Subscribe
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové představují referenda v separatistických republikách Donbasu a oznámení o připojení Doněcka, Luganska, Záporoží a Chersonu k Ruské federaci eskalaci Putinovy agresivní války proti Ukrajině, kterou nelze ignorovat.
Z tohoto důvodu EU rychle vypracovala nový, v pořadí již sedmý balíček sankcí. Předsedkyně von der Leyenová dala rychle najevo, že EU nebude akceptovat „tato falešná referenda nebo jakýkoli druh anexe na Ukrajině. Jsme odhodláni Kreml za tuto eskalaci potrestat“.
Nové sankce jsou základem pro dohodu zemí G7 o omezení zdrojů financování moskevské vlády prostřednictvím cenového stropu, tj. zavedení horní hranice ceny dodávek ruského plynu (který se dosud využívá pro 9 % celkové potřeby). Ruská ropa nebude od roku 2023 v Evropě použitelná.
EU také nedovolí evropským pojišťovnám pojišťovat lodě společností, které hodlají prodávat ruský plyn za vyšší cenu, než jakou určil Brusel. Cenový strop se tedy ve skutečnosti uplatní i na vývoz do třetích států.
Sankční balíček nyní musí schválit 27 členských států. Vyžaduje se kvalifikovaná většina, tj. souhlas několika zemí, které dohromady představují alespoň 65 % celkového počtu obyvatel. Maďarsko téměř jistě nebude hlasovat pro. Nejočekávanější a nejrozhodující však zůstává pozice Německa.
Německo totiž již několikrát projevilo svou skepsi vůči cenovému stropu a také již přijalo řadu protiopatření na vnitrostátní úrovni, a to navzdory tolik opěvované evropské solidaritě, například poskytnutím 200 miliard eur jako příjmu na snížení cen německých účtů za veřejné služby.
Evropská komise v balíčku sankcí proti Rusku rovněž stanovila omezení obchodu, zejména v odvětvích nezbytných pro zbrojní průmysl.
The text was translated by an automatic system