Ve dnech 14.\u201318. listopadu 2021 oslavila Universidad Francisco Marroqu\u00edn<\/a> v Guatemala City sv\u00e9 pades\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm region\u00e1ln\u00edho setk\u00e1n\u00ed Mont Pelerin Society. Ob\u011b instituce jsou skute\u010dn\u011b pozoruhodn\u00e9. UFM zalo\u017eil obchodn\u00edk a podnikatel Manuel Ayau<\/a> v roce 1971, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee v jeho zemi marxist\u00e9 kontroluj\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, zejm\u00e9na ve spole\u010densk\u00fdch v\u011bd\u00e1ch. To, co on a skupina kolem n\u011bj cht\u011bli, byla univerzita pevn\u011b zalo\u017een\u00e1 na svobod\u011b my\u0161len\u00ed a projevu a hled\u00e1n\u00ed pravdy. Spole\u010dnost Mont Pelerin zalo\u017eil Friedrich von Hayek<\/a> v roce 1947 za \u00fa\u010dasti Ludwiga von Mises, Wilhelma R\u00f6pke, Karla R. Poppera, Bertranda de Jouvenela, Miltona Friedmana a dal\u0161\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch myslitel\u016f klasick\u00e9ho liber\u00e1la (co\u017e dnes znamen\u00e1 konzervativn\u00ed- liber\u00e1ln\u00ed<\/a> ) tradice. M\u011bla to b\u00fdt a skute\u010dn\u011b byla mezin\u00e1rodn\u00ed akademi\u00ed, kde by se o my\u0161lenk\u00e1ch dalo voln\u011b diskutovat a diskutovat o nich. Spole\u010dnost Mont Pelerin byla p\u0159\u00e1teli i nep\u0159\u00e1teli identifikov\u00e1na jako hlavn\u00ed intelektu\u00e1ln\u00ed s\u00edla stoj\u00edc\u00ed za rychlou obnovou N\u011bmecka, Rakouska a It\u00e1lie po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce: n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 Ludwig Erhard, rakousk\u00fd ministr financ\u00ed Reinhard Kamitz a italsk\u00fd prezident Luigi Einaudi. byli v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9. Spole\u010dnost byla tak\u00e9 docela vlivn\u00e1 v 80. a 90. letech, kdy politici jako Margaret Thatcherov\u00e1 ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, Ronald Reagan ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, Sir Roger Douglas na Nov\u00e9m Z\u00e9landu, V\u00e1clav Klaus v \u010cesk\u00e9 republice, Mart Laar v Estonsku a David Oddsson<\/a> na Islandu zavedl ambici\u00f3zn\u00ed, komplexn\u00ed a nakonec \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 programy liberalizace, privatizace a m\u011bnov\u00e9 a fisk\u00e1ln\u00ed stabilizace.<\/p>\n Na region\u00e1ln\u00edm setk\u00e1n\u00ed v Guatemale byla v\u0161em \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm distribuov\u00e1na nov\u00e1 kniha, Ayau’s Revolution: The Creation of Universidad Franciso Marroqu\u00edn<\/em> , zesnul\u00e9ho Thomase Landesse. Vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh Ayau. Jeho otec, majitel plynov\u00e9 elektr\u00e1rny v Guatemale, zem\u0159el v roce 1930, kdy\u017e bylo Manuelovi pouh\u00fdch p\u011bt let, a vdova se brzy pot\u00e9 s d\u011btmi p\u0159est\u011bhovala do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Ayau z\u00edskal vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v Kanad\u011b a Spojen\u00fdch st\u00e1tech a stal se strojn\u00edm in\u017een\u00fdrem. V roce 1950 se vr\u00e1til do Guatemaly a p\u0159evzal rodinnou plyn\u00e1rnu. Nyn\u00ed se setkal se stejn\u00fdm probl\u00e9mem jako ka\u017ed\u00fd mysl\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk v Latinsk\u00e9 Americe: Pro\u010d byly Kanada a Spojen\u00e9 st\u00e1ty o tolik bohat\u0161\u00ed ne\u017e zem\u011b Latinsk\u00e9 Ameriky? Marxist\u00e9 m\u011bli snadnou odpov\u011b\u010f: vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed ze strany Yankees. Ale toto vysv\u011btlen\u00ed ned\u00e1valo smysl. Spojen\u00e9 st\u00e1ty nebyly bohat\u00e9, proto\u017ee Guatemala a dal\u0161\u00ed zem\u011b na jihu byly chud\u00e9. Zahrani\u010dn\u00ed obchod byl v\u017edy mal\u00fdm zlomkem obchodu USA a jej\u00ed ekonomika za\u010dala r\u016fst t\u00e9m\u011b\u0159 od za\u010d\u00e1tku. Spojen\u00e9 st\u00e1ty byly bohat\u00e9, proto\u017ee jejich ekonomika, zpo\u010d\u00e1tku p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b svobodn\u00e1, podporovala inovace a podnik\u00e1n\u00ed, zat\u00edmco jej\u00ed vl\u00e1da poskytovala nezbytnou obranu pr\u00e1v soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed a ekonomick\u00e9 svobody. Na druhou stranu Guatemala z\u016fstala chud\u00e1, proto\u017ee prosazovala modern\u00ed verzi merkantilismu, v jeho\u017e r\u00e1mci vl\u00e1da rozd\u00e1vala laskavosti sv\u00fdm p\u0159\u00edznivc\u016fm a chr\u00e1nila je p\u0159ed konkurenc\u00ed. V Guatemale ur\u010dit\u011b do\u0161lo k vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed, ale bylo to vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edmi monopolisty a zkorumpovan\u00fdmi \u00fa\u0159edn\u00edky a politiky.<\/p>\n Ayau m\u011bl zv\u00eddavou, zkoumavou mysl. St\u00e1le hledal adekv\u00e1tn\u00ed odpov\u011bdi, kdy\u017e mu jednoho dne p\u0159\u00edtel dal bro\u017euru od Foundation for Economic Education<\/a> , instituce v New Yorku, kter\u00e1 podporuje ekonomickou svobodu. Jej\u00ed \u0159editel, obchodn\u00edk Leonard Read, byl jedn\u00edm ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f Mont Pelerin Society. Ayau na\u0161el d\u016fvod svobody nast\u00edn\u011bn\u00fd v bro\u017eu\u0159e. Kdy\u017e byl p\u0159\u00ed\u0161t\u011b ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, nav\u0161t\u00edvil centr\u00e1lu FEE a vr\u00e1til se do Guatemaly nalo\u017een\u00fd knihami a bro\u017eury. Pot\u00e9 on a mal\u00fd okruh stejn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edch obchodn\u00edk\u016f za\u010dali v\u00e1\u017en\u011b studovat d\u00edla Hayeka a Misese. Sv\u00e9 argumenty pova\u017eovali za siln\u00e9: \u017ee socialismus mus\u00ed nutn\u011b selhat, proto\u017ee pl\u00e1nova\u010di nikdy nedok\u00e1zali vyu\u017e\u00edt v\u0161echny znalosti rozpt\u00fdlen\u00e9 mezi jednotliv\u00fdmi \u010diniteli p\u016fsob\u00edc\u00edmi v ekonomice a \u017ee svobodn\u00e1 ekonomika byla provediteln\u00e1, proto\u017ee po\u0159\u00e1dek mohl vzniknout spont\u00e1nn\u011b postupn\u00fdmi vz\u00e1jemn\u00fdmi \u00fapravami, usnadn\u011bn\u00fdmi cenov\u00fdm mechanismem a l\u00e9ty prov\u011b\u0159en\u00fdmi postupy, ani\u017e by tuto zak\u00e1zku kdokoli navrhoval nebo zam\u00fd\u0161lel. V roce 1959 Ayauova skupina zalo\u017eila institut Centrum ekonomick\u00fdch a soci\u00e1ln\u00edch studi\u00ed<\/a> a postupn\u011b nav\u00e1zala kontakty s p\u0159edn\u00edmi ekonomick\u00fdmi liber\u00e1ly v zahrani\u010d\u00ed, jako byli Mises, Hayek a Friedman. V roce 1964 se Ayau stal \u010dlenem Mont Pelerin Society.<\/p>\n Ayauovi a jeho p\u0159\u00e1tel\u016fm bylo st\u00e1le jasn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee skute\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem v chud\u00fdch zem\u00edch jsou instituce, nikoli jednotlivci. Nebylo to tak, \u017ee by bylo zapot\u0159eb\u00ed lep\u0161\u00edch vl\u00e1dc\u016f, ale \u017ee \u0161patn\u00e1 pravidla br\u00e1nila pokroku. Ayau zjistil, \u017ee mnoho dal\u0161\u00edch \u010dlen\u016f guatemalsk\u00e9 podnikatelsk\u00e9 komunity svobodn\u00e9mu podnik\u00e1n\u00ed jen namlouvalo. To, co ve skute\u010dnosti cht\u011bli, byl pohodln\u00fd vl\u00e1dou chr\u00e1n\u011bn\u00fd monopol ve sv\u00e9m mal\u00e9m koutku. Podporovali kamar\u00e1dsk\u00fd kapitalismus, ne podnikatelsk\u00fd kapitalismus. Ayau si tak\u00e9 uv\u011bdomil, co Hayek v\u017edy zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee soci\u00e1ln\u00ed reformy vy\u017eaduj\u00ed dlouhodobou strategii, jakou p\u0159ijali fabi\u00e1n\u0161t\u00ed socialist\u00e9 v Anglii. Lid\u00e9 se nakonec \u0159\u00edd\u00ed p\u0159edstavami, kter\u00e9 p\u0159ij\u00edmaj\u00ed, \u010dasto ml\u010dky, o fungov\u00e1n\u00ed sv\u011bta, a \u00fakolem tak bylo jejich p\u0159edstavy zm\u011bnit, i kdy\u017e by to trvalo des\u00edtky let. \u00dakolem bylo zviditelnit neviditelnou ruku Adama Smithe a n\u00e1sledn\u011b u\u010dinit politicky nemo\u017en\u00e9 mo\u017en\u00fdm. V Guatemale v t\u00e9 dob\u011b existovala pouze jedna univerzita, San Carlos, a ovl\u00e1dali ji marxist\u00e9. Ayau a jeho skupina se proto rozhodli zalo\u017eit univerzitu, kter\u00e1 nebude v\u00fdcvikov\u00fdm t\u00e1borem pro revolucion\u00e1\u0159e ani \u017eivnou p\u016fdou pro fantasty. V roce 1971 zalo\u017eili Universidade Francisco Marroqu\u00edn a pojmenovali ji po prvn\u00edm biskupovi Guatemaly, kter\u00fd byl tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fdm p\u0159ekladatelem d\u011bl do jazyk\u016f St\u0159edn\u00ed Ameriky. Ayau byl prezidentem UFM a\u017e do roku 1988, p\u0159i\u010dem\u017e se tak\u00e9 staral o sv\u00e9 obchodn\u00ed z\u00e1jmy. Univerzita se v\u011bnuje \u201ev\u00fdchov\u011b a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed etick\u00fdch, soudn\u00edch a ekonomick\u00fdch princip\u016f spole\u010dnosti svobodn\u00fdch a odpov\u011bdn\u00fdch osob\u201c. Od za\u010d\u00e1tku \u00fa\u010dtovala vy\u0161\u0161\u00ed poplatky ne\u017e jin\u00e9 univerzity v Guatemale, ale tak\u00e9 se py\u0161nila t\u00edm, \u017ee poskytuje lep\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Stipendia jsou k dispozici nadan\u00fdm student\u016fm se skromn\u00fdmi prost\u0159edky. Mezi myslitele a spisovatele, kte\u0159\u00ed p\u0159ijali \u010destn\u00e9 doktor\u00e1ty UFM, pat\u0159\u00ed nositel\u00e9 Nobelovy ceny Friedrich von Hayek, Milton Friedman, James M. Buchanan, Vernon Smith a Mario Vargas Llosa. V roce 2021 m\u011bla UFM zapsan\u00fdch 2 800 student\u016f. Nach\u00e1z\u00ed se ve velkolep\u00e9m kampusu bl\u00edzko centra m\u011bsta Guatemala, v zelen\u00e9m \u00fadol\u00ed.<\/p>\n S Ayau jsem se poprv\u00e9 setkal na podzim roku 1980 na valn\u00e9 hromad\u011b Mont Pelerin Society ve Stanfordu. Byl tehdy odch\u00e1zej\u00edc\u00edm prezidentem Spole\u010dnosti a ve sv\u00e9m prezidentsk\u00e9m projevu diskutoval o tzv. kalkula\u010dn\u00ed debat\u011b 20. a 30. let mezi Misesem a Hayekem na jedn\u00e9 stran\u011b a n\u011bkter\u00fdmi socialistick\u00fdmi ekonomy na stran\u011b druh\u00e9 o proveditelnosti socialismu. Socialist\u00e9 museli uznat s\u00edlu Misesov\u00fdch a Hayekov\u00fdch argument\u016f a v reakci na to zkonstruovali model \u201etr\u017en\u00edho socialismu\u201c, kter\u00fd v\u0161ak nebyl nikde implementov\u00e1n, nep\u0159ekvapiv\u011b, proto\u017ee jde o pouhou fantazii, ignoruj\u00edc\u00ed pot\u0159ebu skute\u010dn\u00fdch kapit\u00e1lov\u00fdch transakc\u00ed pro realistickou cenu kapit\u00e1lu. . Pak jsem na Ayau \u010dasto nar\u00e1\u017eel na sch\u016fzk\u00e1ch MPS, nejv\u00fdrazn\u011bji na region\u00e1ln\u00edm setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jsem organizoval s Haroldem Demsetzem na Islandu v l\u00e9t\u011b 2005. Stali jsme se dobr\u00fdmi p\u0159\u00e1teli. Ayau byl pohledn\u00fd mu\u017e, nep\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd, s jemn\u00fdmi rysy, energick\u00fd a \u010dil\u00fd, v\u017edy vesel\u00fd a p\u0159\u00e1telsk\u00fd. Jeho strategi\u00ed bylo nikdy ne\u00fato\u010dit na sv\u00e9 protivn\u00edky osobn\u011b, sp\u00ed\u0161e poskytnout co nejsiln\u011bj\u0161\u00ed argumenty pro sv\u00e9 postoje a pot\u00e9 p\u0159idat jeden nebo dva vtipy pro odleh\u010den\u00ed n\u00e1lady, ale jeho pevn\u00fd z\u00e1m\u011br a jasnost vize byly p\u0159esto evidentn\u00ed. V Guatemale i mezin\u00e1rodn\u011b se t\u011b\u0161il velk\u00e9mu respektu: \u0159adu let slou\u017eil nap\u0159\u00edklad v p\u0159edstavenstvu ctihodn\u00e9ho Liberty Fund<\/a> v Indianapolis. Je skute\u010dn\u011b mal\u00fdm z\u00e1zrakem, \u017ee Guatemala navzdory mnoha obt\u00ed\u017e\u00edm nevy\u0161lapala stejnou katastrof\u00e1ln\u00ed cestu jako Kuba a nyn\u00ed Nikaragua a Venezuela, co\u017e lze z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159i\u010d\u00edst \u00fasil\u00ed Ayaua a jeho skupiny. Ayau zem\u0159el v roce 2010, ale UFM vzkv\u00e9t\u00e1, jak prok\u00e1zalo skv\u011ble organizovan\u00e9 a \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 region\u00e1ln\u00ed setk\u00e1n\u00ed Mont Pelerin Society v Guatemale City.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Str\u00e1vil jsem t\u00fdden v listopadu v Guatemale, na p\u016fsobiv\u00e9 univerzit\u011b Francisco Marroqu\u00edn… Ve dnech 14.\u201318. listopadu 2021 oslavila Universidad Francisco Marroqu\u00edn v Guatemala City sv\u00e9 pades\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm region\u00e1ln\u00edho setk\u00e1n\u00ed Mont Pelerin Society. Ob\u011b instituce jsou skute\u010dn\u011b pozoruhodn\u00e9. UFM zalo\u017eil obchodn\u00edk a podnikatel Manuel Ayau v roce 1971, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee v jeho zemi […]<\/p>\n","protected":false},"author":11,"featured_media":1943,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[150,158],"tags":[],"editorial-positions":[42],"regions":[377],"types":[449],"class_list":["post-2333","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-obchod-a-ekonomika","category-politika","editorial-positions-focus","regions-the-americas-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\nPro\u010d jsou n\u011bkter\u00e9 zem\u011b chud\u00e9?<\/h2>\n
Skute\u010dn\u00fd probl\u00e9m: instituce, nikoli jednotlivci<\/h2>\n