Dnes ve\u010der se p\u0159\u00edznivci svobody sejdou na v\u00fdro\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159i Atlas Network Freedom Dinner v Miami…<\/p>\n
Tich\u00fd, u\u010den\u00fd a pon\u011bkud rezervovan\u00fd anglo-rakousk\u00fd profesor na London School of Economics Friedrich August von Hayek se v roce 1944 n\u00e1hle stal slavn\u00fdm pot\u00e9, co vydal knihu Cesta do nevolnictv\u00ed<\/em> ,<\/a> v\u00fdmluvn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed centr\u00e1ln\u00edm ekonomick\u00fdm pl\u00e1nov\u00e1n\u00edm. Hitler\u016fv n\u00e1rodn\u00ed socialismus a stalinsk\u00fd komunismus byly podle autora dva sv\u00e9ho druhu, zat\u00edmco \u201esm\u00ed\u0161en\u00e1 ekonomika\u201c nebyla stabiln\u00edm syst\u00e9mem, ale sp\u00ed\u0161e n\u00e1zvem postupn\u00e9 transformace kapitalismu v socialismus. To v\u0161ak nebyla nevratn\u00e1 zm\u011bna, tvrdil Hayek: Z\u00e1pad by se mohl a m\u011bl vr\u00e1tit k \u010dasem prov\u011b\u0159en\u00fdm princip\u016fm soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed, voln\u00e9ho obchodu a omezen\u00e9 vl\u00e1dy. V dubnu 1945 si Hayek na\u0161el velk\u00e9 publikum, kdy\u017e Reader’s Digest<\/em> p\u0159inesl velmi \u010dtiv\u00e9 a siln\u00e9 zhu\u0161t\u011bn\u00ed knihy. Jednoho dne na ja\u0159e toho roku n\u011bkdo zaklepal na dve\u0159e Hayekovy kancel\u00e1\u0159e na LSE. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem byl mlad\u00fd pilot Kr\u00e1lovsk\u00e9ho letectva Antony Fisher, kter\u00fd si p\u0159e\u010detl zkr\u00e1cenou verzi. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den, ba dokonce uchv\u00e1cen Hayekov\u00fdmi n\u00e1pady. Nyn\u00ed cht\u011bl ud\u011blat cokoli, aby zastavil pochod do socialismu. \u0158ekl Hayekovi, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o tom, \u017ee p\u016fjde do politiky. Hayek odpov\u011bd\u011bl, \u017ee by to byla ztr\u00e1ta \u010dasu. Byl to nakonec n\u00e1zor v \u0161irok\u00e9m smyslu, kter\u00fd p\u0159inesl politickou zm\u011bnu. Paradoxn\u011b, pokud cht\u011bl Fisher zm\u011bnit politiku, m\u011bl by z\u016fstat mimo politiku.<\/p>\n Co by jeho mlad\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk mohl ud\u011blat, navrhl Hayek, bylo podpo\u0159it solidn\u00ed v\u00fdzkum mo\u017enost\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f stanoven\u00edm cen, nikoli zdan\u011bn\u00edm, tr\u017en\u00edmi burzami nam\u00edsto vl\u00e1dn\u00edch sm\u011brnic. Intelektu\u00e1ln\u00ed elitu bylo t\u0159eba p\u0159esv\u011bd\u010dit, a to bylo mo\u017en\u00e9 prov\u00e9st pouze my\u0161lenkami, podlo\u017een\u00fdmi fakty a argumenty. V takov\u00e9m \u00fasil\u00ed bylo z\u00e1sadn\u00ed, dodal Hayek, zaujmout dlouhodob\u00fd pohled, jako to ud\u011blala Britsk\u00e1 Fabian Society: za ta l\u00e9ta poskytla Labouristick\u00e9 stran\u011b spoustu intelektu\u00e1ln\u00ed munice. Setk\u00e1n\u00ed s Hayekem ud\u011blalo na Fishera hlubok\u00fd dojem, kter\u00fd se n\u00e1sledn\u011b stal \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm obchodn\u00edkem a podnikatelem. O n\u011bkolik let pozd\u011bji byl Fisher na sch\u016fzi konzervativn\u00ed strany ve sv\u00e9m volebn\u00edm obvodu East Grinstead v ji\u017en\u00ed Anglii, kde mlad\u00fd ekonom Ralph Harris \u017eiv\u011b promluvil na podporu voln\u00e9ho trhu. Kdy\u017e spolu kr\u00e1\u010deli zp\u011bt na n\u00e1dra\u017e\u00ed, \u0159ekl Fisher Harrisovi o projektu, kter\u00fd se mu zrodil po rozhovoru s Hayekem: \u201eJednoho dne, a\u017e p\u0159ipluje moje lo\u010f, bych r\u00e1d vytvo\u0159il n\u011bco, co ud\u011bl\u00e1 pro ty, Labouristick\u00e9 strany, co Fabi\u00e1nova spole\u010dnost ud\u011blala pro pr\u00e1ci.\u201c Harris odpov\u011bd\u011bl: „Pokud se dostanete d\u00e1l, r\u00e1d bych byl pova\u017eov\u00e1n za mu\u017ee, kter\u00fd to bude \u0159\u00eddit.“ Z\u016fstali v kontaktu, zat\u00edmco Fisher pokra\u010doval v podnik\u00e1n\u00ed.<\/p>\n V listopadu 1955 m\u011bl Fisher pocit, \u017ee m\u00e1 dost prost\u0159edk\u016f, aby mohl s n\u011bkolika podobn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edmi akademiky a obchodn\u00edky zalo\u017eit Institut ekonomick\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed<\/a> v Lond\u00fdn\u011b. Brzy najali Harrise jako \u0159editele a star\u00e9ho Hayekova studenta na LSE, Arthura Seldona, jako hlavn\u00edho editora publikac\u00ed, kter\u00e9 za\u010daly proudit z IEA. Institut se pomalu prosazoval. Dbalo na to, aby bylo apolitick\u00e9, navrhovalo \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f na voln\u00e9m trhu a udr\u017eovalo si nez\u00e1vislost t\u00edm, \u017ee se p\u0159\u00edli\u0161 nespol\u00e9halo na jedin\u00fd zdroj financ\u00ed. Brit\u0161t\u00ed novin\u00e1\u0159i a politici si toho za\u010dali v\u0161\u00edmat, v\u010detn\u011b Margaret Thatcherov\u00e9<\/a> , kter\u00e1 se stala v\u016fdkyn\u00ed konzervativc\u016f v roce 1975 a premi\u00e9rkou v roce 1979. Mezit\u00edm Fisher pomohl zalo\u017eit podobn\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 \u00fastavy v jin\u00fdch zem\u00edch, jako je Fraser Institute<\/a> ve Vancouveru v roce 1975 a Manhattan Institute<\/a> v roce 1977. Poprv\u00e9 jsem se s n\u00edm setkal na podzim roku 1980, kdy\u017e jsem se z\u00fa\u010dastnil sv\u00e9ho prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed Mont Pelerin Society ve Stanfordu, na pozv\u00e1n\u00ed Hayeka. Fisher byl tak laskav, \u017ee m\u011b a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed lidi ze setk\u00e1n\u00ed pozval na recepci do kr\u00e1sn\u00e9ho a prostorn\u00e9ho bytu, kter\u00fd sd\u00edlel se svou druhou man\u017eelkou Dorian, na Taylor Street 1750 s \u00fa\u017easn\u00fdm v\u00fdhledem na z\u00e1liv. Byl to vysok\u00fd, huben\u00fd mu\u017e s v\u00fdrazn\u00fdm orl\u00edm nosem, dob\u0159e mluvil a byl p\u0159\u00edm\u00fd, sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm byl velmi anglick\u00fd. V osmdes\u00e1t\u00fdch letech jsem byl \u010dasto hostuj\u00edc\u00edm u\u010dencem v Hooverov\u011b institutu ve Stanfordu a Antony a Dorian se stali dobr\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, kter\u00e9 jsem \u010dasto nav\u0161t\u011bvoval. P\u0159ijeli na Island v dubnu 1986 a Fisher promluvil s obchodn\u00ed komunitou.<\/p>\n V roce 1981 Fisher zalo\u017eil mezin\u00e1rodn\u00ed organizaci Atlas Economic Research Foundation, pozd\u011bji nazvanou Atlas Network<\/a> , kter\u00e1 se sna\u017eila podporovat a propojovat nez\u00e1visl\u00e9 think-tanky po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. V letech 1986\u20131987<\/a> jsem jemu a profesoru Richardu Wongovi pomohl zalo\u017eit Hongkongsk\u00e9 centrum pro ekonomick\u00fd v\u00fdzkum<\/a> . Zat\u00edmco Fisherovi \u017eili v\u011bt\u0161inu \u010dasu v San Franciscu, m\u011bli tak\u00e9 elegantn\u00ed byt na Cadogan Square v Lond\u00fdn\u011b. Na obou m\u00edstech se \u010dasto bavili, ale v\u017edy proto, aby podpo\u0159ili v\u011bc, kter\u00e9 se oba v\u011bnovali. Fisher nekou\u0159il ani nepil, ale jeho obl\u00edben\u00fd p\u0159\u00edpitek byl: „Za m\u00edr a n\u00edzk\u00e9 dan\u011b!“ Velmi na n\u011bj zap\u016fsobilo, \u017ee ztratil otce v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a bratra ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee kdybychom vid\u011bli potenci\u00e1ln\u00ed z\u00e1kazn\u00edky u na\u0161ich soused\u016f, m\u011bli bychom men\u0161\u00ed sklony st\u0159\u00edlet do nich. Antony a Dorian byli oddan\u00ed jeden druh\u00e9mu, ale tak\u00e9 svobod\u011b. Byl to impozantn\u00ed t\u00fdm, prakti\u010dt\u00ed idealist\u00e9, trochu podobn\u00ed Richardu Cobdenovi a Johnu Brightovi v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed. Antony byl v roce 1988 kr\u00e1lovnou pasov\u00e1n na ryt\u00ed\u0159e. Kdy\u017e pozd\u011bji v t\u00e9m\u017ee roce zem\u0159el, zanechal po sob\u011b rozs\u00e1hlou s\u00ed\u0165 aktivn\u00edch think-tank\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b podle modelu, kter\u00fd Hayek nast\u00ednil ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce v roce 1945.<\/p>\n S\u00ed\u0165 Atlas byla n\u00e1pomocn\u00e1 p\u0159i \u0161\u00ed\u0159en\u00ed dvoj\u00ed my\u0161lenky vl\u00e1dy jako probl\u00e9mu a voln\u00e9ho trhu jako \u0159e\u0161en\u00ed. N\u011bkter\u00e9 z nejaktivn\u011bj\u0161\u00edch institut\u016f v s\u00edti krom\u011b t\u011bchto \u010dty\u0159 pr\u00e1v\u011b zm\u00edn\u011bn\u00fdch (IEA, Fraser, Manhattan a HKCER) jsou Adam Smith Institute<\/a> v Lond\u00fdn\u011b Cato Institute<\/a> ve Washingtonu DC, Timbro<\/a> a Pom\u011br<\/a> ve Stockholmu, CEPOS<\/a> v Kodani Rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 centrum<\/a> ve V\u00eddni a Centrum nez\u00e1visl\u00fdch studi\u00ed<\/a> v Sydney. Dva velk\u00e9 a vlivn\u00e9 americk\u00e9 instituty pat\u0159\u00ed do Atlas Network, a\u010dkoli byly zalo\u017eeny dlouho p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Fisher zah\u00e1jil svou \u010dinnost, American Enterprise Institute<\/a> ve Washingtonu DC a Hoover Institution<\/a> ve Stanfordu. N\u011bkter\u00e9 z institut\u016f jsou pojmenov\u00e1ny po myslitel\u00edch, o kter\u00fdch jsem hovo\u0159il v m\u00e9 ned\u00e1vn\u00e9 knize o 24 konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00edch myslitel\u00edch<\/em><\/a> , jako je Acton Institute<\/a> v Michiganu a Ayn Rand<\/a> Institute v Kalifornii. N\u011bkter\u00e9 z institut\u016f se v\u00edce zab\u00fdvaj\u00ed identifikac\u00ed a podporou nad\u011bjn\u00fdch mlad\u00fdch v\u011bdc\u016f ne\u017e prosazov\u00e1n\u00edm jak\u00fdchkoli konkr\u00e9tn\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch politik, nap\u0159\u00edklad Institute for Humane Studies<\/a> na George Mason University ve Virginii a Mannkal Economic Education Foundation<\/a> v Perthu. Podle webu s\u00edt\u011b m\u00e1 na za\u010d\u00e1tku roku 2020 v\u00edce ne\u017e 500 partner\u016f ve v\u00edce ne\u017e stovce zem\u00ed po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Dnes ve\u010der, 14. prosince 2021, po\u0159\u00e1d\u00e1 s\u00ed\u0165 Atlas svou v\u00fdro\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159i Freedom Dinner v Miami, kde budou ud\u011blena t\u0159i presti\u017en\u00ed ceny: Cena Sir Antony Fisher Achievement Award, Templeton Freedom Award a nov\u00e1 cena Atlas Network \u2013 C\u00e1tedra Vargas Llosa Young Journalism Prize .<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Dnes ve\u010der se p\u0159\u00edznivci svobody sejdou na v\u00fdro\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159i Atlas Network Freedom Dinner v Miami… Tich\u00fd, u\u010den\u00fd a pon\u011bkud rezervovan\u00fd anglo-rakousk\u00fd profesor na London School of Economics Friedrich August von Hayek se v roce 1944 n\u00e1hle stal slavn\u00fdm pot\u00e9, co vydal knihu Cesta do nevolnictv\u00ed , v\u00fdmluvn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed centr\u00e1ln\u00edm ekonomick\u00fdm pl\u00e1nov\u00e1n\u00edm. Hitler\u016fv n\u00e1rodn\u00ed socialismus […]<\/p>\n","protected":false},"author":11,"featured_media":2084,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181,150],"tags":[],"editorial-positions":[42],"regions":[367],"types":[449],"class_list":["post-2319","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura-cs","category-obchod-a-ekonomika","editorial-positions-focus","regions-usa-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\nJe nutn\u00fd solidn\u00ed v\u00fdzkum<\/h2>\n
Mezin\u00e1rodn\u00ed s\u00ed\u0165<\/h2>\n