Subscribe
Otázka zůstává stejná jako v roce 2013, kdy Kypr s uzavřením bank a snížením hodnoty vkladů oficiálně vstoupil do hospodářské krize: Dokáže se země z této krize dostat bez úhony? Mohou kyperské občané konečně začít překonávat všechny projevy hospodářské recese? Co nám říkají skutečná čísla?
Jedná se o otázky, které rok co rok čekají na odpovědi a které i nadále znepokojují veřejnost, přičemž by měly být zdrojem obav i pro politiky a hospodářské subjekty v zemi.
Na první pohled naznačují nejnovější hodnocení mezinárodních ratingových agentur, že kyperská ekonomika se i nadále vyvíjí stabilně a udržuje si status investičního stupně. Všechny tyto mezinárodní ratingové agentury uznávají fiskální odolnost Kypru i pokračující snižování veřejného dluhu.
Je tomu ale skutečně tak, když se podíváme na konkrétní čísla? Mohou domácnosti usoudit, že již překonaly obtížné ekonomické období, a dívat se do budoucnosti s optimismem?
Jedna věc je totiž to, že údaje zveřejňované mezinárodními ratingovými agenturami jsou pozitivní, a zcela jiná věc je, aby se zároveň dařilo občanům dané země. To by měl být cíl každé vlády. Dobré výsledky a kladná hodnocení ze strany mezinárodních ratingových agentur jsou sice důležité, ale je třeba si uvědomit, že občané dané země nejsou pouhá čísla.
Co ukazují data
Podle nejnovějších údajů Kyperského statistického úřadu z průzkumu o příjmech a životních podmínkách domácností byla značná část obyvatelstva ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením.
Konkrétně 17,1 % kyperské populace, což v absolutních číslech představuje přibližně 167 000 lidí, bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Tito lidé žili v domácnostech s disponibilním příjmem pod hranicí chudoby.
Jinými slovy, 17,1 % obyvatel Kypru žilo v podmínkách, které jim ztěžovaly uspokojování základních potřeb, což je vystavovalo ekonomické zranitelnosti a riziku chudoby.
Jedním z obzvláště důležitých zjištění průzkumu je, že ženy čelí vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení. Konkrétně míra chudoby u žen činila 18,7 %, zatímco u mužů to bylo 15,5 %.
To naznačuje, že ženy na Kypru jsou z ekonomického hlediska podstatně zranitelnější a čelí většímu riziku, že upadnou do chudoby, než muži.
Je však třeba poznamenat, že míra chudoby v roce 2025 zůstala ve srovnání s rokem 2024 beze změny, kdy podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením činil rovněž 17,1 %.
Hranice peněžní chudoby pro rok 2025 byly vypočítány na 13 240 EUR pro jednočlenné domácnosti a na 27 803 EUR pro domácnosti složené ze dvou dospělých a dvou dětí mladších 14 let. Je třeba zmínit, že tyto hranice se v roce 2025 zvýšily o 6,8 % ve srovnání s rokem 2024, kdy činily 12 400 EUR, respektive 26 039 EUR.
Je rovněž důležité poznamenat, že v letech 2015 až 2025 došlo podle údajů předložených Statistickým úřadem k postupnému snižování míry chudoby a sociálního vyloučení.
Konkrétněji řečeno, míry chudoby a sociálního vyloučení činily:
- 2015: 22,8 %
- 2020: 18,2 %
- 2022: 17,5 %
- 2023: 17,4 %
- 2024: 17,1 %
- 2025: 17,1 %
Míra ohrožení chudobou
Pokud v analýze půjdeme ještě o krok dál a podíváme se na ukazatel „rizika chudoby“ – tedy na podíl lidí, jejichž příjem klesá pod hranici chudoby –, zjistíme, že v roce 2025 mělo 14,9 % obyvatelstva příjem nižší než peněžní hranice chudoby. To představuje mírný nárůst ve srovnání s rokem 2024, kdy tento podíl činil 14,6 %.
Zvláštní pozornost si zaslouží skutečnost, že sociální dávky a důchody výrazně snižují míru chudoby mezi kyperským obyvatelstvem. Podle údajů činil v roce 2025 podíl obyvatelstva ohroženého chudobou před započítáním sociálních dávek a důchodů do disponibilního příjmu domácností 33,6 %. Po započítání sociálních dávek a důchodů však tato míra klesla na 14,9 %.
Závěrem lze na základě výše uvedených údajů konstatovat, že ačkoli se státní finance vyvíjejí příznivě, značná část kyperského obyvatelstva je i nadále vystavena riziku chudoby a sociálního vyloučení.