Subscribe
Nedávno se konal stranický sjezd švédské ekologické strany Zelení. Zelení jsou ve Švédsku mimořádně úspěšní. Ačkoli v žádných parlamentních volbách nezískali více než osm procent hlasů (7,3 % ve volbách v roce 2010 je dosud nejvyšším výsledkem), díky své vlně vlivu pomáhají ovlivňovat politiku pravicových i levicových vlád.
Na počátku roku 2010 pomohli Zelení tehdejší pravicově liberální vládě radikalizovat švédskou uprchlickou politiku. V letech 2014-2021 byla strana ve vládě společně se sociálními demokraty. V té době zastávali mimo jiné post ministra kultury a poté se jim podařilo prosadit politizaci švédského kulturního života financovaného z veřejných zdrojů. Byli hnací silou, pokud jde o ambiciózní švédskou klimatickou politiku, kdy Švédové museli zaplatit za nejvyšší povinnost snížit spotřebu nafty na světě. Byli hnací silou rozhodnutí přijatých v letech 2019 a 2020 o uzavření a demontáži dvou funkčních jaderných reaktorů. Oficiálním důvodem bylo, že reaktory nejsou ziskové, ale pravdou bylo, že vláda pod vlivem Strany zelených upravila energetické daně tak, že zejména jaderná energetika se jen těžko může stát ziskovou. Dnes se většina lidí shoduje, že to bylo osudové rozhodnutí.
Parlamentní volby v roce 2022 byly pro Stranu zelených velkým neúspěchem. Nejen proto, že levicový blok, k němuž Strana zelených patřila, ztratil vládní moc, ale také proto, že politika, na jejímž základě pravicový blok volby vyhrál, byla svého druhu politikou namířenou proti Straně zelených. Vše, čemu Strana zelených věřila a co prosazovala, bylo ve volební kampani úspěšně napadáno pravicí.
Nyní by bylo velkorysé přistěhovalectví ukončeno. Uprchlická politika by se snížila na minimální úroveň EU. Pracovní imigrace, která byla dříve mimořádně velkorysá, by nyní byla přísně regulována. Politika ochrany klimatu by se stala realističtější. Podíl Švédska na celosvětových emisích do ovzduší je nižší než 2 promile a ambice, že malé Švédsko půjde jako první a nejdále v cíli záchrany klimatu, by nyní skončily. Lidé by si už nemohli dovolit jezdit auty. A teď by byl zase pořádek, a to už v energetické politice. Plánovala by se jaderná energetika a zpomalilo by se rozšiřování větrné energetiky.
A nebyly to jen pravicové strany, kdo chtěl přehodnotit. Dokonce i velcí sociální demokraté – dominantní strana na levici – uvedli, že jsou na straně nové pravicové politiky. A faktem je, že během tří let, kdy pravice držela ve Švédsku vládní moc (2022-25), sociální demokraté často podporovali návrhy, které přicházely z vlády do parlamentu. Když vládní strany předkládaly parlamentu návrhy, které znamenaly přísnější migraci a represivnější trestní politiku, sociální demokraté pravidelně hlasovali pro.
Sociální demokraté nicméně tvrdí, že chtějí po volbách v roce 2026 sestavit levicovou vládu. A to se svými malými aliančními stranami na levici. Zde se pravicovým stranám podařilo tvrdit, že nevadí, že se sociální demokraté přizpůsobili změněným ideálům a v několika oblastech přijali konzervativnější politiku. Sociální demokraté potřebují dvě, možná tři další malé strany, aby byli schopni dát dohromady většinu. A to jsou všechno strany, v nichž stále žije silně progresivní myšlení, které Švédsko tak dlouho charakterizovalo.
To se potvrdilo i nyní, kdy se konal sjezd Strany zelených. Nyní bylo konstatováno, že strana nechce žádnou novou jadernou energii, že chce zvýšit imigraci, že chce zmírnit tvrdší trestní politiku a že chce opět zvýšit ceny pohonných hmot, protože Švédsko hodlá zachránit klima.
Pro předsedkyni sociálnědemokratické strany Magdalenu Anderssonovou bylo toto oznámení noční můrou. Ví, že vládní strana bude poukazovat na rozdělení, které v levicovém bloku existuje. Ví také, že levicová strana prohrála volby právě kvůli tématům, v nichž chce Strana zelených udržet svůj progresivní program.
Švédští sociální demokraté se drží konzervativního trendu, který ve Švédsku existuje. Ale co na tom záleží, když se jejich alianční partner Strana zelených chce vrátit k tomu, co platilo před rokem 2022?