Subscribe
Rada EU zasedala ve dnech 29. a 30. června. Při této příležitosti se sešlo 27 evropských lídrů, kteří diskutovali, aby dospěli k závěrům o několika klíčových otázkách.
Závěry se týkaly především: Ukrajina, ekonomika, bezpečnost a obrana, Čína, vnější vztahy a východní Středomoří.
Pokud jde o Ukrajinu, Rada znovu důrazně odsoudila válku, která je důsledkem ruské agrese, a potvrdila, že bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné, a to všemi možnými způsoby – finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou pomocí.
Konkrétně se Rada EU dohodla, že přidá 3,5 miliardy eur na Evropský mírový nástroj, stejně jako v minulém roce.. V červnu Komise prosadila potřebu revize evropského rozpočtu s cílem zřídit nový nástroj pro Ukrajinu s fondem ve výši 50 miliard eur. Cílem EU je i nadále bojovat za zajištění nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.
Pokud jde o hospodářskou otázku, Evropská rada zdůraznila, že je třeba posílit evropskou hospodářskou odolnost a bezpečnost a zároveň hájit zájmy Unie a zachovat otevřený hospodářský model.
Zabýval se také tématem bezpečnosti a obrany. Znovu byl zdůrazněn význam zvýšení inovativnosti, konkurenceschopnosti a odolnosti tohoto odvětví. Dále bylo potvrzeno, že musíme začít přemýšlet o dlouhodobé strategii, která bude schopna zajistit lepší obranu Evropské unie. Zejména byla potvrzena ochota posílit tzv. EDIRPA (European defence industry reinforcement through common procurement act) a měla by pokračovat práce na všech směrech společné dodávky a nákupu munice a raket, zejména na aktu na podporu výroby munice (ASAP). Řešilo se také téma kybernetické obrany. Evropská rada ocenila práci na politice kybernetické obrany a kybernetické bezpečnosti EU, jejímž cílem je posílit schopnost předcházet kybernetickým útokům, odrazovat od nich a účinně na ně reagovat.
Vztahy s Čínou jsou otázkou, ke které se strana ECR v posledních týdnech vyjadřovala a zdůrazňovala, že je třeba zvrátit velkou část již uskutečněných relokací a zastavit jakékoli plány na další relokace. Evropská rada se ve svých závěrech touto otázkou rovněž zabývala a potvrdila, že EU a Čína jsou pro sebe navzájem důležitými hospodářskými a obchodními partnery. Bylo potvrzeno, že vztahy mezi těmito dvěma aktéry by měly být založeny na zásadách respektování národního řádu, rovnováhy a vzájemnosti, neboť EU a Čína jsou současně systémovými partnery, konkurenty i soupeři.
Dalším ústředním prvkem vztahů s Čínou je dodržování lidských práv. V této souvislosti Evropská rada znovu zdůraznila, že čínská velmoc má jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN zvláštní odpovědnost za obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Z tohoto důvodu Evropská rada vyzvala Čínu, aby vyvinula tlak na Rusko, aby ukončilo agresivní válku a okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo své jednotky z Ukrajiny.
Kromě toho EU znovu potvrdila svůj závazek podporovat dodržování lidských práv a základních svobod. Vzhledem k tomu Rada uvítala obnovení dialogu s Čínou o lidských právech. Zopakovala však některé obavy týkající se zejména nucené práce, menšin, situace v Tibetu a plnění předchozích závazků Číny ve vztahu k Hongkongu.
V závěrech Evropské rady byla jedna z klíčových kapitol věnována vnějším vztahům. Diskutovalo se o důležitosti společného řešení globální klimatické a environmentální krize, rostoucích nerovností, příležitostí, které nabízí digitální transformace a potřeba diverzifikace dodavatelských řetězců, jakož i o bezprecedentních hrozbách pro globální bezpečnost a řád založený na pravidlech.
Z tohoto pohledu byla otázka migrace ústřední. Rada jednala zejména o Paktu o přistěhovalectví, který podporuje přerozdělování migrantů žádajících o azyl mezi státy EU a stanoví finanční příspěvek ve výši 20 000 EUR na každého migranta ze strany států, které toto přerozdělení na svém území odmítnou. Přistěhovalectví je prvkem, který může ohrozit sociální zabezpečení členských států, a proto je nutné jej řídit kolektivně a přerozdělit náklady a odpovědnost, které dosud zůstávaly na bedrech zemí nejvíce vystavených přílivu migrantů. Přestože se Polsko a Maďarsko na řešení tohoto problému nepodílely, byl učiněn důležitý krok vpřed, neboť přistěhovalectví již není považováno za problém jednotlivých národních států, ale za společnou otázku, kterou je třeba řešit na evropské úrovni.
Evropská rada věnovala zvláštní pozornost také vztahům se středomořskými zeměmi. V této souvislosti je za skutečný vzor, z něhož je třeba si vzít příklad, považováno to, co se děje v Tunisku v návaznosti na misi za účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Layen, italské premiérky Giorgie Meloni a nizozemského premiéra Marka Rutteho. Cílem je dosáhnout vzájemně prospěšného komplexního partnerství s Tuniskem, založeného na pilířích hospodářského rozvoje, investic a obchodu, přechodu na zelenou energii, migrace a mezilidských kontaktů, a podporuje obnovení politického dialogu v rámci dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem. Je důležité, aby se toho dosáhlo nejen v Tunisku, ale abychom se snažili posílit a rozvíjet strategická partnerství mezi EU a všemi ostatními partnery v regionu.
Z tohoto pohledu je také zásadní ochota Rady EU posílit přítomnost Africké unie na mezinárodních fórech, zejména na G20.
Evropští představitelé rovněž odsoudili události v Kosovu. Vyzvali k okamžité deeskalaci situace. Pokračování napětí by totiž mohlo mít pouze negativní dopad na celou oblast, která v minulosti trpěla vnitřními konflikty a napětím. Je proto nezbytné pokračovat v dialogu, který zprostředkovává EU pod vedením vysoké představitelky, a urychleně provádět dohodu o cestě k normalizaci situace v zemi.
Nakonec se diskutovalo také o situaci ve východním Středomoří. Na základě předchozích závěrů Evropská rada potvrdila svůj závazek ke komplexnímu řešení kyperského problému v rámci OSN, v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a v souladu se zásadami, na nichž je EU založena, a s acquis. EU vyzývá k brzkému obnovení jednání a je připravena aktivně se podílet na podpoře všech fází procesu vedeného OSN, a to všemi vhodnými prostředky, které má k dispozici.
Pokud jde o vztahy mezi EU a Tureckem, Rada rovněž potvrdila svou ochotu určit nejvhodnější nástroje a možnosti pro pokračování strategického a perspektivního dialogu s Ankarou.
Kromě toho se řešila také otázka umělé inteligence. Rada EU zejména zdůraznila, že je důležité pochopit příležitosti, které umělá inteligence nabízí, a především posoudit rizika s ní spojená a již nyní se jimi náležitě zabývat. Proto je důležité toto téma regulovat, aby existovala společná legislativa, která může omezit případné negativní důsledky, jež by mohly ohrozit naši společnost.
V závěrečné části závěrů Evropská rada uznala, že je důležité posílit odolnost ve strategických oblastech, aby se omezily nejzávažnější důsledky přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem, z nichž mnohé jsou zhoršovány změnou klimatu a měnícím se bezpečnostním prostředím v Evropě i ve světě.
Evropská rada ve dnech 29. a 30. června jednala o mnoha různých tématech, která však spojuje jedno společné: bezpečnost.
Bezpečnost totiž nesouvisí pouze s geopolitickými nebo vojenskými otázkami, ale zahrnuje také složky týkající se hospodářství, životního prostředí a společnosti. Evropská unie vznikla proto, aby svým členům zaručila bezpečnost, ačkoli se na to v posledních letech často zapomíná. Na posledním zasedání Rady EU byl učiněn první krok k tomu, abychom si připomněli, že existují výzvy, které žádný členský stát nemůže řešit sám, ale které vyžadují společné úsilí. Doufáme, že tento první krok může být jen začátkem vytváření nové Evropské unie, která bude jednotnější a více zaměřená na bezpečnost a obranu svých vnějších hranic.