Francouzsk\u00fd ekonom Thomas Piketty se stal nov\u00fdm guru neboli idolem levice, kter\u00fd nahradil americk\u00e9ho filozofa Johna Rawlse. Piketty’s Capital in the 21 Century<\/em> \u2013 kde n\u00e1zev v\u011bdom\u011b odr\u00e1\u017e\u00ed Marx\u016fv kapit\u00e1l<\/em> \u2013 byl bestsellerem roku 2014, i kdy\u017e na Kindle bylo mo\u017en\u00e9 pozorovat, \u017ee jen m\u00e1lo kupuj\u00edc\u00edch \u010detl v\u00edce ne\u017e \u00favod. Pikettyho poselstv\u00ed ve stru\u010dnosti zn\u00ed, \u017ee na Z\u00e1pad\u011b se nerovnost v bohatstv\u00ed a p\u0159\u00edjmech v posledn\u00edch desetilet\u00edch zvy\u0161uje do takov\u00e9 m\u00edry, \u017ee se prakticky vrac\u00edme do spole\u010dnosti po\u010d\u00e1tku devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, kterou popsal Honor\u00e9 de Balzac ve sv\u00fdch rom\u00e1nech, p\u0159edev\u0161\u00edm P\u00e8re<\/em> . Goriot<\/em> , publikoval v roce 1835. Piketty obs\u00e1hle cituje z P\u00e8re Goriota.<\/em> Rom\u00e1n se odehr\u00e1v\u00e1 v letech 1819\u20131820. Je o mlad\u00e9m \u0161lechtici z ji\u017en\u00ed Francie Eug\u00e8ne de Rastignac, kter\u00fd studuje pr\u00e1va v Pa\u0159\u00ed\u017ei. \u017dije ve skromn\u00e9m penzionu s n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi lidmi, v\u010detn\u011b star\u00e9ho Goriota, kter\u00fd b\u00fdval bohat\u00fdm obchodn\u00edkem, ale byl odk\u00e1z\u00e1n do chudoby, proto\u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 jm\u011bn\u00ed utratil za sv\u00e9 dv\u011b nevd\u011b\u010dn\u00e9 dcery, ob\u011b provdan\u00e9 za \u0161lechtice. Goriot je pohlcen neop\u011btovanou l\u00e1skou k jeho dcer\u00e1m. V\u00ed, \u017ee by ho neignorovali, kdyby mu zbyly n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, co\u017e ho vede ke zvol\u00e1n\u00ed na l\u016f\u017eku nemocn\u00e9ho: \u201ePen\u00edze jsou \u017eivot. Pen\u00edze d\u011blaj\u00ed v\u0161echno.\u201c Piketty poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee Rastignac \u201eobjevuje cynismus spole\u010dnosti zcela zka\u017een\u00e9 pen\u011bzi\u201c. Modern\u00ed kapitalismus je stejn\u011b \u0161patn\u00fd, v\u011b\u0159\u00ed Piketty.<\/p>\n To nen\u00ed v\u011brohodn\u00e9, ani jako v\u00fdklad Balzaca, ani jako popis modern\u00edho kapitalismu. U pen\u011bz je t\u0159eba \u0159\u00edct, \u017ee to samo o sob\u011b nikdy nikomu neubl\u00ed\u017eilo. Je to prost\u0159edek sm\u011bny, kter\u00fd usnad\u0148uje d\u011blbu pr\u00e1ce a t\u00edm vytv\u00e1\u0159en\u00ed skute\u010dn\u00e9ho bohatstv\u00ed. Pen\u00edze jsou soci\u00e1ln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, nikoli nez\u00e1visl\u00fd agent. Je pravda, \u017ee hrabivost je ne\u0159est, ale hrabivost je nadm\u011brn\u00e9 a abnorm\u00e1ln\u00ed honba za pen\u011bzi pro pen\u00edze. Norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9 cht\u011bj\u00ed pen\u00edze, proto\u017ee je mohou pou\u017e\u00edt k n\u00e1kupu zbo\u017e\u00ed a uspokojen\u00ed sv\u00fdch pot\u0159eb. Jsou-li jejich pot\u0159eby nemor\u00e1ln\u00ed, m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee jsou zka\u017een\u00ed, ale nejsou zka\u017een\u00ed pen\u011bzi, ale sp\u00ed\u0161e svou vlastn\u00ed nemravnost\u00ed. Nejsou \u0161patn\u00ed kv\u016fli sv\u00fdm pen\u011bz\u016fm, ale proto, \u017ee se je pokusili z\u00edskat podvodem nebo n\u00e1sil\u00edm nebo proto, \u017ee sv\u00e9 pen\u00edze pou\u017eili ke \u0161patn\u00e9mu nebo lehkomysln\u00e9mu pou\u017eit\u00ed. Star\u00fd Goriot se nap\u0159\u00edklad sna\u017eil koupit n\u011bco, co se koupit ned\u00e1, n\u00e1klonnost jeho dcer. Pen\u00edze jsou obvykle osvobozuj\u00edc\u00ed silou. Umo\u017e\u0148uje volbu, ale nenahrazuje ji. Na po\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed byl prvn\u00edm po\u017eadavkem islandsk\u00fdch odborov\u00fdch svaz\u016f, \u017ee pracovn\u00edci by m\u011bli b\u00fdt placeni pen\u011bzi, nikoli zbo\u017e\u00edm nebo kupony. Pokud by byli placeni v pen\u011bz\u00edch, mohli se rozhodnout, jak s nimi nalo\u017e\u00ed. Co v\u0161ak korumpuje, je znehodnocov\u00e1n\u00ed pen\u011bz, kter\u00e9 vl\u00e1dy praktikuj\u00ed od nepam\u011bti. Obvykle m\u00e1 dva druhy ob\u011bt\u00ed, spo\u0159iv\u00e9 a chud\u00e9. Spo\u0159iv\u00ed vid\u00ed, jak se hodnota jejich \u00faspor zmen\u0161uje, a chud\u00ed nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 prost\u0159edky, jak se br\u00e1nit znehodnocen\u00ed m\u011bny: nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 zlat\u00e9 cihly jako bohat\u00ed, jen p\u00e1r bankovek v je\u0161t\u011b ni\u017e\u0161\u00ed hodnot\u011b. Zdrav\u00e9 pen\u00edze jsou ve svobodn\u00e9 spole\u010dnosti nezbytnost\u00ed.<\/p>\n Pen\u00edze lidi nekaz\u00ed, ale m\u016f\u017ee se st\u00e1t, \u017ee je korumpuje nedostatek pen\u011bz. Takhle jsem \u010detl Balzacova P\u00e8re Goriota<\/em> . Ne v\u0161ichni hrdinov\u00e9 rom\u00e1nu jsou chud\u00ed, ale t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni postr\u00e1daj\u00ed pen\u00edze, bu\u010f proto, \u017ee jejich ambice p\u0159evy\u0161uj\u00ed jejich zdroje jako v p\u0159\u00edpad\u011b Rastignaca, nebo proto, \u017ee jsou v podru\u010d\u00ed v\u00e1\u0161n\u011b jako Goriot, nebo proto, \u017ee jsou bezohledn\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed maj\u00ed prost\u011b sm\u016flu. Balzac m\u00e1 bystr\u00fd zrak pro k\u0159ehkost lidsk\u00fdch bytost\u00ed a skute\u010dn\u011b tak\u00e9 pro k\u0159ehkost bohatstv\u00ed (co\u017e je n\u011bco, co Piketty, jak se zd\u00e1, pop\u00edr\u00e1). Kdy\u017e Balzac popisuje roli pen\u011bz ve spole\u010dnosti, skute\u010dn\u011b sleduje lidskou p\u0159irozenost, nebo jak s\u00e1m \u0159ekl, lidskou komedii. Dal\u0161\u00ed spisovatelka, Ayn Rand, m\u00e1 v\u0161ak o spole\u010densk\u00e9 funkci pen\u011bz co \u0159\u00edci v\u00edce. V The Fountainhead<\/em> , vydan\u00e9m v roce 1943, diskutuje architekt Howard Roark o pen\u011bz\u00edch s novin\u00e1\u0159kou Gail Wynandovou. Roark nen\u00e1vid\u00ed slu\u017ebu mas\u00e1m i milion\u00e1\u0159\u016fm: cen\u00ed si sv\u00e9 nez\u00e1vislosti za ka\u017edou cenu. Wynand poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee on, tiskov\u00fd p\u00e1n, by paradoxn\u011b mohl b\u00fdt vn\u00edm\u00e1n jako zt\u011blesn\u011bn\u00ed nezi\u0161tnosti, kter\u00e9mu tleskaj\u00ed socialist\u00e9 (jako je Piketty), proto\u017ee mu jde jen o to, aby byli jeho z\u00e1kazn\u00edci spokojen\u00ed, ne o prosazen\u00ed sv\u00e9ho vlastn\u00edho j\u00e1. Roark komentuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed z druh\u00e9 ruky, nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 j\u00e1. \u017dij\u00ed v ostatn\u00edch. \u201eNevid\u00edm nic zl\u00e9ho na touze vyd\u011blat pen\u00edze. Ale pen\u00edze jsou jen prost\u0159edkem k n\u011bjak\u00e9mu c\u00edli. Pokud to mu\u017e chce pro osobn\u00ed \u00fa\u010dely \u2013 investovat do sv\u00e9ho oboru, tvo\u0159it, studovat, cestovat, u\u017e\u00edvat si luxusu \u2013 je naprosto mor\u00e1ln\u00ed. Ale mu\u017ei, kte\u0159\u00ed d\u00e1vaj\u00ed pen\u00edze jako prvn\u00ed, jdou mnohem d\u00e1l. Osobn\u00ed luxus je omezen\u00e1 snaha. Cht\u011bj\u00ed ok\u00e1zalost: uk\u00e1zat, omr\u00e1\u010dit, pobavit, zap\u016fsobit na ostatn\u00ed. Jsou to z druh\u00e9 ruky.\u201c<\/p>\n Rand tak\u00e9 pojedn\u00e1v\u00e1 o pen\u011bz\u00edch v Atlas Shrugged<\/em> , vydan\u00e9m v roce 1957. Novin\u00e1\u0159 \u0159\u00edk\u00e1 obchodn\u00edkovi Francisco d’Anconia, \u017ee pen\u00edze jsou ko\u0159enem v\u0161eho zla. D’Anconia protestuje: \u201ePtali jste se n\u011bkdy, co je ko\u0159enem pen\u011bz? Pen\u00edze jsou n\u00e1strojem sm\u011bny, kter\u00fd nem\u016f\u017ee existovat, pokud se nevyr\u00e1b\u00ed zbo\u017e\u00ed a lid\u00e9 je nejsou schopni vyrobit. Pen\u00edze jsou hmotnou podobou principu, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed jednat jeden s druh\u00fdm, mus\u00ed obchodovat a d\u00e1vat hodnotu za hodnotu. Pen\u00edze nejsou n\u00e1strojem lump\u00e1ren, kte\u0159\u00ed si v\u00e1\u0161 produkt n\u00e1rokuj\u00ed slzami, ani lupi\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed v\u00e1m je berou n\u00e1sil\u00edm. Pen\u00edze umo\u017e\u0148uj\u00ed pouze mu\u017ei, kte\u0159\u00ed vyr\u00e1b\u011bj\u00ed.\u201c Zd\u016fraz\u0148uje rozd\u00edl mezi nab\u00edzen\u00edm pen\u011bz a pou\u017eit\u00edm s\u00edly: \u201ePen\u00edze nedovoluj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 obchody krom\u011b t\u011bch, kter\u00e9 jsou vz\u00e1jemn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 na z\u00e1klad\u011b nevynucen\u00e9ho \u00fasudku obchodn\u00edk\u016f. Pen\u00edze od v\u00e1s vy\u017eaduj\u00ed uzn\u00e1n\u00ed, \u017ee mu\u017ei mus\u00ed pracovat pro sv\u016fj vlastn\u00ed prosp\u011bch, nikoli pro sv\u00e9 vlastn\u00ed zran\u011bn\u00ed, pro sv\u016fj zisk, nikoli pro svou ztr\u00e1tu \u2013 uzn\u00e1n\u00ed, \u017ee nejsou b\u0159emenem zrozen\u00fdm, aby nesli t\u00edhu va\u0161eho utrpen\u00ed \u2013 \u017ee mus\u00ed jim nab\u00eddnout hodnoty, ne r\u00e1ny \u2013 \u017ee spole\u010dn\u00fdm poutem mezi lidmi nen\u00ed v\u00fdm\u011bna utrpen\u00ed, ale v\u00fdm\u011bna zbo\u017e\u00ed. Pen\u00edze vy\u017eaduj\u00ed, abyste prodali, nikoli svou slabost lidsk\u00e9 hlouposti, ale sv\u016fj talent jejich rozumu; vy\u017eaduje, abyste kupovali, ne to nejo\u0161idn\u011bj\u0161\u00ed, co nab\u00edzej\u00ed, ale to nejlep\u0161\u00ed, co va\u0161e pen\u00edze najdou.\u201c<\/p>\n D’Anconia komentuje jedine\u010dnost Ameriky: \u201eKe sl\u00e1v\u011b lidstva zde poprv\u00e9 a poprv\u00e9 v historii existovala zem\u011b pen\u011bz \u2013 a j\u00e1 nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd vy\u0161\u0161\u00ed a uctiv\u011bj\u0161\u00ed hold, kter\u00fd bych za to mohl Americe vzd\u00e1t. znamen\u00e1: zem\u011b rozumu, spravedlnosti, svobody, v\u00fdroby, \u00fasp\u011bchu. Poprv\u00e9 byla lidsk\u00e1 mysl a pen\u00edze osvobozeny a neexistovalo bohatstv\u00ed od dobyt\u00ed, ale pouze bohatstv\u00ed od pr\u00e1ce, a m\u00edsto \u0161erm\u00ed\u0159\u016f a otrok\u016f se objevil skute\u010dn\u00fd tv\u016frce bohatstv\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bln\u00edk, nejvy\u0161\u0161\u00ed typ lidsk\u00e9 bytosti \u2013 samorostl\u00fd mu\u017e \u2013 americk\u00fd pr\u016fmysln\u00edk.\u201c D’Anconiasova posledn\u00ed slova v t\u00e9to \u0159e\u010di jsou: \u201eKdy\u017e pen\u00edze p\u0159estanou b\u00fdt n\u00e1strojem, pomoc\u00ed kter\u00e9ho se mu\u017ei navz\u00e1jem vypo\u0159\u00e1d\u00e1vaj\u00ed, pak se mu\u017ei stanou n\u00e1stroji mu\u017e\u016f. Krev, bi\u010de a zbran\u011b \u2013 nebo dolary. Vyberte si \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 neexistuje \u2013 a v\u00e1\u0161 \u010das se kr\u00e1t\u00ed.\u201c Piketty mluv\u00ed o cynismu spole\u010dnosti zkorumpovan\u00e9 pen\u011bzi. Ale ud\u011blal by dob\u0159e, kdyby prozkoumal cynismus spole\u010dnosti zkorumpovan\u00e9 moc\u00ed, jako tomu bylo ve Francii v osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed za kr\u00e1lovsk\u00e9ho absolutismu i revolu\u010dn\u00edho teroru. Piketty by ud\u011blal je\u0161t\u011b l\u00e9pe, kdyby si p\u0159e\u010detl d\u00edla v\u00fdmluvn\u00fdch francouzsk\u00fdch myslitel\u016f<\/a> , kte\u0159\u00ed p\u0159edlo\u017eili hlubok\u00e9 argumenty pro liber\u00e1ln\u00ed \u0159\u00e1d zalo\u017een\u00fd na soukrom\u00e9m vlastnictv\u00ed, voln\u00e9m obchodu a omezen\u00e9 vl\u00e1d\u011b: Benjamin Constant, Fr\u00e9d\u00e9ric Bastiat, Alexis de Tocqueville a Bertrand de Jouvenel .<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Piketty si \u0161patn\u011b vykl\u00e1d\u00e1 Balzaca o pen\u011bz\u00edch a m\u011bl by si na toto t\u00e9ma p\u0159e\u010d\u00edst Randa… Francouzsk\u00fd ekonom Thomas Piketty se stal nov\u00fdm guru neboli idolem levice, kter\u00fd nahradil americk\u00e9ho filozofa Johna Rawlse. Piketty’s Capital in the 21 Century \u2013 kde n\u00e1zev v\u011bdom\u011b odr\u00e1\u017e\u00ed Marx\u016fv kapit\u00e1l \u2013 byl bestsellerem roku 2014, i kdy\u017e na Kindle […]<\/p>\n","protected":false},"author":11,"featured_media":1817,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181,150],"tags":[],"editorial-positions":[],"regions":[364],"types":[449],"class_list":["post-2414","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura-cs","category-obchod-a-ekonomika","regions-western-europe-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\nNe pen\u00edze, ale jejich nedostatek kaz\u00ed lidi<\/h2>\n
\u0160t\u011bst\u00ed prac\u00ed \u2014 Nebo dobyt\u00ed<\/h2>\n