Subscribe
Dne 8. července 2025 uspořádal Společný výbor irského parlamentu pro umělou inteligenci diskusi s první irskou státní ministryní pro umělou inteligenci Niamh Smythovou, aby se zabýval první strategií pro umělou inteligenci v zemi, AI: Here for Good, a jejím sladěním s Aktem EU o umělé inteligenci.
Ten má přijmout rámec založený na riziku pro regulaci UI, který zakazuje praktiky, jako je sociální skóring, a nařizuje ochranu proti diskriminaci, zatímco irská implementace, která má být plně funkční do srpna 2026, přijímá tzv. distribuovaný model s osmi příslušnými orgány, včetně Komise pro ochranu údajů a Irské komise pro lidská práva a rovnost, jejichž úkolem je prosazovat dodržování předpisů, zejména pokud jde o základní práva.
Debata ve společném výboru, která měla sloužit jako „přehled o stavu země“, se týkala několika zásadních otázek, od hospodářské konkurenceschopnosti až po společenskou transformaci, ale jedno téma se ukázalo jako obzvláště sporné: využití umělé inteligence v kreativních odvětvích a její důsledky pro práva duševního vlastnictví.
Tato otázka, na kterou upozornila sociálnědemokratická poslankyně Sinéad Gibneyová a kterou podpořil i poslanec Paul Murphy, nejenže odrážela rostoucí napětí mezi podporou inovací a ochranou práv umělců a tvůrců, ale také odhalila chybnou linii v irské strategii v oblasti umělé inteligence, která by mohla mít hluboké důsledky pro lidská práva.
Náměstkyně Sinéad Gibneyová se zaměřila na využití umělé inteligence v marketingu a umění a položila otázku, jak irská strategie řeší potenciální krádeže duševního vlastnictví.
Poznamenala, že systémy umělé inteligence, zejména generativní modely, se často spoléhají na soubory dat, které obsahují materiál chráněný autorskými právy, získaný z internetu bez souhlasu tvůrců. Tato praxe podle ní představuje riziko vykořisťování umělců a podkopávání jejich ekonomických a tvůrčích práv.
Náměstek Paul Murphy tuto obavu ještě posílil a uvedl nedávný případ Conora Kosticka, člena Svazu irských spisovatelů, který zjistil, že 52 jeho děl, včetně 24 knih, bylo bez povolení použito k trénování modelů umělé inteligence společnosti Meta.
Murphy se zeptal, zda by takové modely měly mít možnost fungovat mimo standardní rámec autorských práv, na což ministr Smyth odpověděl jednoznačně: „Ne.“
Při této výměně však vykrystalizovala zásadní otázka lidských práv: právo na kontrolu vlastních tvůrčích výsledků, neboť duševní vlastnictví není pouze ekonomickým přínosem, ale základem osobní autonomie a svobody projevu.
Všeobecná deklarace lidských práv v článku 27 totiž uznává právo každého na „ochranu morálních a materiálních zájmů vyplývajících z jakékoli vědecké, literární nebo umělecké tvorby“.
Tím, že Irsko umožňuje systémům umělé inteligence využívat materiál chráněný autorským právem, riskuje porušení této zásady a potenciálně omezuje uměleckou svobodu a ekonomické živobytí.
Ministryně Smythová v reakci na tyto obavy uznala důležitost ochrany duševního vlastnictví a poukázala na ustanovení zákona o umělé inteligenci v EU, která od srpna 2025 vyžadují, aby poskytovatelé technologií dodržovali autorské právo a na požádání sdělovali regulačním orgánům údaje o školení. Potvrdila rovněž, že do srpna 2026 budou další povinnosti zajišťovat, aby obsah generovaný umělou inteligencí byl identifikovatelný ve strojově čitelných formátech, což zvýší transparentnost.
Na Gibneyho dotaz, zda Irsko zváží vnitrostátní právní předpisy, které by řešily nedostatky v zákoně EU o umělé inteligenci, zejména pokud jde o krádeže uměleckých děl, však Smyth připustil, že je „příliš brzy na to, abych to řekl“, ale vyjádřil otevřenost této myšlence.
Tato odpověď je sice pragmatická, ale někteří členové výboru se obávají nevyváženosti irského přístupu, který zřejmě upřednostňuje inovace v podnikání před důkladnou ochranou tvůrců.
Tento nedostatek konkrétních závazků k řešení krádeží duševního vlastnictví je vzhledem k irskému kulturnímu dědictví obzvláště zarážející, zvláště když si uvědomíme, že bylo vynaloženo obrovské úsilí na propagaci literárních velikánů, jako jsou Joyce a Heaney, jakožto klíčových vyslanců irského tvůrčího odvětví.
Přesto strategie AI: Here for Good, jak poznamenali členové výboru, zdůrazňuje podporu podniků a jen málo se zmiňuje o zárukách pro umělce.
Tvrzení strategie, že akt EU o umělé inteligenci ukládá podnikům využívajícím umělou inteligenci pro zvýšení produktivity „jen málo povinností nebo vůbec žádné“, vyvolává obavy, že tvůrčí odvětví mohou být vystavena zneužívání ze strany technologických gigantů.
Širší důsledky jsou zřejmé vzhledem k tomu, že debata o duševním vlastnictví se obecně netýká pouze autorských práv, ale prolíná se se svobodou projevu a ekonomickou spravedlností.
Umělci se svou prací vyjadřují i živí. Pokud budou moci systémy umělé inteligence volně sbírat jejich výtvory, hrozí znehodnocení jejich práce a umlčení jejich hlasů, protože jim mohou chybět zdroje, aby mohli konkurovat obsahu generovanému umělou inteligencí, který zaplavuje trh.
Tato dynamika se dotýká také svobody projevu, protože pokud technologické společnosti ovládnou tvorbu obsahu řízenou umělou inteligencí, mohly by formovat vyprávění a estetiku způsobem, který by upřednostnil komerční zájmy před různými hlasy.
Ústředním bodem debaty výboru byla také diskuse o navrhovaném regulačním pískovišti, které má začínajícím podnikům poskytnout právní pokyny a testovací prostředí.
Zatímco ministr Smyth jej označil za nástroj na podporu inovací v rámci zákonných mezí, Gibney se pozastavil nad tím, jak se bude řešit riziko spojené s živými osobními údaji, což je problém spojený s právem na soukromí.
Vstřícnost ministra Smytha k domácí legislativě, která by tyto nedostatky odstranila, je pozitivním signálem, ale je třeba přijmout konkrétní opatření, která by umělce uklidnila a ochránila jejich práva.
Jedním z možných řešení je posílit prosazování autorských práv v rámci irské umělé inteligence. To by mohlo zahrnovat povinnost výslovného souhlasu s tréninkovými daty, požadavek na kompenzaci pro tvůrce, jejichž dílo je použito, a zavedení transparentní auditní stopy pro modely AI.
Kromě toho by Irsko mohlo využít svého předsednictví EU v roce 2026 k prosazování přísnější ochrany duševního vlastnictví na evropské úrovni, čímž by se stalo zastáncem inovací i lidských práv.
Zásadní význam má také informovanost a vzdělávání veřejnosti, jak zdůraznila řada členů výboru. Začleněním gramotnosti v oblasti umělé inteligence do škol a komunitních programů může Irsko umožnit občanům orientovat se v digitálním prostředí a hájit svá práva.
Plánovaná kampaň zaměřená na zvyšování gramotnosti v oblasti umělé inteligence pro starší dospělé, která se týká 60 000 osob, je krok správným směrem, ale k překonání digitální propasti je zapotřebí širšího úsilí.
Rozprava ve smíšeném výboru 8. července 2025 nakonec odhalila ambiciózní vizi Irska v oblasti umělé inteligence, ale také kritickou slepou skvrnu: ochranu duševního vlastnictví jako lidského práva.
Obavy poslanců Gibneyho a Murphyho zdůrazňují potřebu vyváženějšího přístupu, který by chránil tvůrce a zároveň podporoval inovace.
Irsko se připravuje na provádění aktu EU o umělé inteligenci a na zřízení svého národního úřadu pro umělou inteligenci a musí zajistit, aby jeho strategie neupřednostňovala ekonomické zisky na úkor umělecké svobody a ekonomické spravedlnosti.
Neřešení těchto otázek hrozí podkopáním důvěry veřejnosti a udržováním nerovností, což zpochybňuje nárok Irska na vedoucí postavení v oblasti etické umělé inteligence. Cesta vpřed vyžaduje odvážná legislativní i kulturní opatření, která zajistí, aby umělá inteligence sloužila společnému dobru, jak slibuje strategie ministra Smytha.
Debata se dotkla také otázky schopnosti vymáhat práva. Několik poslanců vyjádřilo obavy, že irský model rozdělené regulace může oslabit odpovědnost, neboť dohledem je pověřeno osm příslušných orgánů, ale konečnou odpovědnost nenese jediný orgán. Kritici varovali, že taková roztříštěnost představuje riziko nejednotného uplatňování práva a může ponechat mezery, které mohou využívat větší technologické společnosti, jež mají prostředky na to, aby se orientovaly ve složitých strukturách dohledu. Tyto obavy umocňují výsledky Irska v oblasti prosazování ochrany údajů, kde kritici obviňují Komisi pro ochranu údajů, že postupuje příliš pomalu proti nadnárodním firmám se sídlem v Dublinu.
Další nevyřešenou otázkou je financování. Strategie AI: Here for Good zavazuje Irsko k ambiciózním cílům, od pobídek pro výzkum až po kampaně na podporu gramotnosti, ale bez jasného vymezení trvalé finanční podpory. Členové výboru si kladli otázku, zda regulační orgány, univerzity a tvůrčí odvětví obdrží dostatečné zdroje, aby byla zajištěna skutečná rovnováha mezi inovacemi a ochranou práv. Bez smysluplných investic hrozí, že se strategie stane spíše symbolickým dokumentem než praktickým rámcem.
V tomto ohledu debata odhalila zásadní rozpor: zda Irsko využije umělou inteligenci k posílení své ekonomické pozice evropského technologického centra, nebo svůj model přehodnotí tak, aby hájilo i své kulturní a lidskoprávní závazky.