Subscribe
Summit NATO, který se konal 24. června v Haagu, měl ještě před svým oficiálním zahájením bouřlivý prolog. Prezident Donald Trump během své cesty do Nizozemska na palubě Air Force One učinil prohlášení, která otřásla rovnováhou Aliance. V komentáři k článku 5 Severoatlantické smlouvy – kardinálnímu principu kolektivní obrany – Trump naznačil, že jeho uplatňování může být „interpretovatelné“, čímž zpochybnil jeden z nejstabilnějších základů NATO. Článek 5, který je nedílnou součástí Washingtonské smlouvy z roku 1949, stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členům bude považován za útok proti všem. V historii Aliance byl uplatněn pouze jednou, a to po útocích z 11. září 2001. Trumpův výpad vyvolal mezi spojenci vlnu znepokojení, což ho přimělo k částečné korekci svých slov a přiznání, že Air Force One není tím správným místem pro tak choulostivá vysvětlení.
NOVÉ VÝDAJOVÉ CÍLE A MORÁLNÍ PŘESVĚDČOVÁNÍ ZE STRANY USA
Hlavním tématem summitu byl návrh USA zvýšit do roku 2035 výdaje na obranu na 5 % HDP každé členské země. Tato částka by měla být rozdělena na 3,5 % určených na obranu v užším slova smyslu a 1,5 % na související výdaje na infrastrukturu. Tento návrh vyvolal smíšené reakce. Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis varoval před rizikem „obranného praní“, tj. tendencí zahrnovat do kategorie obrany i výdajové položky, které nejsou striktně relevantní. V tomto smyslu se Trumpovo morální přesvědčování ukázalo jako všudypřítomné a rozdělující a vyneslo na světlo vnitřní napětí v Alianci ohledně toho, jaké jsou priority a kritéria pro hodnocení závazků jednotlivých států.
POSTOJE HLAVNÍCH EVROPSKÝCH LÍDRŮ
V souvislosti se summitem se vytvořila osa mezi Francií, Německem a Spojeným královstvím, která se snaží vést diskusi. Britský premiér Keir Starmer potvrdil závazek Spojeného království dosáhnout 5% výdajového cíle, a to pomocí systému výpočtu, který sčítá rozpočet na obranu a rozpočet na národní bezpečnost. Německý kancléř Friedrich Merz označil summit za „historický“ a zdůraznil ochotu Berlína výrazně investovat do společné obrany. Ve společném úvodníku s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zveřejněném na stránkách Financial Times, oba lídři zdůraznili, že hlavní hrozbu pro evropskou bezpečnost představuje „revizionistické Rusko“, a znovu zdůraznili význam jaderného odstrašení a zvýšení vojenských investic. Francie a Německo, které v současné době vynakládají na obranu více než 2 % HDP, uvedly, že mají v úmyslu zvýšit tyto výdaje na 3,5 % a přidat dalších 1,5 % na širší výdaje.
KŘEHKÁ ROVNOVÁHA MEZI AMERICKÝM TLAKEM A EVROPSKOU SOUDRŽNOSTÍ
Trumpův návrat na scénu vynesl na světlo napětí mezi Spojenými státy a některými evropskými partnery, zejména pokud jde o rozdělení finanční zátěže v rámci Aliance. Trump se důrazně přihlásil k roli, kterou sehrál během své předchozí administrativy při zvyšování příspěvků spojenců, a tvrdil, že NATO je „na pokraji selhání“, a prohlásil, že 5% hranice představuje adekvátní hodnotu pro zajištění síly a funkčnosti Aliance. Macron mezitím usiloval o sblížení a s Trumpem se setkal v neformálnějším kontextu během večeře, zatímco generální tajemník NATO Mark Rutte se pokusil o zprostředkování a Trumpa pochválil v soukromé zprávě, která byla později zveřejněna. Toto gesto však nebylo dobře přijato některými evropskými kancléři, kteří se na jednostranné ústupky Spojeným státům dívají s podezřením.
VNITŘNÍ ROZPORY A ÚLOHA RUSKA
Summit se konal na pozadí vleklého konfliktu na Ukrajině a obnovené asertivity Ruska v euroasijském prostoru. Rutte vyzval k přijetí závěrečného komuniké na podporu Kyjeva a Spojené státy obnovily sdílení zpravodajských informací s ostatními členy, což je důležitý projev soudržnosti a solidarity. Vnitřní rozpory však přetrvávají. Zatímco severské země se vyslovily pro zvýšení výdajů, Španělsko vyjádřilo silný nesouhlas s 5% cílem a považovalo jej za neudržitelný. Tento kontrast odráží obtížnost sladění rozdílných ekonomických možností a politických priorit 32 členských států.
ALIANCE, KTERÁ HLEDÁ NOVOU SOUDRŽNOST
Summit NATO v Haagu znamenal zásadní krok pro budoucnost Severoatlantické aliance. Setkání na jedné straně zdůraznilo odhodlání některých zemí posílit společnou obranyschopnost, na druhé straně rostoucí složitost udržení jednotné fronty tváří v tvář vnitřním i vnějším výzvám. Trumpova slova a návrhy znovu otevřely staré trhliny, ale také donutily Alianci otevřeně čelit problému ekonomické a strategické udržitelnosti kolektivní obrany. V nestabilním geopolitickém kontextu čelí NATO nutnosti přeformulovat svou roli a učinit se koherentnějším ve svých prostředcích a cílech. Haagský summit nevyřešil všechny rozpory, ale jasně ukázal, že rovnováha Aliance již nemůže být založena pouze na automatismech a zvycích: je čas na konkrétní a společná politická rozhodnutí.