Subscribe
Připojená zařízení mění každodenní život v EU – od chytrých televizorů po nositelná zařízení
V celé Evropské unii se předměty denní potřeby stávají součástí rozšiřujícího se digitálního ekosystému. Ať už se jedná o sledování srdečního tepu, ovládání domácích spotřebičů nebo streamování zábavy, stále více Evropanů používá zařízení internetu věcí (IoT), která v sobě spojují pohodlí, konektivitu a funkce založené na datech. Nová zpráva Eurostatu poukazuje na prudký nárůst používání, přičemž v čele stojí Nizozemsko: neuvěřitelných 94,8 % nizozemských obyvatel používá alespoň jedno připojené zařízení, následuje Irsko (90,6 %) a Dánsko (87,0 %). Na opačném konci spektra se nachází Polsko (46,1 %), Bulharsko (50,8 %) a Rumunsko (56,6 %), což odhaluje jasnou digitální propast v rámci bloku.
Chytré obrazovky a nositelná zařízení dominují
Mezi mnoha připojenými produkty na trhu zůstávají nejoblíbenějšími televizory s připojením k internetu, které bude v roce 2024 používat 57,9 % obyvatel EU. Následují nositelné technologie, včetně chytrých hodinek a fitness trackerů, s 29,9 %, což odráží rostoucí atraktivitu monitorování zdraví a kondice. Mezi další široce rozšířená zařízení patří herní konzole (19,5 %), audio systémy připojené k internetu (19,3 %) a chytré reproduktory (16,0 %).
Navzdory svým slibům se systémy domácí automatizace – často označované jako technologie inteligentní domácnosti – šíří pomaleji. Pouze 14,2 % respondentů používá internetové systémy pro správu energie, 12,8 % vlastní chytré spotřebiče a 11,8 % má připojená zařízení pro zabezpečení domácnosti. Připojené automobily používá 10,5 %, zatímco 7,9 % uvádí, že používá zařízení internetu věcí zaměřená na zdraví, a pouhá 2,3 % vlastní hračky propojené s internetem.
Itálie dohání
Itálie tyto trendy odráží a národní statistický úřad Istat zaznamenal rostoucí význam připojených gadgetů. Chytré hodinky, soundbary a akční kamery byly nedávno přidány do italského indexu spotřebitelských cen, což podtrhuje jejich integraci do každodenního života. V letech 2023 až 2024 se také nadále rozšiřuje nakupování přes internet, nákupy v elektronickém obchodě vzrostly o 2,2 procentního bodu. Italové stále častěji využívají internet také k interakci s veřejnými službami, zejména k získávání informací, i když méně občanů využívá vládní webové stránky ke stahování úředních formulářů nebo plánování schůzek.
Pokud jde o chování na internetu, Italové jsou i nadále intenzivními uživateli komunikačních platforem. V roce 2024 se 73,4 % uživatelů internetu zapojilo do zasílání rychlých zpráv, 66 % uskutečnilo webové hovory a 62 % používalo e-mail. Oblíbené je také streamování obsahu: 57,4 % sleduje videa na platformách jako YouTube, Instagram nebo TikTok a 49,4 % poslouchá hudbu prostřednictvím webového rádia nebo streamovacích služeb. Téměř polovina italských uživatelů vyhledává na internetu informace o produktech (48,2 %) nebo obsah týkající se zdraví (46 %), zatímco 44,3 % přistupuje k bankovním službám.
Zajímavé je, že údaje o prodejích v Itálii zpochybňují běžné předpoklady o tom, kdo je hnací silou boomu nositelných zařízení. V roce 2024 se prodalo zhruba 2,4 milionu chytrých hodinek, přičemž na trhu vedou starší dospělí: u osob starších 55 let dosahuje jejich používání 43 %, zatímco u osob ve věku 35-54 let je to 38 % a u osob mladších 35 let jen 19 %. Muži tvoří mírnou většinu nákupů (51 %), což odporuje představě, že připojená zařízení jsou trendem především mladých.
Regionální kontrasty a překážky
Česká republika je příkladem možností i limitů expanze internetu věcí. Nejrozšířenějším připojeným zařízením jsou zde chytré hodinky, které vlastní více než polovina obyvatel, zatímco počet chytrých domácností vybavených automatickým osvětlením, ovládáním klimatu a zabezpečením vzrostl za pouhých pět let ze 7 % domácností na 23 %. Chytrá zařízení jsou rozšířena především v mladších rodinách (18-44 let), ale vysoké náklady jsou i nadále významnou překážkou jejich širšího rozšíření.
Aby tyto překážky překonala, podporuje česká vláda programy digitalizace ve školách a nemocnicích a podporuje spolupráci mezi začínajícími podniky a místními úřady. Pilotní projekty se zaměřují na inteligentní mobilitu, městskou komunikaci a potenciální roli umělé inteligence, nicméně základní digitální přístup zůstává naléhavějším problémem než pokročilé zavádění internetu věcí.
Španělský nárůst zábavy
Ve Španělsku je zábava hnacím motorem propojeného životního stylu. V roce 2024 bude 83 % uživatelů internetu využívat chytré systémy domácí zábavy, čímž se země zařadí mezi tři největší země EU, pokud jde o rozšíření chytrých televizorů, hned za Maltu a Irsko. Herní konzole, připojené audiosystémy a chytré reproduktory doplňují vzkvétající trh poháněný silnou kulturou digitálních médií ve Španělsku.
Tato expanze se shoduje s globální vlnou technologických investic. Podle zprávy společnosti McKinsey byly v roce 2024 zaznamenány rekordní finanční prostředky napříč různými technologickými odvětvími, přičemž umělá inteligence přilákala investice ve výši 124,3 miliardy dolarů a přijala ji 78 % zkoumaných společností. Ještě vyšší kapitálové toky směřovaly do elektrické a autonomní mobility, které přitáhly 132 miliard dolarů. Vedoucí postavení Španělska v oblasti propojené zábavy odráží nejen domácí poptávku, ale také roli Evropy v celosvětovém závodě o inovace.
Propojená budoucnost
Revoluce v oblasti internetu věcí mění způsob, jakým Evropané žijí, nakupují a komunikují, a to od Amsterdamu po Madrid. Zatímco bohatší severní země vedou v zavádění IoT a jižní a východní regiony se stále potýkají s ekonomickými překážkami, trend je jednoznačný: připojená zařízení se stávají základem moderního života. S klesajícími náklady a technologickým pokrokem bude digitální prostředí v Evropě stále integrovanější a propojí domácnosti, zdravotnictví a zábavu do souvislé sítě chytrých možností.
Alessandro Fiorentino