Společnost MOL uvádí, že očekává, že do konce roku 2027 bude technicky připravena na postupné ukončení dovozu ruské ropy. Její šéf pro Maďarsko varuje, že vyšší náklady na energii by mohly podnítit politickou nestabilitu v Maďarsku a na Slovensku.
Maďarský ropný a plynárenský koncern MOL uvádí, že očekává, že do konce roku 2027 bude technicky připraven na postupné ukončení dovozu ruské ropy. Společnost usiluje o finanční podporu Evropské unie na rozšíření alternativních dodavatelských tras, zatímco generální ředitel MOL Hungary György Bacsa varuje, že vyšší náklady na energii by mohly vyvolat protesty a destabilizovat Maďarsko a Slovensko. Obě země jsou stále silně závislé na ruské ropě dodávané ropovodem Družba z dob Sovětského svazu.
V rozhovoru pro Euronews Bacsa, který je zároveň hlavním strategickým ředitelem skupiny MOL, uvedl, že nárůst nákladů na energii by mohl zpomalit obě ekonomiky a vyvolat politickou krizi s dopady i v jiných částech Evropy. Ceny benzínu a nafty v Maďarsku letos již prudce vzrostly, což vyvolalo kritiku ze strany opozičních stran. Studie Mezinárodního měnového fondu z roku 2025 odhaduje, že úplné zastavení dodávek ruské energie by mohlo do roku 2030 zvýšit výdaje Maďarska na energii přibližně o 15 %. Tento scénář se týká dodávek ruské energie jako celku.
Cena ropy pomáhá vysvětlit obavy společnosti MOL. Cena ropy Urals, hlavního ruského exportního druhu, se podle zpráv pohybovala kolem 60 dolarů za barel, což je zhruba o 34 % méně než cena ropy Brent. Bacsa odmítl uvést podrobnosti o tom, kolik společnost MOL za ruskou ropu platí. Uvedl, že společnost dodržuje pravidla a sankce EU a nadále se zavazuje k diverzifikaci dodávek pro své rafinérie. Podle jeho názoru se náklady na změnu zdrojů staly významným ekonomickým problémem v době, kdy jsou ceny pohonných hmot již tak pod drobnohledem.
Evropská komise uvádí, že podíl Ruska na dovozu ropy do EU klesl z 27 % v roce 2021 na 2 %. Maďarsko a Slovensko jsou jedinými členskými státy EU, které stále přijímají významné objemy ruské ropy prostřednictvím ropovodu Družba. Pod novou vládou v Budapešti plánuje společnost MOL poprvé požádat o finanční prostředky EU na diverzifikaci energetických zdrojů. Tento krok představuje odklon od éry Viktora Orbána, kdy Maďarsko nadále spoléhalo na ruskou ropu a nezapojovalo se do některých energetických iniciativ EU.
Bacsa uvedl, že omezení financování projektů v oblasti fosilních paliv brání společnosti MOL v přístupu k prostředkům EU na rozšíření potrubní sítě, kterou potřebuje. Argumentoval tím, že střední a východní Evropa má méně potrubních propojení než západní Evropa, a vyzval k vytvoření cíleného programu EU zaměřeného na propojení v oblasti plynu, elektřiny, ropy a ropných produktů. Mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová ponechala otevřenou možnost diskuse o infrastruktuře pro fosilní paliva, ale nijak nenaznačila, že by k dispozici byly finanční prostředky. Uvedla, že prioritou Komise je diverzifikace dodávek a ukončení dovozu ruské ropy, plynu a zkapalněného zemního plynu.
Ropovod Adria vedoucí z Chorvatska do Maďarska hraje v plánech společnosti MOL klíčovou roli. Mohl by představovat alternativu k ropovodu Družba, avšak společnost MOL a chorvatský státní provozovatel ropovodu JANAF se již dlouho neshodují na přepravní kapacitě, tranzitních poplatcích a přepravě ruské ropy do Maďarska a na Slovensko. Společnost MOL požádala Komisi o zprostředkování sporu ohledně testů kapacity na chorvatském úseku. Výsledky jsou důležité, protože pomohou určit, kolik ropy může tato trasa spolehlivě přepravit, pokud společnost MOL sníží svou závislost na ropovodu Družba.
I kdyby testy prokázaly dostatečnou kapacitu, společnost Bacsa požaduje přístup k několika dodavatelským trasám. Společnost MOL má zájem o napojení Maďarska na transalpský plynovod, který vede z Terstu do Německa. Rovněž by uvítala obnovení provozu na ukrajinském plynovodním spojení mezi Brody a Oděsou. Na začátku tohoto roku se ropovod Družba stal nepoužitelným, což vyostřilo napětí mezi Kyjevem a Budapeští. Pro společnost MOL toto přerušení provozu ilustruje riziko spojené s nadměrnou závislostí na jediné trase.
Cílem společnosti MOL je dosáhnout technické připravenosti do konce roku 2027. Tempo přechodu bude záviset také na tom, kolik ropy budou moci přepravit alternativní trasy, jaké poplatky si za její přepravu budou účtovat provozovatelé a zda Brusel souhlasí s finanční podporou nových propojení. Tyto otázky určí náklady na nahrazení ruských dodávek. Rovněž rámují politický spor o to, kdo by měl platit za infrastrukturu, která je podle společnosti MOL nezbytná k provedení přechodu, jenž EU již považuje za prioritu.