Subscribe
Podle nedávno zveřejněného průzkumu, který si nechala vypracovat ECR, důvěra voličů v instituce Evropské unie v posledních letech neustále klesá.
Největší procento respondentů – téměř 40 % – uvedlo, že by si přálo, aby větší pravomoci měly členské státy, a nikoli orgány Evropské unie. Jednou z oblastí, kde by podle významného procenta voličů měly mít členské státy větší slovo, je migrace. Ačkoli více lidí uvedlo, že migrační politika by měla být v kompetenci Evropské komise, než že by členské státy měly mít v této otázce větší pravomoci, než mají v současnosti, procenta jsou zhruba stejná – 41 % a 40 %. Drtivá většina pravicových voličů ve dvou evropských politických skupinách Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a Identita a demokracie (ID) se vyslovila pro to, aby členské státy získaly více pravomocí, než mají v současnosti. Většina voličů v těchto dvou skupinách europoslanců se také domnívá, že členské státy by měly mít rozhodující pravomoci v oblasti migrační politiky. Pokud se podíváme na jednotlivé země, je tento trend výraznější ve východoevropských zemích a ve Francii. Tyto trendy byly analyzovány jak podle zeměpisných regionů, tak podle voličů jednotlivých politických skupin, které jsou v současné době zastoupeny v Evropském parlamentu – EPP (Skupina Evropské lidové strany – křesťanských demokratů) , S&D (Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu) , Renew ( Obnovme Evropu) , ECR, ID, Evropští zelení a Sjednocená levice (Gauche Unitaire Europeenne/Gauche Verte Nordique) – GUE/NGL.
Údaje byly shromážděny podle pěti zeměpisných oblastí: Německo, Francie, východní země (pobaltské státy, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Slovinsko), severské země – Švédsko, Dánsko, Finsko, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Irsko a Rakousko) a jižní země – Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko, Malta a Kypr. Průzkum byl proveden jménem ECR mezi 28. březnem a 8. dubnem metodou CAWI na celkovém vzorku 5 000 osob ve všech 27 členských státech.
Důvěra v orgány Evropské unie klesá
Většina respondentů průzkumu se domnívá, že evropské orgány by měly být zbaveny svých pravomocí a přeneseny na členské státy – 37 %, zatímco 25 % respondentů je opačného názoru a tvrdí, že státy by měly mít méně pravomocí. 17 % respondentů průzkumu si myslí, že současná situace je dobrá, zatímco 21 % uvedlo, že neví, jak by mohla být lepší.
Pokud se podíváme na údaje z průzkumu podle stran, zjistíme, že drtivá většina voličů ECR – 63 % a voličů ID – 62 % se domnívá, že členské státy by měly mít ve vztahu k EU větší pravomoci, než mají v současnosti. GUE/NGL je uprostřed s 38 % voličů. Na druhém konci škály je nejnižší podíl voličů, kteří s takovou hypotézou souhlasí, mezi voliči S&D – 24 % a Zelených – 23 %. Více než polovina voličů EPP a Obnovy si myslí, že Evropská unie by měla mít více pravomocí nebo že současná situace je v pořádku. EPP a Renew s 33, resp. 31 hlasy. V případě těchto stran je podíl voličů, kteří si myslí, že by EU měla mít více pravomocí, zhruba stejný jako podíl voličů, kteří by se vyslovili pro větší pravomoci členských států: 33 %, resp. 31 % oproti 32 %, resp. 35 %. Podíl těch, kteří chtějí zachovat status quo, je však značný – 23 % EPP a 22 % Renew.
Zcela odlišná je situace voličů ECR, z nichž 63 % si myslí, že pravomoci EU by měly být omezeny, pouze 22 % si myslí, že by měly být posíleny, a pouze 7 % si myslí, že je to v pořádku tak, jak to je nyní. Nerozhodnutých je 8 %. Stejný trend je i u voličů ID, kde si 62 % respondentů přeje více pravomocí pro členské státy, pouze 13 % pro EU a 9 % souhlasí se současným stavem. Pokud jde o budoucí koalici, která by jmenovala členy Evropské komise, většina evropských voličů – 40 % – dává celkově přednost současné vládnoucí koalici v Evropském parlamentu, která sdružuje S&D, EPP a Renew. Každý čtvrtý by si však přál středopravou koalici EPP, ECR a ID. Významné je také procento nerozhodnutých, které tvoří přibližně třetinu – 32 % .
68 % voličů si přeje koalici: ECR, ID a EPP
Tuto variantu koalice ECR, ID a EPP preferuje drtivá většina voličů ECR – 68 %. Pouze 15 % by si přálo, aby členy Evropské komise jmenovala středolevá nebo středová koalice. Naprostá většina voličů S&D – 80 %, ale také Gue/Ngl – 63 % , evropských Zelených – 58 % a Obnovy – 50 % by si přála, aby strany, které dosud vedly EU, vedly i v příštím volebním období. Uprostřed žebříčku je EPP, jejíž voliči si přejí něco málo přes 30 %.
Na druhém konci škály je většina voličů ECR a ID, kteří si přejí koalici zahrnující EPP i tyto strany (68 % – ECR a 62 % – ID). Podíl nerozhodnutých voličů je však značný – více než třetina (32 %). Nejvyšší počet nerozhodnutých je ve východoevropských zemích – 40 procent, ale Francie se tomuto podílu blíží s 37 procenty a Německo je více než třetinové (31 procent). Koalice S&D – EPP – Renew má nejvíce příznivců v jižních zemích, zejména v Itálii a Španělsku, kde tvoří polovinu voličů (50 %, resp. 51 %). Výrazné rozdělení názorů na to, kdo by měl rozhodovat o migrační politice; konzervativci volí členské státy Celkově je procento respondentů, kteří tvrdí, že nejdůležitější roli v migrační politice by měla mít Evropská komise, téměř stejné jako těch, kteří si myslí, že by o migrační politice měly rozhodovat členské státy: 41 % versus 40 %. Dalších 19 % respondentů nebylo rozhodnuto a uvedlo, že neví, kdo by měl mít rozhodující slovo…
Podle jednotlivých zemí upřednostňovaly členské státy na tuto otázku nejvíce respondentů východní země – 57 % a Francie – 52 %, zatímco Evropskou komisi upřednostňovalo nejvíce respondentů v Itálii – 61 %, Španělsku – 59 % a jižních zemích – 58 %.
Podle stran dává Evropské komisi v otázce migrace přednost většina voličů S&D – 63 %, evropským zeleným – 58 % a Renew – 52 %. Voliči GUE/NGL a EPP jsou v této otázce také rozděleni, ale většina voličů těchto stran dává přednost tomu, aby o migraci rozhodovala EK (51 %, resp. 49 %). Na druhou stranu většina voličů ID, stejně jako voličů ECR, by si přála, aby členské státy měly větší rozhodovací pravomoci v oblasti migrace. Procento voličů ID a ECR, kteří to uvedli, bylo 64 %, resp. 58 %.
Více než polovina Evropanů má negativní názor na migrační politiku EU.
Mezi voliči ECR byl podíl těch, kteří uvedli, že by Evropská komise měla hrát v této oblasti větší roli, 33 % a podíl těch, kteří raději neodpověděli, 9 %. Nespokojenost s migrační politikou Evropské unie mezi občany 27 zemí EU se odráží i v dalším průzkumu, který před dvěma měsíci zveřejnila agentura Euronews. Podle průzkumu má na ni více než polovina Evropanů negativní názor a 71 % by si přálo přísnější hraniční kontroly. Podle průzkumu hodnotilo tuto politiku kladně pouze 16 % dotázaných, zatímco 32 % nemělo ani kladný, ani záporný názor. Ve všech sledovaných zemích převažují negativní názory nad pozitivními: nejkritičtější jsou Francouzi (62 %), Rakušané (60 %) a Maďaři (58 %), zatímco nejnižší míru negativních názorů mají Dánsko (26 %), Rumunsko (27 %) a Finsko (32 %).
Letošní volby do Evropského parlamentu se konají od 6. do 9. června. Evropský parlament je jediným přímo voleným nadnárodním shromážděním na světě. Poslanci Evropského parlamentu rozhodují o zákonech, které ovlivňují životy občanů EU (od podpory hospodářství přes boj proti chudobě a změně klimatu až po bezpečnostní otázky).