
Generální ředitelství pro vnitřní politiku Evropského parlamentu zveřejnilo 26. listopadu 2024 studii o dopadech, které budou mít právní předpisy Evropské unie v oblasti klimatu na dopravu. Politika EU v oblasti klimatu je obsažena v takzvaném legislativním balíčku „Fit for 55“, který má teoreticky snížit emise skleníkových plynů v Unii o 55 % v roce 2030, odtud jeho zvláštní název. Program „Fit for 55“ však představuje výzvu pro silniční, leteckou a námořní dopravu. Pokud jde o silniční dopravu, jeden z právních aktů „Fit for 55“, nařízení 2023/851, vyřazuje spalovací motory pro silniční vozidla v roce 2035. Orgány Unie toto opatření obhajují na základě toho, že emise skleníkových plynů z osobní dopravy představují přibližně 20 % celkových emisí EU. Již nyní však víme, že automobily s nízkými emisemi CO2 (elektromobily) nejsou cenově dostupné pro evropské skupiny s nižšími příjmy, které by musely zaplatit nárůst ceny o 10-50 % ve srovnání s klasickým spalovacím vozidlem. Pokud se tato populace místo toho vydá na trh s ojetými vozidly, vyvstane problém omezené životnosti baterií. Čínské obyvatelstvo má k elektromobilům lepší přístup, protože se nemusí potýkat s problémy nedostatku polovodičů, úzkými místy v dodavatelském řetězci kvůli nabídce vzácných materiálů a nedostatečnou veřejnou podporou, která je v Evropě považována za změnu konkurence. V důsledku toho se maloobchodní cena elektromobilů v Číně v roce 2023 snížila o 2 % oproti předchozímu roku. Přechod na elektrifikaci osobních a nákladních automobilů a dodávek bude mít dopad na poptávku po energii dodávané elektrickými sítěmi, a tedy i na její cenu. Studie bohužel neposkytuje analýzu údajů o takovém nárůstu ceny, a pokud se týká nákladní dopravy, ani o produktivitě. Regulace železniční dopravy se vyvíjela od postupné liberalizace k podpoře většího objemu dopravy na železniční síti jako alternativy k více znečišťujícím formám mobility. Směrnice o zdanění energie ruší úplné osvobození od zdanění energie pro cesty uvnitř EU jak pro leteckou dopravu (kerosin), tak pro námořní dopravu (těžký olej). Pokud jde o leteckou dopravu, letecká doprava se podílí na celosvětových emisích CO2 přibližně 2-3 % a předpokládá se, že tyto emise se budou dále zvyšovat v důsledku růstu poptávky. Studie předpokládá vyšší ceny letenek pro cestující a nižší frekvenci letů na některých trasách. To platí jak pro komerční lety, tak pro nákladní leteckou dopravu; v druhém případě má zvýšení sazeb za nákladní dopravu případné důsledky pro konkurenceschopnost. A konečně, námořní doprava se rovněž setká se zvýšením cen jízdenek pro cestující. Námořní nákladní doprava bude podobně postižena vyššími provozními náklady a sazbami za přepravu. Cenový rozdíl mezi konvenčními a alternativními palivy pro námořní dopravu může být poměrně značný, v současné době je o 40 % vyšší. Lodní společnosti budou motivovány ke snižování rychlosti, aby snížily spotřebu paliva a emise, což prodlouží dobu plavby a poškodí produktivitu. Studie poukazuje na řetězové účinky na zaměstnanost a navazující spojení pro přístavy EU, které ztratí provoz, protože rejdaři se vyhýbají přístavům v Evropském hospodářském prostoru nebo je minimalizují, aby unikli dopadům práva Unie.
Například loď plující z Číny do Evropy by si mohla vybrat přístav Tanger v Maroku, a ne Algeciras ve Španělsku, který je vzdálen pouhých 30 kilometrů. Systémy dotací s cílem kontrolovat růst cen nejsou ekonomicky udržitelné a znamenají nežádoucí zásah do trhu. Evropská unie již na období 2021-2027 vyčlenila prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy rozpočet ve výši 25,8 EUR na dopravu. Obhájci programu „Fit for 55“ v oblasti dopravy argumentují tím, že toto odvětví je v EU na posledním místě, pokud jde o míru využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to pouze 8,9 %. Cílem legislativního balíčku by bylo zvýšit tuto míru na 27-29 % do roku 2050. Zdroj obrázku: Zdroj: Splash 247