Subscribe
Představení Digital Omnibus Evropskou komisí je začátkem strukturální revize celého regulačního rámce, kterým se řídí digitální prostor Unie. Záměrem předkladatelů je, aby nový legislativní balíček sloužil jako jednotný rámec pro pravidla, která jsou v současné době rozdělena mezi více nařízení a směrnic, přičemž deklarovaným cílem je omezit nadbytečnost, kompetenční konflikty a překrývající se aplikace. Tento přístup je doprovázen racionalizačním projektem, který se zabývá oběma klíčovými aspekty regulace ochrany osobních údajů: obecným nařízením o ochraně osobních údajů a složitým systémem pravidel pro umělou inteligenci, který byl zaveden zákonem o umělé inteligenci.
ODLOŽENÍ PŘEDPISŮ AI A NAPĚTÍ MEZI OCHRANOU A PRŮMYSLOVÝMI ZÁJMY.
Jeden z nejkontroverznějších prvků Digital Omnibusu se týká odložení plného uplatňování pravidel upravujících vysoce rizikové systémy umělé inteligence. Zákon o umělé inteligenci, schválený před necelým rokem, stanovil, že tato ustanovení se stanou závaznými v srpnu 2026. Komise nyní navrhla posunutí tohoto termínu na prosinec 2027, což představuje více než roční odklad, který se dotýká klíčových oblastí, jako je automatizovaný výběr kandidátů, hodnocení učení a udělování kreditů. Podle Bruselu tento odklad odráží nemožnost zajistit důsledné provádění v situaci, kdy mnoho členských států dosud nezřídilo orgány nezbytné k prosazování nařízení. Neurčení příslušných orgánů do termínu, který byl původně stanoven na rok 2025, rovněž nevyhnutelně brání vytvoření struktur pro posuzování shody, což je zásadní technická otázka pro provádění aktu o umělé inteligenci.
ÚLOHA DIGITÁLNÍHO OMNIBUSU V REORGANIZACI EVROPSKÉHO REGULAČNÍHO SYSTÉMU
Digital Omnibus nepředstavuje soubor nových pravidel, ale pokus o integraci a reorganizaci stávajících předpisů. Jeden z nejinovativnějších aspektů se týká řešení interferencí mezi GDPR a zákonem o umělé inteligenci. V současné době se oba regulační nástroje vzájemně ovlivňují způsobem, který není vždy lineární, zejména pokud jde o zpracování osobních údajů prostřednictvím automatizovaných systémů. Digital Omnibus nezavede nové povinnosti, ale jeho cílem je vyjasnit rozdíl mezi oběma právními režimy, zejména pokud jde o roli oprávněných zájmů společností při zpracování údajů využívaných modely umělé inteligence. Tento přístup však naráží na obavy části Evropského parlamentu, zejména středolevých a levicových skupin, které proces omnibusu kritizují za absenci veřejných konzultací a posouzení dopadů, které jsou tradičně vyžadovány u strukturálních změn nařízení. Tento pohled vyvolává otázky týkající se ochrany citlivých údajů, neboť omezenější definice by znamenala riziko, že některé informace budou vystaveny menšímu množství ochranných opatření.
POSTAVENÍ ITÁLIE V NOVÉM EVROPSKÉM SCÉNÁŘI
Itálie se v souvislosti s Digital Omnibus nachází v jedinečném postavení, a to jak díky svému institucionálnímu systému, tak díky dopadu, který bude mít revize regulace na orgány dohledu. Balíček předpokládá revizi vnitrostátního modelu správy a řízení, přičemž zvláštní pozornost bude věnována úloze orgánů, jako je regulační orgán pro komunikace a italský úřad pro ochranu údajů. Cílem je zamezit duplicitě a konfliktům mezi orgány se sousedními pravomocemi, což je problém, na který často upozorňovaly subjekty z italského průmyslu. Přijetí digitálního omnibusu, které se očekává nejdříve v roce 2027, bude vyžadovat vnitrostátní legislativní opatření k úpravě zákoníku o ochraně osobních údajů a dalších odvětvových předpisů. Očekává se, že vláda do stejného data vydá nejméně dva legislativní dekrety, a to v koordinaci s italským úřadem pro ochranu údajů a po důkladném posouzení dopadu regulace. Tento proces představuje příležitost k novému vymezení struktury dohledu v Itálii, ale nese s sebou také riziko složitého přechodného období, v němž by se evropské a vnitrostátní předpisy mohly dočasně překrývat. Reorganizace bude mít významný dopad na italský hospodářský systém. Společnosti budou muset aktualizovat politiky, smlouvy a systémy správy dat, přičemž zvláštní pozornost bude věnována odvětvím, která využívají systémy umělé inteligence. Rozhodnutí snížit zátěž pro malé a střední podniky by však mohlo podpořit větší rozšíření pokročilých technologických řešení, což přispěje k modernizaci výrobní struktury.
KŘEHKÝ PŘECHOD MEZI PRÁVY, INOVACEMI A INSTITUCEMI.
Digital Omnibus představuje zlom v evropské digitální regulaci. Na jedné straně je zřejmá potřeba zjednodušení, kterou sdílí většina zúčastněných stran, na straně druhé však operativní volby představují riziko pro ochranu práv občanů a celkovou soudržnost regulační architektury. Posun v regulaci umělé inteligence poukazuje na hluboké napětí mezi snahou chránit jednotlivce a tlakem rychle se rozvíjejícího průmyslového odvětví. Budoucnost ochrany soukromí a umělé inteligence v Evropě bude do značné míry záviset na tom, jak bude tato transformace řízena. Digital Omnibus je více než pouhou technickou reformou zkouškou touhy Unie vybudovat digitální model, který zůstane věrný jejím základním hodnotám a zároveň bude otevřený potřebám neustále se vyvíjející globální ekonomiky.