Sociální média a hazardní hry na Kypru

Podle studie, kterou na Kypře v únoru a březnu 2026 provedla společnost IMR/UNIC pro Národní úřad pro sázení, se sociální média stala hlavním hnacím motorem sázkové činnosti. Celostátní průzkum zahrnoval vzorek 1 000 osob ve věku od 18 do 35 let a zabýval se vztahem mezi sociálními médii a hazardními hrami.

Podle výsledků studie, které představil předseda Národního úřadu pro hazardní hry Panayiotis Trisokkas, hrají sociální sítě velmi významnou roli v tom, že mladým lidem zprostředkovávají obsah související s hazardními hrami.

Jak je stále zřetelnější, tato skutečnost zásadně mění způsob, jakým je třeba řešit závislost na hazardních hrách u mladých lidí, protože vlivy související s hazardem na ně nyní působí především prostřednictvím obrazovek, které denně používají.

Co studie odhalila

Výsledky jsou obzvláště znepokojivé. Devadesát tři procent (93 %) mladých lidí na Kypru uvedlo, že se prostřednictvím sociálních médií setkalo s obsahem souvisejícím s hazardními hrami. Během uplynulých 12 měsíců byli respondenti s takovým obsahem v kontaktu v průměru 4,45krát za měsíc.

Výrazným ukazatelem rozsahu tohoto problému je skutečnost, že pouze 7 % účastníků uvedlo, že se nikdy nesetkali s obsahem souvisejícím s hazardními hrami.

Instagram, nejoblíbenější platforma mezi respondenty – 95 % z nich má na této platformě účet –, byl zároveň hlavním zdrojem obsahu souvisejícího s hazardními hrami. Z těch, kteří takový obsah viděli, se s ním 93 % setkalo právě na Instagramu. Na druhém místě se s 82 % umístil Facebook, zatímco TikTok se s 68 % umístil na třetím místě.

Pokud jde o typ prohlíženého obsahu, 89 % mladých lidí uvedlo, že vidělo placené reklamy sázkových společností nebo online kasin, zatímco 77 % sledovalo příspěvky influencerů, kteří prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích propagovali hazardní hry.

Kromě toho 41 % respondentů uvedlo, že se setkali s propagačními nabídkami, jako jsou bonusy a sázky zdarma, zatímco 36 % uvedlo, že viděli příspěvky od přátel, kteří se chlubili svými výhrami z hazardu.

Průzkum dále odhalil, že 63 % respondentů se v uplynulých 12 měsících účastnilo hazardních her. Z nich 78 % uvedlo, že hrálo s cílem vyhrát peníze, zatímco 65 % jako motivaci uvedlo zábavu.

Na otázku, zda se kvůli sociálním sítím zapojili do hazardních her, odpovědělo 44 % „Ano, zřídka“, 37 % uvedlo „Ne, nikdy“ a 19 % odpovědělo „Ano, někdy“.

Mladí lidé, kteří sázejí, utratí v průměru 34,20 € měsíčně. Většina z nich (65 %) utratí měsíčně částku mezi 10 a 50 eury. Dalších 18 % utratí mezi 50,01 a 100 eury, 15 % utratí méně než 10 eur a 2 % utratí více než 100 eur měsíčně.

Studie rovněž odhalila výrazné rozdíly mezi pohlavími. Muži utratí v průměru 38,90 € měsíčně, zatímco ženy 28,00 €.

Při analýze výdajů v závislosti na preferovaných sociálních sítích byly nejvyšší průměrné měsíční výdaje zaznamenány u uživatelů TikToku (36,20 €), následovali uživatelé Instagramu (33,90 €) a uživatelé Facebooku (30,10 €).

Uživatelé Instagramu také věnovali hazardním hrám nejvíce času, a to v průměru 122,8 minut týdně, zatímco uživatelé TikToku tomu věnovali 113,7 minut a uživatelé Facebooku 109,4 minut.

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je, že hazardní hry se mezi mladými lidmi staly pravidelnou a systematickou činností. Účastníci uvedli, že hazardním hrám věnují v průměru 118,8 minut týdně.

Konkrétně 73 % respondentů tráví hazardem jednu až tři hodiny týdně, 11 % tři až pět hodin týdně, 15 % méně než jednu hodinu týdně, zatímco 2 % věnují hazardu více než pět hodin týdně.

Muži věnovali hazardním hrám více času než ženy, a to v průměru 131,5 minut týdně, zatímco u žen to bylo 101,9 minut týdně.

Je tedy zřejmé, že rizika spojená se sociálními médii úzce souvisejí jak s vystavením mladých lidí hazardním hrám, tak s možným rozvojem jejich závislosti na hazardu.

To samozřejmě neznamená, že každý, kdo používá sociální sítě, se zapojí do hazardních her. Je však vždy nutné mít zavedený ochranný rámec, který zajistí jejich řádné a odpovědné fungování.

Jedná se o problém, který je třeba brát vážně a který by měl vyvolat širokou veřejnou diskusi, aby bylo možné bezodkladně najít a zavést účinná řešení.