fbpx

Ukrajina, Rusko porušuje mezinárodní úmluvy a vyhrožuje použitím jaderných zbraní

Ukrajinská válka - Naše demokracie v ohrožení - 8 května, 2024

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou pokračuje. Zprávy z fronty jsou chmurné a hovoří o posilování ruských pozic ve válce. Armáda Vladimira Putina obsadila řadu vesnic a v posledních dnech se nejvíce potýká s problémy Oděsa. Několik raketových útoků se na černomořské město skutečně zaměřilo: podle ukrajinských médií úlomky ruské rakety zasáhly slavný hrad Kivalov, který je známý svou podobností s hradem ze slavné ságy o Harrym Potterovi. Zahynulo pět lidí, včetně bývalého proruského poslance Serhije Kivalova, majitele hradu. Také v Charkově při raketovém útoku zemřel jeden člověk a asi deset dalších bylo zraněno. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útoky odsoudil útok na X a zmínil se o lidech, kteří při náletu zahynuli: „Právě jsem obdržel zprávy o situaci v Oděse po ruském raketovém útoku a v Charkově po leteckém útoku vedeném Ruskem. V Oděse bylo bohužel zabito několik lidí. Upřímnou soustrast jejich rodinám. Mnoho lidí bylo zraněno a všem je poskytována pomoc. Prezident Zelenskyj dále zdůraznil význam vojenské pomoci západních spojenců: ‚Pravidelné raketové útoky Ruska a snahy okupantů zničit co nejvíce ukrajinských pozic mohou být zastaveny. A útočným plánům Ruska lze čelit. K tomu musí být ukrajinské ozbrojené síly podpořeny dostatečnou podporou ze strany partnerů: Patrioty, které Ukrajina nyní potřebuje, ráže 155 mm, které musí být na frontové linii co nejbezpečnější, a zbraně s dostatečným dostřelem k ničení ruské logistiky. Zpravodajské služby všech partnerů jsou informovány o aktuálních hrozbách a vývoji. Musíme vynaložit veškeré úsilí, abychom dosáhli našich cílů, které sdílejí všichni lidé na světě, kteří pohrdají teroristy.

Obvinění USA: Rusko používá chemické zbraně

Ruský postup na Ukrajině se však zřejmě neobejde bez vážných obvinění ze strany USA vůči Rusku Vladimira Putina. Podle amerického ministerstva zahraničí Rusko skutečně použilo proti ukrajinským silám „chemickou zbraň“. Jedná se o chloropikrin, látku zakázanou Úmluvou o zákazu chemických zbraní, která byla podepsána v roce 1993 a vstoupila v platnost v roce 1997. Chlorpikrin může být při vdechování zdraví škodlivý, protože se používá také jako pesticid. Kromě toho ruská armáda při nedávných útocích použila kazetové bomby, jejichž trosky byly odhozeny více než půldruhého kilometru od místa dopadu a zranily mnoho dalších lidí. Podle amerického ministerstva zahraničí „použití těchto chemických látek není ojedinělým incidentem a pravděpodobně souvisí se snahou ruských sil vytlačit ukrajinské síly z opevněných pozic a získat taktickou výhodu na bojišti“. V důsledku toho americké ministerstvo financí oznámilo nové sankce proti přibližně 300 společnostem v Rusku a Číně, které byly shledány vinnými z pomoci při posilování ruských vojsk. Rusko na to reagovalo popřením obvinění. Anatolij Antonov v rozhovoru pro agenturu Tass uvedl, že obvinění jsou „nenávistná a nepodložená“.

Chladnokrevné zabití bezbranných vojáků

Další obvinění z porušování lidských práv vznesla vůči Rusku organizace Human Rights Watch, která po analýze záběrů pořízených v posledních měsících bezpilotními letouny odhalila, že mnoho válečných zajatců bylo ruskými jednotkami „chladnokrevně popraveno“. Jednalo se především o ukrajinské vojáky, kteří se vzdali nebo se chystali vzdát. Zprávy z ukrajinské fronty jsou proto velmi smutné a úkolem evropských a západních spojenců musí být nadále pomáhat Zelenského vládě bránit se ruské agresi dodávkami dalších zbraní na obranu evropských hranic.

Putin hrozí použitím jaderných zbraní

Dokonce i vláda Vladimira Putina oznámila možné zahájení cvičení s jadernými zbraněmi ve válce s Ukrajinou. Jednalo by se o taktické jaderné zbraně, jistě méně výkonné než konvenční jaderné hlavice, ale stále velmi nebezpečný signál pro Evropu. Rozhodnutí Moskvy je reakcí na „provokativní prohlášení a hrozby některých západních představitelů vůči Ruské federaci“. Na mušce Putinovy vlády je Velká Británie, a zejména britský ministr zahraničí David Cameron, který svými výroky přiznal Ukrajině právo použít v konfliktu britské zbraně. Jeho ruský protějšek okamžitě reagoval předvoláním britského velvyslance Nigela Caseyho a prohlášením, že Británie by nyní měla být považována za účastníka války. NATO a Kyjev však reagovaly opatrně: „Ruská jaderná rétorika je nebezpečná a nezodpovědná,“ řekla mluvčí NATO Farah Dakhlallahová, „NATO zůstává ostražité. Naše kolektivní odstrašení a obranný postoj budou i nadále zajišťovat ochranu každého centimetru spojeneckého území. Ukrajina má právo na sebeobranu zakotvené v Chartě OSN a spojenci NATO budou Ukrajinu nadále podporovat. Rusko zahájilo tuto nezákonnou válku a musí ji ukončit. Pro Ukrajinu je to „obvyklé vydírání“: podle mluvčího zpravodajského ředitelství ministerstva obrany Andreje Jusova „je jaderné vydírání běžnou praxí. Opět se nejedná o důležitou zprávu“.