Centrum st\u0159edov\u011bk\u00fdch studi\u00ed Islandsk\u00e9 univerzity uspo\u0159\u00e1dalo 2. prosince semin\u00e1\u0159 o m\u00e9 interpretaci nejslavn\u011bj\u0161\u00edho islandsk\u00e9ho spisovatele…<\/p>\n
Mnoho m\u00fdch spoluob\u010dan\u016f Islan\u010fan\u016f je pon\u011bkud p\u0159ekvapeno<\/a> skute\u010dnost\u00ed, \u017ee jsem islandsk\u00e9ho kronik\u00e1\u0159e Snorriho Sturlusona za\u0159adil mezi 24 konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00edch myslitel\u016f<\/em><\/a> , o nich\u017e jsem ned\u00e1vno vydal knihu ve dvou d\u00edlech. Jak lze tohoto autora knihy o seversk\u00e9 poezii Edda<\/em><\/a> ze 13. stolet\u00ed, kroniky o norsk\u00fdch kr\u00e1l\u00edch Heimskringla<\/em><\/a> a islandsk\u00e9 s\u00e1gy Egilova s\u00e1ga<\/em><\/a> pova\u017eovat za konzervativn\u00edho liber\u00e1la, kdy\u017e tento konkr\u00e9tn\u00ed politick\u00fd postoj u n\u011bj ani neexistoval? \u010das? Jednou z odpov\u011bd\u00ed je, \u017ee do sv\u00e9 knihy zahrnuji tak\u00e9 dal\u0161\u00edho spisovatele ze t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, svat\u00e9ho Tom\u00e1\u0161e Akvinsk\u00e9ho, a to skute\u010dn\u011b ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu: V d\u00edlech Snorriho a Akvinsk\u00e9ho jsou vyj\u00e1d\u0159eny dv\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 politick\u00e9 my\u0161lenky: \u017ee vl\u00e1dci jsou pod z\u00e1konem , neu\u010din\u00ed to, a \u017ee pokud poru\u0161\u00ed z\u00e1kon v\u00fdznamn\u00fdm a z\u00e1va\u017en\u00fdm zp\u016fsobem, stanou se tyrany a mohou b\u00fdt sesazeni. Tyto my\u0161lenky pak John Locke transformoval do teorie spole\u010densk\u00e9 smlouvy, kterou pou\u017eil k ospravedln\u011bn\u00ed slavn\u00e9 revoluce roku 1688 v Anglii. Locke byl skute\u010dn\u011b prvn\u00edm plnohodnotn\u00fdm konzervativn\u00edm liber\u00e1lem, zat\u00edmco Snorri a Akvinsk\u00fd byli jeho d\u016fle\u017eit\u00fdmi p\u0159edch\u016fdci. (Jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh je, \u017ee bych souhlasil s Edmundem Burkem, \u017ee spole\u010denskou smlouvu napsala historie, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee se skl\u00e1d\u00e1 z obecn\u00fdch princip\u016f, kter\u00e9 n\u00e1m umo\u017e\u0148uj\u00ed nejen p\u0159e\u017e\u00edt, ale tak\u00e9 usp\u011bt: soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed, voln\u00fd obchod, a omezen\u00e1 vl\u00e1da.)<\/p>\n Snorri Sturluson se narodil v roce 1179 a vyr\u016fstal v islandsk\u00e9m centru vzd\u011blanosti, Oddi, a jako mlad\u00fd mu\u017e z\u00edskal d\u016fkladn\u00e9 znalosti o liter\u00e1rn\u00ed tradici seversk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, jak ukazuje jeho Edda<\/em> , p\u0159\u00edru\u010dka pro za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed b\u00e1sn\u00edky, pravd\u011bpodobn\u011b naps\u00e1n p\u0159ed rokem 1218. Snorri tak\u00e9 z\u00edskal velk\u00e9 znalosti o islandsk\u00e9m pr\u00e1vu, a proto byl v roce 1215 zvolen do jedin\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed funkce ve sv\u00e9 zemi, do funkce z\u00e1konod\u00e1rce. Island, os\u00eddlen\u00fd z Norska v letech 874\u2013930, vyvinul jedine\u010dn\u00fd politick\u00fd syst\u00e9m<\/a> : neexistoval kr\u00e1l krom\u011b pr\u00e1va, jak obdivn\u011b napsal n\u011bmeck\u00fd kronik\u00e1\u0159. Jednou ro\u010dn\u011b se 39 islandsk\u00fdch n\u00e1\u010deln\u00edk\u016f se\u0161lo na m\u00edst\u011b zvan\u00e9m Thingvellir a vyn\u00e1\u0161eli rozsudky v jednotliv\u00fdch p\u0159\u00edpadech a revidovali z\u00e1kon. V\u00fdkon rozsudk\u016f byl v\u0161ak soukrom\u00fd. Ka\u017ed\u00fd farm\u00e1\u0159 musel pat\u0159it k n\u011bjak\u00e9mu n\u00e1\u010deln\u00edkovi, i kdy\u017e si mohl vybrat mezi r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1\u010deln\u00edky ve sv\u00e9m regionu a n\u00e1\u010deln\u00edci \u010dasto vystupovali jako ochr\u00e1nci slab\u00fdch. Absence jak\u00e9koli v\u00fdkonn\u00e9 moci na Islandu tedy nutn\u011b neznamenala anarchii, bezpr\u00e1v\u00ed a \u00fatlak slab\u0161\u00edch. P\u016fvodn\u00ed \u00falohou z\u00e1konod\u00e1rce bylo p\u0159edn\u00e9st z\u00e1kon \u00fastn\u011b v Thingvelliru, jednu t\u0159etinu ka\u017ed\u00fd rok, ale pot\u00e9, co byl z\u00e1kon seps\u00e1n a kodifikov\u00e1n na po\u010d\u00e1tku dvan\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, se o\u010dek\u00e1valo, \u017ee bude p\u0159edsedat v\u00fdro\u010dn\u00edmu setk\u00e1n\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edk\u016f, islandsk\u00fdch parlamentu, v Thingvellir a v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby vykl\u00e1dat z\u00e1kony.<\/p>\n V Heimskringla<\/em> , napsan\u00e9 mezi 1220 a 1237, Snorri Sturluson uvedl mnoho p\u0159\u00edklad\u016f kr\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed poru\u0161ili z\u00e1kon a bu\u010f museli upravit sv\u00e9 zp\u016fsoby, nebo b\u00fdt sesazeni. Popsal, jak \u0161v\u00e9dsk\u00fd z\u00e1konod\u00e1rce Torgny oslovil sv\u00e9ho kr\u00e1le, kdy\u017e ho jeho poddan\u00ed shledali dychtiv\u00fdm v\u00e9st v\u00e1lku proti Nor\u016fm: \u201ePokud nebudete ochoten p\u0159ijmout to, co po\u017eadujeme, za\u00fato\u010d\u00edme proti v\u00e1m a zabijeme v\u00e1s. a nesmi\u0159te se s nep\u0159\u00e1telstv\u00edm a nez\u00e1konnost\u00ed z va\u0161\u00ed strany. To ud\u011blali na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 p\u0159ed n\u00e1mi.\u201c Ve skute\u010dnosti, Heimskringla<\/em> lze \u010d\u00edst jako v\u00fdmluvn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed kr\u00e1li obecn\u011b: jsou n\u00e1chyln\u00ed zneu\u017e\u00edvat svou moc. To jasn\u011b vyplynulo z \u0159e\u010di, kterou Snorri vlo\u017eil do \u00fast islandsk\u00e9ho farm\u00e1\u0159e Einara z Thvery v roce 1024, kdy\u017e norsk\u00fd kr\u00e1l po\u017e\u00e1dal Islan\u010fany, aby mu postoupili ostrov na severu: \u201eTak\u017ee i kdy\u017e tento kr\u00e1l m\u016f\u017ee b\u00fdt dobr\u00fd \u010dlov\u011b\u010de, jak pevn\u011b v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee je, ale od nyn\u011bj\u0161ka se stane jako dosud, kdy\u017e dojde ke zm\u011bn\u011b vl\u00e1dce, \u017ee dopadnou jinak, n\u011bkte\u0159\u00ed dob\u0159e, n\u011bkte\u0159\u00ed \u0161patn\u011b. Ale pokud si lid t\u00e9to zem\u011b p\u0159eje zachovat si svobodu, kterou m\u00e1 od doby, kdy byla tato zem\u011b os\u00eddlena, pak bude nejlep\u0161\u00ed neposkytnout kr\u00e1li \u017e\u00e1dnou oporu.\u201c<\/p>\n Starobyl\u00e9 pojet\u00ed<\/a> z\u00e1kona v n\u011bmeck\u00e9 tradici bylo takov\u00e9, \u017ee se pomalu vyv\u00edjelo, do jist\u00e9 m\u00edry jako jazyk, hlavn\u011b na z\u00e1klad\u011b zvyk\u016f a precedent\u016f, s pouze drobn\u00fdmi revizemi, kdy\u017e to bylo nutn\u00e9. Bylo to spole\u010dn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, nejen \u0159ada p\u00edsemn\u00fdch stanov. Z\u00e1konu podl\u00e9hali v\u0161ichni, tak\u00e9 kr\u00e1lov\u00e9 a aristokrat\u00e9. Ale v Snorriho dob\u011b se prosazovalo nov\u00e9 pojet\u00ed z\u00e1kona: spo\u010d\u00edvalo ve v\u016fli z\u00e1konod\u00e1rce, kr\u00e1le, kter\u00fd vl\u00e1dl z Bo\u017e\u00ed milosti. Je jasn\u00e9, \u017ee Snorri up\u0159ednost\u0148oval starov\u011bk\u00e9 pojet\u00ed z\u00e1kona. Opakuj\u00edc\u00edm se t\u00e9matem v Heimskringle<\/em> je kontrast mezi dobr\u00fdmi kr\u00e1li, kte\u0159\u00ed respektovali z\u00e1kony, udr\u017eovali n\u00edzk\u00e9 dan\u011b a udr\u017eovali m\u00edr, a zl\u00fdmi kr\u00e1li, kte\u0159\u00ed poru\u0161ovali z\u00e1kon, poru\u0161ovali starov\u011bk\u00e9 svobody, zvy\u0161ovali dan\u011b a nutili farm\u00e1\u0159e \u00fa\u010dastnit se jejich vojensk\u00fdch dobrodru\u017estv\u00ed. . Snorri byl z\u00e1konod\u00e1rcem mezi 1215 a 1218 a pak znovu mezi 1222 a 1231. V tomto problematick\u00e9m obdob\u00ed islandsk\u00e9 historie byl nejbohat\u0161\u00edm a nejmocn\u011bj\u0161\u00edm mu\u017eem v zemi navzdory sv\u00e9 neochot\u011b zapojit se do bitev s protivn\u00edky. Jeho politick\u00fdm programem, jak je nast\u00edn\u011bno v Heimskringla<\/em> , bylo, \u017ee Islan\u010fan\u00e9 by m\u011bli m\u00edt p\u0159\u00e1telsk\u00e9 vztahy s Norskem, svou starou mate\u0159skou zem\u00ed, ale nem\u011bli by se st\u00e1t poddan\u00fdmi norsk\u00e9ho kr\u00e1le. Nakonec byl Snorri v roce 1241 zabit kr\u00e1lovsk\u00fdm vyslancem. O dv\u011b desetilet\u00ed pozd\u011bji Commonwealth skon\u010dil<\/a> a Island se stal p\u0159\u00edtokem norsk\u00e9ho kr\u00e1le. Lord Acton jednou poznamenal, \u017ee Aquinas byl prvn\u00edm Whigem, ale Snorri p\u0159edb\u011bhl Akvinase o 46 let. Mo\u017en\u00e1 je p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed ozna\u010dit autora Heimskringly<\/em> za prvn\u00edho Whiga.<\/p>\n Egilova s\u00e1ga<\/em> , kterou pravd\u011bpodobn\u011b napsal Snorri v letech 1239 a\u017e 1241, je pozoruhodn\u00e1 tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee je oslavou individuality. Jeho hlavn\u00ed hrdina, v\u00e1le\u010dn\u00edk-b\u00e1sn\u00edk Egil Skallagrimsson, \u017eij\u00edc\u00ed v des\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed, je skute\u010dn\u00fd jedinec, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z mlhy rodiny, kmene a regionu, s bohat\u00fdm citov\u00fdm \u017eivotem, vzdoruj\u00edc\u00edm kr\u00e1l\u016fm i boh\u016fm, st\u0159\u00eddav\u011b n\u011b\u017en\u00fdm a krut\u00fdm. . Jak p\u00ed\u0161e islandsk\u00fd u\u010denec Sigurdur Nordal<\/a> , Egil \u201eje prvn\u00edm mu\u017eem v historii germ\u00e1nsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kter\u00fd se popisuje sv\u00fdmi vlastn\u00edmi slovy, od sv\u00e9ho vn\u011bj\u0161\u00edho vzhledu a\u017e po jeho nejnitern\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky\u201c. \u0160v\u00fdcarsk\u00fd historik Jacob Burckhardt<\/a> poznamenal, \u017ee individualita vznikla v renesan\u010dn\u00ed It\u00e1lii. Burckhardt dodal, \u017ee \u201ena konci 13. stolet\u00ed se It\u00e1lie za\u010dala hem\u017eit individualitou; z\u00e1kaz uvalen\u00fd na lidskou osobnost byl zru\u0161en; a tis\u00edc postav se s n\u00e1mi setk\u00e1, ka\u017edou ve sv\u00e9m zvl\u00e1\u0161tn\u00edm tvaru a \u0161atech\u201c. Ale jist\u011b, Egil n\u00e1s potk\u00e1v\u00e1 ve sv\u00e9m zvl\u00e1\u0161tn\u00edm tvaru a \u0161atech, t\u0159i stolet\u00ed p\u0159ed Burckhardtov\u00fdmi Italy. Egilova s\u00e1ga<\/em> je nejen pova\u017eov\u00e1na za jednu z nejlep\u0161\u00edch islandsk\u00fdch s\u00e1g, ale je tak\u00e9 jednou z nejstar\u0161\u00edch. Snorri byl proto mo\u017en\u00e1 zakladatelem liter\u00e1rn\u00ed tradice. V kapitole o Snorrim ve sv\u00e9 knize nazna\u010duji, \u017ee to nebyla n\u00e1hoda, \u017ee v\u011bt\u0161ina s\u00e1g byla naps\u00e1na v soumraku Commonwealthu a v prvn\u00edch letech norsk\u00e9 nadvl\u00e1dy. Islan\u010fan\u00e9 pot\u0159ebovali znovu potvrdit svou n\u00e1rodn\u00ed identitu proti v\u00fdzv\u011b Norska a nejlep\u0161\u00edm zp\u016fsobem, jak to ud\u011blat, bylo vypr\u00e1v\u011bt p\u0159\u00edb\u011bhy o jejich p\u0159edc\u00edch v prvn\u00edch sto letech po os\u00eddlen\u00ed.<\/p>\nPrvn\u00ed whig?<\/h2>\n
Prvn\u00ed jedinec?<\/h2>\n