Irská strategie pro plýtvání potravinami

Finanční a ekologické náklady spojené s plýtváním potravinami se v Irsku znovu staly klíčovým tématem po nejnovějším průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Too Good To Go před Národním dnem zastavení plýtvání potravinami. Toto obnovené zaměření vyvolalo širokou diskusi o ekonomických a udržitelných důsledcích plýtvání potravinami a upozornilo na jeho dopad na domácnosti, podniky a životní prostředí.

Tuto kampaň vede irská Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a probíhá od 1. března do 7. března 2025. Význam této iniciativy podtrhují nové odhady, podle nichž stojí irské domácnosti plýtvání potravinami v průměru 501 až 1 000 eur ročně. Tato čísla poukazují na značnou finanční zátěž, kterou plýtvání potravinami představuje pro rodiny, a to zejména v současné ekonomické situaci, kdy jsou v popředí zájmu veřejnosti otázky životních nákladů.

Tato finanční zátěž přetrvává navzdory skutečnosti, že podle průzkumu Too Good To Go 73 % dospělých Irů uznává, že plýtvání potravinami je příjmová zátěž, kterou lze vhodnými opatřeními zmírnit. Vysoká míra informovanosti naznačuje, že problém nespočívá v rozpoznání, ale v převedení znalostí do změny chování.

Navzdory téměř dvacetiletému politickému úsilí o řešení problému plýtvání potravinami zůstává tento problém stále naléhavým problémem. Od roku 2006 Irsko aktivně rozvíjí a prosazuje řadu významných politických strategií zaměřených na minimalizaci plýtvání potravinami jak na úrovni domácností, tak na národní úrovni.

První národní strategie pro biologicky rozložitelný odpad, která byla zahájena v roce 2006, nastínila integrovaný přístup k nakládání s odpady zaměřený na prevenci, recyklaci a biologické zpracování. Tato strategie se snažila dosáhnout těchto cílů prostřednictvím politiky odklonu potravinového odpadu od skládek, přičemž cílem bylo snížit množství potravinového odpadu na 35 % úrovně z roku 1995 do roku 2016. Tato iniciativa byla součástí širšího úsilí Irska o dosažení souladu s cíli stanovenými směrnicí EU o skládkách a odrážela včasný závazek k udržitelným postupům nakládání s odpady.

Klíčovou součástí Národní strategie pro biologicky rozložitelný odpad byla podpora odděleného sběru bioodpadu, jako je potravinový a zahradní odpad. Tato politika byla posílena předpisy, jako jsou nařízení o potravinovém odpadu a zavedení hnědých popelnic do domácností a podniků, které usnadňují třídění a recyklaci organického odpadu. Toto úsilí bylo doplněno závazkem výrazně rozšířit iniciativy v oblasti kompostování v domácnostech a zařízení pro anaerobní rozklad v průmyslovém měřítku, čímž se zvýšila míra recyklace a snížila závislost na skládkách.

Na tuto strategii navázalo v roce 2009 Irsko zavedením nařízení o potravinovém odpadu z domácností, oficiálně známého jako nařízení o nakládání s odpady (potravinový odpad) z roku 2009. Tato nařízení byla významná, protože zavedla zákonné požadavky na všechny komerční prostory (např. restaurace a potravinářské podniky), aby třídily potravinový odpad a zajistily jeho recyklaci, nikoliv ukládání na skládky.

Nařízení však nebyla všeobecně přijata kladně. Kritici namítali, že zavedení dodatečné zátěže spojené s dodržováním předpisů neúměrně dopadá na malé podniky, jako jsou kavárny a občerstvení, které často nemají dostatek prostoru, zaměstnanců ani finančních prostředků na správu dalších košů a sběr. Předpisy také vedly ke zvýšení provozních nákladů, což malým podnikům ztěžovalo jejich dodržování.

Kromě toho se objevily obavy ohledně nejednotného prosazování v různých irských místních orgánech, které byly odpovědné za kontroly a dohled. Tato nejednotnost vedla ke kritice, že některé podniky čelily přísnějším sankcím, zatímco jiné fungovaly bez větší kontroly ze strany regulačních orgánů, což podkopávalo účinnost a spravedlnost předpisů.

Tato kritika se ještě prohloubila po zavedení nařízení č. 38 o odpadech na úrovni EU z roku 2011, které posílilo povinnosti podniků dodržovat komplexní environmentální plány navzdory všeobecně rozšířenému nedostatku odborných znalostí v oblasti plánování nakládání s odpady.

V roce 2014 irská agentura EPA svůj přístup zdokonalila a zahájila první kampaň Stop plýtvání potravinami, jejímž cílem bylo změnit chování spotřebitelů a zároveň poskytnout praktické nástroje, jako jsou vzdělávací programy a pokyny pro kompostování. To znamenalo posun ke strategii více zaměřené na zapojení, která se snažila posílit jednotlivce, aby podnikali proaktivní kroky ke snížení plýtvání potravinami.

V roce 2017 bylo toto úsilí dále rozšířeno zavedením Charty plýtvání potravinami na Fóru o plýtvání potravinami. Na rozdíl od přísně závazných předpisů umožnila charta organizacím dobrovolně se zavázat k měření, vykazování a snižování plýtvání potravinami v celém irském dodavatelském řetězci.

Do roku 2020 Irsko zavedlo akční plán pro oběhové hospodářství, který nastiňuje komplexní národní plán předcházení vzniku potravinového odpadu. Tento plán zdůraznil, že předcházení vzniku potravinového odpadu je klíčovým pilířem, který je v souladu s cíli EU a OSN v oblasti udržitelnosti. Bylo v něm formulováno několik důvodů, proč je plýtvání potravinami celosvětovým problémem, mj:

• Při pěstování, sklizni, zpracování, balení, přepravě a skladování potravin se plýtvá velkým množstvím vložených zdrojů, jako je půda, voda, hnojiva a pohonné hmoty.
• Při souběhu plýtvání potravinami a potravinové chudoby vzniká etické dilema.
• Vyhozené potraviny a jejich obaly vyžadují odpovídající třídění, sběr a zpracování, což spotřebovává další zdroje.
• Při ukládání potravinového odpadu na skládky se uvolňuje metan, skleníkový plyn, který je podstatně silnější než oxid uhličitý.
• Regulační dohled nad výrobou potravin a likvidací potravinového odpadu znamená náklady pro veřejné rozpočty.

Do roku 2021 bylo předcházení vzniku potravinového odpadu formálně zakotveno v irském akčním plánu pro oblast klimatu. Tím se posílila vazba mezi snižováním množství potravinového odpadu a cíli v oblasti emisí skleníkových plynů, čímž došlo k dalšímu začlenění environmentálních a ekonomických hledisek do národní politiky.

Cíle klimatického akčního plánu však znovu vyvolaly obavy ohledně regulační zátěže pro podniky. Mnozí účastníci potravinového řetězce měli pocit, že jsou konfrontováni se zvýšenými povinnostmi třídit, měřit a vykazovat potravinový odpad bez odpovídající infrastrukturní podpory. To bylo problematické zejména ve venkovských oblastech, kde jsou zařízení pro nakládání s odpady a dopravní logistika méně rozvinuté, což činí dodržování předpisů nákladnější a složitější.

Irská agentura EPA v reakci na to zdůraznila, že na sektor pohostinství připadá 23 % ze 770 000 tun potravinového odpadu ročně. Toto zdůvodnění bylo použito k obhajobě sankčních opatření vůči podnikům, které nedodržují snahy o snižování množství odpadu, s argumentem, že k omezení vysokého množství potravinového odpadu produkovaného tímto odvětvím je nutné okamžitě jednat.

Objevily se také obavy týkající se nákladů na dopravu, přičemž podniky poukazovaly na to, že cena za přepravu potravinového odpadu do recyklačních nebo zpracovatelských zařízení se s rostoucími cenami pohonných hmot zvyšuje. Tento problém se neúměrně dotýká venkovských podniků, které jsou závislé na službách svozu odpadu na velké vzdálenosti, což ještě více ztěžuje dodržování předpisů.

Dne 30. listopadu 2022 vydalo Irsko Národní plán předcházení plýtvání potravinami na období 2023-2025. Plán vytyčil několik klíčových cílů, mezi něž patří:

• Stanovení národního základu pro úsilí o snížení množství potravinového odpadu.
• Stanovení průběžných cílů pro dosažení 50% snížení potravinového odpadu do roku 2030.
• Zajištění spolehlivých vnitrostátních systémů měření a vykazování potravinového odpadu.
• Zlepšení třídění, darování a redistribuce potravinového odpadu.
• Podpora výzkumu, inovací a ekologických veřejných zakázek v oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu.

Očekává se, že další zákonná verze plánu bude zavedena po přijetí irské strategie pro oběhové hospodářství, což dále upevní závazek země k dlouhodobým cílům udržitelnosti.

Nedávné komentáře bývalého irského ministra životního prostředí rovněž zdůraznily probíhající proces na úrovni EU týkající se navrhovaných právně závazných cílů pro členské státy v oblasti snižování množství potravinového odpadu do roku 2030. Irský parlament byl informován, že výsledek tohoto procesu bude hrát významnou roli při utváření budoucích irských strategií a regulačních rámců pro předcházení vzniku potravinového odpadu.

Irsko svůj přístup nadále zdokonaluje, přesto je stále obtížné najít rovnováhu mezi účinným prosazováním politiky a ekonomickou životaschopností podniků a zajistit, aby úsilí o snižování množství potravinového odpadu neúměrně nezatěžovalo menší podniky a zároveň přinášelo významné přínosy pro životní prostředí.