Subscribe
V minulých dnech byla zveřejněna zpráva o indexu obchodních bariér (TBI 2025). Analýza takového dokumentu je zajímavá, zejména pokud se podíváme na hospodářskou situaci, kterou v současné době zažíváme. Svět popsaný tímto indexem je jistě zcela odlišný od toho, který bychom mohli potenciálně zjistit v nadcházejícím roce, zejména kvůli přívalu cel vyvolaných novou hospodářskou politikou Trumpovy administrativy v oblasti mezinárodního obchodu. Cla uvalená Spojenými státy již měla jako reakce na ně za následek zpřísnění dovozních a vývozních nákladů, což by mohlo – ve střednědobém a dlouhodobém horizontu – ovlivnit ekonomiky několika zemí, a dokonce celé Evropské unie. Například vztahy Spojených států s Čínou, stejně jako budoucí summity, které se mohou uskutečnit mezi prezidentem Trumpem a Evropou s Ursulou von Der Leyen, budou jistě prvky, které bude třeba zohlednit v nadcházející analýze indexu obchodních bariér. Zároveň je zpráva TBI 2025 nepostradatelným výchozím bodem k analýze, užitečným pro položení základu, který nám může pomoci pochopit tahy hlavních hospodářských a obchodních mocností na mezinárodní šachovnici.
CO MĚŘÍ INDEX OBCHODNÍCH BARIÉR?
Abychom mohli tato data analyzovat, musíme nejprve pochopit, odkud pocházejí, co představují a jak se shromažďují. Index obchodních bariér jako složený index využívá údaje z různých autoritativních zdrojů, jako je OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) pro omezení služeb nebo WTO (Světová obchodní organizace) pro analýzu netarifních překážek, cel a dohod o volném obchodu. Abychom však pochopili, co tento index měří, je třeba proniknout do specifik údajů a metodiky, pomocí níž jsou zobrazovány. Index obchodních bariér analyzuje přímé a nepřímé obchodní bariéry ve 122 zemích, které pokrývají zhruba 97 % světového HDP a 80 % světové populace. Oproti vydání z roku 2023, které zahrnovalo 88 zemí, představuje toto vydání významné rozšíření, aby lépe odráželo dynamiku světového obchodu. Cílem tohoto indexu je analyzovat souhrn obchodů prováděných celou světovou populací a vzhledem k úrovni dosažené v tomto vydání může poskytnout více než pravdivou projekci. Zkoumané přímé překážky se dělí zejména do tří kategorií: cla, netarifní překážky a omezení služeb. Dále je zde čtvrtý pilíř analýzy nazvaný Facilitace, jehož cílem je posoudit strukturální prvky ovlivňující obchod, jako je logistika, vlastnická práva, omezení digitálního obchodu a účast států v dohodách o volném obchodu (FTA).
OMEZENÍ SOUČASNÉ HOSPODÁŘSKÉ SITUACE.
Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, index obchodních bariér z roku 2025 by mohl být považován za studijní materiál pro hospodářské dějiny, a to zejména kvůli nové hospodářské obchodní politice, kterou zavedly Spojené státy pod Trumpovou administrativou. Je také třeba vzít v úvahu, že údaje obsažené v nedávno zveřejněné zprávě byly shromážděny a analyzovány již v prvních měsících roku 2025, zatímco nové údaje USA přišly až v měsíci těsně před vydáním tohoto článku. Tabulky v ní obsažené totiž neodrážejí perspektivu, že Trumpova celní kampaň (zahájená za účelem řešení údajné obchodní nerovnováhy) může být trvalá. USA jsou v současné době na 61. místě celosvětového žebříčku, kterému dominuje Hongkong a který uzavírá Indonésie na 122. místě. Pokud by se celní kampaň stala strukturální politikou, a nikoli krátkodobou politickou strategií, pak by se pozice USA revidovala směrem dolů a klesla by na 111. místo mezi Gambii a Kyrgyzstán. Pořadí na základě rozčleněných údajů by se rovněž snížilo, čímž by USA klesly na poslední místo v žebříčku celních sazeb, a to zvýšením průměrné celní sazby na nejvyšší úroveň mezi 122 zeměmi (překonáním současné vysoké hodnoty Egypta ve výši 19 %) a zvýšením podílu celních výjimek ze 47 % na 0 %.
The text was translated by an automatic system