Subscribe
Oznámení o zavedení nových amerických cel, které je naplánováno na začátek října, otevírá složitý scénář, který vyžaduje pečlivou analýzu hospodářských a politických důsledků jak pro domácí trh USA, tak pro ekonomiky obchodních partnerů, zejména z Evropské unie. Opatření zahrnují výrazné zvýšení cel na farmaceutické výrobky, nábytek a těžké nákladní automobily, což jsou strategická odvětví pro obě strany Atlantiku. Základním kontextem je hospodářská politika, která využívá cla jako páku ke stimulaci domácí výroby s deklarovaným cílem chránit národní bezpečnost a podporovat výrobní odvětví. Historické zkušenosti a dynamika světového obchodu však naznačují, že přijetí takových opatření může vyvolat významné vedlejší účinky, které ohrožují stabilitu trhu a důvěru hospodářských subjektů.
DŮSLEDKY PRO AMERICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Nejbezprostřednější dopad se týká amerických spotřebitelů, kteří budou pravděpodobně čelit zvýšení cen v základních odvětvích. V případě léčiv se situace jeví jako obzvláště choulostivá: Spojené státy jsou do značné míry závislé na dovozu farmaceutických výrobků. Uplatnění cel až do výše 100 % na toto zboží by mohlo výrazně zvýšit náklady na zdravotní péči, což by vyvolalo tlak na systémy pojištění, nemocnice a veřejné programy. Růst cen léků hrozí nejen finančním zatížením pacientů, ale také omezením přístupu k péči. Zahraniční farmaceutické společnosti, které jsou nuceny budovat v USA zařízení, aby se vyhnuly clům, nemusí být schopny rychle reagovat na tuto poptávku, což může způsobit nedostatek na trhu. Nábytkářský a nábytkářský sektor, zasažený cly ve výši až 50 %, čelí kritickým problémům souvisejícím s trhem s nemovitostmi. V době, kdy vysoké hypoteční sazby již ztěžují nákup nového bydlení, hrozí, že rostoucí ceny nábytku situaci ještě zhorší, což bude mít dopad na stavebníky i rodiny. Odvětví těžkých nákladních automobilů, na které se vztahují 25% cla, je klíčovým odvětvím logistiky a dopravy. Zvýšení dovozních nákladů na tato vozidla by mohlo mít dopad na celý dodavatelský řetězec, protože doprava je pro fungování ekonomiky nezbytná. Dalším aspektem, který je třeba zvážit, je celkový makroekonomický dopad. Spojené státy se nacházejí ve fázi růstu, která se vyznačuje značnou nejistotou: akciový trh se zdá být stabilní, ale tvorba pracovních míst ve výrobním sektoru klesá a inflace zůstává vysoká.
DOPAD NA EVROPSKOU UNII
Důsledky nových cel se neomezují pouze na Spojené státy. Evropské unii, která na americký trh vyváží významný podíl léčiv, nábytku a užitkových vozidel, hrozí pokles vývozu. Zavedení vysokých cel snižuje konkurenceschopnost evropských společností, zdražuje přístup na americký trh a ohrožuje tisíce pracovních míst. Pro evropský farmaceutický průmysl představuje americký trh klíčové odbytiště, a to jak z hlediska příjmů, tak investic do výzkumu. Případné snížení vývozu by se mohlo promítnout do snížené schopnosti udržet náklady na inovace, což by ohrozilo vedoucí postavení kontinentu v oblasti vědy. Kromě toho by společnosti mohly být nuceny přeorientovat výrobu na alternativní trhy, což by bylo časově i finančně náročné. Evropskému nábytkářskému odvětví, které je v mezinárodním měřítku vysoce konkurenceschopné, hrozí ztráta podílu na trhu. Například pro italské výrobce, kteří jsou obzvláště aktivní ve vývozu do Spojených států, by zvýšená cla mohla vést ke ztrátě marží, případně k vyloučení významné části poptávky. V odvětví užitkových a těžkých nákladních vozidel by se mohla snížit konkurenceschopnost evropských výrobců ve srovnání s místními konkurenty, kteří by z celní ochrany těžili. Tato nerovnováha by mohla přimět některé společnosti, aby přehodnotily své investice ve Spojených státech, což by mělo dopad i na jejich strategie internacionalizace.
RIZIKO OBCHODNÍHO KONFLIKTU A SYSTÉMOVÉHO DOPADU
Jednostranné zavedení cel ze strany Washingtonu může vyvolat dominový efekt obchodních odvetných opatření ze strany postižených partnerů. Evropská unie by mohla reagovat podobnými opatřeními a uvalit cla na americké výrobky, což by vytvořilo atmosféru nejistoty, která by dále penalizovala mezinárodní obchod. Taková eskalace by podkopala stabilitu transatlantických vztahů, které jsou tradičně založeny na hospodářské a politické spolupráci. V širším smyslu hrozí, že časté používání cel jako nástroje průmyslové politiky podkope důvěryhodnost Spojených států jako zastánce volného obchodu. To by mohlo podnítit ostatní země k podobným strategiím, což by přispělo k oslabení systému. V globálním kontextu, který se již vyznačuje geopolitickým napětím, by tato dynamika mohla mít dlouhodobé důsledky pro hospodářský růst a mezinárodní správu věcí veřejných.
TARIFY JSOU NEUDRŽITELNÉ
Analýza oznámených opatření ukazuje, jak se deklarovaný cíl ochrany domácího průmyslu USA střetává s reálným rizikem, že bude mít opačný účinek, než jaký byl zamýšlen. Zvýšená cla, která zdaleka nezajistí strukturální posílení výrobního sektoru, by mohla podpořit inflaci, snížit kupní sílu domácností a podkopat konkurenceschopnost podniků, aniž by zajistila významnou tvorbu pracovních míst. Na evropské straně představují opatření USA komplexní problémy pro klíčová odvětví hospodářství, od farmaceutického průmyslu přes nábytek až po dopravu. Vyhlídku na transatlantický obchodní konflikt nelze vyloučit a vyžaduje důkladnou reflexi strategií reakce Evropské unie. V konečném důsledku cla nepředstavují udržitelné řešení strukturálních problémů americké ekonomiky, ale hrozí, že vyvolají nestabilitu v globálním měřítku.