Rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 centrum<\/a> ve V\u00eddni ud\u011bluje v\u00fdro\u010dn\u00ed cenu Hayek za celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo ji\u017e v\u00edce ne\u017e deset let. Mezi minul\u00e9 p\u0159\u00edjemce pat\u0159\u00ed u\u010denci jako Niall Ferguson, Deirdre McCloskey a Arthur B. Laffer, ve\u0159ejn\u00ed intelektu\u00e1lov\u00e9 jako Mario Vargas Llosa a podnikatel\u00e9 jako Peter Thiel a Richard J. Stephenson. Leto\u0161n\u00ed dr\u017eitel ceny je pozoruhodn\u00fd t\u00edm, \u017ee je nejen u\u010denec, ale tak\u00e9 ve\u0159ejn\u00fd intelektu\u00e1l a podnikatel.<\/p>\n Veselin Vukoti\u0107 se narodil 5. srpna 1949 v Piperi v severov\u00fdchodn\u00ed \u010cern\u00e9 Ho\u0159e jako syn Napoleona Vukoti\u0107e a jeho man\u017eelky Ljubicy, rozen\u00e9 Ivanovi\u0107. Jeho zem\u011b je na evropsk\u00e9 pom\u011bry mal\u00e1, m\u00e1 14 000 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch a 620 000 obyvatel. \u010cern\u00e1 Hora byla nez\u00e1visl\u00fdm kn\u00ed\u017eectv\u00edm a pozd\u011bji kr\u00e1lovstv\u00edm, dokud se po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nestala sou\u010d\u00e1st\u00ed Kr\u00e1lovstv\u00ed Jugosl\u00e1vie. V roce 1945 se komunist\u00e9 chopili moci v Jugosl\u00e1vii a zalo\u017eili st\u00e1t jedn\u00e9 strany. Vukoti\u0107 vyrostl za komunismu, kter\u00fd rozd\u011blil mnoho rodin. Jeho otec i str\u00fdc byli skute\u010dn\u011b n\u011bjakou dobu v pracovn\u00edch t\u00e1borech na ostrovech v Jadersk\u00e9m mo\u0159i.<\/p>\n Jako mlad\u00fd mu\u017e byl Vukoti\u0107 v\u00e1\u0161niv\u00fdm a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm fotbalistou a st\u00e1l p\u0159ed volbou mezi ekonomem nebo profesion\u00e1ln\u00edm fotbalistou. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro \u010cernou Horu si vybral ekonomii. Kdy\u017e byl Vukoti\u0107 v prvn\u00edm ro\u010dn\u00edku na univerzit\u011b, nastoupil do studentsk\u00fdch novin, kter\u00e9 se odv\u00e1\u017eily zav\u00e1d\u011bt nov\u00e9 my\u0161lenky m\u00edsto toho, aby t\u00e1hly za linii strany. Ale jemu a jeho p\u0159\u00e1tel\u016fm hrozil soud a v\u011bzen\u00ed jen za to, \u017ee \u0159ekli sv\u016fj n\u00e1zor. P\u0159esto si Vukoti\u0107 zachoval intelektu\u00e1ln\u00ed nez\u00e1vislost. Magistersk\u00fd titul v oboru ekonomie dokon\u010dil na St\u00e1tn\u00ed univerzit\u011b v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e v roce 1977 a doktor\u00e1t na univerzit\u011b v B\u011blehrad\u011b v roce 1980. Je \u017eenat\u00fd s Ljiljanou, rozenou Kova\u010devi\u0107. Maj\u00ed t\u0159i dcery, Milicu, Milenu a Mariju. Je zaj\u00edmav\u00e9, jak se Vukoti\u0107 setkal s rakouskou ekonomikou. Kdy\u017e psal svou doktorskou pr\u00e1ci, str\u00e1vil n\u011bjak\u00fd \u010das v Moskv\u011b, kde jeden z u\u010ditel\u016f napadl \u201erakousk\u00e9ho reakcion\u00e1\u0159e\u201c jm\u00e9nem Friedrich Hayek. Vukoti\u0107 se rozhodl na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei zjistit, co tento notorick\u00fd reakcion\u00e1\u0159 u\u010dil. Za\u010dal \u010d\u00edst Hayekovo d\u00edlo a brzy se p\u0159esv\u011bd\u010dil sv\u00fdmi argumenty. Mus\u00edm dodat, \u017ee to byla tak\u00e9 moje cesta ke svobod\u011b, kdy\u017e jsem objevil Hayekovu hlubokou obranu svobodn\u00e9 spole\u010dnosti.<\/p>\n Po ukon\u010den\u00ed studia se Vukoti\u0107 stal odborn\u00fdm asistentem na St\u00e1tn\u00ed univerzit\u011b v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e. Tam zah\u00e1jil kulat\u00fd st\u016fl Univerzitn\u00ed tribuna, kam byli pozv\u00e1ni v\u00fdznamn\u00ed \u0159e\u010dn\u00edci, aby s jeho studenty diskutovali o mnoha a slo\u017eit\u00fdch probl\u00e9mech Jugosl\u00e1vie. Vukoti\u0107 u\u010dil sv\u00e9 studenty o vysv\u011btluj\u00edc\u00ed s\u00edle rakousk\u00e9 ekonomie, jak ji prezentoval Carl Menger a jeho \u017e\u00e1ci, jako je Hayek. Zd\u016fraznili, \u017ee ekonomick\u00e9 aktivity a procesy mus\u00ed b\u00fdt vysv\u011btleny odkazem na jednotlivce, kte\u0159\u00ed se rozhoduj\u00ed, a \u017ee matematick\u00e9 modely a statistick\u00e9 agreg\u00e1ty nemohou fungovat samy o sob\u011b, a\u0165 jsou jakkoli zaj\u00edmav\u00e9.<\/p>\n Mezit\u00edm Jugosl\u00e1vie proch\u00e1zela velk\u00fdmi politick\u00fdmi zm\u011bnami. Od konce v\u00e1lky vl\u00e1dl zemi \u017eeleznou rukou Josip Broz Tito, povolil sice v\u011bt\u0161\u00ed ekonomickou svobodu ne\u017e ostatn\u00ed komunisti\u010dt\u00ed v\u016fdci, ale po Titov\u011b smrti v roce 1980 se jeho n\u00e1stupci jen t\u011b\u017eko vyrovn\u00e1vali s nap\u011bt\u00edm mezi zem\u011bmi. mnoha n\u00e1rodnost\u00ed. P\u00e1d komunistick\u00fdch re\u017eim\u016f v dal\u0161\u00edch zem\u00edch st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy v roce 1989 m\u011bl velk\u00fd dopad i na Jugosl\u00e1vii.<\/p>\n Tou dobou byl socialismus jako ekonomick\u00fd syst\u00e9m tot\u00e1ln\u011b zdiskreditov\u00e1n po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a ekonomick\u00fd liberalismus si n\u00e1hle na\u0161el sv\u00e9 publikum. N\u00e1pady se spikly s okolnostmi, ve vesel\u00e9 fr\u00e1zi Johna Stuarta Milla. Vukoti\u0107 byl \u010dlenem vl\u00e1dy \u010cern\u00e9 Hory v letech 1986 a\u017e 1989 a \u010dlenem posledn\u00ed feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy Jugosl\u00e1vie v letech 1989\u20131992, kde m\u011bl na starosti privatizaci a podnik\u00e1n\u00ed. Ale odst\u0159ediv\u00e9 s\u00edly v zemi byly p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9 na to, aby Jugosl\u00e1vie p\u0159e\u017eila. Slovinsko i Chorvatsko vyhl\u00e1sily nez\u00e1vislost v \u010dervnu 1991 a do dal\u0161\u00edho roku Jugosl\u00e1vie p\u0159estala existovat, proto\u017ee se odtrhly i Makedonie a Bosna a Hercegovina. \u010cern\u00e1 Hora byla v unii se Srbskem a\u017e do roku 2006, kdy v\u011bt\u0161ina hlasovala pro nez\u00e1vislost. Pro \u010cernou Horu to byla turbulentn\u00ed a vskutku traumatick\u00e1 doba a bylo t\u011b\u017ek\u00e9 udr\u017eet vyrovnanou hlavu, ale Vukoti\u0107 to dok\u00e1zal.<\/p>\n Po rozpadu Jugosl\u00e1vie se Vukoti\u0107 vr\u00e1til na univerzitu a zalo\u017eil postgradu\u00e1ln\u00ed program v podnikatelsk\u00e9 ekonomii. Byl to prvn\u00ed program na univerzit\u011b financovan\u00fd z poplatk\u016f student\u016f a tak\u00e9 prvn\u00ed, kter\u00fd byl veden v angli\u010dtin\u011b. Mezi zahrani\u010dn\u00edmi v\u011bdci zapojen\u00fdmi do programu byli prominentn\u00ed ekonomov\u00e9 Steve Pejovich a Enrico Colombatto. Net\u0159eba dod\u00e1vat, \u017ee podnikatel\u00e9 hraj\u00ed v kapitalismu kl\u00ed\u010dovou roli, jak zd\u016fraznil Hayek. Kapitalismus bez podnikatel\u016f je jako ko\u010dka Cheshire: \u017e\u00e1dn\u00e1 ko\u010dka, pouze \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Vukoti\u0107 tak\u00e9 zalo\u017eil Institut pro strategick\u00e1 studia a progn\u00f3zy, ISSP, kter\u00fd se stal velmi vlivn\u00fdm v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e. V roce 1998 vydal Vukoti\u0107 knihu Koncep\u010dn\u00ed z\u00e1klad nov\u00e9ho ekonomick\u00e9ho syst\u00e9mu v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e<\/em> , kde vysv\u011btlil a h\u00e1jil ekonomickou svobodu. Mnoh\u00e9 z reforem n\u00e1sledn\u011b proveden\u00fdch v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e lze p\u0159i\u010d\u00edst jeho vlivu. Nap\u0159\u00edklad cla byla sn\u00ed\u017eena z p\u0159ibli\u017en\u011b 30 procent na 2,9 procenta a b\u011bhem n\u011bkolika let bylo zprivatizov\u00e1no p\u0159ibli\u017en\u011b 80 procent ekonomiky \u010cern\u00e9 Hory.<\/p>\n Jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch v\u00fdzev pro \u010cernou Horu bylo, jak se p\u0159ipravit na nez\u00e1vislost a jak se za\u010dlenit do Evropy. Vukoti\u0107 u\u010dil, \u017ee jedin\u00fd zp\u016fsob, jak \u010delit t\u00e9to v\u00fdzv\u011b, bylo zru\u0161it jugosl\u00e1vsk\u00fd din\u00e1r a p\u0159ijmout n\u011bmeckou marku. To bylo provedeno v roce 1999, a kdy\u017e euro nahradilo n\u011bmeckou marku, \u010cern\u00e1 Hora p\u0159ijala euro v roce 2002. Lid\u00e9 se mohou neshodnout na tom, kter\u00fd m\u011bnov\u00fd syst\u00e9m je pro malou otev\u0159enou ekonomiku nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed, ale za dan\u00fdch okolnost\u00ed to byla rozumn\u00e1 volba a p\u0159ipravila cestu k nez\u00e1vislosti \u010cern\u00e9 Hory. To tak\u00e9 znamenalo, \u017ee jak\u00e1koli diskre\u010dn\u00ed pravomoc dom\u00e1c\u00ed m\u011bnov\u00e9 autority byla v podstat\u011b zru\u0161ena, jak tomu bylo p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou, kdy byl pen\u011b\u017en\u00ed syst\u00e9m zalo\u017een na zlat\u00e9m standardu.<\/p>\n Zde bych r\u00e1d p\u0159idal post\u0159eh o mal\u00fdch st\u00e1tech. N\u011bkdy jsou odm\u00edt\u00e1ny jako irelevantn\u00ed fantazie. Faktem v\u0161ak je, \u017ee ekonomick\u00e1 integrace usnad\u0148uje vznik mal\u00fdch st\u00e1t\u016f, proto\u017ee jim ekonomick\u00e1 integrace umo\u017e\u0148uje t\u011b\u017eit z mezin\u00e1rodn\u00ed d\u011blby pr\u00e1ce. \u010c\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed je ekonomick\u00e1 jednotka, t\u00edm men\u0161\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt politick\u00e1 jednotka. To je samoz\u0159ejm\u011b to, co pozoroval Adam Smith<\/a> : d\u011blba pr\u00e1ce je omezena rozsahem trhu. \u010c\u00edm rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed trh, t\u00edm v\u00edce mo\u017enost\u00ed pro samospr\u00e1vn\u00e9 obce. Ve skute\u010dnosti jsou samy o sob\u011b \u017e\u00e1douc\u00ed. Jak napsal Hayek v The Road to Serfdom<\/em>: \u201eV mal\u00e9 komunit\u011b budou existovat spole\u010dn\u00e9 n\u00e1zory na relativn\u00ed d\u016fle\u017eitost hlavn\u00edch \u00fakol\u016f, dohodnut\u00e9 standardy hodnoty, na mnoho t\u00e9mat. Ale jejich po\u010det se bude zmen\u0161ovat a zmen\u0161ovat, \u010d\u00edm roz\u0161i\u0159ujeme s\u00ed\u0165: a jak je komunita n\u00e1zor\u016f men\u0161\u00ed, nutnost spol\u00e9hat se na s\u00edlu a n\u00e1tlak roste.\u201c Hayek dodal: \u201eNen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee celkov\u011b bylo v \u017eivot\u011b mal\u00fdch n\u00e1rod\u016f v\u00edce kr\u00e1sy a slu\u0161nosti a \u017ee mezi t\u011bmi velk\u00fdmi bylo v\u00edce \u0161t\u011bst\u00ed a spokojenosti, proto\u017ee se vyhnuli smrteln\u00e9 pohrom\u011b. centralizace.\u201c<\/p>\n Ekonomick\u00e9 reformy v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti realizovali Vukoti\u0107ovi studenti, v\u010detn\u011b Mila Djukanovi\u010de, kter\u00fd je dlouho dominantn\u00edm politick\u00fdm v\u016fdcem v zemi a kter\u00fd je nyn\u00ed prezidentem \u010cern\u00e9 Hory. Vukoti\u0107 si brzy uv\u011bdomil, jak\u00fd velk\u00fd potenci\u00e1l m\u011bl Djukanovi\u010d jako politick\u00fd reform\u00e1tor. A skute\u010dn\u011b, jednou na cest\u011b vlakem se sv\u00fdmi studenty \u0159ekl jednomu ze sv\u00fdch koleg\u016f: Pod\u00edvejte se pozorn\u011b na tohoto mlad\u00e9ho mu\u017ee. Chyst\u00e1 se n\u011bco zm\u011bnit. Reformy v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e v\u00fdrazn\u011b pos\u00edlily ekonomiku a umo\u017enily zemi st\u00e1t se nez\u00e1visl\u00fdm st\u00e1tem v roce 2006. D\u016fle\u017eitou roli v tomto procesu sehr\u00e1l Vukoti\u0107\u016fv institut ISSP, kter\u00fd je st\u00e1le nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdzkumn\u00fdm \u00fastavem v \u010cern\u00e9 Ho\u0159e. Vukoti\u0107 ale neusnul na vav\u0159\u00ednech. Cht\u011bl v\u00edce p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k tomu, aby se mohl v\u011bnovat sv\u00fdm v\u011bdeck\u00fdm z\u00e1jm\u016fm, zejm\u00e9na podnik\u00e1n\u00ed. V roce 2007 zalo\u017eil Vukoti\u0107 se star\u00fdm kolegou Draganem Vuk\u010devi\u0107em soukromou univerzitu, University of Donja Gorica, UDG, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed nedaleko hlavn\u00edho m\u011bsta v obchodn\u00ed \u010dtvrti. Jedna po druh\u00e9 byly zakl\u00e1d\u00e1ny fakulty a v roce 2010 byly integrov\u00e1ny do univerzity. Dnes m\u00e1 UDG 3 500 student\u016f a je to modern\u00ed, dynamick\u00e9 a \u017eiv\u00e9 m\u00edsto s rozs\u00e1hl\u00fdmi mezin\u00e1rodn\u00edmi spojen\u00edmi.<\/p>\nObvykle to za\u010d\u00edn\u00e1 Hayekem<\/h2>\n
Agreg\u00e1ty nejednaj\u00ed samy o sob\u011b<\/h2>\n
N\u00e1pady spiknut\u00e9 s okolnostmi<\/h2>\n
P\u0159\u00edprava na nez\u00e1vislost<\/h2>\n
Zalo\u017een\u00ed soukrom\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly<\/h2>\n