Subscribe
Politika - 21. 6. 2026
Podle nedávného článku v deníku The Irish Times doufá irská vláda, že dosáhne „rychlého pokroku“ v otázce žádosti Ukrajiny o členství v EU, až Irsko ve druhé polovině roku 2026 převezme rotující předsednictví v Radě EU.
Cílem ministrů je „přípravit půdu“ pro další rozšíření Unie, přičemž se zaměří zejména na pokrok v jednáních s Ukrajinou, Moldavskem a Albánií a zároveň budou upřednostňovat dokončení smlouvy o přistoupení Černé Hory.
Tento nejnovější projev silné vůle urychlit proces přistoupení Ukrajiny k EU je plně v souladu s dlouhodobými postoji skupiny ECR v Evropském parlamentu.
Vskutku se vždy zastávala názoru, že rozšíření, je-li prováděno správným způsobem, zůstává klíčovým nástrojem pro stabilitu a prosperitu Evropy a může sloužit jako strategický prostředek, který partnery pevně zakotvuje v evropském projektu, místo aby je nechával bezbranné v šedých zónách.
Skupina ECR rovněž uvítala doporučení Komise ohledně zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem a zdůraznila, že takové kroky posilují bezpečnost a musí být založeny na zásluhách, přičemž je třeba plně dodržovat kodaňská kritéria.
Přesto však podpora evropských ambicí Ukrajiny neznamená, že by se měly bagatelizovat vnitřní tlaky, které tato politika může pro Irsko znamenat.
Nadšení vlády pro urychlení procesu přistoupení přichází v době, kdy se trpělivost irské veřejnosti s náklady na podporu Ukrajiny zřetelně tenčí.
Jasná většina občanů nedávno podpořila snahy o postupné ukončování štědrých podpor poskytovaných v rámci směrnice o dočasné ochraně. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že přibližně 79 procent respondentů souhlasí s kroky vlády směřujícími k zpřísnění podmínek pro ukrajinské příjemce těchto podpor, což odráží skutečné napětí v oblasti bydlení, služeb a veřejných financí.
Příspěvek Irska byl značný. Od začátku plnohodnotné ruské invaze vyčlenil irský stát stovky milionů eur na přímou nevojenskou pomoc a humanitární podporu, stabilizační fondy, podporu energetické infrastruktury a rozvojové programy.
Celková výše bilaterální podpory dosáhla stovek milionů, přičemž nové balíčky podpory byly oznámeny dokonce i v roce 2026.
Mezi nezanedbatelnou částí irského obyvatelstva však panuje názor, že každé euro, které směřuje do zahraničí nebo se utratí za ubytování a služby pro ukrajinské přistěhovalce, je euro, které se neutratí na nápravu chronických nedostatků doma.
Nejjasnějším příkladem je krize v oblasti bydlení. Irsko přijalo v rámci režimu dočasné ochrany velké množství lidí a slíbilo jim ubytování a podporu. Země však již před tímto přílivem čelila závažnému nedostatku bytů.
Ubytování lidí v hotelech, zařízeních typu „direct provision“ a soukromých pronájmech ještě více zatížilo již tak nefunkční systém. Nálada veřejnosti se změnila, jak se viditelně zvyšoval tlak na školy, praktické lékaře a místní komunity. Výsledky nedávných průzkumů veřejného mínění, které ukazují drtivou podporu pro postupné ukončování mimořádných opatření, neodrážejí lhostejnost k utrpení Ukrajiny, ale vyčerpání z politiky, která se jevila jako časově neomezená, zatímco domácí potřeby zůstávaly neuspokojeny.
Podpora ukrajinské žádosti o členství v EU během irského předsednictví má pro Irsko také dopady v oblasti zahraniční politiky.
Ačkoli podpora rozšíření jako bezpečnostního nástroje proti ruské agresi je v souladu s uvažováním frakce ECR, jelikož omezuje vliv Moskvy, irské priority s sebou nesou riziko, že zemi přivedou na jasnější kolizní kurz s Ruskem v době, kdy ceny energií, hybridní hrozby a globální napětí již nyní prověřují odolnost Evropy.
Irsko má v tomto konfliktu tradici vojenské neutrality v klasickém ozbrojeném smyslu, jakkoli ji někteří vnímají jako nejednoznačnou. Poskytlo neletální pomoc a podpořilo sankce EU.
Rusko však prokázalo ochotu útočit na kritickou infrastrukturu a vyvíjet tlak prostřednictvím energetiky a dalších oblastí. Pro zemi závislou na zahraničních investicích, datových centrech a transatlantickém propojení představují tyto zranitelnosti reálnou hrozbu.
Irské podmořské kabely a digitální infrastruktura, které jsou již předmětem projednávání v rámci bezpečnostních přezkumů.
V návrhu vládního politického programu se hovoří o „ambiciózním“ přístupu k rozšíření a o informování občanů o jeho přínosech, a to jak v kandidátských zemích, tak i v rámci Unie.
Tato komunikační snaha musí být upřímná. Výhody samozřejmě existují: silnější a bezpečnější východní křídlo, ekonomické příležitosti v dlouhodobém horizontu a jasný signál, že agrese se nevyplácí.
Budou však tyto náklady okamžité a nerovnoměrně rozložené? Pragmatismus ECR klade důraz na výsledky, nikoli na proces. Rozšíření, jak již bylo uvedeno výše, musí Unii posílit, a ne přinášet nestabilitu či nadměrně zatěžovat menší členské státy, které již nyní selhávají v základních záležitostech.
Černá Hora rovněž zaujímá významné místo v irských plánech jako pilotní projekt, v rámci kterého probíhají práce na její přistupové smlouvě. Ukrajina je však stále velká země ve válce, která stále potřebuje rozsáhlou obnovu a protikorupční reformy.
Obavy významných členů ohledně uspěchání tohoto procesu jsou opodstatněné. Skupina ECR zastává názor, že „musí zvítězit zásluhy“, avšak zrychlený postup, který obchází stanovené standardy, by Unii jistě oslabil, nikoli posílil.
Veřejné mínění v Irsku, jak již bylo zmíněno výše, se posunulo dál. Počáteční solidarita byla upřímná a široce rozšířená, avšak s tím, jak vláda postupuje k ukončení zvláštních opatření, zkoumá možnosti dobrovolného návratu tam, kde je to bezpečné, a přizpůsobuje se měnícím se přístupům EU, nálada v Irsku se změnila.
To samozřejmě nijak nesnižuje právo Ukrajiny na sebeobranu ani její legitimní evropské aspirace, avšak politika musí najít rovnováhu mezi vnějšími ambicemi a vnitřními kapacitami.
Nadcházející předsednictví Irsku skutečně nabízí určitou platformu. Jeho důvěryhodnost však závisí na určitém druhu realismu, který v Irsku často velmi chybí.
Bude otevřeně hovořit o míře korupce, která na Ukrajině stále přetrvává?
Má Irsko dostatek politické odvahy, aby s nekompromisní upřímností poukázalo na Index vnímání korupce organizace Transparency International za rok 2025, v němž Ukrajina dosáhla pouhých 36 bodů ze 100 a celosvětově se umístila na 104. místě?
A co třeba ty závažné problémy, které přetrvávají a za jejichž neřešení Irsko a další členské státy oprávněně kritizují Rusko?
Víme, že oligarchický vliv stále narušuje fungování klíčových odvětví na Ukrajině, nezávislost soudnictví není úplná a rizika korupce v oblasti zadávání veřejných zakázek v obranném průmyslu a při rekonstrukci zůstávají vysoká.
Ano, protikorupční orgány dosáhly odsouzení, čelí však opakovaným politickým zásahům, a to i přesto, že pokusy o oslabení kontrolních institucí vyvolaly opakovaná varování ze strany EU.
Tyto problémy nelze jednoduše ignorovat. Mají přímý dopad na schopnost Ukrajiny splnit základní požadavky EU v oblasti právního státu.
Odvážné vedení, má-li mít nějaký smysl, znamená odmítnout představu, že upozorňování na problémy s korupcí je jaksi „nepodporou“ Ukrajiny.
Opak je pravdou. Upřímný dialog tento proces posiluje. Irsko by mělo trvat na přísných podmínkách založených na zásluhách, a to spolu s měřitelnými reformami, transparentními institucemi a ověřitelným pokrokem.
Irsko musí mít odvahu to říci na rovinu. Pouze tím, že se postaví tváří v tvář těmto skutečnostem, může rozšíření přinést skutečnou stabilitu a prosperitu, místo aby do země vneslo dlouhodobou nestabilitu. Irové by měli tuto nezbytnou diskusi vést, a ne se jí vyhýbat. Zda tak učiní, je otázkou. Irsko je především zemí oddanou určitým dusivým formám konsensu, a konsensus ohledně Ukrajiny, navzdory veškeré své odvaze, často přehlíží hluboce reálné a škodlivé praktiky, které tuto zemi po desetiletí ničí.
Existuje také tvrdá ekonomická stránka, kterou irské nadšení často opomíjí. Ukrajina je zemědělskou velmocí s obdělávanou plochou větší než kterýkoli současný členský stát a s kapacitou vývozu obilí, která již v minulosti přetvořila evropské trhy, když válečné narušení dodávek vtlačilo levné ukrajinské produkty do sousedních ekonomik. Její přistoupení by mělo přímý dopad na společnou zemědělskou politiku (SZP), která představuje největší položku v rozpočtu EU a na níž irští zemědělci zůstávají silně závislí. Začlenění země takového rozsahu, jakou je Ukrajina, do SZP by podle současných pravidel přesměrovalo podstatnou část plateb na východ a vyvolalo by reálný tlak na snížení podpor, na nichž irští producenti spoléhají. Polsko a další země, které rozhodně nejsou Kyjevu nepřátelské, již vyjádřily své obavy. Vláda, která se chystá prosazovat rychlé přistoupení, by měla v rámci poctivého zhodnocení uznat, že část nákladů by mohli nakonec zaplatit právě irští zemědělci.
Stejně jako v každé rodině – ať už jde o rodinu lidí nebo národů – však musí někdo převzít roli dospělého a těmto výzvám čelit přímo.