Subscribe
Umělá inteligence se stala klíčovým tématem diskuse na Valném shromáždění OSN, kde světoví lídři projednávají příležitosti a rizika spojená s rychlým rozvojem této technologie. Podnětem k této debatě byl nedávný – a velmi kontroverzní – projev amerického prezidenta Donalda Trumpa před Valným shromážděním. Události poukazující na možné ztráty kontroly spolu s rostoucími obavami ze strany odvětví kyberbezpečnosti a umělé inteligence podnítily debatu o nutnosti většího veřejného dohledu. Na tomto pozadí se objevila výrazná rozpor mezi postojem Spojených států a postojem řady dalších zemí – zejména v Evropě –, které upřednostňují zavedení regulačních opatření.
STANOVISKO ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
Generální tajemník OSN António Guterres zařadil otázku bezpečnosti umělé inteligence mezi priority mezinárodní agendy. Ve svém projevu před Valným shromážděním zdůraznil nutnost zabránit tomu, aby rozhodnutí o životě a smrti lidí byla svěřována strojům, a spojil tento princip s otázkou autonomních zbraňových systémů a takzvaných „zabijáckých robotů“. Guterres již před deseti lety ve svém prvním projevu před Valným shromážděním upozornil na rizika spojená s umělou inteligencí. Jeho současný postoj se zaměřuje na nutnost vytvářet podmínky vedoucí k odpovědnému rozvoji této technologie a zavádět další ochranná opatření ke zmírnění jejích rizik. V této souvislosti se Rada bezpečnosti OSN chystá projednat konkrétní formy dohledu nad umělou inteligencí za účasti předních osobností z tohoto odvětví.
ODMÍTNUTÍ REGULACE ZE STRANY USA
Americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem zaujímá zcela odlišný postoj. Prezident opakovaně zdůraznil svůj nesouhlas s jakoukoli formou regulace umělé inteligence a zpochybnil dokonce i terminologii, která se běžně používá k popisu této technologie. Podle Trumpa termín „umělá inteligence“ zúžuje její rozsah a měl by být nahrazen pojmem „superinteligence“, což je definice, kterou považuje za vhodnější. Prezident navíc přirovnal varování ohledně bezpečnosti umělé inteligence k minulým kontroverzím týkajícím se klimatických změn a argumentoval tím, že některé katastrofické předpovědi zastánců bezpečnosti umělé inteligence připomínají ty, které byly kdysi vyslovovány v souvislosti s globálním oteplováním. V důsledku toho americký postoj odmítá myšlenku závazné mezinárodní regulace a považuje ji za součást globalistické agendy zaměřené na kontrolu technologie. Místo toho Trump zdůraznil, že každá významná inovace s sebou nevyhnutelně přináší výzvy, přičemž zároveň uznal možnost scénářů, v nichž by roboti mohli představovat hrozbu.
EVROPSKÝ PŘÍSTUP A HLEDÁNÍ SPOLEČNÝCH NOREM
Na rozdíl od Washingtonu se více než dvacet zemí – převážně evropských – zasazuje o zavedení závazných předpisů týkajících se bezpečnosti nejmodernějších forem umělé inteligence. Hlavní obavou je, že tempo technologického vývoje by mohlo předstihnout schopnost institucí adekvátně porozumět jeho důsledkům a zvládat je. Čína a Spojené státy, které jsou považovány za vedoucí mocnosti v odvětví umělé inteligence, tento návrh nepodpořily. Spojené království oznámilo plány na zahájení iniciativy zaměřené na stanovení globálních standardů během svého předsednictví v G20, které je naplánováno na rok 2027. Současně Londýn oznámil obranné partnerství s Washingtonem, jehož součástí jsou snahy o odhalování kybernetických útoků zaměřených na kritickou infrastrukturu.
TECHNOLOGICKÁ AUTONOMIE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Francie zaujala postoj, který je silně zaměřen na evropskou technologickou autonomii. Emmanuel Macron navrhl vyvíjet systémy umělé inteligence nezávislé na velmocích a zdůraznil nutnost vyhnout se technologické závislosti na Spojených státech či Číně. V této souvislosti se Paříž zasazuje o sdílení investic potřebných k vytvoření pokročilého modelu umělé inteligence s otevřeným zdrojovým kódem. Do debaty se však zapojuje i americký soukromý sektor; přední americké společnosti zabývající se umělou inteligencí projevují stále větší zájem o mezinárodní koordinaci v oblasti bezpečnosti a ochrany.
REGULACE UMĚLÉ INTELIGENCE A GLOBÁLNÍ STABILITA
Diskuse o umělé inteligenci odráží širší rozdíly v přístupech k mezinárodní správě technologií. Na jedné straně evropský přístup klade důraz na zásadu předběžné opatrnosti, stanovení společných pravidel a zavedení ochranných opatření, která budou řídit vývoj umělé inteligence – a to na základě přesvědčení, že technologie, která je předurčena k tomu, aby hrála stále významnější roli ve společnosti a v oblasti mezinárodní bezpečnosti, nemůže zůstat bez adekvátního dohledu. Na druhé straně postoj USA – jak jej formuloval Donald Trump – klade větší důraz na svobodu technologického vývoje a na nutnost vyhnout se mezinárodním omezením, která by mohla potenciálně brzdit inovace. Tento kontrast je obzvláště významný vzhledem k současné mezinárodní situaci, která se vyznačuje konflikty, geopolitickým napětím, kybernetickými hrozbami a rostoucími obavami ohledně globální stability. V této souvislosti se schopnost regulovat nové technologie stává nedílnou součástí širšího úsilí o nalezení nástrojů k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Evropský postoj, zaměřený na multilaterální spolupráci a vytváření společných standardů, je tak součástí úsilí o řešení rizik spojených s umělou inteligencí prostřednictvím sdílených mechanismů; odlišný přístup USA mezitím zdůrazňuje obtížnost dosažení globálního konsensu právě v době, kdy mezinárodní roztříštěnost komplikuje kolektivní řešení nově vznikajících hrozeb.