Subscribe
Poslední překážka pro členství Švédska v Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO) byla odstraněna. Dlouho očekávaná událost je historickým krokem k posílení severního křídla aliance a pro severskou zemi, která si zachovala neutralitu během obou světových válek i konfliktu studené války.
Po ruské invazi na Ukrajinu před dvěma lety oznámilo Švédsko svou kandidaturu na členství v NATO v květnu 2022, ve stejnou dobu jako Finsko, které se v dubnu 2023 stalo 31. členem NATO poté, co všichni členové aliance ratifikovali jeho vstup.
Je třeba připomenout, že Švédsko se v posledních staletích nezapojilo do žádného většího vojenského konfliktu a, jak již bylo řečeno, během obou světových válek zastávalo politiku neutrality. Švédsko se však ve své dlouhé státní historii účastnilo několika vojenských konfliktů. Posledním velkým konfliktem, kterého se účastnilo, byla po Napoleonově porážce švédsko-norská válka v roce 1814. To vedlo k rozdělení obou severských zemí a Norsko se muselo spojit se Švédskem pod vládou švédského krále, ale s určitou autonomií. Před tímto posledním válečným konfliktem se Švédsko zúčastnilo také třicetileté války (1618-1648), velkého konfliktu v Evropě, do kterého se zapojilo několik mocností a Švédsko v něm významně přispělo a získalo území. V rámci širšího období Velkého severského povstání se Švédsko zapojilo do Severní války (1700-1721), kdy Seveřané ztratili významná území ve prospěch jiných evropských mocností, například Ruska.
Když se vrátíme do současnosti, vstup Finska a nedávno i Švédska do NATO lze považovat za nejvýznamnější rozšíření aliance od jejího rozšíření do východní Evropy v 90. letech. V posledních desetiletích Švédsko zintenzivnilo svou spolupráci s NATO a přispívá do vojenských operací, včetně Afghánistánu. Podle vojenských expertů vstup Švédska do Aliance zjednoduší obranné plánování a spolupráci na jejím severním křídle.
Po poslední návštěvě švédského premiéra Ulfa Kristerssona se očekávalo, že hlasování maďarského parlamentu v pondělí 26. února bude vzhledem k dvoutřetinové většině koalice Viktora Orbána pouhou formalitou. Během návštěvy Ulfa Kristerssona v polovině února podepsaly Maďarsko a Švédsko dohodu o zbraních, která podle očekávání ukončila několikaměsíční odklady změny švédské bezpečnostní politiky. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Švédsko vzdalo své politiky nezařazení do Severoatlantické aliance ve prospěch větší bezpečnosti. Podle západních představitelů je Švédsko, které v NATO sekunduje Finsku a stává se 32. členem, přesně tím, čemu se ruský prezident Vladimir Putin snažil vyhnout, když vyvolal konflikt na Ukrajině – rozšíření aliance.
Turecko a Maďarsko udržely Švédsko před branami NATO
Finsko se loni stalo 31. členem NATO, zatímco Švédsko bylo vydáno na milost a nemilost Turecku a Maďarsku, tedy zemím, které mají lepší vztahy s Ruskem než ostatní členové aliance a které se postavily proti tomu, aby Švédsko společně s Finskem vstup do NATO zablokovalo. První zemí, která odmítla ratifikovat přistoupení Švédska, bylo Turecko. Aby mohla vláda v Ankaře hlasovat pro vstup Švédska do aliance, požadovala, aby severský stát přijal tvrdší opatření proti bojovníkům ze Strany kurdských pracujících (PKK). Turecký stát tehdy tvrdil, že se Švédsko stalo domovem bojovníků PKK. Následně Švédsko změnilo své zákony a zmírnilo pravidla pro prodej zbraní, aby Turecko uklidnilo. Místo toho prezident Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci členství souhlasem USA s prodejem stíhaček F-16 Turecku. Ankara v současné době čeká na souhlas amerického Kongresu, aby USA prodaly Turecku dlouho očekávané stíhačky F-16.
Poslední překážkou pro podpis Turecka zůstalo Maďarsko. Odpor Maďarska proti přistoupení Švédska nebyl tak jednoznačný. Kritika švédských představitelů ohledně směřování demokratického vývoje pod vedením premiéra Viktora Orbána byla spíše výmluvou Maďarska než konkrétními požadavky. Budapešťský lídr se v EU vyznamenal tím, že udržuje úzké vztahy s Kremlem. Viktor Orbán dlouhodobě vyjadřuje zásadní podporu švédské nabídce, ale opakovaně se vyhýbá požadavku „respektu“ ze strany Stockholmu, který považuje za příliš kritický vůči své politice. Situace se nakonec vyřešila na začátku letošního roku, kdy Maďarsko koupilo od Švédska čtyři stíhací letouny Gripen, které posílily jeho současnou 14člennou flotilu, a tím byl podle Viktora Orbána zpečetěn epilog „dlouhého procesu budování důvěry“. Vstup do EU znamená zásadní změnu pro švédskou obranu, která nyní vstupuje do kolektivního, významného geopolitického vývoje v regionu. Peter Hultqvist (bývalý sociálnědemokratický ministr obrany) na podzim 2021 prohlásil, že může „zaručit“, že se Švédsko nikdy nezúčastní vstupu do NATO. Ruská invaze na Ukrajinu znamenala dramatický obrat mezi vládnoucími a opozičními stranami. Švédský parlament v květnu 2022 jasnou většinou hlasů schválil žádost o členství v NATO.
Šéf NATO Jens Stoltenberg uvítal hlasování maďarského parlamentu z 26. února.
„Po schválení všemi členy se Švédsko stane 32. spojencem NATO. Členství Švédska nás všechny posílí a zvýší naši bezpečnost,“ napsal Stoltenberg na X.
„Dnešní den je historický. Švédsko je připraveno převzít odpovědnost za euroatlantickou bezpečnost,“ napsal švédský premiér Ulf Kristersson na X.
Vstup Švédska a Finska do NATO znamená, že Baltské moře je nyní domovem pouze pro členy NATO. Někteří analytici tvrdí, že Baltské moře se nyní stalo „jezerem NATO“.
„Jedná se o poslední kousek skládačky mapy NATO v severní Evropě,“ říká analytik agentury AFP Robert Dalsjö ze Švédské agentury pro obranný výzkum.
Prezident Klaus Iohannis zase prohlásil, že vstup Švédska do rodiny NATO posílí obranu a odstrašení na východním křídle.
„Dnes byly vytvořeny podmínky pro přijetí Švédska do rodiny NATO. Příspěvek této země k euroatlantické bezpečnosti je značný. Se Švédskem v NATO posílíme obranu a odstrašení na východním křídle a budeme pokračovat v silné podpoře Ukrajiny. Společně jsme silnější,“ napsal prezident Klaus Iohannis na síti X.
Švédsko do aliance přináší důležitá vojenská aktiva, jako jsou nejmodernější ponorky přizpůsobené podmínkám v Baltském moři a početná flotila stíhaček Gripen domácí výroby. Švédsko rovněž zvýší své vojenské výdaje tak, aby v letošním roce dosáhly hranice NATO ve výši 2 % HDP.
NATO ve srozumitelném jazyce
Severoatlantická aliance je mezivládní vojenská organizace, která vznikla po podpisu Washingtonské smlouvy 4. dubna 1949. Na konci druhé světové války byla Evropa zpustošená a napětí mezi bývalými spojeneckými mocnostmi, jako jsou Spojené státy a Sovětský svaz, rostlo. V této atmosféře nejistoty vyvstala potřeba posílit bezpečnost a spolupráci mezi západoevropskými zeměmi a Spojenými státy. Dne 4. dubna 1949 podepsaly Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené království a Spojené státy Washingtonskou smlouvu, v níž se zavázaly poskytnout si vzájemnou vojenskou pomoc v případě ozbrojeného útoku proti jedné nebo více stranám smlouvy. NATO hrálo během studené války klíčovou roli, neboť představovalo silnou alianci proti potenciálním hrozbám ze strany Sovětského svazu a jeho satelitního bloku. V průběhu let se počet členů organizace postupně rozšiřoval a v roce 1955 bylo přijato Německo, což znamenalo trvalý růst aliance. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 NATO přehodnotilo svou roli a přizpůsobilo své struktury tak, aby se mohlo vypořádat s novými hrozbami, jako je terorismus a nestabilita v regionech, jako je Balkán. Aliance se nadále rozšiřuje a připojují se k ní nové členské státy ze střední a východní Evropy. Z vojenského hlediska se aliance účastnila různých operací, včetně intervencí na Balkáně v 90. letech a několika misí v Afghánistánu, Iráku a dalších nestabilních oblastech. Členové aliance se snaží rozvíjet konstruktivní vztahy s Ruskem. Přesto se objevily momenty napětí, například rozšíření aliance do bývalých sovětských republik a konflikt na Ukrajině. NATO dnes zůstává zásadní aliancí pro kolektivní bezpečnost, jejíž členové spolupracují ve vojenských záležitostech, ale také při řešení dalších hrozeb, jako je změna klimatu a pandemie.