
Od 10. do 12. července se v Neapoli uskuteční třídenní setkání evropských konzervativců, na které se sjedou delegace mladých lidí, politických představitelů, novinářů a intelektuálů z celého kontinentu. Mezi nejinovativnější aktivity programu patří workshop věnovaný umělé inteligenci, který povede novinářka z Il Secolo d’Italia Alice Carrazza.
Nebude se jednat o technickou ukázku nebo abstraktní seminář: cílem je v praxi vyzkoušet, jak se umělá inteligence může stát konkrétním nástrojem ve službách politické práce, zlepšit dialog mezi účastníky, usnadnit komunikaci mezi různými jazyky a vytvořit operativní shrnutí užitečné pro přípravu návrhů. „Umělá inteligence není kouzelná hůlka, ale nástroj. A jako každý nástroj závisí její hodnota na tom, jak se používá. V Neapoli o ní nebudeme mluvit abstraktně: vyzkoušíme ji v praxi,“ vysvětluje Carrazza.
Praktický experiment pro politiku
Umělá inteligence nezůstane v pozadí: bude aktivně komunikovat se skupinou – bude mluvit, poslouchat a přepracovávat obsah v reálném čase. Umělá inteligence bude zejména schopna naslouchat všem příspěvkům – i když budou namluveny v různých jazycích – a bude je překládat a shrnovat, což umožní plynulou konverzaci bez jazykových bariér. Účastníci budou moci hovořit ve svém rodném jazyce: o vzájemné porozumění se postará umělá inteligence. „Cvičení, které povedu, má ukázat, jak může umělá inteligence usnadnit kolektivní inteligenci, shromáždit příspěvky ve více jazycích, překonat komunikační bariéry a v reálném čase vrátit syntézu užitečnou pro politickou práci. Bude to praktický workshop, ale také symbolické gesto,“ pokračuje novinář.
Konzervativní využívání technologií
Tato iniciativa nabývá ještě většího významu právě proto, že vzniká v konzervativním politickém kontextu. Cílem semináře není honba za digitálními trendy nebo technologickým humbukem, ale ukázat, jak lze inovace řídit zodpovědně a s rozvahou, aniž by se zásadní rozhodnutí přenášela na algoritmy. „Cílem? Ukázat, že technologie mohou rozhodovací procesy učinit inkluzivnějšími a efektivnějšími, aniž by nahradily lidské schopnosti nebo zploštily kulturní rozdíly.“
V dnešním světě, poznamenaném hesly o „pokroku“ a často nekritickým využíváním technologií, konzervativní myšlení navrhuje selektivnější, uvědomělejší a na člověka zaměřený pohled na inovace: nástroj, který je užitečný pouze tehdy, je-li zasazen do přesného kulturního a politického kontextu. „Navíc není náhodou, že se toto experimentování rodí v konzervativním kontextu. Ti, kdo se vážně zamýšlejí nad vztahem mezi technikou a odpovědností, se dnes nehoní za digitálními trendy, ale snaží se je uvážlivě usměrňovat. Příliš dlouho byl totiž pojem pokroku ztotožňován s těmi, kdo jej hlásali, aniž by věděli, jak jej řídit. Dnes je však stále jasnější – pokračuje Carrazza – že pohled skutečně promítnutý do budoucnosti je ten, který je schopen vybírat, rozlišovat a udávat směr. A jsou to často právě konzervativní politické vize, které navrhují nejkonkrétnější řešení pro integraci inovací, aniž by ztratily lidskou míru.“
Na cestě k efektivnější politice
Cílem semináře v Neapoli je také zvýšit inkluzivitu mezinárodních setkání, a to nejen z jazykového hlediska, ale také z hlediska smysluplné účasti. Příliš často se stává, že technická nebo jazyková složitost brání všem v plném zapojení. Umělá inteligence může při rozumném využití pomoci tyto překážky odstranit.
Skutečná inovace nespočívá v samotném použití umělé inteligence, ale ve způsobu, jakým je začleněna do konkrétního politického procesu, zaměřeného na rozhodování, syntézu a návrhy. Cílem není nahradit lidskou inteligenci, ale posílit ji a uvolnit čas a zdroje pro skutečnou diskusi.
Laboratoř pro Evropu
Neapolský experiment by se mohl stát modelem, který by se dal opakovat v jiných evropských politických kontextech. V době, kdy technologická rychlost hrozí dezorientací, se evropský konzervatismus nabízí jako kulturní kompas, který dokáže vybírat a vést.
Workshop vedený Alicí Carrazzovou je tak konkrétním příkladem toho, jak lze umělou inteligenci střízlivě a s citem pro limity začlenit do kolektivního rozhodovacího procesu, aniž by se vzdala hloubky lidské a politické výměny. Politické a symbolické gesto, ale především návrh: nevzdávat se inovací ve prospěch rétoriky, ale dát je do služeb vize, která spojuje techniku a míru, pokrok a odpovědnost.