Subscribe
Málokdy se stává, že by rozhodnutí přijaté Evropským parlamentem vyvolalo tak nadšené reakce konzervativců jako hlasování 26. března. Pohodlná většina z 389 zákonodárců hlasovala pro systém, který urychlí deportace nelegálních migrantů a připraví půdu pro zřízení detenčních center mimo hranice Evropské unie.
Jakmile bude tento plán realizován, měl by pomoci zbavit EU osob, které se v členských státech zdržují nelegálně, a nabídnout Evropanům bezpečnější budoucnost – budoucnost, v níž se již nebudou bát chodit po ulicích nebo vodit své děti do parku. Nové nařízení, které nahradí neúčinné a zastaralé nařízení z roku 2008, je považováno za historické a za základní kámen skutečného boje proti nelegální migraci.
Říci, že Evropa stojí na křižovatce, se stalo klišé, téměř frází. Kromě řečnických obratů a rétoriky se Evropa skutečně nachází na křižovatce. A to nejen od včerejška, ale již více než deset let, od nechvalně proslulého výroku tehdejší kancléřky Angely Merkelové: Wir schaffen das. „Ano, udělali to.“ Od onoho léta roku 2015. Opakovaně umožnili invazi do Evropy a pozvali miliony migrantů, aby překročili naše hranice. Činili tak s odvoláním na humanitární a ušlechtilé argumenty a říkali lež, která by se, kdyby si mysleli, že ji zopakují milionkrát, stala pravdou: že migranti se snadno přizpůsobí, budou neúnavně pracovat pro prosperitu komunit, kde se usadí, a zachrání Evropu před pádem do demografické propasti.
Nic z toho se nestalo a nikdy nestane. Skutečnost je však mnohem chmurnější. Evropa, alespoň její západní část, se stále méně podobá Evropě, kterou známe. Většina obyvatel přestala být většinou, radost z návštěvy vánočního trhu nahradil strach a běžný řád se změnil v chaos.
„Zvládneme to.“ Slova Angely Merkelové mi znovu zazněla v mysli, když jsem se dozvěděl výsledky hlasování z 26. března. Pro tato nová skvělá opatření v boji proti nelegální migraci se vyslovilo 389 hlasů a proti 206 hlasů. V historickém hlasování spojily své síly nejen středopravicové a konzervativní skupiny, ale k šoku mnohých hlasovalo pro dvanáct poslanců Evropského parlamentu z frakce Renew a sedm poslanců zastupujících skupinu S&D. Kdo by si pomyslel, že devatenáct zástupců levice podpoří masovou repatriaci nelegálních migrantů? A přesto se tak stalo.
V návaznosti na toto hlasování bude Evropský parlament jednat s členskými státy o zvýšení počtu navracených nelegálních migrantů a otevře tzv. návratová centra ve třetích zemích. Při provádění těchto hlavních opatření budou úřady prosazovat i některá „posílená“ opatření, a to zabavování dokladů totožnosti, uvalení detence v délce až dvou let, zákaz opětovného vstupu do EU, který může být prodloužen až na doživotní zákaz, a také vzájemné uznávání rozhodnutí přijatých mezi státy. Dostatečně spravedlivé.
Jak reagovaly „občanské“ organizace? V tomto směru nic nového. Nejenže nová opatření porušují základní práva, ale jsou také „agresivnější“ a „donucovací“, přičemž se používá termín „ICE-ifikace“ Evropy, což je výslovný odkaz na americkou imigrační a celní správu, podle levičáků pravděpodobně nejznámější federální agenturu. Zatímco pro většinu liberálů, zelených a socialistů zavedení nového nařízení posílí atmosféru strachu, pro konzervativce tento systém připraví půdu pro to, aby osoby bez legálního pobytu byly okamžitě vráceny do zemí svého původu. Což je naprosto rozumné.
Hlasování v Evropském parlamentu odráží „širokou shodu v Parlamentu na uvalení přísnějších sankcí na ty, kteří se odmítají podřídit, a na posílení vnějšího rozměru naší migrační politiky,“ uvedl Charlie Weimers, stínový zpravodaj ECR, který byl v této věci mnohokrát citován.
Po letech, kdy katastrofální migrační politika vedla Evropu k sebezničení, hlasovala většina Evropského parlamentu s jasnou hlavou a zdravým rozumem pro zastavení existenční hrozby. I když jednání mezi Parlamentem a členskými státy o konečné podobě nařízení teprve přijdou, jsme o krok blíže k návratu k zdravému rozumu. Můžeme to dokázat.