V\u011bt\u0161ina vzd\u011blan\u00fdch a kulturn\u011b zalo\u017een\u00fdch Evropan\u016f sly\u0161ela o Voltairovi a Rousseauovi. Mo\u017en\u00e1 v\u00edte, \u017ee se jedn\u00e1 o dva v\u00fdznamn\u00e9 osv\u00edcensk\u00e9 filozofy z Francie. Mo\u017en\u00e1 v\u00edte, \u017ee Voltaire v\u011b\u0159il v toleranci a \u017ee nem\u011bl r\u00e1d katolickou c\u00edrkev. Mo\u017en\u00e1 v\u00edte, \u017ee Rousseau byl ve sv\u00e9m my\u0161len\u00ed o n\u011bco origin\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed, ale \u017ee d\u00edky sv\u00fdm n\u011bkolika m\u00e1lo, ale p\u016fsobiv\u00fdm d\u00edl\u016fm m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 nezm\u011brn\u00fd vliv na my\u0161len\u00ed potomk\u016f. <\/p>\n
Kolik vzd\u011blan\u00fdch a historicky vzd\u011blan\u00fdch Evropan\u016f dnes dok\u00e1\u017ee vyjmenovat n\u011bkter\u00e9 z Voltairov\u00fdch a Rousseauov\u00fdch ideov\u00fdch odp\u016frc\u016f? Kolik z nich zn\u00e1 n\u011bkter\u00e9ho z intelektu\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed v 18. stolet\u00ed p\u016fsobili v c\u00edrkvi a na univerzit\u00e1ch a kte\u0159\u00ed se postavili proti osv\u00edcenstv\u00ed? <\/p>
Abyste dok\u00e1zali vyjmenovat n\u011bkter\u00e9 Voltairovy a Rousseauovy intelektu\u00e1ln\u00ed oponenty, museli byste b\u00fdt pravd\u011bpodobn\u011b specialistou na francouzsk\u00e9 18. stolet\u00ed. Voltaire a Rousseau z\u016fst\u00e1vaj\u00ed v na\u0161\u00ed kolektivn\u00ed pam\u011bti, ale jejich oponenti nikoli. Ti byli smeteni d\u011bjinami. Vytratili se z pam\u011bti, kdy\u017e zmizeli ze sv\u011bta a vstoupili do sv\u00e9ho osobn\u00edho ticha. P\u0159itom to byli oni, kdo sed\u011bli na privilegovan\u00fdch m\u00edstech. Byli to oni, kdo jako biskupov\u00e9 v c\u00edrkvi a profeso\u0159i na Sorbonn\u011b. <\/p>\n
Historie si ne v\u017edy pamatuje mu\u017ee moci. N\u011bkdy sp\u00ed\u0161e p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ty spisovatele a myslitele, kte\u0159\u00ed vy\u010dn\u00edvali z davu a kte\u0159\u00ed se vyznamenali t\u00edm, \u017ee si v intelektu\u00e1ln\u00edch elit\u00e1ch z\u00edskali mocn\u00e9 protivn\u00edky. <\/p>\n
Kulturn\u00ed a liter\u00e1rn\u00ed historici \u010dasto pracuj\u00ed s perspektivami. D\u011bl\u00ed d\u011bjiny na epochy a sna\u017e\u00ed se ur\u010dit, kdy jedna epocha p\u0159ech\u00e1z\u00ed v druhou. Jedn\u00edm z p\u0159\u00edklad\u016f je, jak se v d\u011bjin\u00e1ch francouzsk\u00e9 literatury mluv\u00ed o francouzsk\u00e9m liter\u00e1rn\u00edm „klasicismu“ a pak se odkazuje na pom\u011brn\u011b kr\u00e1tk\u00e9 obdob\u00ed mezi lety 1660 a 1680, kdy skupina spisovatel\u016f – Moli\u00e8re, La Fontaine, Racine a dal\u0161\u00ed – vytvo\u0159ila n\u011bkolik pozoruhodn\u011b v\u00fdznamn\u00fdch d\u011bl, v nich\u017e lze rozeznat spole\u010dn\u00e1 t\u00e9mata a spole\u010dnou estetiku. <\/p>\n
N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 cht\u011bli tento obraz zpochybnit poukazem na to, \u017ee v\u011bt\u0161ina spisovatel\u016f, kte\u0159\u00ed v t\u011bchto letech ve Francii p\u016fsobili, v\u016fbec nesd\u00edlela estetiku a ideologii s omezenou skupinou spisovatel\u016f, jim\u017e bylo dovoleno tuto epochu definovat. A pak se nab\u00edz\u00ed ot\u00e1zka, zda na\u0161e psan\u00ed d\u011bjin nem\u00e1 v\u017edy tendenci fal\u0161ovat a zjednodu\u0161ovat. <\/p>\n
A to mo\u017en\u00e1 plat\u00ed i pro francouzsk\u00e9 18. stolet\u00ed a osv\u00edcenskou literaturu, kterou dnes vn\u00edm\u00e1me jako typickou pro toto obdob\u00ed. Psali osv\u00edcenskou literaturu opravdu v\u0161ichni auto\u0159i? Neexistovaly i jin\u00e9 sm\u011bry? Neexistoval velk\u00fd kolektiv autor\u016f, kte\u0159\u00ed psali v souladu s jin\u00fdmi ide\u00e1ly ne\u017e Voltaire a Rousseau? <\/p>\n
Tyto ot\u00e1zky je zaj\u00edmav\u00e9 vz\u00edt si s sebou, kdy\u017e se sna\u017e\u00edme uva\u017eovat o sv\u00e9 vlastn\u00ed dob\u011b. Pro\u017eili jsme 25 let nov\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed. Jak budou na\u0161i dobu popisovat budouc\u00ed historici? Kter\u00e1 jm\u00e9na z \u0159ad spisovatel\u016f a myslitel\u016f na\u0161\u00ed doby p\u0159e\u017eij\u00ed? Kter\u00e1 jm\u00e9na z po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed budou vzd\u011blan\u00ed lid\u00e9 pozn\u00e1vat za 300 let? <\/p>\n
To v\u0161e m\u011b napadlo, kdy\u017e jsem \u010detl \u010dl\u00e1nek Rebeky K\u00e4rdeov\u00e9 ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9m den\u00edku Dagens Nyheter<\/a> o roli „hv\u011bzdn\u00fdch myslitel\u016f“ v sou\u010dasn\u00e9m ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b. \u010cl\u00e1nek je sou\u010d\u00e1st\u00ed s\u00e9rie \u010dl\u00e1nk\u016f, v nich\u017e r\u016fzn\u00ed novin\u00e1\u0159i a kritici diskutuj\u00ed o intelektu\u00e1ln\u00edch hv\u011bzd\u00e1ch, kter\u00e9 by bylo mo\u017en\u00e9 n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem pova\u017eovat za reprezentanty na\u0161\u00ed doby. My\u0161lenka s\u00e9rie \u010dl\u00e1nk\u016f spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee v minulosti v\u00fdznamn\u00ed a zn\u00e1m\u00ed intelektu\u00e1lov\u00e9, jako byli Jean-Paul Sartre, Bertrand Russell, Jacques Derrida, Jacques Lacan a Pierre Bourdieu, m\u011bli. Ale dnes? Existuj\u00ed myslitel\u00e9, kte\u0159\u00ed se t\u011b\u0161\u00ed n\u011bjak\u00e9 form\u011b ve\u0159ejn\u00e9ho statusu a kte\u0159\u00ed by jednou mohli m\u00edt tu \u010dest definovat na\u0161i \u00e9ru? <\/p>\n Rebecka K\u00e4rde ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku uv\u00e1d\u00ed n\u011bkolik zaj\u00edmav\u00fdch \u00favah. Mimo jin\u00e9 p\u00ed\u0161e, \u017ee se sn\u00ed\u017eila touha idealizovat si mal\u00fd po\u010det mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed by n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem tvo\u0159ili \u0161pi\u010dku intelektu\u00e1ln\u00edho sboru. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee dne\u0161n\u00ed univerzity jsou v\u00edce charakterizov\u00e1ny \u017eenami, ne\u017e tomu bylo d\u0159\u00edve. K\u00e4rde to vyjad\u0159uje takto: „Patriarch\u00e1ln\u00ed zbo\u017e\u0161t\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00fdch intelektu\u00e1l\u016f ve 20. stolet\u00ed bylo v dobr\u00e9m i zl\u00e9m nahrazeno nepr\u016fhledn\u00fdm syst\u00e9mem. Sotva lze \u0159\u00edci, \u017ee by se hierarchie zplo\u0161tila. Staly se v\u0161ak h\u016f\u0159e viditeln\u00fdmi, n\u00e1chyln\u011bj\u0161\u00edmi k rychl\u00e9 zm\u011bn\u011b formy.“ <\/p>\n Hierarchie nen\u00ed tak jasn\u00e1. Univerzit a vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch instituc\u00ed bylo mnohem v\u00edce. V\u00edce p\u0159edm\u011bt\u016f bylo akademizov\u00e1no a mo\u017en\u00e1 moc takzvan\u00e9ho patriarch\u00e1tu nad na\u0161\u00edm my\u0161len\u00edm zesl\u00e1bla. <\/p>\n K\u00e4rde nicm\u00e9n\u011b zmi\u0148uje n\u011bkolik jmen, kter\u00e1 jako humanistka a liter\u00e1rn\u00ed v\u011bdkyn\u011b pova\u017euje za mo\u017en\u00e9 aspiranty na roli hv\u011bzdn\u00fdch intelektu\u00e1l\u016f na\u0161\u00ed doby: „Liter\u00e1rn\u00ed teoreti\u010dka Sianne Ngai, historik um\u011bn\u00ed Georges Didi-Huberman, filosof Markus Gabriel nebo d\u00e1vno zn\u00e1m\u00e9 talenty jako Hans Ulrich Gumbrecht, Martha Nussbaumov\u00e1 a Judith Butlerov\u00e1.“ P\u0159esto v\u0161ak p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 z t\u011bchto jmen nen\u00ed Derrida nebo Foucault. <\/p>\n A co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 ty, mil\u00fd \u010dten\u00e1\u0159i? \u010cetli jste n\u011bkter\u00e9ho z t\u011bchto myslitel\u016f? Pod\u00edleli jste se na teori\u00edch Marthy Nussbaumov\u00e9 o politick\u00e9m feminismu nebo pr\u00e1vech zv\u00ed\u0159at? \u010cetli jste n\u011bkterou z prac\u00ed Judith Butlerov\u00e9 o genderu, feminismu a sexualit\u011b? Mo\u017en\u00e1 ano, pokud jste studovali spole\u010densk\u00e9 nebo humanitn\u00ed v\u011bdy na b\u011b\u017en\u00e9 evropsk\u00e9 univerzit\u011b. Jsou to bezesporu jm\u00e9na, kter\u00e1 maj\u00ed sv\u016fj v\u00fdznam. Pomohla definovat levicov\u00fd intelektualismus na\u0161\u00ed doby. Nen\u00ed tedy pochyb o tom, \u017ee jsou v\u00fdznamn\u00e1. P\u0159edstavuj\u00ed v\u0161ak intelektu\u00e1ln\u00ed autority pro \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost? Jsou srovnateln\u00ed s Voltairem nebo Rousseauem, kte\u0159\u00ed v\u016fbec nep\u016fsobili na \u017e\u00e1dn\u00e9 univerzit\u011b, ale psali pro vzd\u011blanou ve\u0159ejnost, kter\u00e1 byla unavena pedantstv\u00edm a bezv\u00fdznamnost\u00ed univerzit. <\/p>\n A pokud se vr\u00e1t\u00edme k tomu, co jsme ji\u017e \u0159ekli o historii a perspektiv\u011b, \u010dasto se st\u00e1v\u00e1, \u017ee intelektu\u00e1lov\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed n\u011bco nov\u00e9ho a zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, kte\u0159\u00ed se odchyluj\u00ed od dikt\u00e1tu moci a instituc\u00ed, jsou potomky vn\u00edm\u00e1ni jako nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed. Z tohoto pohledu to sotva bude Martha Nussbaumov\u00e1 nebo Judith Butlerov\u00e1, koho budou potomci pova\u017eovat za nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho ve\u0159ejn\u00e9ho intelektu\u00e1la na\u0161\u00ed doby. Sp\u00ed\u0161e to bude n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd. <\/p>\n Na YouTube jsou videa Judith Butlerov\u00e9 s v\u00edce ne\u017e jedn\u00edm a p\u016fl milionem zhl\u00e9dnut\u00ed<\/a>. To je na univerzitn\u00ed profesorku \u00factyhodn\u00e9. Jordan Peterson m\u00e1 videa se 70 miliony zhl\u00e9dnut\u00ed<\/a>. 70 milion\u016f. To je je\u0161t\u011b p\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00ed. Jordan Peterson je zaj\u00edmav\u00fd tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee nov\u00fd n\u00e1stroj, kter\u00fd internet a zejm\u00e9na YouTube nab\u00edz\u00ed, vyu\u017eil v\u00edce ne\u017e kter\u00fdkoli jin\u00fd ve\u0159ejn\u00fd intelektu\u00e1l. Kdy\u017e koncem roku 2010 prorazil, p\u016fsobil je\u0161t\u011b na Torontsk\u00e9 univerzit\u011b, ale v roce 2020 se rozhodl opustit tradi\u010dn\u00ed univerzitn\u00ed sv\u011bt a zam\u011b\u0159it se na internet a p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e1 turn\u00e9. Tradi\u010dn\u00ed intelektu\u00e1lov\u00e9 – kulturn\u00ed novin\u00e1\u0159i, univerzitn\u00ed badatel\u00e9 – nev\u00e1hali v\u016f\u010di Jordanu Petersonovi vyj\u00e1d\u0159it svou blahosklonnost. P\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee se rozhodl zprost\u0159edkov\u00e1vat sv\u00e9 my\u0161len\u00ed formou sv\u00e9pomocn\u00fdch knih. Jde v\u0161ak samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 o jeho ideologick\u00fd profil. Je zap\u0159\u00eds\u00e1hl\u00fdm odp\u016frcem marxismu, woke my\u0161len\u00ed a modern\u00edho feminismu. Stal se p\u0159edobrazem nov\u00e9 pravice a dovoluje si tvo\u0159iv\u011b myslet s vyu\u017eit\u00edm intelektu\u00e1ln\u00edch zdroj\u016f z r\u016fzn\u00fdch epoch. Je tedy povrchn\u00ed, sv\u016fdn\u00fd a zaj\u00edm\u00e1 se hlavn\u011b o propagaci sebe sama, \u0159\u00edk\u00e1 se o n\u011bm. <\/p>\n Bylo by zaj\u00edmav\u00e9 porovnat, co \u0159\u00edkaj\u00ed dne\u0161n\u00ed akademici o Jordanu Petersonovi s t\u00edm, co \u0159\u00edkali akademici 18. stolet\u00ed o Voltairovi. Nebylo by p\u0159ekvapiv\u00e9, kdyby paralely byly z\u0159ejm\u00e9. <\/p>\n Je vz\u00e1cn\u00e9, aby se myslitel\u00e9 establishmentu zapsali do d\u011bjin. Nebylo tomu tak v 18. stolet\u00ed a pravd\u011bpodobn\u011b tomu tak nen\u00ed ani dnes. A mo\u017en\u00e1 to bude tak, \u017ee stejn\u011b jako dnes oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 st\u011b\u017e\u00ed dok\u00e1\u017e\u00ed vyjmenovat n\u011bkter\u00e9 Voltairovy a Rousseauovy odp\u016frce, budouc\u00ed obyvatel\u00e9 Z\u00e1padu budou schopni vyjmenovat n\u011bkter\u00e9ho z intelektu\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed dnes pohrdaj\u00ed Jordanem Petersonem. S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed budou m\u00edsto toho \u0159\u00edkat, \u017ee Jordan Peterson byl myslitelem, kter\u00fd zhruba od roku 2015 uk\u00e1zal cel\u00e9mu Z\u00e1padu cestu k nov\u00e9mu zp\u016fsobu my\u0161len\u00ed. To, \u017ee se star\u00fd establishment br\u00e1nil, nen\u00ed o nic divn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e to, \u017ee Voltaire musel uprchnout do Anglie, kdy\u017e se znel\u00edbil francouzsk\u00e9mu kr\u00e1li, nebo \u017ee mu bylo dovoleno vyd\u00e1vat sv\u00e9 knihy v Holandsku. Ale jsou to knihy, kter\u00e9 lid\u00e9 st\u00e1le \u010dtou. Voltairovi odp\u016frci jsou nav\u017edy pry\u010d. <\/p>\n<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V\u011bt\u0161ina vzd\u011blan\u00fdch a kulturn\u011b zalo\u017een\u00fdch Evropan\u016f sly\u0161ela o Voltairovi a Rousseauovi. Mo\u017en\u00e1 v\u00edte, \u017ee se jedn\u00e1 o dva v\u00fdznamn\u00e9 osv\u00edcensk\u00e9 filozofy z Francie. Mo\u017en\u00e1 v\u00edte, \u017ee Voltaire v\u011b\u0159il v toleranci a \u017ee nem\u011bl r\u00e1d katolickou c\u00edrkev. Mo\u017en\u00e1 v\u00edte, \u017ee Rousseau byl ve sv\u00e9m my\u0161len\u00ed o n\u011bco origin\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed, ale \u017ee d\u00edky sv\u00fdm n\u011bkolika m\u00e1lo, ale p\u016fsobiv\u00fdm […]<\/p>\n","protected":false},"author":67,"featured_media":44565,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1462,181],"tags":[2489,2488,2487,2486,2485,1000,854],"editorial-positions":[],"regions":[364,404],"types":[449],"class_list":["post-44584","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-budovani-konzervativni-evropy","category-kultura-cs","tag-enlightenment","tag-jordanpeterson","tag-publicintellectual","tag-rousseau","tag-voltaire","tag-conservatism","tag-history","regions-western-europe-cs","regions-world-cs","types-opinion-cs"],"yoast_head":"\n