Subscribe
Kosmická spolupráce dnes představuje důležitý rozměr mezinárodní politiky a evropské integrace a hraje stále významnější roli ve strategiích Unie v oblasti bezpečnosti, hospodářské konkurenceschopnosti a technologické autonomie. Vesmír již není pouze oblastí vědeckého výzkumu a technologických inovací, ale představuje nepostradatelnou strategickou infrastrukturu pro fungování současných společností, pro ochranu národních a evropských zájmů a pro upevnění geopolitického postavení Evropy na mezinárodní scéně. V této souvislosti nabývá zásadního významu schopnost členských států vyvíjet koordinované politiky, sdílet odborné znalosti a integrovat své příslušné infrastruktury. Právě z tohoto hlediska se dne 30. října 2026 v Kosmickém centru Fucino v provincii L’Aquila uskutečnil bilaterální dialog mezi Itálií a Německem o kosmických politikách a kosmickém hospodářství. Tato iniciativa spadá do rámce Protokolu týkajícího se italsko-německého akčního plánu pro strategickou bilaterální spolupráci a spolupráci s EU, který byl podepsán v Římě dne 23. ledna 2026. Prostřednictvím tohoto politického a institucionálního odkazu Řím a Berlín znovu potvrdily svou shodu ohledně nutnosti silné, autonomní a strategicky soudržné evropské kosmické politiky, která je plně v souladu se smlouvami o Unii. Partnerství mezi těmito dvěma zeměmi dokládá, jak může mezivládní koordinace konkrétně přispět k budování společné evropské vize a posílit národní kapacity, aniž by došlo ke ztrátě společného rozměru.
KOORDINACE EVROPSKÝCH KOSMICKÝCH POLITIK A PROGRAMŮ
Jedním z ústředních témat diskuse byl vývoj kosmických politik a programů EU. Itálie a Německo se shodly na hodnocení hlavních iniciativ, o nichž se v současné době diskutuje na úrovni Společenství, a uznaly význam zachování neustálé koordinace během svých příslušných rozhodovacích procesů. Tato shoda je obzvláště významná ve fázi, kdy evropská regulační a finanční rozhodnutí budou mít zásadní dopad na průmyslové, technologické a operační kapacity kontinentu. Mezi projednávanými tématy je legislativní postup týkající se zákona EU o vesmíru, jehož cílem je definovat společný regulační rámec pro evropské vesmírné aktivity. Souběžně s tím delegace prozkoumaly budoucí finanční strukturu Unie, přičemž zvláštní pozornost věnovaly roli vesmíru v rámci Evropského fondu pro konkurenceschopnost a víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Zvažoval se také budoucí vývoj regulačního a správního rámce Agentury EU pro kosmický program (EUSPA) s přihlédnutím k různým národním institucionálním uspořádáním. Další oblastí zkoumání byl projekt IRIS² a rozvoj bezpečného evropského satelitního připojení. Cílem je posílit evropskou nezávislost v oblasti strategických komunikací a snížit zranitelnost vyplývající ze závislosti na vnějších infrastrukturách.
BEZPEČNOST, ODOLNOST A INTEROPERABILITA KOSMICKÝCH INFRASTRUKTUR
Bezpečnostní rozměr představuje další zásadní prvek italsko-německé spolupráce. Itálie a Německo si uvědomují rostoucí strategický význam vesmíru pro evropskou bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury, a proto vedou diskuse o svých přístupech k bezpečnosti a ochraně vesmírných aktivit. V mezinárodním kontextu charakterizovaném zesilující technologickou konkurencí a rostoucí závislostí pozemních systémů na orbitální infrastruktuře nabývá schopnost zajistit provozní kontinuitu a interoperabilitu stále větší geopolitický význam. Delegace proto identifikovaly potenciální oblasti spolupráce zaměřené na podporu společných technických přístupů, posílení integrace národních a evropských kapacit a zvýšení kompatibility budoucích kosmických systémů. V tomto rámci byl prozkoumán německý návrh týkající se protokolového stacku pro vesmír (PSSP) a evropské architektury pro interoperabilitu ve vesmíru (EASY). Cílem projektu je usnadnit propojení evropských kosmických zdrojů prostřednictvím sdílených standardů a protokolů, což umožní interoperabilitu mezi suverénními kosmickými systémy a pozemní infrastrukturou. PSSP má konkrétně přispět k rozvoji EASY a podpořit vytvoření integrovanějšího, autonomnějšího a odolnějšího evropského kosmického ekosystému – ekosystému, v němž lze sladit národní technologickou suverenitu s větší kolektivní operační kapacitou.
KOSMICKÁ EKONOMIKA, PRŮMYSL A REGULAČNÍ SPOLUPRÁCE
Spolupráci v oblasti vesmíru nelze oddělit od jejích ekonomických a průmyslových rozměrů. Rozvoj kosmického hospodářství nabízí významné příležitosti pro růst, inovace a evropskou konkurenceschopnost; vyžaduje však regulační rámec schopný zajistit rovné podmínky pro všechny provozovatele. V této souvislosti Itálie a Německo porovnaly své legislativní zkušenosti, zejména s ohledem na italský vnitrostátní regulační rámec a probíhající regulační vývoj v Německu. Obě strany zdůraznily význam evropského regulačního rámce, který zajistí bezpečnost, ochranu a udržitelnost kosmických činností, aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost podniků, jejich inovační schopnosti nebo schopnost evropských subjektů prosadit se na mezinárodních trzích. Konkrétním příkladem síly tohoto bilaterálního partnerství je dlouhodobá spolupráce v rámci programu Galileo, evropského satelitního navigačního systému. Zejména řídicí centra ve Fucinu a Oberpfaffenhofenu představují základní infrastrukturu této spolupráce. V souladu s italsko-německým akčním plánem se diskuse zabývaly také rozvojem průmyslové iniciativy známé jako „Bromo“. Itálie a Německo znovu potvrdily svůj zájem na posílení vazeb mezi svými kosmickými průmysly, včetně zapojení start-upů i malých a středních podniků. Účast těchto subjektů je nezbytná pro rozšíření evropské průmyslové základny, podporu šíření inovací a posílení schopnosti kontinentu konkurovat hlavním globálním hráčům.
AUTONOMNÍ PŘÍSTUP DO VESMÍRU A PERSPEKTIVY LIDSKÝCH LETŮ DO VESMÍRU
Dalším významným tématem je přístup Evropy do vesmíru, který Itálie i Německo považují za strategickou prioritu. Obě delegace znovu potvrdily nutnost zajistit, aby Evropa disponovala autonomními, spolehlivými a konkurenceschopnými schopnostmi v oblasti nosných raket a systémů vesmírné dopravy. Diskuse se zaměřila na rozvoj těchto schopností prostřednictvím modelů založených na spolupráci a spravedlivé soutěži mezi provozovateli. V této souvislosti slouží změny definované v Seville v roce 2023 a v Brémách v roce 2025 – spolu s dlouhodobou vizí pro evropskou kosmickou dopravu – jako společné referenční body pro řešení současných výzev a jako vodítko pro budoucí strategické priority. Autonomní přístup na oběžnou dráhu je totiž základním předpokladem pro evropskou technologickou suverenitu a pro kontinuitu vědeckých, průmyslových a institucionálních činností. Dialog se rovněž zabýval vývojem pilotovaných kosmických letů a měnící se situací na nízké oběžné dráze Země (LEO) v souvislosti s blížícím se koncem éry Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Diskuse konkrétně zdůraznila rostoucí význam komerčních vesmírných stanic a příležitosti, které mohou nabídnout pro nové průmyslové aktivity a účast evropských astronautů na budoucích misích. Toto měnící se orbitální prostředí otevírá nové možnosti spolupráce mezi veřejnými institucemi, výzkumnými organizacemi a soukromými podniky, což vyžaduje neustálou bilaterální spolupráci.
KOSMICKÁ DIPLOMACIE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Diplomatický rozměr doplňuje rámec spolupráce mezi Římem a Berlínem. Oba státy znovu potvrdily svůj závazek k bezpečnému, spolehlivému a udržitelnému využívání vesmíru v plném souladu s mezinárodním právem. V této souvislosti byla věnována zvláštní pozornost příslušným prioritám v rámci Výboru OSN pro mírové využití vesmíru (COPUOS) – klíčového multilaterálního fóra pro prosazování společných zásad a pravidel. Delegace rovněž prozkoumaly možnosti posílení koordinace se strategickými mezinárodními partnery mimo institucionální rámce Evropské unie a Evropské kosmické agentury (ESA), kde by taková spolupráce mohla přispět k prosazování společných evropských zájmů a doplňovat stávající bilaterální partnerství. Kosmická diplomacie se tak stává nástrojem pro upevnění mezinárodní přítomnosti Evropy a prosazování správy vesmíru založené na spolupráci a dodržování mezinárodních norem.
ROLE ITÁLIE PŘI VYTVÁŘENÍ EVROPSKÉ VESMÍRNÉ STRATEGIE
Dialog, který se uskutečnil v kosmickém centru Fucino, má význam přesahující rámec pouhých bilaterálních vztahů. Jedná se o konkrétní naplnění kapitoly věnované vesmíru v italsko-německém akčním plánu, která vytváří základ pro přeměnu stávající výměny mezi oběma zeměmi na strukturovaný mechanismus mezivládní koordinace v oblasti vesmírné politiky a vesmírného hospodářství. Itálie a Německo se dohodly na udržení aktivní výměny na technické a administrativní úrovni v diskutovaných tématech a na identifikaci – tam, kde to bude vhodné – konkrétních bilaterálních iniciativ a navazujících operativních opatření za účasti svých příslušných národních kosmických agentur a příslušných vládních orgánů. Závazek Itálie hraje v tomto procesu obzvláště důležitou roli. Posilováním dvoustranných dohod, koordinací s ostatními členskými státy a aktivní účastí na klíčových evropských programech přispívá Itálie k utváření společné kosmické politiky, která využívá národní odborné znalosti v rámci širší kontinentální strategie. Spolupráce s Německem ukazuje, jak může porozumění mezi významnými evropskými národy podpořit sladění politik, průmyslovou integraci a rozvoj sdílených technologických kapacit – a nabízí tak model spolupráce, který by bylo možné replikovat s dalšími partnery v rámci Evropské unie. Závěrem lze říci, že společné prohlášení ze dne 30. října 2026 potvrzuje, že budoucnost Evropy ve vesmíru bude stále více záviset na schopnosti členských států jednat koordinovaně a překonat institucionální a průmyslovou roztříštěnost. Posílení technologické suverenity, konkurenceschopnosti, bezpečnosti a odolnosti Evropy vyžaduje společný závazek v rámci EU, Evropské kosmické agentury (ESA) a dalších relevantních mezinárodních organizací. V tomto smyslu představuje komplementarita italských a německých kapacit strategický přínos pro celý kontinent. Vesmír se tak stává nejen odvětvím pro inovace, ale také pilířem mezinárodního působení Evropy – a jednou z arén, kde bude hmatatelně prověřena schopnost Unie etablovat se jako autonomní a důvěryhodný aktér v mezinárodním systému.