Itálie se připojuje k Mírové radě jako pozorovatel

Ministr zahraničí Tajani hájí účast v iniciativě pro Gazu pod vedením USA, která čelí domácí a evropské kritice

Itálie se jako pozorovatel zúčastní prvního zasedání „Rady míru“, iniciativy prosazované bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jejímž cílem je řešení krize v Gaze. Před Poslaneckou sněmovnou to oznámil ministr zahraničí Antonio Tajani, který rozhodnutí vlády důrazně obhajoval a označil přítomnost Itálie za politicky nezbytnou a ústavně soudržnou.

V úvodu svého projevu Tajani zdůraznil, že zahraniční politika by se neměla stát bojištěm stranických rozporů, ale spíše arénou pro „seriózní, nepřetržitý a transparentní dialog“, který by měl být v ideálním případě založen na sbližování a sdílené odpovědnosti. Krize v Gaze podle něj není vzdáleným konfliktem, ale konfliktem, který má přímé důsledky pro italské národní zájmy.

Podle Tajaniho má situace v Gaze vliv na regionální rovnováhu, stabilitu širšího Středomoří a bezpečnost obchodních tras, které jsou klíčové pro italskou ekonomiku zaměřenou na vývoz. Čtyřicet procent italského vývozu prochází přes Rudé moře, což je koridor, který je stále více vystaven nestabilitě. Kromě ekonomických obav však Tajani označil Gazu za „otevřenou ránu“ a humanitární tragédii, která otřásla svědomím celého světa. Zdůraznil, že Itálie je od počátku krize v první linii a snaží se zachraňovat životy, zmírňovat utrpení civilistů a podporovat příměří.

Ministr uvedl, že Gaza má zásadní význam pro národní bezpečnost Itálie, zejména v boji proti terorismu a nelegálním migračním tokům. Z tohoto důvodu vláda přijala pozvání USA k účasti na zahajovacím zasedání správní rady ve Washingtonu v roli pozorovatele.

„Pokud se někdo domnívá, že dnes existují konkrétní a životaschopné alternativy k tomuto plánu,“ řekl Tajani s odkazem na americkou mírovou iniciativu, „neodpovídá realitě.“ Dodal, že za přítomnosti jasného mandátu OSN by rozdmýchávání nejistoty pouze prodlužovalo utrpení palestinského lidu.

Tajani také uvedl, že účast Itálie je v souladu s článkem 11 ústavy, který odmítá válku jako prostředek řešení mezinárodních sporů. „Nepřítomnost Itálie u stolu, kde se jedná o míru ve Středomoří, by byla nejen politicky nepochopitelná,“ prohlásil, „ale i v rozporu s literou a duchem naší ústavy.“ Účast v roli pozorovatele podle něj představuje vyvážené řešení, které respektuje ústavní omezení a zároveň zachovává diplomatickou roli Itálie.

Ministr zdůraznil, že Evropská unie potvrdila svou účast na zasedání, a to v zastoupení rotujícího předsednictví Rady a delegáta Komise. Očekává se rovněž účast klíčových regionálních aktérů – včetně Egypta, Jordánska, Saúdské Arábie, Kataru a Indonésie. „Jak by se Itálie mohla nezúčastnit,“ položil Tajani řečnickou otázku, „kde se diskutuje a buduje mír na Blízkém východě?“

Zopakoval, že cíl Itálie je jasný: vytvořit podmínky pro existenci dvou států schopných koexistovat v míru a bezpečnosti. Řím udržuje trvalý dialog s Izraelem, Palestinskou samosprávou a hlavními regionálními partnery. Tajani poukázal na humanitární úsilí Itálie, včetně iniciativy „Potraviny pro Gazu“, jako na důkaz konkrétní angažovanosti.

Odsoudil také násilí ve Svaté zemi, včetně útoků extremistických osadníků na křesťanské komunity. Italská vláda se důrazně postavila proti jakékoli hypotéze o izraelské anexi Západního břehu Jordánu a varovala, že takové kroky by zmařily vyhlídky na dvoustátní řešení.

Závazek Itálie přesahuje rámec diplomacie. Země se podílí na výcviku palestinských bezpečnostních sil a má své zaměstnance v civilně-vojenském koordinačním centru, které podporuje humanitární operace v Gaze. Italští karabiniéři, kteří již působí na Západním břehu Jordánu prostřednictvím bilaterální mise MIADIT, brzy zahájí v Jordánsku výcvik 50 palestinských bezpečnostních pracovníků, kteří budou nasazeni v Gaze.

Kromě toho se Itálie účastní misí Evropské unie, jako je policejní mise Evropské unie pro palestinská území a mise Evropské unie pro pomoc na hranicích v Rafáhu, kde je v současné době umístěno osm karabiníků. Druhá jmenovaná mise sehrála klíčovou roli při usnadnění znovuotevření hraničního přechodu Rafáh a Itálie plánuje v nadcházejících týdnech svou přítomnost posílit.

Navzdory obhajobě vlády vyvolalo toto rozhodnutí jednotnou kritiku opozice. Peppe Provenzano z Demokratické strany obvinil Tajaniho ze zkreslování stanoviska Evropské komise. Opoziční síly – včetně Demokratické strany, Hnutí pěti hvězd a dalších centristických a levicových uskupení – připravují společnou rezoluci, v níž vládu vyzývají, aby se projektu „v žádné formě“ neúčastnila a neposkytovala finanční příspěvky. Argumentují tím, že Mírová rada neodpovídá zásadám článku 11 ústavy ani mezinárodnímu právu a hrozí, že bude narušena ústřední role OSN.

Na evropské úrovni vyjádřila své obavy také skupina socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Skupina vyzvala Evropskou komisi, aby vyjasnila politický mandát a rozsah své účasti, a varovala, že iniciativa by mohla být v rozporu se zavedenými mezinárodními normami a procesy vedenými OSN.

Tajani však zůstává pevný. Pro Itálii je angažovanost – i v roli pozorovatele – lepší než nepřítomnost. Podle jeho názoru je setrvání u jednacího stolu nezbytné nejen k obraně národních zájmů, ale i k dosažení konečného cíle: vyjednaného míru, který zajistí bezpečnost, důstojnost a státnost pro Izraelce i Palestince.

Alessandro Fiorentino