<\/p>\n
Lubla\u0148 je jedno z nejhez\u010d\u00edch m\u011bst Evropy a j\u00e1 tam v\u017edycky r\u00e1d jezd\u00edm. Naposledy jsem m\u011bsto nav\u0161t\u00edvil p\u0159ed dv\u011bma lety, jak jsem o tom psal<\/a>. 23. dubna 2024 jsem se tam ocitl znovu, na konferenci<\/a> „Glob\u00e1ln\u00ed v\u00fdzvy: M\u00edru, svobody a obchodu“, kterou po\u0159\u00e1dala Pr\u00e1vnick\u00e1 a ekonomick\u00e1 fakulta Katolick\u00e9ho institutu<\/a> a kterou spolupo\u0159\u00e1dalo Rakousk\u00e9 ekonomick\u00e9 centrum<\/a> ve V\u00eddni. Diskuse o m\u00edru p\u0159ipadla mn\u011b. Ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce jsem pouk\u00e1zal na to, \u017ee existuj\u00ed v podstat\u011b t\u0159i zp\u016fsoby, jak z\u00edskat od druh\u00fdch to, co chcete: po\u017e\u00e1dat o to, zaplatit za to a vz\u00edt si to. Prvn\u00ed zp\u016fsob je do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry omezen na \u00fazk\u00fd okruh va\u0161ich p\u0159\u00e1tel a rodiny. M\u016f\u017ee\u0161 po\u017e\u00e1dat matku o kousek chleba a ona ti ho d\u00e1. Pokud v\u0161ak chcete od peka\u0159e kousek chleba, mus\u00edte mu zaplatit. Druh\u00fd zp\u016fsob je, jak klidn\u011b jednat s ciz\u00edmi lidmi, a to nejen s peka\u0159em ve va\u0161em sousedstv\u00ed, ale i s \u00fapln\u011b ciz\u00edmi lidmi. Japonci pro v\u00e1s nevyr\u00e1b\u011bj\u00ed auto ze soucitu s v\u00e1mi, ale proto\u017ee za n\u011bj plat\u00edte. T\u0159et\u00edm zp\u016fsobem je loupe\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b jednotlivc\u016f a v\u00e1lka v p\u0159\u00edpad\u011b st\u00e1t\u016f. Jde o dob\u00fdv\u00e1n\u00ed, ne o obchod.<\/p>\n Voln\u00fd obchod je cestou ke skute\u010dn\u00e9mu a trval\u00e9mu m\u00edru. Pokud v ciz\u00edm \u010dlov\u011bku vid\u00edte potenci\u00e1ln\u00edho z\u00e1kazn\u00edka, va\u0161e tendence st\u0159\u00edlet na n\u011bj se sni\u017euje. Neodol\u00e1m a budu citovat anglick\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka a novin\u00e1\u0159e Josepha Addisona. V roce 1711 napsal v \u010dasopise Spectator <\/em>:<\/p>\n Zd\u00e1 se, \u017ee p\u0159\u00edroda v\u011bnovala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010di tomu, aby rozd\u011blila sv\u00e1 po\u017eehn\u00e1n\u00ed mezi r\u016fzn\u00e9 oblasti sv\u011bta s ohledem na vz\u00e1jemn\u00fd styk a obchod mezi lidmi, aby domorodci v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech zem\u011bkoule byli na sob\u011b navz\u00e1jem z\u00e1visl\u00ed a aby je spojoval spole\u010dn\u00fd z\u00e1jem. T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd stupe\u0148 je n\u011b\u010d\u00edm specifick\u00fd. Potraviny \u010dasto rostou v jedn\u00e9 zemi a om\u00e1\u010dky v jin\u00e9. Plody Portugalska jsou korigov\u00e1ny produkty z Barbadosu: n\u00e1lev z \u010d\u00ednsk\u00e9 rostliny oslazen\u00fd j\u00e1drem indick\u00e9 t\u0159tiny. … Obchod, ani\u017e by roz\u0161\u00ed\u0159il britsk\u00e9 \u00fazem\u00ed, n\u00e1m poskytl jak\u00e9si dal\u0161\u00ed imp\u00e9rium: zn\u00e1sobil po\u010det bohat\u00fdch, u\u010dinil na\u0161e pozemkov\u00e9 majetky nekone\u010dn\u011b cenn\u011bj\u0161\u00edmi, ne\u017e byly d\u0159\u00edve, a p\u0159idal k nim dal\u0161\u00ed majetky stejn\u011b cenn\u00e9 jako pozemky samotn\u00e9.<\/p><\/blockquote>\n V\u0161imn\u011bte si, \u017ee Addison ji\u017e tehdy p\u0159edstavil souvislost mezi d\u011blbou pr\u00e1ce a voln\u00fdm obchodem, tedy 65 let p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Adam Smith vydal sv\u00e9 velkolep\u00e9 d\u00edlo Bohatstv\u00ed n\u00e1rod\u016f<\/em>.<\/p>\n Dal\u0161\u00edm v\u00fdmluvn\u00fdm zast\u00e1ncem m\u00edru prost\u0159ednictv\u00edm voln\u00e9ho obchodu byl francouzsk\u00fd ekonom a politik Robert Turgot, premi\u00e9r Francie v letech 1774-1776:<\/p>\n D\u00edky posv\u00e1tn\u00e9 z\u00e1sad\u011b svobody obchodu miz\u00ed v\u0161echny p\u0159edst\u00edran\u00e9 obchodn\u00ed z\u00e1jmy. P\u0159edst\u00edran\u00e9 z\u00e1jmy ovl\u00e1dat v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b \u00fazem\u00ed miz\u00ed d\u00edky t\u00e9to z\u00e1sad\u011b: \u017ee \u00fazem\u00ed nepat\u0159\u00ed n\u00e1rod\u016fm, ale jednotlivc\u016fm, \u017ee ot\u00e1zka, zda m\u00e1 takov\u00fd kanton nebo takov\u00e1 vesnice pat\u0159it k takov\u00e9 provincii nebo k takov\u00e9mu st\u00e1tu, se nesm\u00ed rozhodovat jinak ne\u017e podle z\u00e1jm\u016f obyvatel tohoto kantonu nebo vesnice. A\u0165 se sch\u00e1zej\u00ed za sv\u00fdmi z\u00e1le\u017eitostmi na m\u00edst\u011b, kter\u00e9 je pro n\u011b v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p><\/blockquote>\n Addison i Turgot vyj\u00e1d\u0159ili silnou my\u0161lenku, \u017ee pokud zbo\u017e\u00ed nebude sm\u011bt p\u0159ekra\u010dovat hranice, budou je p\u0159ekra\u010dovat voj\u00e1ci. Volba je mezi obchodem nebo dob\u00fdv\u00e1n\u00edm, placen\u00edm nebo uchv\u00e1cen\u00edm. Ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce jsem vzpom\u00ednal na Japonsko ve 30. letech 20. stolet\u00ed. Zoufale pot\u0159ebovala suroviny a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ude nar\u00e1\u017eela na obchodn\u00ed bari\u00e9ry, kter\u00e9 vznikly v reakci na Velkou hospod\u00e1\u0159skou krizi, a\u017e se jej\u00ed v\u016fdci rozhodli, \u017ee to, co nem\u016f\u017ee z\u00edskat m\u00edrovou cestou, si prost\u011b vezme. Proto nejprve za\u00fato\u010dila na \u010c\u00ednu a pot\u00e9 na Spojen\u00e9 st\u00e1ty.<\/p>\n Voln\u00fd obchod usm\u011br\u0148uje konkuren\u010dn\u00ed a dokonce i agresivn\u00ed instinkty do m\u00edrov\u00fdch kan\u00e1l\u016f. Ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce jsem tak\u00e9 popsal seversk\u00fd model mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f. M\u00e1 p\u011bt hlavn\u00edch funkc\u00ed: 1) M\u00edrov\u00e9 odtr\u017een\u00ed<\/em>, jako kdy\u017e se Norsko v roce 1905 odtrhlo od \u0160v\u00e9dska, Finsko od Ruska v roce 1917 a Island od D\u00e1nska v roce 1918. 2) Zm\u011bny hranic na z\u00e1klad\u011b plebiscitu<\/em>, jako kdy\u017e bylo \u0160lesvicko, o kter\u00e9 se uch\u00e1zelo D\u00e1nsko i N\u011bmecko, v roce 1920 rozd\u011bleno na t\u0159i volebn\u00ed z\u00f3ny. Nejsevern\u011bj\u0161\u00ed z\u00f3na hlasovala pro D\u00e1nsko a zbyl\u00e9 dv\u011b pro N\u011bmecko. Hranice byla proto posunuta na jih a zahrnula nejsevern\u011bj\u0161\u00ed oblast D\u00e1nska. 3) M\u00edrov\u00e1 arbitr\u00e1\u017e<\/em>jako kdy\u017e Mezin\u00e1rodn\u00ed soudn\u00ed dv\u016fr v Haagu rozhodl ve sporu mezi \u0160v\u00e9dskem a Finskem o \u0161v\u00e9dsky mluv\u00edc\u00ed Alandy, \u017ee by m\u011bly pat\u0159it Finsku, a ve sporu mezi D\u00e1nskem a Norskem o jurisdikci nad v\u00fdchodn\u00edm Gr\u00f3nskem, \u017ee cel\u00e9 Gr\u00f3nsko spad\u00e1 pod d\u00e1nskou jurisdikci. 4) Autonomie n\u00e1rodnostn\u00edch men\u0161in<\/em>, nap\u0159\u00edklad obyvatel Alandsk\u00fdch ostrov\u016f a nyn\u00ed tak\u00e9 Gr\u00f3\u0148an\u016f a Faersk\u00fdch ostrov\u016f. 5) Spolupr\u00e1ce bez vzd\u00e1n\u00ed se suverenity<\/em>, jako v Seversk\u00e9 rad\u011b zalo\u017een\u00e9 v roce 1952. Od t\u00e9 doby seversk\u00e9 zem\u011b spont\u00e1nn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily svou spolupr\u00e1ci, zru\u0161ily povinnost m\u00edt cestovn\u00ed pasy p\u0159es sv\u00e9 hranice, umo\u017enily ostatn\u00edm ob\u010dan\u016fm seversk\u00fdch zem\u00ed p\u0159\u00edstup na trh pr\u00e1ce a k soci\u00e1ln\u00edm slu\u017eb\u00e1m v kter\u00e9koli hostitelsk\u00e9 seversk\u00e9 zemi a koordinovaly \u0159adu z\u00e1kon\u016f a p\u0159edpis\u016f. Ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce jsem navrhl, \u017ee by se Evropsk\u00e1 unie mo\u017en\u00e1 m\u011bla inspirovat Severskou radou.<\/p>\n Setk\u00e1n\u00ed, na kter\u00e9m jsem p\u0159edn\u00e1\u0161el, zdatn\u011b vedl profesor Mitja Steinbacher a b\u011bhem p\u0159est\u00e1vky na k\u00e1vu jsem m\u011bl mo\u017enost diskutovat o evropsk\u00e9 politice s Lojzem Peterlem, prvn\u00edm slovinsk\u00fdm premi\u00e9rem po p\u00e1du komunismu. Nep\u0159ekvapiv\u011b jsem byl na setk\u00e1n\u00ed n\u011bkolika lidmi vyzv\u00e1n, abych se vyj\u00e1d\u0159il. Nen\u00ed my\u0161lenka m\u00edru prost\u0159ednictv\u00edm voln\u00e9ho obchodu marn\u00fdm snem ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ovl\u00e1daj\u00ed agresivn\u00ed rusk\u00e9 mafie, zkorumpovan\u00ed \u010d\u00edn\u0161t\u00ed komunist\u00e9 a fanati\u010dt\u00ed \u00edr\u00e1n\u0161t\u00ed mull\u00e1hov\u00e9, kte\u0159\u00ed svorn\u011b odm\u00edtaj\u00ed z\u00e1padn\u00ed hodnoty? Lze seversk\u00fd model, kter\u00fd p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 mal\u00e9, soudr\u017en\u00e9 n\u00e1rody se spole\u010dn\u00fdm kulturn\u00edm d\u011bdictv\u00edm, aplikovat na mnohem rozmanit\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b na jih od d\u00e1nsko-n\u011bmeck\u00e9 hranice?<\/p>\n Na t\u011bchto dvou n\u00e1mitk\u00e1ch je sice n\u011bco pravdy. Jedin\u00e9 poselstv\u00ed, kter\u00e9mu orient\u00e1ln\u00ed despotov\u00e9 v Moskv\u011b, Pekingu a Teher\u00e1nu rozum\u011bj\u00ed a uzn\u00e1vaj\u00ed ho, je dostate\u010dn\u00e1 vojensk\u00e1 s\u00edla a prokazateln\u00e1 v\u016fle br\u00e1nit na\u0161e zem\u011b a na\u0161e hodnoty. „Si vis pacem, para bellum. Chce\u0161-li m\u00edr, p\u0159iprav se na v\u00e1lku. Proto je Severoatlantick\u00e1 aliance (NATO) nepostradateln\u00e1, zat\u00edmco Evropan\u00e9 ji\u017e nemohou o\u010dek\u00e1vat, \u017ee ameri\u010dt\u00ed da\u0148ov\u00ed poplatn\u00edci budou platit za obranu Evropy. Spolupr\u00e1ce p\u0159es severn\u00ed Atlantik mus\u00ed b\u00fdt zalo\u017eena na reciprocit\u011b, nikoli na \u00fapln\u00e9 z\u00e1vislosti Evropy na Spojen\u00fdch st\u00e1tech. Hrozba je v\u0161ak jasn\u00e1. P\u0159esto\u017ee HDP Ruska je jen o m\u00e1lo vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e HDP \u0160pan\u011blska, m\u00e1 jadern\u00e9 zbran\u011b, kter\u00e9 by v p\u0159\u00edpad\u011b existen\u010dn\u00edho ohro\u017een\u00ed pou\u017eilo. Je t\u0159eba ji br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b, ale nem\u011bla by n\u00e1s zastra\u0161ovat.<\/p>\n Druh\u00e1 n\u00e1mitka, \u017ee Evropa jako celek je mnohem rozmanit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e seversk\u00e9 zem\u011b, je jist\u011b pravdiv\u00e1, ale skute\u010dnou ot\u00e1zkou je, jak\u00fd model Evropa v budoucnu p\u0159ijme: postupn\u00fd, spont\u00e1nn\u00ed a m\u00edrov\u00fd v\u00fdvoj v n\u011bco podobn\u00e9ho jako seversk\u00fd region, Evropa n\u00e1rodn\u00edch st\u00e1t\u016f se spole\u010dn\u00fdm trhem, nebo vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9 velmoci, Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch, s odevzd\u00e1n\u00edm n\u00e1rodn\u00ed suverenity nezodpov\u011bdn\u00e9 a netransparentn\u00ed bruselsk\u00e9 byrokracii.<\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Evropsk\u00fd den\u00edk: duben 2024 Lubla\u0148 je jedno z nejhez\u010d\u00edch m\u011bst Evropy a j\u00e1 tam v\u017edycky r\u00e1d jezd\u00edm. Naposledy jsem m\u011bsto nav\u0161t\u00edvil p\u0159ed dv\u011bma lety, jak jsem o tom psal. 23. dubna 2024 jsem se tam ocitl znovu, na konferenci „Glob\u00e1ln\u00ed v\u00fdzvy: M\u00edru, svobody a obchodu“, kterou po\u0159\u00e1dala Pr\u00e1vnick\u00e1 a ekonomick\u00e1 fakulta Katolick\u00e9ho institutu a […]<\/p>\n","protected":false},"author":52,"featured_media":25962,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181,150,158],"tags":[],"editorial-positions":[],"regions":[344],"types":[449],"class_list":["post-26034","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura-cs","category-obchod-a-ekonomika","category-politika","regions-northern-europe-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\nM\u00edr prost\u0159ednictv\u00edm voln\u00e9ho obchodu<\/h3>\n
Seversk\u00fd model mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f<\/h3>\n