Subscribe
Vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že předsedkyně sociálních demokratů Holly Cairnsová je nejoblíbenější stranickou předsedkyní v zemi, směřuje Irsko v příštích parlamentních volbách k „fialové vlně“? Existují důvody domnívat se, že bez ohledu na to, kdo příští volby vyhraje, by se sociální demokraté mohli cítit stejně dobře v levicové koaliční vládě, jako kdyby se připojili k irskému centristickému bloku.
Irská centristická vláda, tvořená především stranou Fine Gael, se ve své sociální politice ideologicky od sociálních demokratů příliš neliší. V dubnu předložila předsedkyně sociálních demokratů Holly Cairns návrh zákona, který měl zrušit třídenní čekací lhůtu pro těhotné ženy žádající o potrat. Ačkoli byl tento návrh zákona zamítnut, již o dva měsíce později, v červnu, vláda podpořila návrh strany Sinn Féin na zrušení téže čekací lhůty. V čele této podpory stála ministryně zdravotnictví za Fine Gael Jennifer Carrol-McNeill, spolu s premiérem (Taoiseach) a vicepremiérem (Tanaiste).
Kromě zjevné spřízněnosti mezi stranami Fine Gael a Sociálními demokraty se irská politika ocitla v patové situaci způsobené centristickým zablokováním, přičemž postup Sinn Féin směrem k alternativní levicové vládě se zdá být pomalu brzděn, jelikož Sociální demokraté je předstihují jako seriózní protisystémová strana. Vzhledem k tomu, že rivalita mezi stranami Fianna Fáil a Fine Gael utichla pod tíhou vládní koalice a vzhledem k jejich rostoucí nepopularitě, možná se v budoucnu skutečně najde prostor pro Sociální demokraty jako koaličního partnera, který by posílil jejich středolevicovou pozici?
Zájem o sociální demokraty je v Irsku zcela reálným jevem. V průzkumu Sunday Independent/Ireland Thinks zveřejněném v červnu tohoto roku vyšlo najevo, že Holly Cairnsová zůstává nejoblíbenější stranickou předsedkyní v zemi s 40procentní podporou. Naproti tomu předseda Fianna Fáil Micheal Martin dosáhl pouhých 35 procent a Simon Harris z Fine Gael 33 procent. Stejný průzkum ukázal, že sociální demokraté si v celostátním měřítku stabilně drží 12 procent preferencí voličů, což naznačuje, že se jim podařilo spolehlivě oslovit voličskou základnu, která by v minulých desetiletích historicky podporovala Labouristickou stranu. Vzhledem k tomu, že Labour dosáhla pouhých 3 procent, což patří k nejnižším hodnotám, jaké tato strana kdy v celostátních průzkumech zaznamenala, zdá se, že sociální demokraté rozhodujícím způsobem předstihli starou irskou levici.
To však není vše, co sociální demokraté udělali. Údaje z průzkumu, o nichž 9 . srpna informoval deník Irish Independent, naznačují, že i Sinn Féin má značné důvody k obavám z „fialové vlny“. Ukázalo se, že třetinu nových voličů sociálních demokratů za poslední dva měsíce tvořili bývalí příznivci Sinn Féin, což dokazuje schopnost strany oslovit i republikánskou levici.
Ačkoli je lákavé nazvat to „fialovou vlnou“, která se právě rodí, takové přirovnání je pro stranu, která v průzkumech dosahuje pouze kolem 12 procent, až příliš lichotivé. Nicméně, podobně jako tomu bylo v minulosti u Labouristické strany a Strany zelených, mají sociální demokraté velmi dobré předpoklady k tomu, aby se stali klíčovými hráči při sestavování příští irské vlády. V takovém scénáři stojí za zvážení otázka, do jaké míry by se strana zapojila pouze do levicové koalice, nebo zda existuje cesta ke spolupráci s politickým středem.
Sociální demokraté jsou druhou nejmladší stranou v Dáil Éireann, hned po straně Independent Ireland založené v roce 2023; sami byli založeni třemi poslanci v roce 2015. Jeden z těchto poslanců, Stephen Donnelly, později přestoupil do strany Fianna Fáil a zastával funkci ministra zdravotnictví, což naznačuje, že samotní sociální demokraté nemusí být v budoucnu až tak proti koalici s Fine Gael nebo Fianna Fáil. V roce 2024 sice kategoricky odmítli vstoupit do koalice jak s Fianna Fail, tak s Fine Gael, možná v důsledku katastrofálního příkladu Strany zelených, která v těchto všeobecných volbách získala v Dailu pouze jediné křeslo. V médiích však stále panují spekulace, že rozdíl mezi sociálnědemokraty a stranou Fine Gael nemusí být tak velký, jak si všichni myslíme.
Ideologická proměnlivost – či spíše její nedostatek – v irské politice může být jedním z klíčových faktorů, které vedly k vstupu sociálních demokratů do koaliční vlády. Politické středové strany, které reprezentují Fianna Fáil a Fine Gael jako strany s širokou voličskou základnou, mají podivnou historii častých změn svých postojů a názorů. Jedním z takových příkladů byl případ předsedy vlády z řad Fianna Fáil Bertieho Aherna, který se v roce 2004 označil za socialistu, a to navzdory posměškům ze strany Labouristické strany na vrcholu éry irského „keltského tygra“.
Zásadní silnou stránkou sociálních demokratů je v podstatě to, že oni sami, kteří se v sociálních otázkách shodují s vládními stranami, mají pouze jednu strukturální výhradu, kterou lze snadno vyřešit. A to konkrétně, že stát by měl dělat více a lépe; v důsledku toho neexistuje žádná skutečná politická překážka pro potenciální koalici se středovými stranami. Jejich údajné zásadní body v oblasti bytové a zdravotní politiky jsou samy o sobě procesními tématy, o nichž lze vyjednávat a s nimiž by strany Fianna Fáil nebo Fine Gael, usilující o jejich podporu, mohly věrohodně souhlasit.
Strany politické levice jsou, navzdory rétorice o levicové volební koalici a alternativní levicové vládě, mnohem více rozdělené, než by se z této rétoriky dalo usoudit. Vezměme si například tvrzení Labouristické strany, že Sinn Féin nikdy nebyla levicovou stranou; toto prohlášení již dříve vydali i samotní sociální demokraté. Přesto se však levici jako celku podařilo v loňských volbách prosadit prezidentku Catherine Connollyovou do Aras an Uachtaran, což ukazuje, že levicová koalice je možná spíše pragmatická než ideologická.
Jaká je za těchto okolností – kdy politické centrum umožnilo a normalizovalo levicová politická témata a postoje, a to ke své vlastní nevýhodě – jejich politická budoucnost a možný vztah se sociálními demokraty?
V zásadě existují pouze tři možné volební scénáře jako pravděpodobné výsledky irských parlamentních voleb, přičemž jedním z nich je skutečně levicová koaliční vláda složená ze stran People Before Profit, Labour, Sociálních demokratů, Strany zelených a Sinn Féin. Vzhledem k velkému počtu stran a z toho vyplývajícímu množství politických zájmů a proměnných, které je třeba zohlednit, je však tento scénář z realistického hlediska nejméně pravděpodobný. Druhým scénářem je liberálně-progresivní koalice složená ze stran Fine Gael, Sociálních demokratů a Labour, s případnou podporou Strany zelených v podobě důvěry a podpory, pokud by to bylo skutečně nutné. V otázkách sociální politiky, migrace, změny klimatu a evropské integrace se tyto strany z velké části shodují, přičemž rozdíly mezi nimi jsou v konečném důsledku spíše povrchní či sémantické. Strana Fine Gael působí v irské politice již více než deset let jako sociálně liberální strana zastupující zájmy profesionálních pracovníků a podnikatelské sféry. Sociální demokraté zastupují mladší členy téže střední třídy, takže případná koalice by neměla být překvapením. Stejně tak je Labour tradičním koaličním partnerem Fine Gaelu; vzhledem k tomu, že Fine Gael upřednostňuje manažerskou politiku před ideologií, je pro politickou levici téměř jako prázdné plátno, které může vybarvit do fialové a červené barvy.
Třetí možností je republikánská koalice mezi stranami Fianna Fáil a Sinn Féin, pokud by Michael Martin odstoupil z funkce předsedy ještě před příštími volbami. Za těchto okolností by se nová strana Fianna Fáil, usilující o vlastní redefinici, mohla rozhodnout pro dosud nemyslitelnou a tabuizovanou možnost sdílet vládní lavice se Sinn Féin. Obě strany se příliš neliší ani ve svých kořenech, ani v základních principech, i když Sinn Féin je z nich rozhodně ta zásadovější. V republikánské vládě by se možnost sjednoceného Irska mohla poprvé v tomto století stát vážným cílem vládní politiky. Ačkoli strany Fianna Fáil a Sinn Féin ignorovaly obavy veřejnosti ohledně imigrace, zdá se, že každá z nich se nyní tiše posouvá svým vlastním směrem, což naznačuje, že očekávání jejich voličů v této otázce jsou podobně kritická vůči nekontrolované migrační krizi, kterou způsobila předchozí vláda sestavená ze stran Fianna Fáil, Fine Gael a Strany zelených.
Bez ohledu na tyto spekulace však platí, že ve dvou ze tří možných scénářů, podle nichž by mohla vzniknout příští irská vláda, figurují sociální demokraté. Strany mohou stoupat a klesat, ale málokdy se stane, že by se nějaká z nich ocitla v tak strukturálně výhodné pozici, která jí umožňuje prosazovat svůj program. Konečnou vinu za tento vývoj nese vedení stran Fianna Fáil a Fine Gael, které v uplynulém desetiletí vyvolalo tak rozsáhlé zklamání a nedůvěru veřejnosti v irské vládní instituce, a to jak zleva, tak zprava.