Na leto\u0161n\u00ed st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek Francie, 14. \u010dervence 2024, jsem se ocitl v Pa\u0159\u00ed\u017ei na cest\u011b dom\u016f do Reykjav\u00edku z Aix-en-Provence, kde jsem na letn\u00ed \u0161kole p\u0159edn\u00e1\u0161el o seversk\u00e9m protoliberalismu a klasick\u00e9m liberalismu Snorriho Sturlusona (1179-1241), Anderse Chydenia (1729-1803) a Nikolaje F. S. Grundtviga (1783-1872).
\nM\u011bsto bylo jako obvykle, s majest\u00e1tn\u00edmi budovami a pam\u00e1tkami, \u0161irok\u00fdmi bulv\u00e1ry, prostorn\u00fdmi n\u00e1m\u011bst\u00edmi, nevl\u00eddn\u00fdmi \u010d\u00ed\u0161n\u00edky a chutn\u00fdm j\u00eddlem.
\nCo m\u011b v\u0161ak p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch oslav zaujalo, byl siln\u00fd duch militarismu a agresivity, j\u00edm\u017e jsou francouzsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek i hymna prodchnuty.
\nJe to jedin\u00e1 z\u00e1padn\u00ed zem\u011b, kter\u00e1 slav\u00ed st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek velkou vojenskou p\u0159ehl\u00eddkou v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b a men\u0161\u00edmi p\u0159ehl\u00eddkami v ostatn\u00edch m\u011bstech.
\n(Finov\u00e9 slav\u00ed sv\u016fj Den nez\u00e1vislosti vojensk\u00fdmi p\u0159ehl\u00eddkami, ale poka\u017ed\u00e9 v jin\u00e9m m\u011bst\u011b a v mnohem men\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku).
\nSv\u00e1tek je stanoven na tzv. den Bastily, kter\u00fd je \u010dasto pova\u017eov\u00e1n za po\u010d\u00e1tek Francouzsk\u00e9 revoluce.
\nDne 14. \u010dervence 1789 rozzu\u0159en\u00fd dav vtrhl do proslul\u00e9 v\u011bze\u0148sk\u00e9 pevnosti Bastily v centru Pa\u0159\u00ed\u017ee.
\nPo po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm odporu se spr\u00e1vce v\u011bznice Bernard de Launay vzdal.
\nDav ho zabil, u\u0159\u00edzl mu hlavu, nap\u00edchl ji na k\u016fl a proch\u00e1zel s n\u00ed ulicemi Pa\u0159\u00ed\u017ee.
\nUk\u00e1zalo se v\u0161ak, \u017ee v\u011bznice je t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e1, je v n\u00ed pouze sedm v\u011bz\u0148\u016f.
\nBylo to opravdu d\u016fvod k oslav\u011b? <\/p>\n
V den st\u00e1tn\u00edho sv\u00e1tku zn\u011bla pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdmi n\u00e1m\u011bst\u00edmi francouzsk\u00e1 hymna Marseillaisa<\/a>, kter\u00e1 m\u00e1 rovn\u011b\u017e sv\u016fj p\u016fvod ve Francouzsk\u00e9 revoluci. Aux armes, citoyens, Formez vos bataillons, Marchons, marchons! Nebo anglicky:<\/p>\n Popadn\u011bte zbran\u011b, ob\u010dan\u00e9! Odhaduje se, \u017ee b\u011bhem Francouzsk\u00e9 revoluce, kter\u00e1 skon\u010dila nejen terorem v letech 1793-4, ale tak\u00e9 Napoleonovou vojenskou diktaturou a jeho ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm a n\u00e1kladn\u00fdm pokusem o dobyt\u00ed cel\u00e9 Evropy, p\u0159i\u0161lo o \u017eivot asi 40 000 lid\u00ed. Kdy\u017e jsem se proch\u00e1zel pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdmi ulicemi, nemohl jsem tyto dva symboly francouzsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed identity nepostavit do kontrastu s odpov\u00eddaj\u00edc\u00edmi symboly na m\u00e9m mal\u00e9m Islandu, zemi s pravd\u011bpodobn\u011b nejm\u00e9n\u011b n\u00e1silnou histori\u00ed na sv\u011bt\u011b. Islandsk\u00e1 a francouzsk\u00e1 hymna se tak\u00e9 li\u0161\u00ed, jak jen to jde. B\u016fh na\u0161\u00ed zem\u011b! Zp\u00edvat hymnu je kv\u016fli velk\u00e9mu hlasov\u00e9mu rozsahu pom\u011brn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9, ale je to n\u00e1dhern\u00e9, slavnostn\u00ed a vzne\u0161en\u00e9 – a povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed – b\u00e1snick\u00e9 a hudebn\u00ed d\u00edlo, v n\u011bm\u017e nen\u00ed ani \u0161petka agresivity nebo arogance.<\/p>\n Francouzsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed duch m\u00e1 nepochybn\u011b militaristick\u00e9, dirigistick\u00e9 a autorit\u00e1\u0159sk\u00e9 rysy: Jakobinismus, demokratick\u00fd despotismus francouzsk\u00fdch revolucion\u00e1\u0159\u016f, a bonapartismus, politick\u00fd duet pouze pro dva interprety, v\u0161emocn\u00e9ho dikt\u00e1tora a nomin\u00e1ln\u011b suver\u00e9nn\u00ed lid. Constant odm\u00edtl my\u0161lenku jin\u00e9ho \u0161v\u00fdcarsko-francouzsk\u00e9ho myslitele Rousseaua, kter\u00fd „poskytl smrt\u00edc\u00ed z\u00e1minky pro v\u00edce ne\u017e jeden druh tyranie“. Evropsk\u00fd den\u00edk: \u010dervenec 2024, Pa\u0159\u00ed\u017e Na leto\u0161n\u00ed st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek Francie, 14. \u010dervence 2024, jsem se ocitl v Pa\u0159\u00ed\u017ei na cest\u011b dom\u016f do Reykjav\u00edku z Aix-en-Provence, kde jsem na letn\u00ed \u0161kole p\u0159edn\u00e1\u0161el o seversk\u00e9m protoliberalismu a klasick\u00e9m liberalismu Snorriho Sturlusona (1179-1241), Anderse Chydenia (1729-1803) a Nikolaje F. S. Grundtviga (1783-1872). M\u011bsto bylo jako obvykle, s majest\u00e1tn\u00edmi […]<\/p>\n","protected":false},"author":53,"featured_media":31861,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[181],"tags":[781,1000,882,911,1699],"editorial-positions":[],"regions":[364],"types":[449],"class_list":["post-31907","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura-cs","tag-paris","tag-conservatism","tag-france","tag-liberalism","tag-revolution","regions-western-europe-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\n
\nJe to vojensk\u00fd pochod, bojovn\u00fd, v\u00e1le\u010dn\u00fd, vskutku krv\u00e1cej\u00edc\u00ed: <\/p>\n
\nQu’un sang impur Abreuve nos sillons! <\/p>\n<\/blockquote>\n\n
\nVytvo\u0159te sv\u00e9 prapory!
\nPochodujme!
\nPochodujme!
\nA\u0165 ne\u010dist\u00e1 krev zal\u00e9v\u00e1 na\u0161e pole! <\/p>\n<\/blockquote>\n
\nNa adrese Ob\u010dan\u00e9<\/em><\/a>o Francouzsk\u00e9 revoluci Simon Schama p\u00ed\u0161e (s. xv): „N\u00e1sil\u00ed bylo nezbytnou podm\u00ednkou revoluce, a to od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku, od l\u00e9ta 1789.“ (s. xv). <\/p>\nSlavnostn\u00ed, vznosn\u00fd hymnus<\/h3>\n
\nNa\u0161\u00edm st\u00e1tn\u00edm sv\u00e1tkem je 17. \u010derven, den narozen\u00ed v\u016fdce islandsk\u00e9ho boje za nez\u00e1vislost Jona Sigurdssona v roce 1811.
\nVe skute\u010dnosti byl Island, p\u016fvodn\u011b os\u00eddlen\u00fd uprchl\u00edky p\u0159ed kr\u00e1lovsk\u00fdm \u00fatlakem v Norsku, nez\u00e1visl\u00fd a\u017e do roku 1262, kdy byl donucen st\u00e1t se norsk\u00fdm tributem a pozd\u011bji d\u00e1nskou z\u00e1vislost\u00ed.
\nJon Sigurdsson, vzd\u011blan\u00fd historik a filolog, v roce 1848 p\u0159edlo\u017eil po\u017eadavky Islandu na nez\u00e1vislost: \u017ee Islan\u010fan\u00e9 maj\u00ed vlastn\u00ed jazyk, literaturu a historii, a proto by m\u011bli m\u00edt vlastn\u00ed suver\u00e9nn\u00ed st\u00e1t; \u017ee v roce 1262 Islan\u010fan\u00e9 p\u0159edali svrchovanost norsk\u00e9mu a pozd\u011bji d\u00e1nsk\u00e9mu kr\u00e1li, ale \u017ee kdy\u017e se kr\u00e1l v roce 1848 vzdal sv\u00e9 absolutn\u00ed moci, nebyla svrchovanost p\u0159ed\u00e1na d\u00e1nsk\u00e9mu lidu, ale vr\u00e1tila se Islan\u010fan\u016fm; a \u017ee Islan\u010fan\u00e9 v\u011bd\u00ed l\u00e9pe ne\u017e d\u00e1n\u0161t\u00ed byrokrat\u00e9, co je v nejlep\u0161\u00edm z\u00e1jmu Islandu.
\nV islandsk\u00e9m boji za nez\u00e1vislost nebyla prolita ani kapka krve.
\nCel\u00fd boj byl veden pomoc\u00ed argument\u016f, odkaz\u016f na star\u00e9 dokumenty a historick\u00e9 ud\u00e1losti.
\nP\u0159esto\u017ee Jon Sigurdsson v roce 1879 zem\u0159el, boj pokra\u010doval a v roce 1918 D\u00e1nsko uznalo Island jako suver\u00e9nn\u00ed zemi v person\u00e1ln\u00ed unii s d\u00e1nsk\u00fdm kr\u00e1lem.
\nDne 17. \u010dervna 1944 se Island stal republikou. <\/p>\n
\nIslandsk\u00e1 hymna<\/a> je hymnou slo\u017eenou v roce 1874, kdy uplynulo tis\u00edcilet\u00ed od p\u0159\u00edchodu prvn\u00edch norsk\u00fdch osadn\u00edk\u016f v roce 874: <\/p>\n\n
\nB\u016fh na\u0161\u00ed zem\u011b!
\nUct\u00edv\u00e1me tv\u00e9 jm\u00e9no v jeho vzne\u0161en\u00e9m \u00fa\u017easu.
\nSlunce nebesk\u00e9 v korun\u011b Tv\u00e9 se skv\u00ed legiemi Tv\u00fdmi, v\u011bky \u010dasu!
\nU Tebe je ka\u017ed\u00fd den jako tis\u00edc let, Ka\u017ed\u00fd tis\u00edc let, jen den, V\u011b\u010dnost plyne, se svou poctou slz, je\u017e uctiv\u011b pom\u00edj\u00ed. <\/p>\n<\/blockquote>\nSofistikovan\u00e1 konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00ed tradice<\/h3>\n
\nFrancie m\u00e1 v\u0161ak tak\u00e9 silnou a propracovanou konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00ed tradici, sociologicky a historicky mnohem bohat\u0161\u00ed ne\u017e pon\u011bkud mdl\u00fd anglick\u00fd utilitarismus, jak jsem ostatn\u011b zd\u016fraznil ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce v Aix-en-Provence, ne\u017e jsem p\u0159ijel do Pa\u0159\u00ed\u017ee.
\nBenjamin Constant<\/a> (1767-1830) stav\u011bl do protikladu svobodu modern\u00edch lid\u00ed a svobodu star\u00fdch, individu\u00e1ln\u00ed chr\u00e1n\u011bn\u00e9 dom\u00e9ny na jedn\u00e9 stran\u011b a samospr\u00e1vu mal\u00e9ho kolektivu na stran\u011b druh\u00e9.
\nFr\u00e9d\u00e9ric Bastiat<\/a> (1801-1850)<\/a> brilantn\u011b vyvracel hospod\u00e1\u0159sk\u00fd protekcionismus.
\nAlexis de Tocqueville<\/a> (1805-1859) se zab\u00fdval probl\u00e9mem, jak lze sladit svobodu a rovnost, a \u0159e\u0161en\u00ed na\u0161el v prosperuj\u00edc\u00ed ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.
\nBertrand de Jouvenel<\/a> (1903-1987)<\/a> postavil do kontrastu moudr\u00e9ho rexe<\/em> svat\u00e9ho Ludv\u00edka, kter\u00fd sed\u00ed pod dubem ve Vincennes a rozd\u00e1v\u00e1 spravedlnost sv\u00fdm poddan\u00fdm, a cti\u017e\u00e1dostiv\u00e9ho duxe<\/em> Napoleona, kter\u00fd jede na koni v Arcole a vede svou arm\u00e1du do boje. <\/p>\n
\nProti Rousseauovi Constant pouk\u00e1zal na to, „\u017ee kdy\u017e se vyd\u00e1v\u00e1te v\u0161em ostatn\u00edm, rozhodn\u011b nen\u00ed pravda, \u017ee se nikomu nevyd\u00e1v\u00e1te. Naopak, je to odevzd\u00e1n\u00ed sebe sama t\u011bm, kte\u0159\u00ed jednaj\u00ed ve jm\u00e9nu v\u0161ech“.
\nTocqueville podal pozoruhodn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed Francouzsk\u00e9 revoluce, \u017ee byla p\u0159\u00edm\u00fdm historick\u00fdm d\u016fsledkem centralizace, kdy kr\u00e1lov\u00e9 postupn\u011b odstranili zprost\u0159edkuj\u00edc\u00ed instituce mezi jednotlivci a st\u00e1tem.
\nAbsolutn\u00ed kr\u00e1l ustoupil absolutn\u00edmu „lidu“, respektive t\u011bm, kte\u0159\u00ed se chopili moci ve jm\u00e9nu lidu.
\nTocquevill\u016fv verdikt nad revolucion\u00e1\u0159i byl zatracuj\u00edc\u00ed, ale spravedliv\u00fd: „Tito spisovatel\u00e9 byli p\u0159irozen\u011b v poku\u0161en\u00ed odd\u00e1vat se bezv\u00fdhradn\u011b abstraktn\u00edm a obecn\u00fdm teori\u00edm vl\u00e1dy. Nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 praktick\u00e9 znalosti o t\u00e9to problematice, jejich nad\u0161en\u00ed nebylo tlumeno skute\u010dn\u00fdmi zku\u0161enostmi, neznali \u017e\u00e1dn\u00e9 existuj\u00edc\u00ed skute\u010dnosti, kter\u00e9 by st\u00e1ly v cest\u011b \u017e\u00e1douc\u00edm reform\u00e1m, neznali nebezpe\u010d\u00ed, kter\u00e1 jsou neodd\u011bliteln\u00e1 od nejnutn\u011bj\u0161\u00edch revoluc\u00ed, a o \u017e\u00e1dn\u00fdch nesnili. Kdy\u017e jsem 14. \u010dervence 2024 sledoval oslavy v Pa\u0159\u00ed\u017ei, nemohl jsem si nemyslet, \u017ee by Francie ud\u011blala dob\u0159e, kdyby ocenila tuto konzervativn\u011b-liber\u00e1ln\u00ed tradici, m\u00edsto aby tleskala symbol\u016fm ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 Francouzsk\u00e9 revoluce. <\/p>\n<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"