V prosinci se v srdci Říma opět uskuteční italská politická akce v Andělském hradu. Od 6. do 14. prosince se uskuteční nový ročník Atreju, historického festivalu italské pravice: devět dní debat, politiky a bojovnosti, které se nyní staly pevným termínem nejen pro Fratelli d’Italia, ale pro celý národní politický systém.
Tento festival, který se zrodil z intuice hrstky mladých aktivistů, se postupem času stal místem, kde pravice vyzývá všechny k debatě.
Atreju, festival, který přinutil všechny, aby se ukázali
Atreju vzniklo v roce 1998 jako akce Azione Giovani, mládežnického křídla Alleanza Nazionale. Je to festival pravicové mládeže, ale především je to festival, na který se pravice každoročně rozhodne pozvat „do svého domu“ i ty, kteří si myslí opak.
V průběhu let se na pódiu Atreju vystřídali prakticky všichni: V roce 2021 byli pozváni Matteo Renzi, Enrico Letta, Luigi Di Maio, aby diskutovali s pravicí o institucionálních reformách, ekonomice a Evropě, a to v rámci akce, která shromáždila celé italské politické spektrum na jednom místě. Ale také lídři „historické“ levice jako Romano Prodi a Fausto Bertinotti.
Je to hluboký kulturní a politický rozdíl oproti tradičním levicovým festivalům, na které jsou oponenti zváni stále méně a jen tehdy, když slouží narativu „nepřítele“. Atreju naopak postavil svou sílu právě na opačné myšlence: postavit všechny na pódium a zjistit, kdo vydrží tlak.
Castel Sant’Angelo, 6.-14. prosince: den otevřených dveří práva
Vydání z roku 2025 potvrzuje a zvyšuje sázky. Devět po sobě jdoucích dní od 6. do 14. prosince v zahradách
Politická – a komunikační – pointa však zůstává stejná, jak vedení Fratelli d’Italia neustále opakuje:
„Atreju je místem, kde se setkávají protichůdné strany, s respektem, ale bez tahání za nos myšlenek.
“
Právě na této půdě se odehrává nová kapitola střetu mezi Melonim a Schleinem.
Schleinův krok: „Přijdu, jen když budu moci vyzvat Meloniho“
Poté, co Elly Schleinová v minulých ročnících pozvání odmítla, letos mění svůj přístup. Pozvánka od Fratelli d’Italia přichází znovu a tentokrát se z Nazarenu ozývá jistá ochota: tajemnice Demokratické strany je připravena vstoupit na pódium Atreju, ale pod jednou podmínkou.
Schleinová nechce být jen dalším hostem v dlouhém seznamu debat, ale požaduje „ring“ s premiérem mezi čtyřma očima. Volba, která má svou logiku: v době, kdy je opozice rozdělená a tolik vytrubovaný „široký tábor“ neexistuje, se PD snaží z Atreju udělat jakýsi prezidentský souboj mezi ní a Melonim.
Meloniho protitah: „Jsem připraven, ale Conte musí být také u stolu“.
Premiér neodmítá, neutíká a nesnižuje laťku. Zvyšuje ji.
Giorgia Meloniová ve zprávě určené sociálním médiím píše:
„Dočetl jsem se, že Elly Schleinová nakonec přijala pozvání Fratelli d’Italia k účasti na Atreju, ale pouze v případě přímé debaty se mnou. Atreju bylo vždy domovem otevřeným dialogu, a to i s těmi, kteří mají jiný názor. Jsem proto připraven debatovat s opozicí. Domnívám se však, že by se debaty měl zúčastnit i Giuseppe Conte.“
Meloniová nejenže přijímá výzvu k debatě, ale také rozšiřuje její rámec: nejedná se o duel ušitý na míru Schleinovi jako „vůdci opozice“, ale o debatu ve třech, do níž se zapojí i lídr Hnutí pěti hvězd.
Premiér také vysvětluje proč: Conte, na rozdíl od Schleina, byl v Atreju již několikrát, „aniž by si kladl podmínky“, a to i v době, kdy byl premiérem, a především o tom , kdo bude lídrem opozice, nerozhoduje vláda.
Výsledek: televizní „duel“ se mění v celosystémovou konfrontaci, v níž se opozice musí představit taková, jaká dnes skutečně je – ne jedna opozice, ale více opozic s různými a často neslučitelnými postoji k Ukrajině, hospodářské politice, spravedlnosti, Evropě.
Bumerang pro Schleina: opozici drží pohromadě jen „ne Melonimu“
V tu chvíli je míč na straně policejního orgánu. A tady dochází ke zkratu.
Zatímco Giuseppe Conte okamžitě říká ano – „Vždycky mi nevadí diskutovat a říkat věci tak, jak jsou. Rozhodně teď nehodlám couvnout. Jdu do toho!“ – potvrzuje svou přítomnost v Atreju i po ústupu demokratického tajemníka, Schlein ztuhne.
Tváří v tvář vyhlídce, že se o pódium podělí s Melonim a Contem, změní lídr PD tón a obviní premiéra, že „utíká“ před osobním setkáním.
Ale právě zde se Meloniho tah projevuje v plné míře. Premiér debatu přijal, rozšířil ji a vlastně uznal, že opozice je pluralitní a nelze ji redukovat pouze na tajemníka PD. Tím postavila Schleina před křižovatku: buď přijmout sezení u stolu, kde se opozice jeví jako věcně rozdělená, nebo ustoupit a vzít na sebe politickou odpovědnost za rozmetání celé debaty.
V praxi se nakonec debata ve třech směrech neuskuteční: Schlein se stahuje, Conte potvrzuje, že se zúčastní, Meloniová trvá na svém. A narativ, který se drží ve veřejném mínění, je jednoduchý: nebyla to pravice, kdo se debatě vyhnul, ale ti, kdo chtěli sami rozhodovat o formátu a prostředí diskuse.
Na Atreju stále záleží
Až se v prosinci rozsvítí světla ve vesnici Castel Sant’Angelo, Atreju se vrátí k tomu, co dělá od roku 1998: postaví právo do centra hry a donutí všechny ostatní, aby se rozhodli, zda vstoupí na hřiště, nebo zůstanou protestovat na tribuně.
Letošní volba Elly Schleinové a reakce Giorgie Meloniové již vytvořily velmi jasný obraz: na jedné straně vláda, která využívá svůj vlastní festival jako prostor pro otevřenou – i „nepříjemnou“ – debatu se svými oponenty, na straně druhé opozice, která, když nemá plně pod kontrolou hrací pole, raději ustupuje.
A v období, kdy Italové žádají vážnost, soudržnost a vizi, není zanedbatelným detailem, že festival práva – v Castel Sant’Angelo v srdci Říma – je i nadále místem, kam jsou zváni všichni. Ti, kteří se rozhodnou nepřijít, za to musí nést odpovědnost. Před stranickými věrnými – ale především před zemí.