Stav Unie: Jaké perspektivy má Evropa?

Na 13. září 2023 přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zprávu o stavu EU.

Předseda rovněž zaslal dopis o záměru předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsole a španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi, který v současné době předsedá Radě. V proslovu k Metsolovi a Sánchezovi se von der Leyenová věnovala hlavním prioritám Evropské unie pro rok 2024, jako je evropská zelená dohoda, digitalizace, hospodářství a konkurenceschopnost průmyslu EU, které jsou rovněž obsaženy v dopise o stavu Unie. Zvláštnost textu určeného oběma evropským předsedům spočívá v tom, že předseda Komise zdůraznil a zopakoval, že cílem zůstává příprava nové generace evropského projektu a že na této dlouhé cestě bude Komise vždy hrát ústřední roli, na kterou se mohou Rada i Parlament spolehnout. To je jistě obdivuhodné prohlášení, které však zároveň naznačuje, že se bude snažit nevzdat pozice, které dosáhla v roce 2019.

V dopise „Stav Unie 2023“ předseda samozřejmě připomíná, že za necelých 300 dní se budou konat volby do Evropského parlamentu, které budou příležitostí pro všechny občany EU odevzdat svůj hlas a rozhodnout o budoucnosti Evropy. Bude to také příležitost zamyslet se nad prací posledních několika let a pochopit, které otázky by měly být ústřední.

Mezi ně patří válka na Ukrajině, změna klimatu, umělá inteligence, ale i ekonomika a pracovní otázky. A právě o těchto tématech budou občané Evropy rozhodovat, kdo je bude v nadcházejících letech nejlépe reprezentovat a kdo bude nejlépe pracovat.

Prezidentka von der Leyenová ve svém dopise rovněž zdůrazňuje, že je třeba získat důvěru občanů, což je první zásadní krok k tomu, aby bylo možné reagovat na jejich přání a obavy.

Kromě poděkování Parlamentu za jeho práci chtěla zdůraznit klíčové body programu, který představila v roce 2019 a který se jí podle jejích dojmů podařilo v průběhu těchto let realizovat.

Proto se v první řadě věnovala tématu životního prostředí. Bylo nevyhnutelné, že se vysloví pro evropskou zelenou dohodu a ambiciózní, avšak nerealistické cíle, kterých má být podle tohoto plánu dosaženo v příliš krátké době. Paní von der Leyenová připomněla, že je důležité pokračovat v cestě, kterou dosud vytyčila ona a její většina, a zdůraznila, jak zásadní je směřovat ke spravedlivému a čestnému přechodu. I když ve skutečnosti to nebyla příliš pravda.

Zelený přechod je také doprovázen výzvou v oblasti hospodářství, sociální oblasti a konkurenceschopnosti Evropské unie. Ve svém projevu uvedla, že je třeba se zaměřit na tři hlavní prvky: práci, inflaci a podnikatelské prostředí. Právě tyto tři prvky by měly být zohledněny v zájmu oživení trhu práce a hospodářství, ale také v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti na úrovni EU. Ale nejen to, protože jedním z možných navrhovaných řešení je také kvalifikovaná migrace, kterou je podle předsedy Komise třeba podporovat. NextGenerationEU je pak zmiňována jako nástroj, který dokázal podpořit ekonomiku a trh práce v Evropě a rozšířit tak seznam úspěchů, kterých by podle slov von der Leyenové bylo v těchto letech v rámci programu 2019 dosaženo.

Pokud jde o NextGenerationEU, von der Leyenová opět zdůraznila, že v souvislosti s digitalizací byl překročen cíl 20 % investic do digitálních projektů NextGenerationEU. V této souvislosti bylo zdůrazněno, že digitalizace je na jedné straně velkým zdrojem, který je třeba náležitě využívat, ale je třeba brát v úvahu i jeho vysoká rizika. Podobně je třeba postupovat i v případě umělé inteligence. „Zlepší zdravotní péči, zvýší produktivitu a řeší změnu klimatu. Ale neměli bychom podceňovat ani velmi reálné hrozby,“ potvrdila s ohledem na skutečnost, že se vyvíjí ještě rychleji, než mohli předvídat sami tvůrci. V této oblasti se naštěstí Evropská unie před časem posunula a předložila první právní předpisy o umělé inteligenci.

Dalším aktuálním tématem dopisu je bezpečnost a migrace. von der Leyenová zejména zdůraznila: „Musíme ukázat stejnou jednotu cílů, jako když se vůči Africe, jak jsme ukázali v případě Ukrajiny. Musíme se zaměřit na spolupráci s legitimními vládami a regionálními organizacemi. A musíme rozvíjet vzájemně prospěšné partnerství, které se zaměří na společné otázky pro Evropu a Afriku.“ Zmínila se o důležitosti účinného a rychlého řízení imigrace, neboť jde o jednu z nejnaléhavějších otázek evropské, ale i celosvětové politické agendy. Nakonec byla zmíněna válka na Ukrajině. Předseda využil této příležitosti, aby potvrdil závazek EU podporovat ukrajinskou věc a aby tato podpora neúnavně pokračovala až do ukončení bojů a tak dlouho, jak bude třeba.

V závěru svého projevu von der Leyenová výslovně zmiňuje budoucnost Unie, která bude záviset na výsledku voleb, jež se budou konat v červnu 2024, přičemž neskrývá naději, že bude pokračovat v cestě nastoupené její většinou v roce 2019. Zároveň si však uvědomuje, že bude důležité „naslouchat hlasu Evropanů“.

Dopis předsedy Evropské komise se zdá být téměř volebním manifestem a často působí jako sebereferenční, když chce vyzdvihnout více světlých bodů než mnoho problémů, s nimiž musí evropské společenství žít a s nimiž se denně potýká. Zdá se, že priority prezidentky von der Leyenové dnes neodpovídají prioritám občanů, které hodlá oslovit. Spíše se zdá, že se zaměřuje na pokračování již rozběhnutého projektu, který dostatečně nezohledňuje nevyhnutelné, často náhlé a nepředvídatelné změny, jimiž naše společnost prošla, především ukrajinskou krizi a krizi pandemie Covid-19, které navždy změnily způsob, jakým lidé zvládají život, a změnily jejich priority.

Naopak, evropští konzervativci dnes navrhují praktickou a konkrétní alternativu k setrvačnosti, která se na úrovni EU příliš často projevuje. Existuje vůle reformovat správu ekonomických záležitostí tím, že se do centra pozornosti postaví růst a investice a že ECB přestane neustále nesmyslně zvyšovat úrokové sazby, což nevede ke snížení inflace, ale k recesi. Existuje vůle jednat ve jménu ekologické transformace, která je založena na realismu, a ne na ideologických cílech, které neberou v úvahu podniky a průmyslová odvětví, zejména ty ve výrobě a zemědělství. Existuje vůle odbyrokratizovat Evropskou unii, podpořit a usnadnit práci malých a středních podniků a vrátit strategickou výrobu zpět do Evropy. Konečně existuje vůle okamžitě jednat a najít konkrétní řešení proti obchodování s lidmi a nelegální imigraci, která činí naše města nebezpečnými. Konzervativci zkrátka chtějí více činů a méně řečí.

Rok 2024 představuje důležitou novou etapu v dějinách Evropy, která má nyní více než kdy jindy šanci změnit směr, pokud občané umožní nové politické koalici ukázat, že stejně jako mnohé pravicové vlády v členských státech je možné mít velkou a dobře spravovanou konzervativní Evropu, která skutečně upřednostňuje zájmy a potřeby svých občanů.