Subscribe
Pokud si vzpomeneme na atmosféru 28. února v Bílém domě a na místo setkání-střetu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, jsme v těchto dnech svědky zcela nového a obnoveného scénáře. Prošli jsme několika fázemi. Od otevřeného střetu mezi oběma lídry, přes ukrajinské pokusy o nápravu, přes nejistotu ruských postojů a potentátovo rozčilení z nemožnosti předvídat (alespoň v krátkodobém horizontu) kroky Moskvy. A podél toho všeho se do ikonografie této historické konjunkce jistě zapíše „vatikánský dialog“. Dvě prosté židle v prostředí, které je stejně ohromující jako surrealistické, aby zarámovaly hutný dialog dvou vůdců odhodlaných najít dohodu, která by Ukrajinu nasměrovala na cestu spravedlivého a přijatelného míru. Až do podpisu smlouvy o vzácných zeminách v minulých dnech: dohody, která měla být podepsána již koncem února, ale zřejmě na to ještě nedozrál čas.
DOHODA MEZI KYJEVEM A WASHINGTONEM
Podívejme se na tuto dohodu – kterou ještě musí schválit kyjevský parlament – a začněme tím, co oficiálně vyjádřil Bílý dům. Oficiální dokumenty totiž hovoří o hospodářském partnerství, které umožní spolupráci a investice obou zemí, aby se urychlilo hospodářské oživení Ukrajiny. To vše při současném zdůraznění, že Trumpovo prezidentství je ode dneška odhodláno k mírovému procesu, jehož cílem je dosažení svobodné a suverénní Ukrajiny, jakož i Ukrajiny prosperující. To je mnohem pokrokovější postoj než dřívější postoje magnáta, který naopak Zelenského nutil sedět u jednacího stolu na straně poražených.
POHLED NA REKONSTRUKCI
To, co pro zjednodušení stále označujeme jako „smlouvu o vzácných zeminách“, se ve skutečnosti týká mnohem širšího spektra aspektů, které se kromě ropy a zemního plynu týkají i budoucích mechanismů obnovy konfliktem zmítané země. Investiční fond, který bude zřízen, má ve skutečnosti za cíl společné a rovné řízení, ale především eliminuje jakýkoli dluhový závazek na ukrajinské straně. Zmínka souvisí s dřívějšími požadavky magnáta na ukrajinského premiéra, aby vrátil pomoc (hovoří se o 350 miliardách dolarů, ale číslo je sporné) poskytnutou během konfliktu. Kromě těchto ujištění, která mají velkou váhu pro bezpečnost ekonomické budoucnosti země, je důležité zdůraznit, že podle návrhů, které unikly do tisku, by si Ukrajina měla zachovat plnou kontrolu nad svým podzemím a infrastrukturou, stejně jako nad svými přírodními zdroji.
Tvrdší postoj vůči Moskvě
Ve srovnání s původním přístupem Donalda Trumpa, který se snažil vůbec poukázat na to, z které strany nepřátelství začalo, se situace zřejmě výrazně změnila ve prospěch Kyjeva. Mezitím by text smlouvy odkazoval na rozsáhlou invazi Ruska. Důležitý postoj, který jde tedy ruku v ruce s předpokladem, že státy ani jednotlivci, kteří jakýmkoli způsobem financovali zapojení Moskvy do tohoto konfliktu, nebudou mít z obnovy Ukrajiny nikdy žádný prospěch. Důležitý postoj, který tak zřejmě vytyčuje hranici, kterou tentokrát sdílí i americká administrativa.
ROLE EVROPY
Pro Kyjev by také nebylo nebezpečí, pokud jde o jeho ochotu vstoupit do Evropské unie. Obávala se totiž kritiky ohledně preferenčního charakteru obchodního partnera USA. Vztah, který by však v budoucnu mohl být v rozporu s ustanoveními a smlouvami podepsanými členskými státy. Zdá se však, že USA nechtějí ovlivnit ani tento, ani přístupový proces Kyjeva, což zřejmě v textu uznávají i samotné USA. Rovněž by se mělo uznat, že je důležité, aby tato smlouva nebyla v žádném rozporu s tímto procesem, takže pokud by Kyjev potřeboval revidovat některé podmínky toho, co podepsal (např. aby splnil závazky vyplývající z členství v EU), mohla by být zahájena nová jednání.
DALŠÍ KROKY
Text samozřejmě musí projít ukrajinským parlamentem a rozhodně nebude stačit k tomu, aby strany zasedly k jednacímu stolu. Zdá se však, že alespoň překreslil geometrii, která se ještě před několika dny zdála být extrémně nevyvážená směrem na východ.