Subscribe
Dne 2. října 2026 se lídři zemí G7 sešli prostřednictvím videokonference na mimořádném summitu věnovaném energetické bezpečnosti a stabilitě trhu. Setkání bylo svoláno v reakci na eskalující napětí na ropných trzích, které se vyznačovalo bezprecedentní volatilitou a výrazným nárůstem cen. Tato situace představovala hrozbu nejen pro rovnováhu světové ekonomiky, ale také pro blahobyt domácností a schopnost podniků absorbovat rostoucí náklady na energii. Cílem summitu bylo formulovat rychlou a společnou reakci, která by zmírnila dopad cenových šoků a zároveň posílila strukturální odolnost energetických systémů. Vedoucí představitelé se dohodli na řadě koordinovaných opatření, jejichž cílem je zvýšit nabídku energetických produktů, zmírnit tlaky na trhu a posílit schopnost reagovat na potenciální budoucí krize.
POSToj Itálie, jak jej formulovala Giorgia Meloni
V této souvislosti byl obzvláště významný postoj, který zastávala Itálie – a který představila premiérka Giorgia Meloniová. Meloniová nastínila iniciativy, které italská vláda zavedla s cílem zmírnit dopad rostoucích cen energií na domácnosti a podniky. Mezi uvedená opatření patřila regulace cen pohonných hmot zajištěná dohodami s velkými ropnými společnostmi, jakož i úpravy systému spotřebních daní. Premiérka rovněž zdůraznila návrhy, které Itálie předložila Evropské komisi a které zasazují vnitrostátní opatření do širší evropské a multilaterální strategie. Postoj Itálie se tak vyznačoval dvojím zaměřením: snahou o okamžitá ekonomická ochranná opatření a prosazováním koordinované mezinárodní reakce. Klíčovým prvkem italské iniciativy byla také podpora koordinovaných opatření v oblasti energetických zásob, se zvláštním důrazem na naftu – segment trhu, který čelí specifickým tlakům. Nakonec Meloni znovu přednesla návrh na navázání strukturovaného dialogu mezi skupinou G7 a zeměmi Perského zálivu s cílem posílit spolupráci s některými z klíčových hráčů na mezinárodním energetickém trhu.
OPATŘENÍ, NA KTERÝCH SE DOHODLA SKUPINA G7
Reakce nastíněná lídry skupiny G7 především volá po větší koordinaci údržbových prací v rafinériích. Současně skupina G7 podporuje dialog se zeměmi disponujícími významnými rafinérskými kapacitami a vyzývá je, aby pomohly zvýšit celosvětovou produkci rafinovaných produktů – zejména nafty, což je sektor považovaný za obzvláště citlivý na současné napětí na trhu. Ústřední role je přidělena Mezinárodní energetické agentuře (IEA), která má za úkol ověřovat plnění závazků přijatých v březnu 2026 a sledovat dopad nových opatření na energetickou bezpečnost a stabilitu trhu. S ohledem na již splněné závazky se skupina G7 rozhodla – prostřednictvím IEA – přistoupit ke koordinovanému uvolnění 100 milionů barelů ropy v průběhu čtyř měsíců. Významná část tohoto uvolnění bude soustředěna do prvních dvaceti dnů a bude se konkrétně týkat nafty, přičemž se do ní zapojí jak členské země, tak partneři.
AKCIE, OBCHOD S ENERGETICKÝMI SUROVINAMI A MEZINÁRODNÍ MONITOROVÁNÍ
Skupina G7 rovněž plánuje další konzultace v rámci IEA s cílem posoudit potřebu dodatečného uvolnění zásob nafty, pokud to tržní podmínky budou vyžadovat. Skupina navíc znovu potvrdila svůj závazek neukládat omezení na vývoz energie a energetických produktů mezi členskými státy a zároveň vyzvala všechny producentské země, aby se vyvarovaly zákazů, které by mohly zhoršit napětí na trhu.
GEOPOLITICKÉ DŮSLEDKY ENERGETICKÉ KRIZE
Závěrečné prohlášení lídrů spojuje energetickou bezpečnost s mezinárodní geopolitickou situací. Skupina G7 odsoudila pokračující íránské útoky na sousední země a důsledky jednání Teheránu pro mezinárodní obchod, energetickou bezpečnost a světovou ekonomiku. Zvláštní pozornost byla věnována Hormuzskému průlivu, přičemž lídři vyzvali k okamžitému a plnému obnovení plavby. Skupina G7 rovněž vyjádřila odhodlání zintenzivnit společné úsilí o zajištění svobody tranzitu přes tento průliv, přičemž konkrétně ocenila snahy USA o zajištění plynulosti dodávek. Zároveň členové skupiny potvrdili zachování sankcí proti Rusku a zavázali se spolupracovat s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a mezinárodními partnery s cílem omezit další dopady na trhy s palivy, plynem a dalšími komoditami.
SMĚREM K VYŠŠÍ ENERGETICKÉ ODOLNOSTI
Summit konaný 2. října tak poukazuje na rostoucí vzájemnou provázanost energetické bezpečnosti, ekonomické stability a mezinárodní bezpečnosti. Strategie skupiny G7 kombinuje nouzová opatření – jako je koordinované uvolňování rezerv a zvýšení rafinérských kapacit – se střednědobými a dlouhodobými nástroji zaměřenými na zvýšení odolnosti energetických systémů. V této souvislosti se italský postoj, za který se zasazuje Giorgia Meloni, plně shoduje s multilaterálním přístupem skupiny G7, přičemž klade zvláštní důraz na ochranu domácností a podniků, koordinaci správy zásob, uznání ústřední role nafty a posílení dialogu se zeměmi Perského zálivu. Obavy občanů ohledně cenového vývoje zůstávají prioritou a skupina G7 potvrdila svůj záměr neustále sledovat vývoj na trhu a zároveň si ponechat možnost přizpůsobit opatření v reakci na měnící se podmínky.