Zem\u0159el sir Larry Siedentop, anglo-americk\u00fd politick\u00fd filozof. Je opravdu smutn\u00e9, \u017ee tato skute\u010dnost zaj\u00edm\u00e1 pom\u011brn\u011b m\u00e1lo lid\u00ed, zejm\u00e9na t\u011bch, kte\u0159\u00ed se zaj\u00edmaj\u00ed o historii a kulturu Evropy.<\/p>\n
Larry Siedentop se narodil v roce 1936 v Chicagu ve st\u00e1t\u011b Illinois. Vystudoval Hope College v Michiganu, \u0161kolu spojenou s americkou reformovanou c\u00edrkv\u00ed, a pot\u00e9 pokra\u010doval v magistersk\u00e9m studiu na Harvardu. Z\u00edskal Marshallovo stipendium ud\u011blovan\u00e9 „intelektu\u00e1ln\u011b vynikaj\u00edc\u00edm mlad\u00fdm Ameri\u010dan\u016fm [and] budouc\u00edm v\u016fdc\u016fm sv\u00e9 zem\u011b“, kter\u00e9 mu umo\u017enilo studovat na libovoln\u00e9 univerzit\u011b ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed. Doktor\u00e1t z filozofie z\u00edskal na Oxfordsk\u00e9 univerzit\u011b pod veden\u00edm sira Isaiaha Berlina, velk\u00e9ho zast\u00e1nce hum\u00e1nn\u00edho britsk\u00e9ho liberalismu. N\u011bco z Berl\u00edna si s sebou nesl ve sv\u00fdch z\u00e1jmech a povaze po zbytek sv\u00e9 kari\u00e9ry.<\/p>\n
V letech 1965-1968 p\u016fsobil jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk na Nuffield College v Oxfordu, ale Keble College, kde byl jmenov\u00e1n \u010dlenem, se stala jeho domovem po velkou \u010d\u00e1st jeho oxfordsk\u00e9ho \u017eivota. Po odchodu z Oxfordu p\u016fsobil Siedentop jako hostuj\u00edc\u00ed v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk na Nizozemsk\u00e9m institutu pro pokro\u010dil\u00e1 studia ve Wassenaaru, jako profesor kr\u00e1lovny Viktorie Eugenie na Univerzit\u011b Complutense v Madridu a jako hostuj\u00edc\u00ed v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk v oboru filozofie a ve\u0159ejn\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed na Univerzit\u011b v St Andrews.<\/p>\n
V roce 2004 mu kr\u00e1lovna Al\u017eb\u011bta ud\u011blila CBE a v roce 2016 byl pov\u00fd\u0161en do ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho stavu.<\/p>\n
Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je jeho t\u0159et\u00ed d\u00edloInventing the Individual: The Origins of Western Liberalism <\/em>vy\u0161lo v roce 2014. Ji\u017e p\u0159edt\u00edm vy\u0161ly dal\u0161\u00ed pr\u00e1ce v podobn\u00e9m duchu, nap\u0159\u00edklad kniha Marcella Pera „Pro\u010d se mus\u00edme naz\u00fdvat k\u0159es\u0165any“, kter\u00e1 vy\u0161la v roce 2008. Tom Holland zaznamenal se sv\u00fdm Dominionem velk\u00fd \u00fasp\u011bch a proslulost: a jeho \u00fasp\u011bch: Dominion: Tvorba z\u00e1padn\u00ed mysli (The making of the western mind). Ob\u011b knihy jsou skv\u011bl\u00e9 a stoj\u00ed za to si je vyhledat, ale hloubka, odbornost a rozsah knihy Inventing the Individual z n\u00ed d\u011blaj\u00ed v\u00fdjime\u010dnou knihu.<\/p>\n Jako celo\u017eivotn\u00ed sekul\u00e1rn\u00ed liber\u00e1l cht\u011bl Siedentop zpochybnit mnoh\u00e9 z dlouho p\u0159ij\u00edman\u00fdch truism\u016f postk\u0159es\u0165ansk\u00e9 liber\u00e1ln\u00ed historie. Podle whigovsk\u00e9ho v\u00fdkladu se po dlouh\u00e9m temn\u00e9m obdob\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9 stagnace a pov\u011br znovuobjeven\u00ed my\u0161lenek pohansk\u00e9ho klasick\u00e9ho starov\u011bku stalo inspirac\u00ed nejprve pro renesanci a pot\u00e9 pro osv\u00edcenstv\u00ed, kter\u00e9 dalo vzniknout nov\u00e9mu liber\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9mu \u0159\u00e1du. Siedentop nam\u00edsto toho \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nejen\u017ee nebyla idea polis nebo republiky, kter\u00e1 d\u00e1v\u00e1 vzniknout liberalismu, ale \u017ee ani nemohla. Nen\u00ed prvn\u00ed, kdo tvrd\u00ed, \u017ee svat\u00fd Pavel vynalezl k\u0159es\u0165anstv\u00ed, ale je neobvykl\u00fd t\u00edm, jakou \u00fast\u0159edn\u00ed roli p\u0159isuzuje Pavlov\u011b vizi p\u0159i formov\u00e1n\u00ed toho, co bylo doned\u00e1vna b\u011b\u017en\u011b roz\u0161\u00ed\u0159enou antropologi\u00ed Z\u00e1padu. V \u010dl\u00e1nku ve Financial Times uv\u00e1d\u00ed<\/p>\n „Nerovnost z\u016fstala charakteristick\u00fdm znakem starov\u011bk\u00e9 patriarch\u00e1ln\u00ed rodiny. „Spole\u010dnost“ byla ch\u00e1p\u00e1na sp\u00ed\u0161e jako sdru\u017een\u00ed rodin ne\u017e jednotlivc\u016f. Toto ch\u00e1p\u00e1n\u00ed za\u010dalo zpochyb\u0148ovat k\u0159es\u0165ansk\u00e9 hnut\u00ed. Pavlova v\u00edra v rovnost du\u0161\u00ed v Bo\u017e\u00edch o\u010d\u00edch – objev lidsk\u00e9 svobody a jej\u00edho potenci\u00e1lu – vytvo\u0159ila pohled, kter\u00fd prom\u011bnil v\u00fdznam pojmu „spole\u010dnost“. To za\u010dalo podkop\u00e1vat tradi\u010dn\u00ed statusov\u00e9 nerovnosti. Nebylo to nic jin\u00e9ho ne\u017e mor\u00e1ln\u00ed revoluce, kter\u00e1 polo\u017eila z\u00e1klady soci\u00e1ln\u00ed revoluce, je\u017e n\u00e1sledovala. Jednotlivec postupn\u011b vytla\u010dil rodinu, kmen nebo kastu jako z\u00e1klad spole\u010densk\u00e9 organizace.“<\/p>\n Jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zd\u016fraz\u0148uje dlouh\u00fd organick\u00fd v\u00fdvoj my\u0161lenek v pr\u016fb\u011bhu st\u0159edov\u011bku prost\u0159ednictv\u00edm v\u00fdvoje kanonick\u00e9ho pr\u00e1va a konciln\u00ed teorie, kter\u00e9 nakonec vedly k my\u0161lenk\u00e1m \u00fastavn\u00ed vl\u00e1dy, je\u017e nach\u00e1z\u00edme u Locka a dal\u0161\u00edch. P\u0159irozen\u00e9 pr\u00e1vo a teorie p\u0159irozen\u00fdch pr\u00e1v maj\u00ed sv\u016fj p\u016fvod ve scholastice, kter\u00e1 rozkvetla ve velk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch v Salamance a Coimb\u0159e. Tvrd\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b stra\u0161liv\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 v\u00e1lky po reformaci vedly k pot\u0159eb\u011b odluky c\u00edrkve od st\u00e1tu a \u017ee tato snaha vy\u00fastila ve zhoubn\u00fd antiklerikalismus 18<\/sup>. stolet\u00ed a pr\u00e1v\u011b tento antiklerikalismus dal vzniknout na\u0161emu ahistorick\u00e9mu pohledu na v\u00fdvoj Z\u00e1padu.<\/p>\n Thomas Sowell \u010dasto poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee jedn\u00edm z velk\u00fdch omyl\u016f levice je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee chudoba je jaksi nep\u0159irozen\u00e1, a kdyby se poda\u0159ilo vym\u00fdtit vyko\u0159is\u0165ovatele a dekonstruovat moc, pak by \u010dlov\u011bk v p\u0159irozen\u00e9m stavu vzkv\u00e9tal. Pravdou je, \u017ee v dlouh\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch lidstva je chudoba normou pro v\u0161echny lidi krom\u011b hrstky. To, co je neobvykl\u00e9, je prosperita a je zn\u00e1m pouze jeden mechanismus, kter\u00fd zaji\u0161\u0165uje prosperitu st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edmu po\u010dtu lid\u00ed. Siedentop d\u00e1v\u00e1 hlubok\u00fd smysl tomu, \u017ee na\u0161e liber\u00e1ln\u00ed sekul\u00e1rn\u00ed tolerantn\u00ed kultura vych\u00e1z\u00ed z velmi specifick\u00e9 historie a z velmi podivn\u00fdch my\u0161lenek, kter\u00e9 n\u00e1m dnes p\u0159ipadaj\u00ed ban\u00e1ln\u00ed. Jedine\u010dn\u00e1 mor\u00e1ln\u00ed hodnota jednotlivce, demokracie du\u0161e, to jsou k\u0159es\u0165ansk\u00e9 ideje, bez nich\u017e si snad ani nelze p\u0159edstavit vyn\u00e1lez liber\u00e1ln\u00ed Evropy. Na\u0161e civilizace nen\u00ed snadn\u00e1 ani n\u00e1hodn\u00e1, je to zp\u016fsob nep\u0159irozen\u00fd nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm netypick\u00fd. Kdyby si dnes v\u00edce lid\u00ed p\u0159e\u010detlo toto mistrovsk\u00e9 d\u00edlo, mohli bychom b\u00fdt o pozn\u00e1n\u00ed opatrn\u011bj\u0161\u00ed k instituc\u00edm, kter\u00e9 n\u00e1m byly darov\u00e1ny v\u00edce ne\u017e tis\u00edciletou usilovnou prac\u00ed na\u0161ich k\u0159es\u0165ansk\u00fdch p\u0159edk\u016f.<\/p>\n V prologu ke knize Vyn\u00e1lez jedince si Siedentop klade ot\u00e1zku: „Je pouhou n\u00e1hodou, \u017ee se liber\u00e1ln\u00ed sekularismus vyvinul na k\u0159es\u0165ansk\u00e9m Z\u00e1pad\u011b?“. Jeho odpov\u011b\u010f je jasn\u00e9 a zn\u011bj\u00edc\u00ed ne.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Zem\u0159el sir Larry Siedentop, anglo-americk\u00fd politick\u00fd filozof. Je opravdu smutn\u00e9, \u017ee tato skute\u010dnost zaj\u00edm\u00e1 pom\u011brn\u011b m\u00e1lo lid\u00ed, zejm\u00e9na t\u011bch, kte\u0159\u00ed se zaj\u00edmaj\u00ed o historii a kulturu Evropy. Larry Siedentop se narodil v roce 1936 v Chicagu ve st\u00e1t\u011b Illinois. Vystudoval Hope College v Michiganu, \u0161kolu spojenou s americkou reformovanou c\u00edrkv\u00ed, a pot\u00e9 pokra\u010doval v magistersk\u00e9m […]<\/p>\n","protected":false},"author":50,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181],"tags":[],"editorial-positions":[],"regions":[404],"types":[449],"class_list":["post-30109","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kultura-cs","regions-world-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\n