, ale tak\u00e9 p\u0159isp\u00edv\u00e1 k m\u00edru. Kdy\u017e zbo\u017e\u00ed nesm\u00ed p\u0159ekro\u010dit hranice, ud\u011blaj\u00ed to voj\u00e1ci. V\u00e1\u0161 sklon st\u0159\u00edlet na souseda se sni\u017euje, pokud v n\u011bm vid\u00edte potenci\u00e1ln\u00edho z\u00e1kazn\u00edka.<\/p>\nSpole\u010dn\u00e1 evropsk\u00e1 identita<\/h3>\n
Otev\u0159en\u00fd trh nebo uzav\u0159en\u00fd st\u00e1t?<\/h3>\n
Obchodov\u00e1n\u00ed s ko\u0148mi v Evrop\u011b<\/h3>\n
Z\u00e1sada subsidiarity<\/h3>\n