Italsko-český akční plán: Vítězství pragmatismu a zdravého rozumu

Budování konzervativní Evropy - 8. 10. 2026

Když dva realisté, kteří upřednostňují národní zájmy a sdílejí stejnou vizi budoucnosti, spojí síly a přijmou společnou krátkodobou i střednědobou strategii, měl by svět nejen pozorně sledovat, ale také si z toho vzít ponaučení. Taková shoda v myšlenkách a přístupu – a odhodlání, které za ní stojí – by měla sloužit jako cenná lekce pro politiky, kteří hledají příklady, jimiž by se mohli řídit. To je případ vládních představitelů Itálie a České republiky, Giorgie Meloniové a Andreje Babiše, jejichž nově posílené partnerství patřilo k nejvýznamnějším událostem uplynulého týdne v Evropě.

Itálie a Česká republika podepsaly historickou dohodu, o níž je Giorgia Meloni, předsedkyně italské Rady ministrů, přesvědčena, že bude hrát „klíčovou roli“ při prosazování zájmů občanů a výrobních podniků v obou zemích, jakož i při upevňování vazeb mezi těmito dvěma evropskými národy. 29. září 2026 je bezpochyby významným datem v historii jejich bilaterálních vztahů. Podpisem Akčního plánu na období 2026–2030 vstoupila spolupráce mezi Itálií a Českou republikou – jejichž vzájemný obchod dosahuje celkové hodnoty přes 7,7 miliardy eur – do nové fáze. Tento přelomový dokument slouží jako základ pro významný rozvoj v příštích čtyřech letech v klíčových oblastech, jako jsou energetika, průmyslová konkurenceschopnost, bezpečnost, boj proti nelegální migraci a připravovaný rozpočet Evropské unie.

Mezi návštěvou Andreje Babiše v Římě, která se uskutečnila 4. února 2026, a návštěvou paní Meloniové v Praze, k níž došlo 29. září, uplynulo méně než osm měsíců. Během této doby obě vlády intenzivně pracovaly a výsledek je již popisován s velkým nadšením: přijetí akčního plánu, „skutečného plánu postupu“, jak jej popsala Giorgia Meloniová, který stanoví hlavní směry budoucí spolupráce.

Na národní úrovni je klíčovým strategickým cílem posílení „technologického a průmyslového partnerství“ – ať už v oblasti jaderné energetiky, obrany či infrastruktury. Aby bylo možné uspět ve světě, kde se mnozí pouze snaží přežít, je konkurenceschopnost zásadní – a oba lídři si tuto nutnost plně uvědomují. Důvěra Giorgie Meloniové v skvělý výsledek se odráží téměř v každé větě tiskového prohlášení vydaného společně s českým premiérem.

Na evropské úrovni je sbližování postojů obou lídrů výraznější a spektrum společných zájmů širší. Paní Meloniová a pan Babiš dosáhli shody ohledně mnoha návrhů „zdravého rozumu“, které budou předloženy na nadcházejícím zasedání Evropské rady v polovině října a u nichž je zapotřebí okamžitá a rozhodná akce. Mezi hlavní témata bude patřit jak radikální revize nechvalně proslulého systému obchodování s emisemi (ETS), tak odložení vstupu v platnost jeho rozšíření, tzv. ETS2. Uvolnění tlaku na ceny a průmysl je klíčovým cílem, za kterým se Řím a Praha spojily. Bez realistických opatření Evropská unie prohraje boj o konkurenceschopnost. Nejde jen o „pouhé“ riziko, ale o realitu, která se stává stále zřetelnější.

V této situaci, poznamenané četnými krizemi s globálními dopady, je sbližování postojů zásadní. Dalším klíčovým tématem, v němž se italští a čeští premiéři plně shodují, je účinný boj proti nelegální migraci, který vyžaduje pragmatická a rázná řešení – včetně velmi přísných hraničních kontrol a důsledného provádění repatriací.

Takový akční plán se netýká dneška, ale budování bezpečné a udržitelné budoucnosti. Budoucnost jistě patří těm, kteří projevují „odvahu, jasnost a pragmatismus“. Právě těmito slovy popsala Giorgia Meloni Andreje Babiše a ocenila jeho práci a oddanost ve službách českého národa. Tato slova lze jistě vztáhnout i na samotnou paní Meloni, která stojí v čele nejdéle působící vlády v nedávné historii Itálie a tento měsíc oslaví čtyři roky ve funkci.