fbpx

Částečný vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru

Politika - 14 března, 2024

Částečné otevření schengenského prostoru pro Bulharsko a Rumunsko, zřejmě se doposud nepodařilo najít plně uspokojivé řešení pro tyto dva státy, kterým se podařilo získat pouze částečné přijetí do vytouženého společného prostoru.

Prostor, který snad nejvýznamněji představuje jednotný evropský trh a volný pohyb občanů různých států, nedokáže všechny sjednotit. Byla založena v roce 1985 a k dnešnímu dni je do ní zapojeno více než 420 milionů lidí.

Vnitřní a vnější hranice: pouze politická otázka

Podle některých by se EU měla více zamyslet nad ochranou svých hranic, než přijme Bulharsko a Rumunsko do schengenského prostoru, kde je místo nich 27 zemí, z nichž 23 patří členským státům, kromě Kypru a Irska, a dále Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, které jsou však součástí Evropského sdružení volného obchodu.

Hlavním problémem je, že se nedaří najít skutečné řešení vnitřních hranic jednotlivých členských států, respektive se zdá, že místo toho, aby se pozornost soustředila na skutečnou a konkrétní hrozbu, která může přijít z vnějších hranic EU, se soustředí na vnitřní uzavření, přičemž spolupráce je malá a rozhodně chybí jasné porozumění ze strany těch, kteří by měli naopak bojovat za společnou frontu. Schengenský prostor se tak stává zmatkem s čistě politickou příchutí, který má jen málo společného s nezbytnou kulturní a ekonomickou vizí, jež jednotlivé státy spojuje.

Co blokuje průchod?

Obě východní země se mezitím již léta marně snaží připojit k oblasti (od svého vstupu v roce 2007 jich bylo více než deset), ale bez úspěchu. Pro jednomyslnost, která je nezbytným faktorem pro opětovné připojení k oblasti, neexistuje žádný čtverec.

A zatímco jsou lidé, kteří to chtějí považovat za důsledek diskriminace, jsou i tací, kteří z toho dělají otázku mezinárodní bezpečnosti, což může v dlouhodobém horizontu poškodit stabilitu jednotlivých členských států.

Důvodem zablokování tohoto kroku by byla především obava z příchodu nelegálních přistěhovalců. Zatímco postoje některých členských států se v průběhu let zmírnily, v poslední době tuto otázku předkládá především Rakousko, které se k tomuto kroku zatím nepřihlásilo. Státem vznesený bod by se týkal ochrany vnějších hranic Evropy, která je považována za nedostatečnou s ohledem na problematiku nelegálních přistěhovalců, a jelikož Rakousko patří mezi státy, které na svém území přijímají největší počet přistěhovalců (jen v roce 2022 bylo podáno více než 10 000 žádostí o azyl), je samozřejmé, že práh pozornosti této problematice zůstává velmi vysoký. Rakousko také vyčítá ostatním členským státům, že nerespektují pravidlo „prvního vstupu“, tj. možnost požádat o azyl v první zemi, kde člověk přistane, jak uvedl v rozhovoru pro tisk poslanec Lukas Mandl z Rakouské lidové strany.

Současná situace nadále otevírá debatu

Rumunsko a Bulharsko se Unii zavázaly, že budou lépe kontrolovat své hranice a především bojovat proti nelegálnímu přistěhovalectví, které již na jejich území probíhá. Přestože v dubnu bude volný přístup na námořní a letecké linky, nebylo dosud dosaženo dohody o úplném vstupu obou států do schengenského prostoru s volným přístupem i na pozemní hranice. To, co by mělo být samozřejmým znakem Evropské unie, se tak stává jablkem sváru a zdůrazňuje jednu z nejsložitějších otázek v oblasti EU, totiž sdílení a jednotné smýšlení o společném cíli. Rok 2024 bude pro debatu na toto téma klíčový.