Měli by francouzští politici převzít odpovědnost?

Francouzská vláda čelí vážné politické krizi. Premiér François Bayrou má potíže prosadit své návrhy na snížení francouzského státního dluhu a dosažení lepší rozpočtové rovnováhy. Nyní prohlásil, že chce, aby parlament 8. září hlasoval o důvěře. To má prověřit, zda je parlament skutečně připraven odmítnout politiku úsporných opatření, kterou on i mnozí další považují pro Francii za nezbytnou.

Ve Francii se spíše než o ekonomické krizi hovoří o krizi čistě politické. Prezident Macron měl během svého druhého funkčního období problémy se jmenováním vlád, které dokázaly získat stabilní podporu v Národním shromáždění. A poté, co byl parlament po posledních evropských volbách v roce 2024 rozpuštěn, se situace ještě zhoršila.

V parlamentních volbách, které se konaly v roce 2024, byl Macronův středový blok oslaben, ale Macron přesto jmenoval premiéry právě z tohoto bloku. Současný premiér Francois Bayrou je čtvrtým premiérem během Macronova druhého prezidentského období a druhým premiérem od zvolení nového parlamentu v roce 2024.

Kromě čistě politické situace, která je částečně způsobena francouzským volebním systémem, ale také tím, že francouzský politický střed se odmítá spojit s nacionalistickou pravicí nebo radikální levicí, je však zajímavé diskutovat o ekonomických příčinách krize.

Je známo, že Francouzi těžko přijímají ekonomické reformy, které by jakýmkoli způsobem znamenaly zhoršení životních podmínek. Ať už se jedná o snížení věku odchodu do důchodu nebo zhoršení pracovních podmínek, každá francouzská vláda, která přistoupí k takovým opatřením, riskuje, že se setká se stávkami a násilnými protesty v ulicích.

Premiér Bayrou se nyní snaží převzít odpovědnost a vytvořit lepší veřejné finance. Na návrhy, které předkládá, můžeme mít všichni svůj názor. Mimo jiné chce zrušit dva státní svátky, aby Francouzi více pracovali a byli produktivnější. Jiné vlády se již dříve snažily zvýšit věk odchodu do důchodu.

Jde o to, že země, její politici a občané musí v určitém okamžiku převzít odpovědnost za své hospodářství. Stejně jako mnoho jiných západních zemí neměla Francie vyrovnaný rozpočet již několik desetiletí. Její dluh nyní dosahuje přibližně 110 % HDP, což v roce 2024 představuje třetí nejvyšší hodnotu v EU po Řecku a Itálii. EU má soubor pravidel, podle kterých nesmí mít členské státy více než 60 procent HDP ve formě veřejného dluhu a tříprocentního rozpočtového deficitu. Francie je jednou ze zemí, která tyto zásady pravidelně porušuje.

Zdá se, že François Bayrou je odhodlán tento trend zlomit. To je působivé vzhledem k jeho slabé podpoře ve velmi rozděleném parlamentu. Svědčí to o ochotě převzít skutečnou odpovědnost za dlouhodobý rozvoj země.

Nyní mu hrozí, že ztratí důvěru. Pak se Francie opět ocitne v politické krizi, kdy se již oslabený a nepopulární prezident bude snažit jmenovat vládu s možností najít parlamentní podporu pro smysluplnou politiku.

Strany velkého levicového bloku i Národní shromáždění již prohlásily, že v hlasování 8. září Bayrouovi důvěru nevysloví. Pokud to dodrží, Bayrou tak nebude mít v parlamentu většinu a bude muset odstoupit.

Této situaci by se dalo předejít, kdyby nedošlo k desetiletím nezodpovědného utrácení společných zdrojů. Problémy lze odložit o několik dalších let. Lze doufat v budoucí hospodářský zázrak. Odpovědný přístup všech politiků ve Francii by však měl i tak spočívat v tom, že se problémy budou řešit již nyní a premiérovi poskytnou podporu, kterou potřebuje k zahájení nezbytných reforem pro všechny.