fbpx

Svět odzbrojuje, Evropa nakupuje zbraně

Politika - 13 února, 2024

Evropská unie plní své sliby vůči napadené Ukrajině, od finanční a humanitární pomoci až po zbraně a sankce proti Ruské federaci, a nešetří přitom žádným úsilím. Náklady na opatření, která evropské země během téměř dvou let války přijaly, ať už jednotlivě, nebo jako blok, nejsou zanedbatelné. Rostoucí inflace, kterou podpořila krize cen energií, stagnace nebo dokonce hospodářský pokles byly jen některé z důsledků války: paradoxně zatímco zbytek světa odzbrojoval, Evropa nakonec zuřivě nakupovala zbraně, což pomohlo jednomu z mála průmyslových odvětví, které na rozdíl od celé ekonomiky stejně rostlo, a to i během pandemie Covidu.

EU a její finanční instituce uvolnily od začátku války na hospodářskou, sociální a finanční podporu Ukrajiny více než 37,3 miliardy eur. Nezapomeňme, že nedávno byla také uvolněna pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu od bloku EU na příští čtyři roky. Tato podpora má podobu makrofinanční pomoci, rozpočtové podpory, pomoci při mimořádných událostech, reakce na krize a humanitární pomoci. Evropské země byly rovněž postiženy náklady na uprchlíky z oblasti konfliktu a náklady na zbraně dodané na napadenou Ukrajinu. Mnoho členských států EU a dalších zemí světa poskytlo ukrajinské armádě individuální podporu ve formě zbraní, čímž se jejich zásoby vyčerpaly. Zásoby, které bylo nutné doplnit z obavy před hrozbou ze strany stejného útočníka.

Hospodářské sankce proti Ruské federaci jsou nejtvrdší v historii Evropské unie, a i když částečně dosáhly svého účelu – demobilizovat ruskou ekonomiku -, způsobily evropskou krizi na trhu s energií a přiměly mnoho evropských zemí hledat řešení, jak se zbavit závislosti na ruském plynu. Ukrajinské obilí, které se při tranzitu do západních zemí dostalo na trhy sousedních zemí v jihovýchodní a střední Evropě, konkurovalo domácí produkci a dostalo zemědělce v těchto zemích do potíží. Evropa zaznamenala růst cen energií, otřesy na finančních trzích a prudký pokles ekonomik Ruska a Ukrajiny.

Válka na Ukrajině zpomalila hospodářský růst v EU

Nedávná studie zveřejněná Švýcarskou národní bankou a citovaná agenturou Reuters ukazuje, že válka na Ukrajině zpomalila hospodářský růst a „výrazně“ zvýšila inflaci v celé Evropě, přičemž vážnější dopady se teprve dostaví. Studie, která se zabývá ekonomikami tří zemí EU a Spojeného království a Švýcarska, uvádí, že průmyslová výroba by byla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,1 % až 0,7 % vyšší, kdyby Moskva nezaútočila na Kyjev. Inflace v každé z těchto zemí by byla rovněž nižší o 0,2 až 0,4 %.

„Negativní důsledky války budou pravděpodobně mnohem větší ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, zejména pro reálnou ekonomiku. (…) Za jeden nebo dva roky bude tento negativní efekt pravděpodobně asi dvakrát větší,“ tvrdí autoři.

Obzvláště silně byla zasažena Velká Británie, jejíž hospodářský výkon poklesl o 0,7 % a inflace vzrostla o 0,2 %, zatímco švýcarský HDP by byl bez války o 0,3 % vyšší a inflace o 0,4 % nižší. Francie by měla o 0,3 % nižší inflaci a o 0,1 % vyšší HDP, zatímco italská inflace by byla o 0,2 % nižší a HDP o 0,3 % vyšší. Nejznepokojivějším příkladem je však německá ekonomika. Podle studie by její HDP byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 o 0,7 % vyšší a inflace o 0,4 % nižší, kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu. Německo se ve druhém čtvrtletí roku 2023 dostalo z recese, ale jeho slabá výkonnost nadále poškozuje růst v eurozóně, upozornili již dříve analytici agentur Bloomberg a Reuters.

Podle oficiálních statistik zaznamenala největší evropská ekonomika v období duben-červen 2023 nulový růst ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2023. Příčinami jsou – podle citovaných analytiků – pokles německého vývozu, výrazný pokles průmyslové aktivity a snížení spotřebitelských výdajů v důsledku vysoké inflace a vyšších úrokových sazeb. Zároveň spotřeba domácností v období duben-červen 2023 vzrostla na nulu, zatímco vládní výdaje se zvýšily o 0,1 %, investice o 2,1 % a vývoz klesl o 1,1 %.

USA a Čína, hlavní ekonomičtí partneři EU.

Podle evropských statistik eurozóna téměř odstranila svůj obchodní deficit, protože se zvýšil vývoz chemických látek – kde Ukrajina patřila k největším vývozcům – a strojů, zatímco hodnota dovozu energetických produktů, zejména z Ruska, klesla. Na pozadí války na Ukrajině se podle stejných oficiálních statistik staly USA a Čína hlavními obchodními partnery EU. EU více vyvážela do Číny a více dovážela z USA. A k této poslední kapitole, dovozu, přispěl i dovoz zbraní.

Poptávka po zbraních v Evropě a USA se s podporou Ukrajiny výrazně zvýšila. Evropské země se snažily doplnit své zásoby, přičemž se spoléhaly především na dovoz a v mnohem menší míře na vlastní produkci. Jen v roce 2023 se prodeje 100 největších světových zbrojních společností navzdory pandemii zvýšily již sedmý rok po sobě. V letech 2018-2022 se mezinárodní transfery zbraní snížily o něco více než pět procent ve srovnání s lety 2013-2017. Naproti tomu dovoz zbraní do evropských zemí – především z USA – vzrostl o 47 % a do evropských členských zemí NATO až o 65 %.

Ukrajina donedávna nehrála prakticky žádnou roli jako stát, který přijímá a nakupuje zbraně. Vyráběla vlastní a měla zásoby ze Sovětského svazu. Tím se snížila potřeba dovozu. V roce 2022 bude Ukrajina třetím největším příjemcem vojenského vybavení na světě. Současně se evropský zbrojní průmysl rozrostl, i když jeho celkový růst není nijak závratný. Východní Evropa však začala vyrábět zbraně, dělostřelecké granáty a další vojenské vybavení tempem, které nemá od dob studené války obdoby.

Podle analýzy Kielského institutu pro světovou ekonomiku poskytly v prvních deseti měsících loňského roku nejvíce přímé vojenské pomoci Ukrajině USA a Velká Británie, na třetím místě bylo Polsko. V jihovýchodní a střední Evropě je válka na Ukrajině vedle otázky regionální bezpečnosti příležitostí pro zbrojní průmysl.

„Vzhledem k realitě války na Ukrajině a viditelnému postoji mnoha zemí k navyšování rozpočtů na obranu existuje reálná šance vstoupit na nové trhy a zvýšit v příštích letech naše příjmy z exportu,“ uvedl Sebastian Chwalek, generální ředitel polského státního holdingu PGZ, který ovládá více než 50 společností vyrábějících zbraně a munici, jehož citovala agentura Reuters a informovala agentura Agerpres.

Zástupci firem a vládní úředníci na Slovensku a v České republice, která je bývalým významným výrobcem zbraní, sdělili agentuře Reuters, že i další výrobci zbraní začali zvyšovat své výrobní kapacity a spěchají s najímáním pracovníků.

Pokud jde o Evropskou unii, i ta nedávno zahájila plán na zvýšení výroby vojenského vybavení, zejména munice. Jejím cílem je společné zásobování – po vzoru plynové platformy – s cílem doplnit zásoby v členských státech, které byly vyčerpány dodávkami zbraní ukrajinským orgánům. Podle agentury Reuters si munici v rámci programu objednalo již sedm zemí EU. Objednávky – uzavřené na základě smluv vyjednaných Evropskou obrannou agenturou (EDA) – se týkají 155mm dělostřeleckých granátů, které jsou jednou z nejpoužívanějších munic v intenzivní opotřebovací válce mezi ukrajinskými jednotkami a invazními ruskými silami.

Tento program byl vytvořen v rámci plánu v hodnotě nejméně dvou miliard eur, který byl zahájen v březnu s cílem poslat na Ukrajinu během jednoho roku milion dělostřeleckých granátů a raket.