Od roku 2004 se ka\u017ed\u00fd rok, obvykle koncem listopadu nebo za\u010d\u00e1tkem prosince, sch\u00e1zej\u00ed p\u0159\u00edznivci svobody z cel\u00e9ho sv\u011bta v jednom z velk\u00fdch m\u011bst Severn\u00ed Ameriky na Freedom Dinner. Jedn\u00e1 se o akci sponzorovanou Atlas Network, mezin\u00e1rodn\u00ed zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00ed organizac\u00ed zalo\u017eenou britsk\u00fdm obchodn\u00edkem a podnikatelem Sir Antony Fisher<\/a> v roce 1981 pom\u00e1hat a povzbuzovat think tanky, kter\u00e9 zkoumaj\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed soci\u00e1ln\u00edch probl\u00e9m\u016f spont\u00e1nn\u00ed spoluprac\u00ed mezi jednotlivci, bez n\u00e1tlaku, m\u00edsto toho, aby se spol\u00e9hali hlavn\u011b na p\u0159\u00edkazy shora. Fisher byl ovlivn\u011bn v\u00fdzna\u010dn\u00fdm anglo-rakousk\u00fdm ekonomem a filozofem Friedrichem von Hayekem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974, kter\u00fd u\u010dil, \u017ee lid\u00e9 jsou nakonec \u0159\u00edzeni my\u0161lenkami a \u017ee boj za svobodu je proto p\u0159edev\u0161\u00edm bojem za zm\u011bnu idej\u00ed pomoc\u00ed argument\u016f. a d\u016fkazy: bylo to zviditelnit neviditelnou ruku Adama Smithe, ilustrovat v mnoha p\u0159\u00edpadech v\u00fdhody zpoplatn\u011bn\u00ed oproti zdan\u011bn\u00ed a zam\u011b\u0159it se na skute\u010dn\u00e9 d\u016fsledky r\u016fzn\u00fdch n\u00e1vrh\u016f politik, nejen na jejich stanoven\u00e9 c\u00edle. S velk\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm jsem se dne 14. prosince z\u00fa\u010dastnil velkolep\u00e9 a skv\u011ble zorganizovan\u00e9 Freedom Dinner 2021 v Miami.<\/p>\n Hlavn\u00edm \u0159e\u010dn\u00edkem v Miami byl jeden z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch spisovatel\u016f Mario Vargas Llosa z Peru, laure\u00e1t Nobelovy ceny za literaturu za rok 2010. Ned\u00e1vno vydal \u010dtivou intelektu\u00e1ln\u00ed autobiografii Vol\u00e1n\u00ed kmene<\/em> (La llamada de la tribu, 2018) o nap\u011bt\u00ed mezi lidsk\u00fdm kmenov\u00fdm instinktem a modern\u00edm individualismem s kapitolami o Adamu Smithovi, Jos\u00e9 Ortegovi y Gassetovi, Hayekovi, Karlu Popperovi, Raymond Aron, Isaiah Berlin a Jean-Fran\u00e7ois Revel. (O t\u0159ech z t\u011bchto autor\u016f, Smithovi, Hayekovi a Popperovi, pojedn\u00e1v\u00e1m ve sv\u00fdch 24 konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00edch myslitel\u00edch<\/em><\/a> .) V \u00davodu pod\u00e1v\u00e1 Vargas Llosa kr\u00e1tk\u00fd, ale fascinuj\u00edc\u00ed popis sv\u00fdch rozhovor\u016f s prezidentem Ronaldem Reaganem ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. a premi\u00e9rka Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed Margaret Thatcherov\u00e1. Na leto\u0161n\u00ed ve\u010de\u0159i Freedom Dinner bylo jeho \u00fakolem p\u0159edat prvn\u00ed cenu \u201eAtlas Network-C\u00e1tedra Vargas Llosa Young Journalism Prize\u201c kub\u00e1nsk\u00e9 novin\u00e1\u0159ce v exilu, Carle Gloria Colom\u00e9, za \u010dl\u00e1nek na t\u00e9ma \u201eJeden\u00e1ct\u00fd \u010dervenec v San Antonio de Los Ba\u00f1os‘. V \u010dervenci 2021 se stalo to, \u017ee v San Antoniu de los Ba\u00f1os pobl\u00ed\u017e Havany a na n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch m\u00edstech Kub\u00e1nci najednou koordinovali sv\u00e9 akce online a vy\u0161li do ulic a demonstrovali proti autorit\u00e1\u0159sk\u00e9mu re\u017eimu brat\u0159\u00ed Castr\u016f, kter\u00fd z Kuby ud\u011blal jeden z nejchud\u0161\u00ed zem\u011b Latinsk\u00e9 Ameriky. Demonstranti skandovali heslo \u201ePatria y Vida\u201c, kter\u00e9 proslavila stejnojmenn\u00e1 p\u00edse\u0148<\/a> kub\u00e1nsk\u00e9ho rappera Yotuela. Zat\u00edmco kub\u00e1nsk\u00e1 vl\u00e1da pou\u017eila masivn\u00ed s\u00edlu k potla\u010den\u00ed protest\u016f, zatkla asi 700 lid\u00ed a na chv\u00edli vypnula internet, bylo pozoruhodn\u00e9, jak poznamen\u00e1v\u00e1 Colom\u00e9 ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku, \u017ee se lid\u00e9 najednou neboj\u00ed sv\u00fdch utla\u010dovatel\u016f, kte\u0159\u00ed ztratili ve\u0161kerou d\u016fv\u011bryhodnost. To m\u016f\u017ee b\u00fdt za\u010d\u00e1tek konce. Na Freedom Dinner Yotuel dojemn\u011b zp\u00edval svou p\u00edse\u0148.<\/p>\n Zat\u00edmco jsem poslouchal Vargase Llosy, jak pron\u00e1\u0161\u00ed jeho uhlazenou \u0159e\u010d, p\u0159em\u00edtal jsem o t\u0159ech m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fdch faktech. Jedn\u00edm z nich je, \u017ee se podivn\u011b dv\u011b zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed komunistick\u00e9 zem\u011b na sv\u011bt\u011b prom\u011bnily v monarchie. O tom, kdo vl\u00e1dne, rozhoduje d\u011bdictv\u00ed, nikoli volby: na Kub\u011b p\u0159evzal vl\u00e1du Ra\u00fal Castro od sv\u00e9ho bratra Fidela a v kr\u00e1lovstv\u00ed poustevn\u00edk\u016f v Severn\u00ed Koreji vl\u00e1dne rodina Kim\u016f. Druh\u00fdm faktem je, \u017ee vysv\u011btlen\u00ed kub\u00e1nsk\u00e9 vl\u00e1dy pro chudobu a zaostalost karibsk\u00e9ho ostrova, embargo ze strany Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, je v p\u0159\u00edm\u00e9m rozporu s marxistickou teori\u00ed vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed. Pokud by kapitalistick\u00fd Z\u00e1pad vyko\u0159is\u0165oval chud\u00fd Jih prost\u0159ednictv\u00edm nep\u0159\u00edzniv\u00fdch obchodn\u00edch podm\u00ednek, jak tvrdil Lenin (stejn\u011b jako argentinsk\u00fd ekonom Ra\u00fal Prebisch, autor teorie z\u00e1vislosti), pak by to nejlep\u0161\u00ed, co by se mohlo chud\u00e9 ji\u017en\u00ed zemi st\u00e1t, bylo m\u00edt obchod se Z\u00e1padem se zastavil. Ale marxist\u00e9 se samoz\u0159ejm\u011b m\u00fdlili. Ekonomiky mimo tradi\u010dn\u00ed Z\u00e1pad, kter\u00e9 v posledn\u00edch n\u011bkolika desetilet\u00edch rostly nejrychleji, jsou ty, kter\u00e9 se spol\u00e9haj\u00ed na obchod se Z\u00e1padem, jako je Ji\u017en\u00ed Korea, Tchaj-wan a Singapur. Embargo je pro Kub\u00e1nce \u0161patn\u00e9, proto\u017ee jsou p\u0159ipraveni o vz\u00e1jemn\u00e9 v\u00fdhody mezin\u00e1rodn\u00edho obchodu. T\u0159et\u00ed skute\u010dnost, kterou jsem si v\u0161iml, kdy\u017e jsem v roce 2002 str\u00e1vil n\u011bkolik dn\u00ed v Havan\u011b. Kub\u00e1nsk\u00e1 revoluce, kter\u00e1 byla u\u010din\u011bna za \u00fa\u010delem svr\u017een\u00ed v\u0161emohouc\u00edho dolaru, ve skute\u010dnosti u\u010dinila dolar v\u0161emocn\u00fdm: v Havan\u011b by lid\u00e9 pro dolary ud\u011blali cokoliv.<\/p>\n Letos cenu Templeton Freedom Award z\u00edskalo indick\u00e9 centrum pro ob\u010danskou spole\u010dnost se s\u00eddlem v Nov\u00e9m Dill\u00ed. Toto ocen\u011bn\u00ed, 100 000 dolar\u016f, umo\u017enil legend\u00e1rn\u00ed investor a filantrop Sir John Templeton. Cenu z\u00edskalo Centrum pro ob\u010danskou spole\u010dnost, kter\u00e9 v Miami zastupuje Prashant Narang, za svou pr\u00e1ci na ochran\u011b a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed pr\u00e1v a p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed v\u00edce ne\u017e t\u0159iceti milion\u016f indick\u00fdch pouli\u010dn\u00edch prodejc\u016f. \u010casto jsou obt\u011b\u017eov\u00e1ni m\u00edstn\u00edmi \u00fa\u0159ady a nab\u00edzej\u00ed nepostradateln\u00e9 slu\u017eby, p\u0159i\u010dem\u017e mnoz\u00ed z nich jsou skute\u010dn\u00fdmi podnikateli. V\u00fdb\u011br p\u0159\u00edjemce tak\u00e9 odr\u00e1\u017e\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed povahu a rozsah s\u00edt\u011b Atlas a jej\u00ed d\u016fraz na svobodu jako univerz\u00e1ln\u00ed hodnotu, o nic m\u00e9n\u011b pro chud\u00e9 ne\u017e pro bohat\u00e9, o nic m\u00e9n\u011b na jihu ne\u017e na Z\u00e1pad\u011b.<\/p>\n Cenu Sir Antony Fisher Achievement Award za rok 2021 z\u00edskal Dr. Tom G. Palmer<\/a> , viceprezident pro mezin\u00e1rodn\u00ed programy v Atlas Network, za jeho ne\u00fanavn\u00e9 \u00fasil\u00ed ve v\u011bci svobody, nespo\u010det cest do v\u0161ech kout\u016f sv\u011bta, p\u0159edn\u00e1\u0161ky, rozhovory, \u010dl\u00e1nky. a vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed a p\u0159eklady knih. Kdy\u017e jsem se poprv\u00e9 setkal s Tomem na setk\u00e1n\u00ed Mont Pelerin Society v Cambridge v roce 1984, byl ji\u017e deset let aktivistou americk\u00e9ho libertari\u00e1nsk\u00e9ho hnut\u00ed. Od t\u00e9 doby Island n\u011bkolikr\u00e1t nav\u0161t\u00edvil a ohromil sv\u00e9 publikum svou v\u00fdmluvnost\u00ed projevu, \u0161\u00ed\u0159i znalost\u00ed a ochotou diskutovat s mlad\u00fdmi lidmi o sporn\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch. Je tak\u00e9 dokonal\u00fdm a pe\u010dliv\u00fdm u\u010dencem, jak ukazuje jeho kniha Realizing Freedom<\/em> (2009). Tam p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b analyzuje a vyvrac\u00ed argumenty n\u011bkter\u00fdch p\u0159edn\u00edch levicov\u00fdch myslitel\u016f, v\u010detn\u011b Geralda A. Cohena, kter\u00fd n\u00e1s oba u\u010dil na Oxfordu.<\/p>\n A\u010dkoli je Tom\u016fv pevn\u00fd z\u00e1vazek ke svobod\u011b v\u017edy evidentn\u00ed, je sp\u00ed\u0161e idealistou ne\u017e ideologem. Je velmi americk\u00fd v tom, \u017ee siln\u011b sd\u00edl\u00ed v\u00edru otc\u016f zakladatel\u016f v soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed, voln\u00fd obchod a omezenou vl\u00e1du, ale v jin\u00e9m ohledu je pon\u011bkud atypick\u00fdm Ameri\u010danem. Hayek si n\u011bkdy st\u011b\u017eoval, \u017ee mnoha Ameri\u010dan\u016fm chyb\u00ed to, \u010demu se v Evrop\u011b \u0159\u00edkalo Bildung<\/em> a co by se dalo nejl\u00e9pe definovat jako znalost jin\u00fdch \u010das\u016f a jin\u00fdch m\u00edst. Ale Tom ur\u010dit\u011b m\u00e1 Bildung<\/em> . Hovo\u0159\u00ed n\u011bkolika jazyky a \u017eiv\u011b se zaj\u00edm\u00e1 o kulturu jin\u00fdch dob a jin\u00fdch m\u00edst. Dokonce \u010detl a reflektoval islandsk\u00e9 s\u00e1gy a kroniky a dok\u00e1\u017ee tak nap\u0159\u00edklad v\u00e9st inteligentn\u00ed rozhovor o Snorri Sturlusonovi<\/a> jako o pr\u016fkopn\u00edkovi liber\u00e1ln\u00edho my\u0161len\u00ed. V prvn\u00edch dvou desetilet\u00edch po p\u00e1du komunismu ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b tam byl Tom velmi aktivn\u00ed, zat\u00edmco v posledn\u00edch n\u011bkolika letech v\u011bnoval mnoho energie pomoci anga\u017eovan\u00fdm libertari\u00e1n\u016fm v Africe a na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.<\/p>\n Tom Palmer je jedn\u00edm z nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00edch \u0159e\u010dn\u00edk\u016f toho, co bych nazval konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00edm hnut\u00edm (zat\u00edmco on s\u00e1m by z n\u011bj pravd\u011bpodobn\u011b konzervativn\u00ed \u010d\u00e1st vynechal). Na Freedom Dinner n\u00e1s nezklamal. Ve sv\u00e9 promy\u0161len\u00e9, ale z\u00e1bavn\u00e9 d\u011bkovn\u00e9 \u0159e\u010di<\/a> \u0159ekl: \u201eKdy\u017e bojujeme za svobodu, m\u011bli bychom se sna\u017eit nep\u0159\u00e1tele nerozdrtit, porazit, pon\u00ed\u017eit nebo zni\u010dit, ale z\u00edskat p\u0159\u00e1tele pro svobodu. Nejlep\u0161\u00edm v\u00edt\u011bzstv\u00edm v h\u00e1dce nen\u00ed, kdy\u017e tomu druh\u00e9mu ubl\u00ed\u017e\u00edte, ale kdy\u017e sly\u0161\u00edte toho druh\u00e9ho opakovat va\u0161e argumenty o \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f \u2013 nebo \u0161est let \u2013 pozd\u011bji.\u201c<\/p>\nMario Vargas Llosa<\/h2>\n
Pouli\u010dn\u00ed prodejci v Indii<\/h2>\n
Tom G. Palmer<\/h2>\n
Linda Whetstoneov\u00e1<\/h2>\n